Legislativním východiskem pro ustanovení žákovské samosprávy a její fungování ve škole se stává Školský zákon a Úmluva o právech dítěte.
Školský zákon č. 561/ 2004 Sb., hovoří v § 21, odst. 1, písm. d) takto:
"Žáci a studenti mají právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejím prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto orgánů zabývat."
V Úmluvě o právech dítěte přijaté Valným shromážděním OSN 20. 11. 1989 pak čteme:
"Kázeň ve škole musí být zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností. Výchova musí směřovat k rozvoji osobnosti dítěte při zdůraznění respektu k lidským právům, ke vzájemnému porozumění, k míru a toleranci."
Na základě těchto východisek i vlastních zkušeností můžeme formulovat nezbytné předpoklady pro zřizování žákovské samosprávy v podobě tezí (výroků), které se rozhodnou měrou promítají do procesu jejího utváření a fungování ve škole:
O demokracii bychom neměli jen mluvit, ale měli bychom především demokraticky konat. O čem se jenom mluví, nemusí zanechat velkých stop. Co si vyzkouším, co prožiji, to mě může trvale ovlivnit.
Škola je společenství lidí a každé společenství se řídí jistými pravidly. Pravidla školy jsou pro děti mnohem bližší a aktuálnější než pravidla (zákony) "velkého státu".
Dobré vztahy a důvěra jsou základem prevence sociálně patologických jevů. Ve vstřícném a podnětném prostředí dochází ke zlepšování studijních výsledků. Dobré školní klima potřebuje i konkrétní nástroje na jeho vytváření, nabízí se možnost žákovské samosprávy. Žáci tak dostávají příležitost se o něco, o někoho starat, dostávají i prostor k názorovému střetávání se při řešení problémů.
Pro děti je ale hra vážnou prací. Tak by to mělo být i se žákovskou samosprávou - ta je v porovnání se skutečnými samosprávními orgány v demokratickém státě hrou, ve školním prostřední však žákovská samospráva vykonává vážnou a důležitou práci.
Naplňování klíčových kompetencí RVP ZV není jen otázkou vyučovacích hodin, musí prolínat veškerou prací školy. Obdobně je tomu u průřezových témat v RVP ZV.
Činnost žákovské samosprávy umožňuje rozvíjet klíčové kompetence žáků a zároveň prostřednictvím realizace tematických okruhů Průřezových témat formuje postoje a hodnoty a rozvíjí vědomosti, dovednosti a schopnosti žáků.
Vztahy mezi lidmi jsou důležité všude. Ve škole obzvlášť. Celková atmosféra ovlivňuje práci školy více než výrazně. Pokusme se alespoň schematicky znázornit, jak může žákovská samospráva vztahy ve škole ovlivnit.
a) Škola bez žákovské samosprávy
Vměstnat do schematického znázornění jakékoli vztahy je vždy sporné. Musíme také připustit, že schéma nemusí mít úplně obecnou platnost. Záleží vždy na lidech a jejich domluvě. Právě to je však ošidné, protože k domluvě dojít nemusí. A tak budou ve škole dvě protikladné strany, prostě "my" a "oni". Chybí komunikace.
1. Škola bez žákovské samosprávy
b) Škola se žákovskou samosprávou
2. Škola se žákovskou samosprávou
V druhém modelu se u žáků ve vztahu k pedagogickým pracovníkům setkáme nejen s pojmy "dotazy, stížnosti, nespokojenost", ale také s "návrhy řešení, podněty a pomoc".
Ze strany pedagogických pracovníků to ve vztahu k žákům nejsou jen "povinnosti", ale i "možnosti, práva, vysvětlení, spoluodpovědnost".
To vše se týká nás všech, jsme tady my a snažíme se, aby se nám všem ve škole žilo a pracovalo co nejlépe. Nutným předpokladem pro to je mimo jiné i to, abychom spolu komunikovali, a k tomu jako vhodný nástroj může sloužit právě žákovská samospráva.
