Náš táta šel na houby

Charakteristika a cíle integrovaného bloku: Motivací tohoto projektu byl nejen blízko dostupný les, ale i velká úroda hub. Společně s pohádkovým námětem měly děti možnost využívat svých smyslů, rozvíjet své dosavadní praktické dovednosti a získávat další životní zkušenosti.
Očekávané výstupy:

Časový rozsah: přibližně 2 týdny, lze však přizpůsobit aktuální situaci a podmínkám
Věková skupina: 4 - 5 let

Projekt vyplývá ze zaměření obsahu ŠVP s názvem "Od jara do zimy" a je součástí tematického bloku "Dary přírody", v němž se děti seznamují s okolním přírodním prostředím. Projekt je založen na prožitkovém učení. Zvolena byla témata dětem blízká, s možností pozorování, manipulace a experimentace. Využita byla blízkost lesa a letošní nadúroda hub. Děti tak měly dostatek příležitostí pro získávání praktických zkušeností a získávání informací všemi smysly. Často byla využívána motivace pohádkovým námětem, která je pro děti zajímavá - děti se stávají součástí děje, vstupují do něj a aktivně se do děje zapojují, ovlivňují ho apod. Všechny činnosti v projektu jsou motivačně spojeny a zároveň rozvíjí dítě ve všech vzdělávacích oblastech.

Očekávané výstupy z RVP PV:

• poznat některé rostliny a houby, upozornit na nebezpečí jedovatých hub (připomenout nebezpečí drog);
• překonat lesní překážky - zvládnout základní pohybové dovednosti, prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí;
• ovládat dechové svalstvo, spojit pohyb se zpěvem;
• zlepšit koordinaci ruky a oka - zdokonalit kreslení, stříhání, vytrhávání papíru (grafomotorika);
• naučit se zpaměti krátké texty;
• formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovně výkony, slovně reagovat;
• vyjadřovat svou fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových i dramatických);
• uvědomovat si svou samostatnost, vyjadřovat vlastní názory a postoje;
• vnímat, co si druhý přeje, vycházet mu vstříc;
• uvědomovat si příjemné i nepříjemné citové prožitky;
• být citlivý ve vztahu k živým bytostem, přírodě i věcem, těšit se z přírodních krás.

Charakteristika skupiny
Projekt je zpracován pro skupinu dětí ve věku 4 - 5 let, se kterou pracuji druhým rokem. Projekt lze přizpůsobit všem věkovým skupinám.

Příprava
Při přípravě projektu jsme vycházeli z četby před odpočinkem (Pohádky z pařezové chaloupky) a předchozího projektu zpracovaného v tématu "Dary přírody" s názvem "Co vyprávěl les". Byla tak zachována návaznost a časová posloupnost, jednotlivé projekty byly motivačně spojeny. Díky tomu byl přechod mezi projekty naprosto plynulý a nenásilný.

Nabízené činnosti, příležitosti, metodické poznámky:

