Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Porodnost, úmrtnost a přelidnění Země
Odborný článek

Porodnost, úmrtnost a přelidnění Země

9. 11. 2009 Základní vzdělávání
Autor
Dominika Dobrylovská

Anotace

Motivující hra s úvodem a následnou diskusí, objasňující zajímavou formou pojmy porodnost, úmrtnost a jejich vztah k přelidnění Země. Materiál vhodný pro objasnění příčin přelidnění Země v rámci předmětů s environmentální tematikou.

Cíl

Seznámit žáky s pojmy natalita (porodnost) a mortalita (úmrtnost) a jejich vzájemnou vazbou. Rozvíjení schopnosti kooperace a sociální komunikace při práci ve skupině. Pokusit se o hlubší úvahu nad východisky z problému.

Porodnost, úmrtnost a přelidnění Země

Natalita a mortalita (porodnost a úmrtnost)

Nárůst populace souvisí s civilizovanou společností. Nejznatelnější růst je totiž zaznamenán především od počátku období industrializace. Hlavními podpůrnými faktory růstu jsou důkladná péče o potomky, zabezpečení potravy a především lékařská péče.

Podobně jako u přirozených populací jiných živočichů hrají zásadní roli při růstu lidské populace dva ukazatele. Je to natalita – porodnost (z lat. natus = narozený) a mortalita – úmrtnost (z lat. mortalitas = smrtelnost, smrt.). Natalita a mortalita se obvykle vyjadřují jako počet narozených, případně zemřelých jedinců na 1 tisíc obyvatel za rok (promile).

Z rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých lze pak snadno vypočíst tzv. přirozený přírůstek, který se vyjadřuje v promilích celé populace za rok. Pro vyjádření změny počtu obyvatel v nějakém prostoru (městě, státu, světadílu) se používá termín mechanický přírůstek, který zahrnuje pohyb obyvatel, tedy emigraci a imigraci.

Rychlost růstu populace se rovná rozdílu mezi porodností a úmrtností. Lidská porodnost a úmrtnost samozřejmě nejsou vůbec konstantní. Závisejí na faktorech ekonomiky, prostředí a na demografických faktorech, jako je příjem, vzdělání, zdravotní péče, plánování rodičovství, náboženství nebo věková struktura obyvatelstva.)

V podstatě může dojít ke třem typům dynamiky chování:

  1. Pokud je porodnost vyšší než úmrtnost, populace exponenciálně roste (viz příloha, graf č. 1).
  2. Pokud je úmrtnost vyšší než porodnost, populace klesá směrem k nule (viz příloha, graf č. 2).
  3. Pokud se porodnost rovná úmrtnosti, počet porodů se bude rovnat počtu úmrtí a velikost populace zůstane stálá, i když bude probíhat neustálý koloběh, tok nových lidí, nahrazujících staré – nastane dynamická rovnováha (viz příloha, graf č. 3).

Hra na populace

Po ukázce všech grafů si žáci ve skupinách zahrají hru, na které lépe pochopí vztah mezi porodností a úmrtností.

  1. Rozdělíme žáky na čtyři skupiny, představující různé populace lidí. V každé skupině musí být alespoň jedna kalkulačka (lépe dvě pro kontrolu) a jeden zapisující.
  2. Každá skupina má pokyn, kterým se musí na daný signál (tlesknutí, slovní pokyn) učitele řídit. Všechny skupiny začínají desítkou (fiktivní počet lidí v populaci). Jednotlivé výpočty zapisují.
  • První skupina na signál zdvojnásobí počet lidí (poprvé desítku) a odebere polovinu. (Čili násobí dělí dvěma.)
  • Druhá skupina rovněž zdvojnásobí, ale odebere dvě třetiny lidí. (Násobí dvěma a dělí třemi.)
  • Třetí skupina zdvojnásobí a odebere jednu čtvrtinu. (Násobí dvěma a výsledek násobí 0,75.)
  • Čtvrtá skupina ztrojnásobí počet lidí a odebere polovinu. (Násobí třemi a dělí dvěma.)

