Námět vyplynul z přirozeného zájmu chlapců o lodě a lodní dopravu. Základní téma jsme se snažili rozvinout tak, aby nabízené činnosti navazovaly na předchozí, byly opakováním toho, co děti procvičovaly a co některé potřebovaly ještě získat.
Zaměření projektu
Vzdělávací aktivity, které jsme dětem nabízely, byly zaměřeny zejména na:
Pomůcky: knížky a časopisy o lodích, stavebnice SEVA, výtvarný a pracovní materiál, čtvrtky A3, pracovní listy
Realizace nabízených činností
1. den
Motivace, vyprávění učitelky za využití obrázků: „Loď je dopravní prostředek, který přepravuje lidi i zboží po vodě. Podle účelu se lodě rozdělují na obchodní, vojenské, sportovní a speciální, podle určení plavby se lodě dělí na vnitrozemské, říční, jezerní, námořní a pobřežní. Lodní dopravu znali lidé už v dávných dobách, používali vydlabané kmeny, stavěli vory. Lodě byly poháněny bidlem, pádly,vesly a větrem pomocí plachet.
Kdo z vás už někdy byl na lodi? Mám tady pozvání od kapitána lodi Puškvorec na plavbu po Vltavě. Přístav je pod Karlovým mostem a hned vedle je muzeum, do kterého se také podíváme."
2. den
Exkurze do Muzea Karlova mostu, prohlídka prostředí, poslech výkladu průvodkyně o historii Karlova mostu:
„Karlův most byl po Juditině mostu druhým pražským mostem přes Vltavu, postaveným z kamene, Říkalo se mu také Kamenný most. Z jakých kamenů byl postaven, to už dnes nevíme, ale asi to byl pískovec. V době, kdy se stavěl chrám sv. Víta, se také stavěl Karlův most a pískovec se vozil z Hloubětína, Petřína. Pískovec na opravu mostu se později vozil z Hořic, Broumovska. Kromě pískovců se na opravu mostu použila i žula. Z kamene je také 29 soch a sousoší Karlova mostu. Socha Jana Nepomuckého je z bronzu, další socha z mramoru a ostatní z kamene".
Děti si prohlížejí vystavené vzorky pískovců, sochy i model Karlova mostu.
Plavba lodí po Vltavě, poslech vyprávění kapitána o zajímavostech z okolí, prohlídka lodě.
Vycházka po Karlově mostě, pozorování lodní dopravy.
3. – 4. den
Využití získaných zkušeností
Otázky:
Děti ve školce vyprávějí o svých dojmech a zážitcích, o tom, co je v muzeu a na lodi nejvíc upoutalo, co bylo zajímavé na plavbě, na Karlově mostě i pod mostem, co viděly v průběhu plavby, i pobytu v Praze.
Myšlenková mapa činností.
Společně si řekneme, jak využijeme to, co jsme poznali a viděli.
Praktické a výtvarné činnosti, uplatnění představivosti a předchozích zkušeností.
Jedna skupinka dětí kreslí a maluje lodě, druhá staví mosty. Skupinky se vystřídají. Umožním dětem v klidu dokončit co započaly.
5. den
Nacházení souvislostí, procvičení vyjadřování, zdůvodňování řešení.
Děti popisují své obrázky, stavby, vysvětlují záměr, řešení, co se jim povedlo zachytit, jakou představu vyjádřily.
Kresby a malby vystavíme, děti pomáhají při výzdobě.
6. den
Využití motivace k procvičování grafomotoriky, kreslíme vlnovky zleva doprava, několikrát po sobě, nejdřív prstem, potom tužkou. Dáváme pozor a vyhýbáme se tečkám.
 |
| 1. Pracovní list, na kterém jsou tečkami vyznačená místa pro kreslení vlnovek |
| Autor: A. Palatinová |
Píšeme tužkou drženou prsty nohou – vlny na vodě
Upevňování výslovnosti hlásky „R" fixace ve zvucích
Parník jede potichu a nahlas tdtdtdtdtd – průprava při vyvozování hlásky "R"
Parník jede pomalu a rychle ddddddddd – kmitáme špičkou jazyka, opíráme hrot jazyka o horní řezáky
Kolo vrže vdzy, vdzy, vdz – náhradní skupina hlásek při vyvozování hlásky "R"
Fixace hlásky "R"v různých polohách slov – uprostřed i na konci slov
parník, ponorka, kormidlo, startuje, troubí, doprava, oprava, nádrž, motor, stroj, semafor, zrychluje, bagr, traktor
Tvoření jednoduchých vět
Po vodě pluje parník a bárka
Co umí parník? (pluje, vyplouvá, startuje, rachotí, brázdí vodu, zrychluje, parkuje, naráží do vln)
Didaktická hra „Plave parník po Vltavě, jakou barvu asi má?"
