Jak přitáhnout dnešní žáky k poezii? Jedna z cest vede přes hudbu, zhudebněnou poezii a tvorbu písničkářů. Určitě žáci některá slavná jména i písně znají. Ale co všechno písničkářské řemeslo obnáší?
Jan Plachetka ve své knize Dokud se zpívá uvádí: „První podmínkou písničkářství je pochopitelně tvorba písní. Nejlepší je psát si sám hudbu i text, málokterý autor však dokáže oboje stejně dobře. Většinou písničkář preferuje text... Složením písně však cesta k písničkářství nekončí. Očekává se, že autor svou skladbu také sám přednese: zazpívá ji a pokud možno se také doprovodí na nějaký hudební nástroj. (Tím nástrojem je v našich krajích takřka výlučně kytara.)... Písničkář by tedy měl ovládat čtyři řemesla: textařské, skladatelské, instrumentální a pěvecké. Pátou dovedností, která vše korunuje, je umění navázat a udržet kontakt s publikem."1
Motivační část
Jako motivaci pustíme 2 – 3 hudební ukázky (např. Karel Kryl, Karel Plíhal, Jaromír Nohavica...). Následuje diskuse o tom, co mají tyto skladby společného, v čem jsou si podobné, v čem se liší, kdo je zpívá atd.
Abeceda
Pracovní list 1 – žáci (Pracovní list 1 – učitel)
Žáci jsou rozděleni do skupin po 4. Ve skupině vyplňují Pracovní list 1. Pomocí této aktivity s žáky zopakujeme, případně vysvětlíme pojmy a uvedeme známé osobnosti atd. Při této práci můžeme pro podkreslení pracovní atmosféry potichu pouštět další hudební ukázky z tvorby písničkářů. Názvy sloupečků v pracovním listě učitel sděluje žákům postupně.
Na závěr této aktivity shrneme, jaké znaky a prvky náleží ke zhudebněné poezii. Zapíšeme na tabuli (v další částí hodiny s tím budeme pracovat).
Zhudebněná poezie
Pracovní list 2 – texty
Po úvodním "rozehřátí" přejdeme k vlastní práci s texty a hudbou. Žáci si sami vytvoří dvojice nebo trojice, ve kterých budou dále pracovat. Jednotlivým skladatelským týmům rozdáme Pracovní list 2 – texty. Naleznete v něm Variaci na renesanční téma, Modlitbu za vodu a Maryčku Magdonovu, ale jistě lze použít i jiné texty a hudební ukázky. Úkolem žáků je přečíst si všechny texty a vybrat si jeden ke zhudebnění. Tomu by mělo předcházet pochopení textu. Proto je nutné si vybraný text znova přečíst, popřípadě dovysvětlit jej. Pak se už týmy mohou pustit do práce.
Jako první krok je dobré si vytleskávat rytmus, poté zkusit nějakou melodii, promyslet refrén. Neměli bychom očekávat nějaké „velké" melodie, častěji asi uslyšíme rytmickou recitaci, rap, možná i beatbox (tak je označován hudební styl, kdy jsou různé zvuky – nejčastěji napodobující bicí – vytvářeny pouze ústy).
Ideální je tuto část hodiny připravovat ve spolupráci s vyučujícím Hudební výchovy a využít možností hudebny. Skladby mohou být dokončeny doma (i s pomocí hudebních nástrojů).
Zhodnocení
Pracovní list 3 – hudební ukázky
Na závěr hodiny žáci společně zhodnotí svou skladatelskou činnost:
A jak může dopadnout „profesionální" zhudebnění básní? Přesvědčíme se poslechem ukázek (odkazy viz Pracovní list 3). Žáci se na chvíli stanou členy odborné poroty. Poslouchají různé zhudebnění textů, se kterými oni sami pracovali, a do připravené tabulky (Pracovní list 3) vyplňují svá hodnocení. S žáky pak můžeme obdobným způsobem rozebrat i kvalitu jejich skladatelského snažení.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