• "NÁŠ TÁTA ŠEL NA HOUBY" - pracujeme s říkadlem (spojení s pohybem a hrou na tělo) - toto říkadlo je jakýmsi mottem celého projektu - využíváme jej prakticky ve všech situacích;
• výlet do lesa - připravíme pro děti delší výlet do lesa se sběrem jedlých hub a pozorováním "prašivek" a hub jedovatých;
• uspořádáme výstavku skutečných hub v MŠ;
• vysvětlujeme nebezpečí jedovatých hub - čteme pohádku "JAK VÍLA AMÁLKA POTKALA BERÁNKA KUDRNU" - rozhovor o nebezpečí jedovatých rostlin (protidrogový program);
• zpracováváme jedlé houby - společně houby čistíme, krájíme příborovým nožem, sušíme na papíře na topení, navlečeme je na nit, podle možností děti seznámíme se sušičkou - obsluhuje pouze učitelka, BEZPEČNOST!;
• podle možností školy požádáme kuchyň, aby v týdnu připravila alespoň jedno houbové jídlo - využití hub v kuchyni;
• hrajeme si:
  • pohybová hra: "NA HOUBAŘE" - s říkadlem;
  • pohybová hra: "NAJDI HOUBU" - popis hry: po třídě volně rozházené drátěnky, děti chodí mezi nimi, na signál děti seberou nejbližší "houbu", zvednou ji nad hlavu a zůstanou stát, učitelka může využít rytmický nástroj pro udávání tempa chůze nebo reprodukovanou hudbu - nejlépe s námětem hub (např. píseň Klouzky - Svěrák, Uhlíř apod.);
• cvičíme:
  • zdravotní cviky s drátěnkami - "houbami";
  • hod na cíl - do koše;
• společně s dětmi vytvoříme "HOUBY Z DEŠTNÍKŮ" - klobouk houby tvoří otevřený deštník pokrytý vhodnou textilií nebo záclonou připevněnou k noze houby (na nožičku u hřibu použijeme válce z Polikarpovy stavebnice a bílé prostěradlo, u hub s vysokou štíhlou nohou - jako je muchomůrka nebo bedla - upevníme do stojanu na vánoční stromek tyč z Polikarpovy stavebnice a na ní navlékneme papírovou roli od koberce, kterou jsme s dětmi polepili bílým papírem, nohu jme ozdobili "sukýnkou" ze záclony; tento způsob realizace uvádím jako příklad, každá učitelka může využít své schopnosti i materiály různě, podporuje u dětí tvořivost, nabízí dostatek vhodných materiálů tak, aby měly děti možnost volby způsobu realizace svých představ. Pozor na bezpečnost při manipulaci s objemnějšími předměty!);
• tematicky zaměřené hádanky, básně - čerpáno z materiálu Ekologická výchova nejmenších a malých, část Houby;
• grafomotorické cvičení - horní oblouk - dokreslíme houbám kloboučky (Písanka malého předškoláka, děti 4 - 5 let, str. 18);
• "HŘIB nebo MUCHOMŮRKA" - děti si vyberou z předem připravených šablon buď hříbek nebo muchomůrku, stříhají podle linie, z připravených kousků krepového papíru vybírají vhodnou barvu, mačkají do malých kuliček a nalepují na klobouček vystřižené houby, takto vytvořené houby lze využít při dalších činnostech;
• didaktická hra "JDEME NA HOUBY" - popis hry: všechny houby volně na koberci, děti jednotlivě sbírají podle pokynu (např. seber jedlou x jedovatou, hnědou x červenou, houbu bez puntíků, takovou, která není hnědá apod.), děti své rozhodnutí zdůvodní slovně, vytleskají jméno houby, potom odnesou hříbky do koše (muchomůrky "zpět do trávy" - zelený šátek rozprostřený na zemi);
• didaktická hra "CESTY" - obdobná situace jako při předchozí hře, ale na koberci maximálně 4 houby, popis hry:
  • první dítě sebere houbu podle pokynu a odnese ji na místo;
  • druhé dítě se pokusí najít místo, kde houba "rostla" a jít k místu uložení stejnou cestou;
  • třetí dítě se pokusí cestu na koberci vyznačit - vedeme děti k samostatnému řešení problému, jak to lze udělat, co použít? (lze kreslit křídou, vyznačit provázkem, barevnou stuhou, kousky papíru apod.);
  • na vyznačení může spolupracovat více dětí;
  • další dítě se pokusí jít přesně po vyznačené cestě;
  • jiné dítě se pokusí najít jinou cestu do místa uložení, opět vyznačíme, totéž uděláme u další houby;
  • zapojíme všechny děti;
  • na závěr děti střídavě sledují - procházejí všechny cesty;
  • důležité u všech těchto činností je používat slovní komentář, aby si děti uvědomily, co a proč dělají;
• individuální test: sledujeme cesty v rovině "LESNÍ KRASAVICE" (Léto pro 3 - 5leté děti);
• píseň: "KONEC LÉTA" - nápěv "Já do lesa nepojedu":

Prosil hříbek Muchomůrku,
ať si s ním prý zatančí,
že ho vezme na mazurku,
při písničce skřivánčí.

• rozehráváme krátké etudy na téma "SETKÁNÍ PANA HŘÍBKA SE SLEČNOU MUCHOMŮRKOU" - vybíráme si z většího množství různých klobouků - důležité je, aby se všechny děti shodly, dokázaly se domluvit, zdůvodnit svou volbu - zhodnocení této činnosti - děti po delší diskusi zvolily červený klobouček a hnědou beranici (učitelka zde hraje pouze vedlejší roli, zasahuje pouze v případě nutnosti); děti ve dvojicích rozehrávají situace např. setkání kamarádů, seznámení, Muchomůrka je namyšlená, Hříbek je nevychovaný apod.;
• "TANEC HŘÍBKA A MUCHOMŮRKY" - nácvik tanečku, zpěv, metodický návod:
  • 1. sloka - děti chůze v kruhu, dvojice s kloboučky uvnitř, Muchomůrka sedí ve dřepu ve středu kruhu, Hříbek chodí v protisměru;
  • 2. sloka - stejná melodie, nápěv LA, LA, LA, Muchomůrka a Hřib se chytí proti sobě za obě ruce a točí se, děti v kruhu stojí a zpěv doprovází tleskáním;
  • děti vystřídáme, několikrát opakujeme;
• píseň: "SEDÍ HŘÍBEK" - nápěv "Kočka leze dírou":

Sedí hříbek v lese ne mechu,
Chtěl by běhat, dělat neplechu.
Říká: "Já přec běhat nemohu,
Mech mě drží pevně za nohu.
Až poběží ježek po lese,
Poprosím ho, ať mě odnese."

Práce s textem

"HŘÍBEK" (Malované pohádky, V. Sutějev):

• posloucháme příběh (např. den předem před odpočinkem) a prohlížíme ilustrace v knize;
• dramatizace příběhu s využitím čepiček (zvířátka, velký hříbek z deštníku a textilu), metodický postup:
  • začátek příběhu - "mravenci běhají po lese" - děti lezou po herně ve vzporu dřepmo, na signál (např. úder do bubínku) spěchají do vymezeného prostoru - "mraveniště", opakujeme několikrát - viz. PH "Všichni domů";
  • učitelka po částech vypráví pohádku, děti jsou obsazovány do rolí, rozehrávají dialogy - využití čepiček (zvířátka);
  • do děje vstupujeme, posuzujeme pocity zvířátek, motivy jejich jednání - např. jak se asi cítil motýl, jak se zachoval mravenec, co bys udělal ty?;
  • děti, které nemají roli zvířete, vytváří atmosféru během celého příběhu (napodobují déšť hrou na tělo, dětské hudební nástroje - dřívka, bubínek apod., rytmizace KAPY - KAPY - KAP, společně i jednotlivci, slabě x silně, zpěv písně "Kapy, kapy, kap" s kytarou a hrou na tělo, zpěv písně "Prší, prší", didaktická hra "Na ozvěnu" - děti se snaží opakovat po učitelce jednoduchý rytmický motiv - společně i jednotlivě);
  • v průběhu děje napodobujeme pohyb jednotlivých postav, zpíváme známé písně, rytmizujeme říkadla, zařazujeme dechová a artikulační cvičení (artikulační cvičení - "Kočka: Mňau, mňau" - krátce x dlouze, slabě x silně, artikulační cvičení - "čimčarara, čimčarara ...", píseň např. "Kosí písnička", dechové cvičení "liška očichává hříbek, hledá zajíce"):

  MRAVENEC - lezení ve vzporu dřepmo, píseň "Polámal se mraveneček"
  MOTÝL - běh po špičkách se souhyby paží, píseň "Motýl"
  MYŠKA - chůze po špičkách s říkadlem "Myši chodí tuze tiše"
  "Myši chodí tuze tiše,
  mají tlapky jako z plyše.
  Tiše myši šišiši,
  ať vás kočka neslyší!"
  VRABEC - poskoky snožmo se souhyby paží
  ZAJÍC - "panáčkujeme", píseň "Zajíčku v lesíčku"
  LIŠKA - hrajeme honičku (uč. zvolí druh honičky podle momentální situace), píseň "Sedí liška pod dubem"

  • průběžně počítáme, kolik je zvířátek pod hříbkem - situace, kdy jeden přibyl;
  • v pohádce dojde k situaci, že zvířátka schovaná pod hříbkem mají rozhodnout, zda schovají zajíce pronásledovaného liškou, využijeme situaci k řešení problému, jak se zachovat?; děti posuzují pocity zajíce, jaké mu hrozí nebezpečí, co se může stát jim, pokud pomohou ..., porovnáváme se zkušenostmi dětí, reálnými situacemi; vyvozujeme závěry pro chování dětí v běžných situacích - musíme si pomáhat, ale zároveň zvažovat rizika apod.;
  • sluchová hádanka - "Kdo je pozoroval?" - nahrávka kvákání skutečných žab; artikulační cvičení "KVÁ - KVÁ - KVÁ", skoky snožmo "jako žába", říkadlo "Žába skáče po blátě";
  • závěr příběhu - řešení problému "Proč se nejdříve mravenec sám téměř nevešel, a pak se tam vešlo pět zvířátek?" - učitelka může pomoci dětem ukázáním ilustrací v knize (vysvětlení pointy - hřib vyrostl);
  • napodobování růstu houby - pomalé vstávání ze dřepu do výponu na špičkách;
  • závěr - všichni se chytí za ruce, chůze v kruhu s písní z MC "Zpívejme si, zpívejme", vnímání radostné nálady;
• na základě prožitku z pohádky lze kreslit nebo malovat - "ILUSTRACE K POHÁDCE" - vést děti k zachycení nálady a situace, pokus o znázornění pozadí (pršelo, zvířátka se krčila apod.);
• využití hub z deštníků a čepiček pro zvířátka ve volných hrách dětí.

