Anotace
Charakteristika a cíle integrovaného bloku: Projekt je založen na prožitkovém učení, jsou proto volena témata dětem blízká, s možností pozorování, manipulace a experimentace. Motivace pohádkovým námětem je pro děti zajímavá, děti se stávají součástí děje, vstupují do něj a aktivně se do děje zapojují, ovlivňují ho apod. Všechny činnosti jsou motivačně spojeny a rozvíjejí děti ve všech vzdělávacích oblastech.
Očekávané výstupy:
poznávat přírodu - některé stromy, keře a jejich plody;
chápat základní matematické pojmy, souvislosti - třídění, porovnávání, rozlišovat více x méně, řešit jednoduché labyrinty ...;
postupně zvládnout základní pohybové dovednosti (překonávat překážky, kutálet míč, manipulovat s drobnými předměty a náčiním ...);
chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé;
dodržovat pravidla her, jednat spravedlivě.
Časový rozsah: přibližně 2 týdny, lze přizpůsobit aktuální situaci a podmínkám
Věková skupina: 4 - 6 let
Charakteristika a cíle integrovaného bloku: Projekt je založen na prožitkovém učení, jsou proto volena témata dětem blízká, s možností pozorování, manipulace a experimentace. Motivace pohádkovým námětem je pro děti zajímavá, děti se stávají součástí děje, vstupují do něj a aktivně se do děje zapojují, ovlivňují ho apod. Všechny činnosti jsou motivačně spojeny a rozvíjejí děti ve všech vzdělávacích oblastech.
Očekávané výstupy:
poznávat přírodu - některé stromy, keře a jejich plody;
chápat základní matematické pojmy, souvislosti - třídění, porovnávání, rozlišovat více x méně, řešit jednoduché labyrinty ...;
postupně zvládnout základní pohybové dovednosti (překonávat překážky, kutálet míč, manipulovat s drobnými předměty a náčiním ...);
chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé;
dodržovat pravidla her, jednat spravedlivě.
Časový rozsah: přibližně 2 týdny, lze přizpůsobit aktuální situaci a podmínkám
Věková skupina: 4 - 6 let
Projekt vyplývá ze zaměření obsahu ŠVP s názvem "Od jara do zimy" a je součástí tematického bloku "Dary přírody", v němž se děti seznamují s okolním přírodním prostředím.
Očekávané kompetence z RVP PV:
- vytvářet povědomí o okolním přírodním prostředí - poznávat některé stromy a keře a jejich plody;
- vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity a prožitky, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách;
- sledovat a vyprávět příběh, pohádku;
- projevovat zájem o knížky, pozorně poslouchat četbu, hudbu ...;
- chápat základní matematické pojmy, souvislosti - třídění, porovnávání, rozlišovat více x méně, řešit jednoduché labyrinty ...;
- uvědomovat si příjemné i nepříjemné citové prožitky, projevovat, co cítí;
- postupně zvládnout základní pohybové dovednosti (překonávat překážky, kutálet míč, manipulovat s drobnými předměty a náčiním ...), jemná motorika, grafomotorika;
- vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů;
- rozvíjet hudební a dramatické dovednosti;
- chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé;
- utvořit si základní představu o pravidlech chování;
- dodržovat pravidla her, jednat spravedlivě.
Charakteristika skupiny:
Projekt byl zpracován pro skupinu dětí ve věku 4 - 5 let, se kterou učitelka pracovala druhým rokem. Protože byly děti zvyklé na styl práce, který je nastíněn v projektu, mohly být zařazeny i některé činnosti, které se mohou jevit náročnější. Projekt lze přizpůsobit všem věkovým skupinám. Důležitá je spolupráce dětí s učitelkou i dětí vzájemně.
Příprava:
Při přípravě projektu učitelka vycházela z četby před odpočinkem a z předchozích projektů zpracovaných v tematickém bloku "Dary přírody" tak, aby byla zachována návaznost a časová posloupnost. V projektu s názvem "Náš táta šel na houby" (který časově předcházel) byla využita motivačně stejná kniha, společně s dětmi učitelka vytvořila některé pomůcky, které následně využila i v projektu "Jak museli louskat ořechy" (např. pařezovou chaloupku, figury skřítků, houby z deštníků apod.). Přechod mezi projekty byl tak naprosto plynulý a nenásilný.
Nabízené činnosti, příležitosti, metodické poznámky:
Práce s textem "Jak museli louskat ořechy"
- Poslech pohádky:
nejlépe před odpočinkem - seznámení s textem, prohlédnutí ilustrací v knize, lze zařadit i poslech MC nebo shlédnutí videa.