Pokusme se stanovit některé obecnější základní podmínky pro to, aby samospráva plnila svůj účel co nejlépe:
Aby žákovská samospráva mohla dobře plnit svůj účel, je třeba jí dát (zvláště na větších školách) určitou pevnou strukturu, řád a vymezit její pravomoci a kompetence. Vycházejme přitom z toho, že škola je společenství fungující jako "malý stát" a přibližně podle jeho vzoru stanovme i tuto strukturu. V zásadě by to mohl být takovýto model:
3. Žákovská samospráva |
Komentář ke struktuře
1)Demokratický systém musí vycházet "zdola". V běžně organizované škole se proto vychází z třídních kolektivů. Každá třída si zvolí ze svého středu své zástupce. Jejich počet je dán systémem. Zástupci vzešlí z třídních voleb se stávají členy školního sněmu či parlamentu (názvy orgánů žákovské samosprávy v uvedené struktuře berme jako názvy pracovní, jejich konkrétní podoba může být v konkrétních školách různá).
2) Školní sněm tedy tvoří zástupci (poslanci) všech tříd. Jejich počet by měl být přiměřený, měli by stačit dva zástupci za třídu. Bude to ale stále dost velký orgán na operativní práci. Proto z řad sněmu budou zvoleni členové žákovské rady.
3) Žákovská rada je operativní orgán, na kterém bude ležet hlavní díl práce. Počet členů je odvislý od funkcí, které je třeba zastávat. Rada by jistě měla mít svého předsedu a zástupce, další funkce pak mohou být např. tyto: tiskový mluvčí, sběrový referent, zapisovatel, nástěnkář, praporečník atd.
Pravomoci a kompetence se odvíjejí od této struktury. Jejich obecné stanovení nemusí být nijak složité. Platí asi zásada, že čím jednodušší, tím lepší. Žákovská samospráva by měla být především o konkrétní práci, ne o formálních náležitostech. Zásadní je toto:
Otázkou zůstává, které třídy se budou přímo podílet na žákovské samosprávě, respektive od které třídy začít. Vše samozřejmě závisí na konkrétních podmínkách jednotlivých škol (typ školy, velikost atp.). Do žákovské samosprávy by měly být zahrnuty především všechny třídy 2. stupně - zde se již předpokládá jistá sociální zralost žáků a jejich rozumová vyspělost. Stranou by však neměl zůstat ani 1. stupeň, alespoň jeho nejvyšší ročníky (pro žáky 1. a 2. ročníku se zdá otázka práce v žákovské samosprávě přeci jen trochu složitá). Zde proto může vzniknout relativně samostatný orgán žákovské samosprávy (např. menší sněm - "sněmík", viz část B), který představuje určitou průpravu na budoucí práci v orgánech žákovské samosprávy.
Utváření a rozvíjení klíčových kompetencí je podle RVP ZV ústředním cílem vzdělávání a tudíž i práce školy. Byl by však omyl se domnívat, že k jejich rozvíjení a formování dochází pouze ve vyučovacích hodinách. Prostor pro utváření klíčových kompetencí lze nalézt i jinde - o přestávkách, v činnostech organizovaných mimo vyučování, dokonce mimo školu apod.
A právě činnost žákovské samosprávy je jednou z činností, která nenásilnou, přirozenou a účinnou cestou pomáhá klíčové kompetence žáka utvářet. V jistém slova smyslu je žákovská samospráva velkým permanentním školním projektem, jehož smyslem z hlediska klíčových kompetencí je propojit různé vědomosti a dovednosti žáka a působit tak komplexně na rozvoj žákovy osobnosti.
Kompetence k učení a k řešení problémů
Kompetence k učení a k řešení jsou v případě činnosti žákovské samosprávy úzce provázané.
Učení má směřovat k tvůrčím činnostem a k uplatnění těchto činností v praktickém životě a život školy praktickým životem je. Žákovi je umožněno tento "praktický život" pozorovat, pozorováním získávat informace, tyto informace třídit a porovnávat, vyhodnocovat, vyvozovat závěry a hledat optimální řešení, která se zpět do života školy promítnou. To vše probíhá na velmi konkrétním materiálu a často s velkou motivací - řeší se aktuální problémy školy - s čímž souvisí i druhá kompetence.
Schopnost řešit problémy se v práci žákovské samosprávy promítne v plné šíři, především schopnost:
Kompetence komunikativní
Další kompetencí, kterou si žáci prostřednictvím činnosti žákovské samosprávy utvářejí, je kompetence komunikativní. Činnost žákovské samosprávy se nemůže obejít bez toho, aniž by žák:
Výhodou je, že vše probíhá v naprosto přirozených podmínkách.