Po několika sériích signálů (přibližně pěti, protože první skupina se už nudí) se učitel zeptá, která skupina dosáhla jakého počtu lidí ve své populaci a proč.

Výsledek hry

První skupina je populace s vyrovnanou porodností a úmrtností (viz příloha, graf č. 3). Příkladem mohou být některé vyspělé státy Evropy, ale tento stav je spíše fiktivní a není trvalý.

Druhá skupina je populace vymírající (viz příloha, graf č. 2). Příkladem mohou být některé vyspělé státy Evropy či Japonsko.

Třetí skupina představuje populaci rychle rostoucí (viz příloha, graf č. 1) zejména díky své nízké úmrtnosti (země jako Indie či Brazílie, kde je tradičně vysoká porodnost, ale díky zlepšující se lékařské péči nižší úmrtnost a delší věk).

Čtvrtá skupina představuje populaci, která také přirůstá, ale méně, protože má sice vysokou porodnost, ale také vysokou úmrtnost (některé chudé africké země).

Diskuse

Následuje diskuse o tom, co je příčinou rostoucího počtu lidí a jak by bylo možné za pomoci manipulace s porodností a úmrtností tento přírůstek ovlivňovat.

Příčiny zvyšování počtu lidí na Zemi jsou v zásadě dvě – vysoká porodnost a nízká úmrtnost.

Vysoká porodnost je způsobována nejrůznějšími vlivy, nejčastěji tradičním přístupem k životu, kdy je ženě přisuzována role rodičky a její další uplatnění je nízké. V tomto případě jsou děti chápány jako bohatství rodiny a význam ženy je přímo úměrný počtu jejích dětí. Odpor proti plánovanému rodičovství a antikoncepci je také často určován náboženskými pohnutkami (Asie, Jižní Amerika).

Jinou příčinou vysokého počtu dětí v rodině je nízká gramotnost a neznalost či nedostupnost účinných forem antikoncepce. Ve velmi chudých zemích (africké státy) jsou děti chápány jako pojistka na stáří, neboť čím více dětí, tím je větší šance na to, že alespoň některé se uchytí a bude mít možnost svou výnosnější prací zajistit rodinu ve chvíli, kdy rodiče již nemohou pracovat nebo jsou sourozenci malí.

Snižování úmrtnosti, zejména dětské, je známkou rozvíjejících se zemí a zvyšování jejich životní úrovně. Kvalitnější, levnější a dostupnější zdravotní péče spolu se zlepšování výživy matky i dítěte přispívá k omezení dětské úmrtnosti. Lepší životní úroveň také vede k prodloužení věku obyvatel a tím také ke vzrůstu přirozené populace. V těchto zemích také často současně dochází ke zvyšování gramotnosti a vzdělanosti, což s sebou přináší lepší informovanost o antikoncepčních metodách, plánovaném rodičovství a také postupné omezování náboženských a kulturních tradic. Země, nacházející se v této fázi, tzv. demografického přechodu, také nejvíce přispívají k celkovému zvyšování lidské populace na Zemi (některé státy Asie a Jižní Ameriky).

Reflexe

Výsledek této výuková hodina s aktivizující hrou závisí hodně na zdatnosti pedagoga zvládnout následnou diskusi. Musí být připraven reagovat na podněty s násilným podtextem (vyhubíme je, sterilizujeme...) a také musí být schopen vysvětlit pojem exponenciální růst (je možné uvést známý příklad o panovníkovi a šachovnici). Hra žáky obecně velmi baví a motivuje je k diskusi.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
27.34 kB
Dokument
Příloha - grafy

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Dominika Dobrylovská

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Mezioborove presahy:

Nutné pomůcky:

kalkulačky, zpětný projektor na promítnutí grafů (možno i rozdat jako pracovní listy)

Téma článku:

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech