Cíl
Žák se seznámí se souvislostmi této události, uvědomí si různorodost historických pramenů a pohledů na jednu historickou událost.
Faktografie: nenásilnou formou získá, případně si zopakuje hlavní události, osobnosti tohoto období a vztahy mezi nimi.
Struktura a popis lekce
Evokace: Krátký brainstorming, co už víme o posledních Přemyslovcích, sousedé Českého království apod. Jak pracují historikové a detektivové? Buď detektivem a najdi vraha. Nebo buď historikem, autorem učebnice a zjisti, jak to bylo.
Uvědomění si významu:
K výkladu: Informace o vraždě přinášejí kroniky sepsané několik let po této královraždě. Zbraslavská kronika Petra Žitavského a druhou je staroněmecká Rýmovaná kronika Otokara Štýrského. Dále se touto vraždou zabývaly v kartičkách zmíněné Krzeszowské letopisy i kronika Dalimilova. Z doby Karla IV. kroniky Beneše Krabice z Weitmile a Přibíka Pulkavy z Radenína.
Rozdělení do skupin a práce s kartičkami: Díky množství různých informací a pohledů si žáci uvědomí, že na historickou událost neexistuje jen jeden názor. Že máme k dispozici prameny, a s těmi je třeba pracovat a zkoumat je. Není cílem, aby si všechny informace z kartiček žáci pamatovali, ale aby s nimi v rámci hodiny pracovali a přemýšleli nad nimi.
Na kartičkách je napsáno 24 informací. Učitel je vloží do obálek pro každou tříčlennou skupinu, měl by napsat úkol na tabuli: Kdo zavraždil, nebo nechal zavraždit krále? Nechat žáky/studenty otevřít obálku a třídit na pracovní ploše informace dle jejich vlastního uvážení a hledat možné viníky vraždy. Nyní by měl učitel chodit po třídě, poslouchat a sledovat, jak žáci úkol řeší.
(15 – 20 minut.)
Reflexe: Učitel žádá žáky, aby vysvětlili, kdo mohl krále zabít, každá skupina představí svého podezřelého.
Nechá žáky vysvětlovat a posléze pokládá otázky, jako např.:
- Dle jakých indicií jste určili viníka?
- Jak jste úkol řešili?
- Jak jste vyřešili své rozdílné názory a neshody ve skupině?
- Prozradí obecně přijímaný názor historiků, že vraha neznáme. Správně tedy uvažovaly všechny skupiny. Nejlépe až v této fázi – AHA efekt.
- Tuto část reflexe a práci s textem stihne učitel zřejmě až v další hodině.
- Co nám v této záhadě chybí, abychom mohli skutečně vyřešit, kdo zabil krále?
- Měli pravdu historikové, kteří jednoznačně popsali, kdo zabil Václava III.?
- Čím a proč se liší názory jednotlivých pramenů (kronik)? Koho chránili a obviňovali jednotliví autoři a proč?
Učitel může vysvětlit, že tato hodina není důležitá jen z historického hlediska, ale také z hlediska interpretace „faktů" jako takových.
Práce s textem
Je dobré, pokud si na závěr žáci přečtou text z učebnice o posledních Přemyslovcích, doplněný o mapku a obrázky. Tím si sami potvrdí a upevní získané poznatky.
Reflexe
Tato lekce byla vyzkoušena již ve čtyřech sedmých třídách ZŠ a v sekundě na gymnáziu. Stanovené cíle lekce naplňovala. Žáci ve skupinách přicházeli na různé viníky vraždy (Viola, Vladislav, Albrecht, česká šlechta) a dále o nich debatovali. Myslím, že na jejich věk šlo o velmi pokročilé myšlení a analýzy. Pokus o spojení dvou tříčlenných skupin s různým názorem a jeho ujednocení nebyl již efektivní. Motivující byl i fakt, že všechny skupiny přemýšleli "dobře". Na druhou stranu někteří žáci vyžadovali jasnou odpověď. K pochopení různých pohledů autorů kronik, letopisů... pomohl příměr se současnými médii. Například různé interpretace novinářů po mezistátním fotbalovém zápase (za vše může rozhodčí, měli jsme smůlu x hráli jsme skvěle apod). Debatovali jsme i o nebezpečí, kdy autoři na základě kusých informací podávají jasné názory a stanoviska. Někteří žáci uznali, že práce historiků může být velmi zajímavá a může se podobat práci detektivů. Po měsíci jsme se k tématu pokusili vrátit a většina žáků stále prokazovala i znalosti ohledně vymření Přemyslovců. Ta se neomezovala jen na rok 1306, vymření po meči a Olomouc, ale i na informace z kartiček a z následné diskuze.
Rizikem může být fakt, že někteří žáci vědí o problematice vraždy Václava III. již před hodinou a vědí, že vrah je neznámý.
Literatura a použité zdroje
[1] – Zbraslavská kronika . Praha : Nakladatelství Svoboda, 1976. 597 s.
[2] – ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Praha : Melantrich, 1998. 412 s. ISBN 80-7023-281-1.
[3] – MARÁZ, Karel. Václav III. (1289-1306). Poslední Přemyslovec na českém trůně. České Budějovice : Veduta, 2007. 160 s. ISBN 978-80-86829-25-8.