Kompetence sociální a personální a kompetence občanské
Obdobně jako u kompetencí k učení a řešení problémů, jsou i tyto dvě kompetence úzce provázané a prostřednictvím práce žákovské samosprávy rovnoměrně utvářené a rozvíjené.
S připomenutím si bodu I. a II můžeme říci, že u žáků dochází k formování všech způsobilostí popsaných u těchto kompetencí v RVP ZV. Ke stěžejním pak patří především schopnost žáků:
Kompetence pracovní
Existence žákovské samosprávy na škole předznamenává práci pro ostatní, povinnost a zodpovědnost, úsilí dovést práci do konce. Z hlediska klíčových kompetencí žák prokazuje především:
Průřezová témata vymezují oblasti, které by měly prolínat napříč prací školy. Jejich realizace je možná jako integrativní součást obsahu vyučovacích předmětů nebo v podobě samostatných předmětů, projektů, seminářů, kurzů apod. Jak jsme již uvedli, žákovská samospráva je prakticky školním projektem. Proto si ukažme, která průřezová témata, respektive které tematické okruhy může žákovská samospráva prostřednictvím vlastních aktivit realizovat a naplňovat.
Naplňování tohoto průřezového tématu může být na existenci a práci žákovské samosprávy ve škole vysloveně založeno. Především tematický okruh Občanská společnost a škola činnost samosprávy přímo předpokládá.
Ale i další tři tematické okruhy tohoto tématu (Občan, občanská společnost a stát, Formy participace občanů v politickém životě, Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování) mají k žákovské samosprávě úzkou vazbu.
Z metodického hlediska je totiž v hodinách, kde se tato tématika bude probírat, možné (a vhodné) vycházet ze zkušeností ze školy, které zahrnují blízká, konkrétní, tudíž uchopitelná fakta. Od nich je pak možné přejít k vyšší úrovni - "státní". Žijeme ve škole jako v malém autonomním státě, využijme tedy této paralely. Výchova demokratického občana tak má šanci nezůstat jen odtažitým, formálním poučením o něčem vzdáleném.
Toto průřezové téma akcentuje formativní prvky a má každodenní využití v běžném životě. Vyhodnotíme-li běžný školní život a činnost Žákovské samosprávy, můžeme uvést tyto oblasti, které jsou rozvíjeny:
Práce žákovské samosprávy může najít odraz ve školních médiích - rozhlasové vysílání, časopis, možná i televizi, respektive prostřednictvím její práce lze realizovat především tematické okruhy produktivních činností - Tvorba mediálních sdělení a práce v realizačním týmu.
Prostřednictvím "miniprojektů" může žákovská samospráva na škole organizovat činnosti mající úzký vztah k Environmentální výchově, především k tématu Vztah člověka prostředí. Nabízí se akce zaměřené na sběr a třídění odpadu, v rámci ochrany životního prostředí akce zaměřené na ochranu a obnovení "blízkého prostředí" - prostředí kolem školy (zeleň atp.)
Realizace těchto průřezových témat může být umocněna přítomností žáků jiných národností ve škole, což však není podmínkou. V rámci demokratického i multikulturního prostředí je jistě dobré vést všechny k tomu, že důvěru ve volbách mohou získat ti nejspolehlivější. Nikoliv tedy odlišný původ, ale spolehlivost je tím nejdůležitějším kritériem. Do práce žákovské samosprávy se tak výrazně promítají činnosti navozující paralely s institucemi EU (sněm, Žákovská rada x Evropská rada), naplňují se tematické okruhy Multikulturní výchovy jako např. Lidské vztahy, Etnický původ (rovnocennosti všech etnických skupin, o principu sociálního smíru a solidarity - odstranění předsudků vůči etnickým skupinám) atp.
Závěrem tedy můžeme konstatovat, že činnost žákovské samosprávy přispívá k rozvíjení všech klíčových kompetencí i k naplňování takřka všech průřezových témat. V některých případech je to rozvoj velmi zásadní a může patřit k pilířům školního vzdělávacího programu.