"O PARÁDIVÉ BEDLIČCE" (Ekologická výchova nejmenších a malých, část Houby):

• "JAK ZABLOUDILI V BEDLOVÉM LESE":
  • čteme pohádku před odpočinkem, prohlížíme obrázky v knize;
  • společně s dětmi vytvoříme figury Křemílka a Vochomůrky z kartonu (velikost asi 50 až 80 cm);
  • společně s dětmi vytvoříme Pařezovou chaloupku např. s využitím dětského stanu překrytého textilem a záclonami vhodné barvy nebo Polikarpovy stavebnice, kartonu a papírových tapet (podle fantazie učitelky i dětí ) - spolupráce, koordinace (příklad viz. foto);

     



• s textem pracujeme podobně jako u pohádky "Hříbek", atmosféru navodíme poslechem písně K. Gotta "Z mechu a kapradí", učitelka postupně čte a vypráví pohádku, případně pouští část z MC (CD);
• do pohádky zařazujeme dechová a artikulační cvičení, gymnastiku mluvidel, motivačně vhodné pohybové chvilky, využijeme vytvořenou pařezovou chaloupku i houbu z deštníku - bedlu;
• v návaznosti na text zařadíme zpěv písně "Veverky";
• rozvineme diskusi s dětmi na téma sen - "Co je to sen? Co hezkého se ti zdálo? Co děláš, když máš špatný sen?" apod.;
• rozehrajeme situaci, jak bloudili v lese:
  • v herně je rozloženo několik bílých deštníků ("bedly");
  • děti hledají cesty do chaloupky, různé možnosti řešení, posuzují, která cesta byla krátká x dlouhá - je třeba zapojit všechny děti, mohou jít i ve dvojicích;
  • důležité je, aby všechny děti našly řešení;
  • děti vše slovně komentují, zdůvodňují;
  • cesty můžeme na zemi zakreslit nebo vyznačit např. barevnou stuhou;
  • za správné řešení děti odměníme (např. razítko Křemílek a Vochomůrka);
• po ukončení hledání můžeme dětem přehrát pohádku z videa;
• individuální test - bludiště (viz příloha): "KUDY DO CHALOUPKY?" - při řešení labyrintu sledujeme dítě, jak hledá nejkratší cestu (stopa fixu zřetelně ukazuje, kde dítě zastavilo, váhalo ...);
• pařezovou chaloupku i figury využívají děti při volných hrách;
• četba před odpočinkem: "Křemílek a Vochomůrka" na pokračování.

Pomůcky:

• textil, papír, stojany na vánoční stromeček, papírové role (např. od koberců), papírové tapety s motivem dřeva, staré deštníky, záclony apod. (podle možností a fantazie učitelky pro vytvoření Pařezové chaloupky a hub z deštníků);
• dětské hudební nástroje;
• CD přehrávač nebo magnetofon s nahrávkami;
• čepičky pro dramatizaci - zvířátka;
• nůžky, lepidla, krep. papír ...;
• drátěnky;
• koše různých velikostí, zelený šátek, provázky, stuhy, křídy;
• tvrdý karton, balicí papír, tuše, ostrý nůž (nejlépe na řezání koberců) na vytvoření figur Křemílka a Vochomůrky;
• testy, grafomotorické cvičení;
• několik dalších deštníků - nejlépe bílé = "nové bedly";
• další pomůcky podle situace.

Evaluace

Kromě průběžné evaluace, která poskytovala okamžitou zpětnou vazbu, bylo prováděno hodnocení závěrečné. Průběžně jsem porovnávala plán s požadavky RVP PV i ŠVP, zkontrolovala jsem si jej i po dokončení. Myšlenková mapa byla průběžně rozvíjena a doplňována.

Postup při evaluaci a hodnocení:

• průběžně sledovat projevy dětí - zapojení do činností, reakce, dělat si poznámky, které lze využít pro tvorbu dalších projektů i pro práci se skupinou dětí a individuální přístup;
• provádět sebereflexi na základě těchto poznatků - co se daří, co ne, co je třeba zlepšit, rozvíjet, na co se zaměřit, co příště nedělat apod.;
• po dokončení projektu vyhodnotit skutečný přínos pro děti: jak byly naplněny cíle apod. a zároveň posoudit vhodnost stavby projektu, zařazení činností, náplň, zda se vše realizovalo, pokud ne, proč apod.;
• všechny tyto poznatky využít při další práci;
• v evaluaci zaznamenávat poznámky kladné i záporné.

Závěrem

Celkově hodnotím realizaci projektu jako úspěšnou. Děti byly aktivní, činnosti je bavily, zajímaly se, co je čeká dál. Kromě získání dalších poznatků o ekosystému les si rozvíjely jazykové a vyjadřovací dovednosti, získávaly základní předmatematické představy, rozvíjely estetické cítění atd. Důležitou součástí bylo uvědomění si vzájemných vztahů mezi sebou a posílení prosociálních citů. Využití pohádkových námětů při realizaci projektu se mi osvědčilo, proto jej využiji i při tvorbě dalšího, volně navazujícího, projektu tohoto integrovaného bloku s názvem " Jak museli louskat ořechy".

Myšlenková mapa - téma: "Dary přírody"