V roce 1876 byla ve Philadelphii uspořádána výstava u příležitosti stého výročí vzniku Spojených států amerických (Deklarace nezávislosti). Poprvé tak mohly Spojené státy vidět, na jaké úrovni se nachází jejich průmyslová síla. Na výstavu se přijelo podívat přes 8 miliónů Američanů a velká většina jich do Philadelphie přijela po železnici, která v té době protínala celý kontinent. Všechny pavilony výstavy a zejména pavilon strojů vzbuzovaly obdiv a úžas. K vidění tu byl např. největší parní stroj na světě.
Byly zde také vynálezy dvou největších vynálezců Ameriky. Alexandr Graham Bell vystavoval první telefon a Thomas Alva Edison představoval automatický telegraf, jeden z více než tisíce vynálezů, které za svůj život patentoval (další tisíce patentovaly jeho firmy). Tyto vynálezy pak ovlivnily nejen tehdejší život, ale i ten náš dnešní.
Alexandr Graham Bell, profesor fyziologie orgánů řeči, fyzik a vynálezce (1847 - 1922) se narodil ve Skotsku a v roce 1872 se přestěhoval do Bostonu, aby zde otevřel školu pro učitele hluchých.
V roce 1882 přijal americké občanství. Jeho rané pokusy se týkaly vylepšení telegrafu, který předával zprávy přes systém elektrických zvuků, které po dekódování mohly být přeloženy do slov. Záviselo především na zručném telegrafistovi. Telegraf se proto nikdy nestal běžným domácím zařízením. Většinou byla praxe taková, že lidé museli přijít do telegrafní kanceláře, kde bylo možné přijmout nebo odeslat zprávu. Bell hledal něco revolučního, něco, co by nepřenášelo jen zvuk lidského hlasu, ale rovnou slyšitelná slova. V roce 1878 napsal "S telefonem je možné spojit každý dům, kancelář nebo továrnu přes centrální stanici, telefon umožní přímou komunikaci se sousedy."
Bell pro svůj přístroj nejprve použil membránu jak v mikrofonu, tak i ve sluchátku. Membrána kmitala v blízkosti cívky navinuté na ocelovém magnetu. Toto uspořádání bylo velmi jednoduché a navíc nepotřebovalo baterii ani na přijímací, ani na vysílací straně. Indukční mikrofon byl ovšem málo citlivý a proto byl nahrazen uhlíkovým odporovým mikrofonem, který se v podstatě užívá dodnes. Bell sám říkal, že jeho začátky byly neúspěšné a teprve po dlouhých experimentech našel membránu ve správných parametrech, a očekávaný efekt se tak mohl dostavit. Druhého června 1875 se mu poprvé podařilo elektricky přenést tón a o devět měsíců později, po dalších technických zlepšeních, 10. března 1876 uslyšel Bellův pomocník v laboratoři první větu přenesenou Bellovým telefonem: "Watsone, přijďte sem, nutně vás potřebuji."
Bell nabídl svůj vynález americké i britské vládě. Britský poštovní úřad odpověděl, že Američané zřejmě takovou věc potřebují, ale Angličané využívají pro předávání zpráv malé chlapce, kteří doručují listy mezi adresáty.
Thomas Edison, jeden z nejproduktivnějších a nejvýznamnějších vynálezců všech dob (1847 - 1931), se narodil v Ohiu a vyrůstal v Michiganu. Edison neměl lehké dětství, byl často velmi nemocný a do školy chodil jen krátce. Jeho formální vzdělání trvalo jen čtyři roky, z části také proto, že si učitelé stěžovali, že se příliš mnoho ptal. Už jako malý chlapec si vybudoval malou chemickou laboratoř ve sklepě domu, kde žil s rodiči. Chemikálie byly drahé a malý Edison si na ně musel přivydělávat. Ve 12 letech pracoval jako prodavač novin, bonbónů a zeleniny u železnice. V 15 letech začal vydávat vlastní noviny The Weekly Herald. Edison byl také zakladatelem jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů - Science. Jeho život silně ovlivnilo zranění (částečně přišel o sluch), které si způsobil při svých pokusech.