- NH v "Pařezové chaloupce":
s figurami skřítků z kartonu, omalovánky s námětem Křemílek a Vochomůrka, prohlížení knih V. Čtvrtka, porovnávání ilustrací.
- Vlastí práce s textem:
postupně jsem dětem četla, vyprávěla nebo přehrávala z MC pohádku (děti mají skřítky spojeny s hlasem J. Bohdalové, takže jsem pouštěla části, kde je hodně přímé řeči). Do pohádky jsme vstupovali, navozovali situace a řešili problémy. K navození atmosféry, zklidnění dětí jsem používala melodii z MC - píseň K. Gotta "Z mechu a kapradí".
Návrhy činností:
- V pohádkovém lese - chůze po lese - imaginární prostor, kde děti chodí po špičkách (jako po mechu), taneční pohyby (jako víla) apod., rytmická chůze v pravidelném tempu, využití ozvučných dřívek;
- motivované cviky - "Koho mohly v lese uvidět?" (např. VRABCE - poskoky snožmo na místě i vpřed; MRAVENCE - lezení ve vzporu dřepmo; VRÁNU - běh se souhyby paží, upažit, pohyb nahoru a dolů - létání; HADA - plížení; BROUČKA - relaxace v lehu na zádech, "vyklepat" nohy a ruce;
- dechová cvičení - vydýchání, zklidnění;
- artikulační cvičení - "Áchich, áchich" - nápodoba učitelky, vymýšlení dalších vhodných citoslovcí, změny hlasitosti - slabě x silně;
- rozhovor - co víme o datlovi (obrázek, kniha);
- artikulační cvičení - "VŠÁ,VŠÁ ..." se změnami intenzity hlasu (slabě x silně x potichu ...);
- hodnocení jednání Křemílka a Vochomůrky - pomohli datlici, proč?
- "Křemílek a Vochomůrka bloudili po lese" - děti chodí ve dvojicích po herně, podle pokynů učitelky např. dopředu x dozadu, vpravo x vlevo, pomalu x rychle apod.; "Až zabloudili! Sedli si na palouček a rozhlíželi se, co vidí okolo sebe." - posadit děti na okraj herny, učitelka připravuje překážkovou dráhu a děti zároveň motivuje k následnému cvičení:
Příklad překážek
švédská bedna = velký kopec (opatrně přelézt)
žebřiny se zavěšenou lavičkou = vysoký strom (s pomocí učitelky vylézt, skluz v sedu po lavičce (jako na větvi)
houba z deštníku = vysoká bedla (lezení ve vzporu dřepmo okolo)
žíněnka = mechový koberec (válení sudů)
molitanové kostky = velké kameny (přeskok)
strachový pytel = "jeskyně" (prolézt)
překážky z kuželů a umělohmotných tyčí = větve přes cestu (podlézt)
- cvičení proudem, opakovat několikrát, BEZPEČNOST;
- pro příjemnější atmosféru při cvičení využití vhodných instrumentálních skladeb MC nebo CD;
- relaxace, vydýchání v lehu na koberci s písní z MC "Z mechu a kapradí".
- Zabloudili v lese - řešení problému:
- Jak se dostanou z lesa?
- Proč chtěli vylézt na strom?
- Jak poznají, který strom je nejvyšší?
- praktické činnosti - porovnávání výšky předmětů přiložením k sobě i pomocí nestandardní jednotky (stromy = tyče z Polikarpovy stavebnice, děti mezi sebou apod.);
- poslech další části pohádky z MC (až k textu " ...neměl dost!"), učitelka může využít maňáska - veverčák Pizizubka;
- kutálení míčů různých velikostí - vytvoření dvojic pro cvičení:
- sed proti sobě, dotýkat se chodidly roztažených nohou, kutálení skutečným vlašským ořechem tak, aby "neutekl z doupěte";
- po chvíli výměna ořechů za míčky velikosti tenisáku, zvětšení vzdálenosti mezi dětmi asi o 1 metr - kutálet ve dvojicích se správným udáním směru;
- větší míče, děti sed na šíři herny, kutálení ve dvojicích (dvojice mají různé míče, aby je dobře rozlišily a "uhlídaly si svůj ořech");
- individuální grafomotorické cvičení - "KUTÁLENÍ OŘECHŮ" - viz. příloha č. 1.