Žákovská samospráva ve škole vznikla již ve školním roce 1994/5. Důvody pro zavedení byly v zásadě dva. Prvním důvodem bylo řešení klimatu školy. Jsme velkou sídlištní školou, dnes máme 750 žáků ve 30 třídách, ale v polovině 90. let to bylo kolem 1100 žáků ve 35 - 40 třídách. Toto prostředí mělo daleko ke komornímu školnímu klimatu, naopak mohlo být živnou půdou pro různé problémy, které můžeme souhrnně označit jako sociálně patologické jevy. Uvědomovali jsme si, že problémy nelze řešit jen "dozorčím" způsobem, ale že musíme žáky vtáhnout do života školy, udělat z nich spolupracovníky.
Druhým důvodem bylo to, že škola má být i školou demokracie, má vychovávat budoucího dobrého občana. O tom by se však nemělo pouze mluvit, ale mělo by se především konat. Pojmy demokracie, stát a státní orgány jsou pro žáky tohoto věku silně abstraktní, ale škola přece funguje jako jakýsi malý stát. Žákovská samospráva dává možnost prožít si prvky velké demokracie (volby, odpovědnost, možnosti, pomoc při řešení, angažovanost apod.).
Ve spolupráci se žáky nejprve vznikla Žákovská ústava (plné znění je v příloze). Ta vymezuje mj. i základní strukturu ŽS :
Původně byli do žákovské samosprávy zahrnuti žáci od 4. ročníku. Časem se to ukázalo ne plně funkční a samospráva zahrnovala jen třídy 2. stupně, tj. 6. - 9. ročník. Od školního roku 2004/5 jsme zavedli samostatný orgán pod názvem "Sněmík" pro 4. a 5. ročník 1. stupně. Strukturu má podobnou jako orgán 2. stupně, ale v čele místo sedmičlenné rady stojí jen zvolená dvojice, tvoří ji zástupce 4. a 5. ročníku.
Kromě ústavy má škola i další "identifikační znaky" malého státu - má svůj znak, vlajku a hymnu. Na počátku školního roku probíhají volby. Zpočátku probíhaly mimo vyučovací čas, ale to není dobře. Je třeba, aby měly náležitý prostor a aby i po formální stránce měly důstojný průběh. Třídní volby proto probíhají hned v úvodních dnech a je na ně vymezený čas v době rozvrhových hodin. Třídní učitelé jsou ve svých třídách. Zvolení zástupci pak skládají a podepisují slib na shromáždění s vedením školy. Zde dostávají i první úkoly, zajistit volbu Žákovské rady a styčného pedagogického pracovníka.
Volby probíhají skutečně demokraticky, jsou tajné. Dnes již mají tyto ceremoniály tradici a vcelku nehrozí nebezpečí, že si třídy z recese zvolí někoho, kdo nebude seriózním zástupcem. V minulosti se to občas stávalo, ale když se žáci několikrát přesvědčili, že na to mohou i doplatit (např. se k nim včas nedostaly některé přitažlivé informace a třída tak něco propásla), stal se výběr odpovědnou záležitostí. Máme tu hned poučení do života, že volit své zástupce se vyplatí odpovědně. Žákovská samospráva občas objeví mezi žáky skutečně výrazné osobnosti, které jí vtisknou určitý ráz a aktivitu.
Důležitou otázkou je, s kým bude žákovská samospráva komunikovat. Nabízí se samozřejmě vedení školy, tj. především ředitel. Bývá to dost časté, ale není to asi nejšťastnější řešení. Mezi pedagogickým sborem totiž vznikne dojem, že ředitel prostřednictvím samosprávy sbírá informace proti učitelům. A tak místo velké spolupráce vzniká naopak posílení opačného dojmu. Od začátku jsme tomu čelili tím, že si sněm prostřednictvím žáků ve třídách volil tzv. styčného pedagogického pracovníka, tj. učitele, který má u dětí největší důvěru. Ten se stal jejich prvním spolupracovníkem, na toho se obraceli nejdříve a on byl také koordinátorem jejich práce. Takovýto způsob je jistě plně demokratický, což ovšem znamená, že zvolený pracovník je např. z hlediska vedení školy ideální adept na tuto funkci. Může se stát, že představa vedení se liší od představy žáků. Pokud se však rozhodneme pro demokraticky čisté řešení, není možné od takového volebního výsledku ustoupit. Na druhou stranu můžeme ze zkušenosti potvrdit, že žáci vždy volili odpovědně, tudíž se nevyskytl případ, který by svědčil o recesi, nevážnosti aktu volby a přivodil konflikt zájmů.