Když pak pracoval jako telegrafista, získal první důležité zkušenosti s využitím elektřiny. Mezi jeho první vynálezy, které prodal, patřil tiskací telegraf, duplexní telegraf a vícekanálový automatický telegraf. Takto získané peníze investoval do laboratoře v Menlo Park, která se stala prvním zařízením tohoto typu na světě. Jejím posláním byl vývoj a aplikace nových vědeckých poznatků a technologií.
Mezi Edisonovými vynálezy lze nalézt jak úplně nové, dosud neobjevené, tak takové, které zcela zásadním způsobem zlepšily vynálezy starší. Jsou to například elektrický motor, filmový projektor, akumulátorová baterie, diktafon, kopírovací stroj, psací stroj a fonograf (jeho nejoriginálnější). Nejvýznamnějším a nejúspěšnějším byl ovšem jeho patent zlepšující žárovku. Nejslavnější Edisonovy vynálezy vznikaly v letech 1876 - 1883.
Ještě předtím, než byla vynalezena elektrická žárovka, svítilo se svíčkami, petrolejkami nebo plynovým osvětlením. U těchto typů osvětlení bylo velké nebezpečí, že kouř nebo přehřátí způsobí požár. Různí vynálezci dospěli až k žárovce naplněné vakuem, nemohli ovšem najít vhodné vlákno nebo drát, které by se rozsvítilo ve chvíli, kdy by jím prošel elektrický proud a ihned by neshořelo nebo se neroztavilo. Edison tento problém vyřešil tím, že použil pouhlíkované bavlněné vlákno.
Taková vize, kterou nastínil Bell, se nemohla stát realitou bez obrovských zdrojů kapitálu (na výrobu telefonů, rozvod kabelů a vytvoření ústředen). Stejné to bylo s vynálezem žárovky, která se nemohla stát běžnou součástí života ve chvíli, kdy neexistovala elektrická síť.
Až do průmyslové revoluce obchodník nepotřeboval investovat velké sumy peněz do svého výrobního vybavení. Své zboží vyráběl zpravidla ručně a prodával je přímo zákazníkovi. Nepotřeboval proto ani inzerovat své zboží v širším okolí. Obchod byl obvykle záležitostí jedné osoby, vlastníka, který si najal síly a přijal plnou finanční zodpovědnost za celý podnik v případě, že zbankrotoval. Pokud se spojili dva nebo i více investorů, byli schopni shromáždit větší kapitál, odpovědnost pak v případě krachu spadala na všechny partnery.
Americká občanská válka dala impuls k zavedení mnoha nových průmyslových odvětví, která předtím na americkém kontinentě neměla žádnou tradici. Musel být vytvořen nový způsob jejich financování - korporace problém vyřešila. Korporace jsou akciové společnosti vzniklé na státní objednávku. Stát založí společnost a peníze do ní vloží více investorů, každý investor pak vlastní podíly na společnosti prostřednictvím akciových certifikátů. Jestliže společnost dosáhne zisku, korporace s investory rozdělí její zisk a vyplatí dividendy (čím větší množství podílů, tím vyšší dividenda) a hodnota akcií navíc stoupne. Jestliže ovšem podnik zbankrotuje, každý investor ztratí pouze svoji investici.
Poté co vláda USA udělila Bellovi a Edisonovi patenty na jejich vynálezy, získali oba značnou výhodu nad případnou konkurencí. Pouze oni měli nárok na zisk z výroby a prodeje svých vynálezů po stanovenou dobu (dnes je to 20 let). Ačkoliv oba muži byli především vynálezci, ne podnikatelé, ani jeden z nich neotálel se založením podniku nebo s poskytnutím práv na patent dalším výrobcům. Edisonova Electric Light Company byla založena 1878 a později se z ní stala General Electric Company (dnes je to jedna z největších nadnárodních firem na světě). Se svými laboratořemi v Menlo Park a New Jersey a se spolupracovníky propagoval Edison založení velkých výzkumných center. V laboratořích zaměstnával mnoho nadaných lidí, které osobně pečlivě vybíral. Nejslavnějším zaměstnancem v celé historii Edisonových firem byl Nikola Tesla. K bývalým zaměstnancům patřil také Henry Ford, pozdější automobilový magnát, který byl až do Edisonovy smrti jeho velmi dobrým přítelem.
