Nárůst populace souvisí s civilizovanou společností. Nejznatelnější růst je totiž zaznamenán především od počátku období industrializace. Hlavními podpůrnými faktory růstu jsou důkladná péče o potomky, zabezpečení potravy a především lékařská péče.
Podobně jako u přirozených populací jiných živočichů hrají zásadní roli při růstu lidské populace dva ukazatele. Je to natalita – porodnost (z lat. natus = narozený) a mortalita – úmrtnost (z lat. mortalitas = smrtelnost, smrt.). Natalita a mortalita se obvykle vyjadřují jako počet narozených, případně zemřelých jedinců na 1 tisíc obyvatel za rok (promile).
Z rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých lze pak snadno vypočíst tzv. přirozený přírůstek, který se vyjadřuje v promilích celé populace za rok. Pro vyjádření změny počtu obyvatel v nějakém prostoru (městě, státu, světadílu) se používá termín mechanický přírůstek, který zahrnuje pohyb obyvatel, tedy emigraci a imigraci.
Rychlost růstu populace se rovná rozdílu mezi porodností a úmrtností. Lidská porodnost a úmrtnost samozřejmě nejsou vůbec konstantní. Závisejí na faktorech ekonomiky, prostředí a na demografických faktorech, jako je příjem, vzdělání, zdravotní péče, plánování rodičovství, náboženství nebo věková struktura obyvatelstva.)
V podstatě může dojít ke třem typům dynamiky chování:
Po ukázce všech grafů si žáci ve skupinách zahrají hru, na které lépe pochopí vztah mezi porodností a úmrtností.
Po několika sériích signálů (přibližně pěti, protože první skupina se už nudí) se učitel zeptá, která skupina dosáhla jakého počtu lidí ve své populaci a proč.
První skupina je populace s vyrovnanou porodností a úmrtností (viz příloha, graf č. 3). Příkladem mohou být některé vyspělé státy Evropy, ale tento stav je spíše fiktivní a není trvalý.
Druhá skupina je populace vymírající (viz příloha, graf č. 2). Příkladem mohou být některé vyspělé státy Evropy či Japonsko.
Třetí skupina představuje populaci rychle rostoucí (viz příloha, graf č. 1) zejména díky své nízké úmrtnosti (země jako Indie či Brazílie, kde je tradičně vysoká porodnost, ale díky zlepšující se lékařské péči nižší úmrtnost a delší věk).
Čtvrtá skupina představuje populaci, která také přirůstá, ale méně, protože má sice vysokou porodnost, ale také vysokou úmrtnost (některé chudé africké země).
Následuje diskuse o tom, co je příčinou rostoucího počtu lidí a jak by bylo možné za pomoci manipulace s porodností a úmrtností tento přírůstek ovlivňovat.
Příčiny zvyšování počtu lidí na Zemi jsou v zásadě dvě – vysoká porodnost a nízká úmrtnost.
Vysoká porodnost je způsobována nejrůznějšími vlivy, nejčastěji tradičním přístupem k životu, kdy je ženě přisuzována role rodičky a její další uplatnění je nízké. V tomto případě jsou děti chápány jako bohatství rodiny a význam ženy je přímo úměrný počtu jejích dětí. Odpor proti plánovanému rodičovství a antikoncepci je také často určován náboženskými pohnutkami (Asie, Jižní Amerika).
Jinou příčinou vysokého počtu dětí v rodině je nízká gramotnost a neznalost či nedostupnost účinných forem antikoncepce. Ve velmi chudých zemích (africké státy) jsou děti chápány jako pojistka na stáří, neboť čím více dětí, tím je větší šance na to, že alespoň některé se uchytí a bude mít možnost svou výnosnější prací zajistit rodinu ve chvíli, kdy rodiče již nemohou pracovat nebo jsou sourozenci malí.
Snižování úmrtnosti, zejména dětské, je známkou rozvíjejících se zemí a zvyšování jejich životní úrovně. Kvalitnější, levnější a dostupnější zdravotní péče spolu se zlepšování výživy matky i dítěte přispívá k omezení dětské úmrtnosti. Lepší životní úroveň také vede k prodloužení věku obyvatel a tím také ke vzrůstu přirozené populace. V těchto zemích také často současně dochází ke zvyšování gramotnosti a vzdělanosti, což s sebou přináší lepší informovanost o antikoncepčních metodách, plánovaném rodičovství a také postupné omezování náboženských a kulturních tradic. Země, nacházející se v této fázi, tzv. demografického přechodu, také nejvíce přispívají k celkovému zvyšování lidské populace na Zemi (některé státy Asie a Jižní Ameriky).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.