Popis hry: děti stojí v kruhu, určené dítě říká říkanku, rozpočítává děti. Na koho padne poslední slovo, řekne barvu. Děti se rozběhnou po místnosti a hledají určenou barvu.
7. den
Zdokonalování jemné motoriky při práci s papírem, skládání lodičky a parníku podle slovní instrukce s důrazem na větší přesnost postupu při skládání a motorickou paměť. Sledovat, zda si děti dokáží vzájemně poradit, požádat o pomoc, poděkovat.
Využití poskládaných lodiček k rozvíjení a obohacení tvořivých her dětí.
Využití pomůcky – poskládané lodičky k procvičení pojmů vpravo, vlevo, rozlišování tvarů, velikostí, řazení.
Hry s vodou a papírem – pozorujeme, jak dlouho se udrží papírová lodička na vodě.
Integrované dítě – vizualizace informací na liště, přiřazování barev.
8. den
Řešení pracovních listů ve spolupráci s rodiči, využití ranního zastavení. Děti si pracovní list mohou vybrat podle svého přání.
 |
| 2. Pracovní list s labyrintem, dokreslováním obrázku podle vzoru |
| Autor: A. Palatinová |
9. den
Samostatná tvořivá hra, uplatnění vlastního zájmu a zkušeností s poskytnutím širokého prostoru k nejrůznějším aktivitám. Při výchově tvořivosti a samostatnosti vycházím z celkové atmosféry třídy, její vybavenosti a z kreativní situace, která ovlivnila reakci dětí, z konkrétního prožitku i z přání dětí.
 |
|
3. Vejdou se všechny lodičky? |
 |
| 4. Využití poskládaných lodiček v tvořivé hře |
 |
| 5. Pomáháme si |
10. den
Evaluace a hodnocení
Děti hodnotí co se jim povedlo, co se naučily, co se jim líbilo, co jim udělalo radost, zda byly trpělivé a ohleduplné, zda byly spokojené s tím, co dělaly a co by si chtěly příště zopakovat.
Hodnocení dětí učitelkou: kdo se podělil o své zážitky, byl pozorný, ochotný pomoci druhému, upřímný, nápaditý, zvídavý, samostatný a vytrvalý.
Průběžně jsme sledováním dětí, jejich zájmu o činnosti, o nabízený program a jeho realizaci získávaly od dětí informace k k tomu, abychom zhodnotily kvalitu naplňování zvolených záměrů, programových cílů včetně kvality výsledků vzdělávání u dětí.
Kvalita naplňování zvolených záměrů, cílů, výsledků vzdělávání u dětí
O nabízené činnosti děti jevily zájem, byly pozorné, zlepšila se jemná motorika i grafomotorika u chlapců, jejich zájem o řešení pracovních listů, výslovnost hlásky "r" i celkové vyjadřování. Chlapci se dokázali více respektovat, vzájemně si pomáhat, ustoupit si i dělit se o vedoucí úlohu ve hře.
Hodnocení efektivity tematického celku – projektu
Co projekt nabízel? Co přinesl ? Co ovlivnil ? O co děti obohatil?
Ovlivnil postoje dětí, pomohl chlapcům při rozvíjení sebehodnocení, přispěl k vytváření přátelství mezi dětmi, vzájemné pomoci a spolupráci. Rozvíjel pracovní schopnosti, aktivitu a zručnost dítěte, tvořivé sebevyjádření, cílevědomost, soustředěnost, sebeovládání, logické uvažování a myšlení.
Výlet obohatil děti o nová poznání, i o prožitek z plavby lodí. Kladně hodnotím i spoluúčast rodičů při zajišťování bezpečnosti a organizace v průběhu výletu.
Jaké kompetence děti získaly?
Děti dokázaly vnímat, přijímat a uvědomit si hodnoty vytvořené člověkem.
Přistupovaly k učení iniciativně, s aktivním zájmem, všímaly si nejenom celku, ale i detailů.
Dokázaly vyjádřit své myšlenky, názory i pocity, dokázaly naslouchat druhým.
Zaujímaly prosociální postoje, spolupodílely se na činnostech i rozhodování.
Vnímaly svou sounáležitost s prostředím i kulturním světem.
 |
| 6. Výtvarné práce dětí |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