Bellova telefonní společnost Bell Telephone Company byla založena v roce 1877 a v té době telefonní přístroje pouze pronajímala. V roce 1899 se American Telephone and Telegraph Company v New Yorku (AT&T), které už od roku 1885 provozovaly telefonní spojení po celé Severní Americe, staly partnerskými společnostmi Bell System.
Korporace měly i své stinné stránky. Vedení se vzdalovalo pracovníkům, kteří se nepodíleli na ziscích společnosti jako akcionáři. Neřízené, obrovské korporace často snadno spolkly menší konkurenci. Kolem roku 1900 instalovala společnost Bell Telephone Company v Americe 800 tisíc telefonů, daleko víc než kterýkoliv z konkurentů. I dlouho poté, co Bellův patent vypršel, měla jeho společnost velký náskok v rozvíjení dálkových služeb, a získala tak monopol.
Zákon o mezistátním obchodu (1877) a Shermanova antitrustová dohoda (1890) měly zajistit rozvoj konkurenčního prostředí.
1868 - sčítač hlasů
1869 - tiskací telegraf pro potřeby burzy v New Yorku
1871 - podstatné vylepšení psacího stroje
1875 - duplexní a automatický telegraf a základní principy bezdrátové telegrafie
1876 - uhlíkový reostat
1877 - cyklostyl
1877 - fonograf (jeho vývoj probíhal dalších 10 let, než mohl být první model uveden na trh)
1878 - uhlíkový mikrofon, podstatné vylepšení Bellova telefonu
1879 - žárovka (Dne 21. října vydržela první pokusná žárovka svítit 13,5 hodiny. Za rok již vyráběné žárovky svítily přes 1200 hodin.)
1880 - elektroměr
1880 - magnetický třídič železné rudy
1881 - dynamo na výrobu elektrického proudu
1882 - elektrocentrála
1882 - v New Yorku předvedl první elektrárnu a funkční elektrický rozvod
22. prosince 1882 - první elektricky osvícený vánoční strom.
1883 - v jeho laboratořích byl objeven Edisonův jev, jenž je základem elektronky
1885 - tepelná pojistka
1889 - kinofilm - 35mm široký filmový pás s perforací, používaný i po více než 100 letech
1891 - kinematograf (filmovací kamera) a tzv. kinetoskop jako promítací stroj
1896 - fluorescenční stínítko pro zobrazení rentgenových paprsků
1900 - akumulátor na bázi NiFe
1902 - elektromobil
1903 - rotační pec pro výrobu cementu
1913 - synchronizace zvuku a promítaného filmu
1914 - gramofonová deska
1930 - umělý kaučuk
Žák:
Odkaz na spojení s americkou ústavou:
Oddíl 8
Veďte třídu k ústním odpovědím.
Poté
rozdělte třídu do několika skupinek a každé zadejte následující úkoly:
Následně dejte každému 500 imaginárních bankovek (10 x 50), které budou moci investovat do kterékoliv korporace, mimo svoji vlastní.
Poté, co každá skupinka představí svůj produkt a plány výroby a distribuce třídě - potencionálním investorům, nastane čas investování. Žáci vloží své fiktivní peníze tam, kde si přejí investovat (do vhodné krabice). Následně se peníze spočítají a může se vytvořit tabulka investic. Žáci by se měli vyjádřit, proč vložili své peníze právě do dané firmy.
V článku byly použity materiály a metodické inspirace, které najdete na:
www.archives.gov/education/ www.edisonnj.org/menlopark/birthplace/northamericanphonograph.asp
1 V našem RVP ZV je nejblíže tomuto výstupu očekávaný výstup Výchovy k občanství: "...objasní potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání."
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.