U sněmíku je tomu jinak. Tam by žáci těžko volili styčného pedagogického pracovníka, protože znají především svou paní učitelku. Styčnou osobou pro spolupráci se sněmíkem je pověřena zástupkyně pro 1. stupeň. Sněmík také potřebuje jiné vedení, je to víceméně příprava pro pozdější "velký" sněm.
Jedna z obav, která provází zřizování žákovské samosprávy, zní, že samospráva bude pouze "stěžovací" orgán. I tuto obavu můžeme ze zkušenosti vyvrátit. Je pravda, že v první fázi tato tendence je, ale není nijak dlouhá. Navíc hodně stížností žáků míří do vlastních řad. Některé podněty přitom mohou být užitečné a upozorní na zdánlivé drobnosti, které znepříjemňují život a nechají se vcelku bez problémů vyřešit. Jiné návrhy narážejí na vážnější překážky a řešit je nejde vůbec, nebo ne jen tak jednoduše.
Důležité ale je, že se o problémech mluví a vysvětlí se, proč něco nejde. Ulamují se tak hroty případným střetům. Příkladem může být návrh na zřízení kuřárny pro žáky. Z podstaty věci nemohl být kladně vyřízen, nicméně problém, který se vyskytnul, byl vysvětlen a řešen. Stále platí zásada, že na řešení se musíme dohodnout. A co je dohodnuté, platí.
Důležité je, aby se žákovská samospráva podílela aktivně na životě školy. Za mnohé musí odpovídat (úklid kolem školy, organizace sběru, pravidelné rozhlasové vysílání, příprava mimořádných dnů školního roku atd.), další okruhy si může sama přibírat. Záleží vždy na aktivitě a tvořivosti funkcionářů. Zažili jsme práci žákovské samosprávy velmi aktivní, ale i naopak - je to obraz života.
Žákovská samospráva by měla především konat, ne příliš schůzovat. Schází se proto tehdy, když je něco třeba skutečně zařídit, o něčem se poradit. Většinou stačí krátké operativní schůzky. Velké schůzování by žáky spíše odrazovalo.
Pro účinné fungování ŽS je důležitý vztah všech učitelů k tomuto prvku v práci školy. Musí brát činnost ŽS vážně. V první řadě třídní učitelé, ale nejen oni. Samospráva se nesmí stát záležitostí jen vedení školy a styčného pedagogického pracovníka. Pro práci učitelů je to prakticky práce navíc. Zpočátku se u některých může objevovat názor, že když samosprávu máme, že ta sama leccos zařídí a já jako učitel si toho nemusím všímat. To je zásadní omyl. Bez pozornosti a vedení pedagogů to nejde. Sklízet plody společné práce můžeme až po nějakém čase - a tehdy již žákovská samospráva opravdu mnohé zařídí a zajistí. Musí k tomu ale dospět.
Jaké jsou výsledky? Především nelze očekávat, že veškeré problémy spojené s klimatem školy, s výsledky vzdělávací práce, kázní atp. s existencí žákovské samosprávy zmizí jakoby mávnutím kouzelného proutku. V naší škole se této oblasti věnujeme již více než 10 let. Snažíme se dosáhnout pozitivního vztahu žáků ke škole, zdravého fandovství - to je "naše škola"! Je to dlouhodobá práce, přináší úspěchy i zklamání. Nikdy je přesně nezměříte. Z rozhovorů s bývalými žáky, s rodiči, ze zájmu o školu při zápisu do 1. tříd i jinak lze snad soudit, že si nevedeme tak špatně. Samozřejmě netvrdíme, že to je vše a jen zásluhou žákovské samosprávy. Ale možná je to alespoň malým dílkem i její zásluhou.
Koncepční práce školy se mozaikovým způsobem skládá z mnoha částí. Jednou takovou částí je žákovská samospráva. V našem školním vzdělávacím programu má pevné místo a celý tento text zdůvodňuje proč.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.