- "Veverčák skřítky uvěznil" - učitelka nalepí na žebřiny obrázky Křemílka a Vochomůrky, ptá se:
- "Co udělal Pizizubka, aby mu skřítci neutekli?" - vytvoření větvičkového vězení - děti postupně přes obrázek natahují pruhy zeleného krepového papíru ve svislém i vodorovném směru, proplétají "mříže";
- "Jak se cítili Křemílek a Vochomůrka?" - vést děti k empatii, vcítění - tuto část je třeba důkladně rozvést, děti si musí uvědomit špatné jednání Pizizubky, pocity skřítků porovnat s vlastní zkušeností, upozornit děti na nebezpečí cizích lidí apod. Děti musí vědět, že až se Křemílek a Vochomůrka vyspí, budou zachráněni! Pozitivní motivace!
- grafomotorické cvičení - svislé a vodorovné čáry, spojit protější body, fix (viz příloha č. 3);
- zdravotní.cviky bez náčiní (Křemílek a Vochomůrka se probudili, protahují se), relaxace.
- "Křemílek s Vochomůrkou seděli a jen smutně kroutili palcem" - cvičení jemné motoriky, koordinace pohybu - děti nápodoba:
- "Který prst je palec?";
- říkadlo "To je táta, to je máma";
- rytmické cvičení - "Voláme po datlovsku" - učitelka vyťuká na ozvučná dřívka jednoduchý rytmus, který děti napodobují rovněž na dřívka;
- běh po špičkách, ruce na ramenou, pohyb rukou nahoru a dolů - "Datlíci letí", sed na zem u žebřin s uvězněnými skřítky;
- poslech MC (až ke slovu: " ... odmřížkovali"), vysvobození skřítků - postupné odtrhávání krepového papíru ze žebřin (jemná motorika, koordinace obou rukou), vystřídat všechny děti;
- závěr příběhu - všechny děti utvoří dva hady, včele dítě s obrázkem Křemílka nebo Vochomůrky, chůze po herně s písní "Z mechu a kapradí", donést skřítky do pařezové chaloupky;
- sed u chaloupky, hodnocení příběhu, mravní ponaučení = musíme si pomáhat;
- odměna pro děti např. medaile s obrázkem Křemílka a Vochomůrky.
Další činnosti:
- rozlišování, třídění podle vzhledu, chuti - vlašské x lískové ořechy;
- při pobytu venku pozorování rozdílů mezi ořešákem a lískou;
- prohlížení knih o rostlinách, vyhledávání ořechů na obrázcích;
- louskání ořechů louskáčkem i paličkou na maso - BEZPEČNOST!!! (individuálně u stolečků s pomocí učitelky) - motivace "Vyzkoušej si, jak těžkou práci měli Křemílek s Vochomůrkou";
- třídění v souvislosti s louskáním - jádra x skořápky;
- ochutnávka - BEZPEČNOST!, pečlivě rozkousat, nebezpečí vdechnutí;
- labyrint "VEVERČÁK SBÍRÁ OŘECHY";
- pohybová hra "SBÍREJ OŘÍŠKY" - motivace: "Veverka potřebuje na zimu co nejvíce oříšků, ale má malé packy, a proto může nosit oříšky do doupěte jen po jednom." Hra ve skupinách max. 5 dětí:
- děti stojí na startovní čáře, každé dítě má košík označený svou značkou;
- na signál děti vybíhají do hracího pole a sbírají po jednom vlašské ořechy a nosí je do svého koše ("doupěte");
- hra končí, když je hrací pole prázdné;
- porovnání počtu ořechů vytvořením řad u jednotlivých značek;
- která řada je nejdelší?, odhad x skutečnost;
- pochválit všechny děti!: "Žádná veverka nebude mít hlad!";
- příběh "OŘÍŠEK" - (viz. Podzim v MŠ, str. 80) - učitelka může pohádku rozehrát jako divadelní představení s maňáskem a opatrně rozlousknutým vlašským ořechem, do kterého předem vlepí červíka (viz. Veselá zvířátka str. 22);
- didaktická hra "ZÁSOBY NA ZIMU" - hledání ořechů v prostoru herny, odnést 1 do "hnízda" (místo označené kartičkou se značkou dítěte), reagovat na pokyny učitelky, o 1 více nebo méně, určování počtu předmětů v situacích, kdy 1 přibyl nebo ubyl, rozmezí 1 - 5;
- pohádka "JAK VÍLA AMÁLKA KUTÁLELA S OŘÍŠKY" - motivační spojení - stejný pohádkový les, veverčák Pizizubka je potrestán vyhnáním z lesa, kutálení míče (míčů) v kruhu;
- didaktická hra "HLEDÁM, HLEDÁM ..." - co je kulaté jako ořechy?, v prostoru i individuální test (viz. příloha č. 2);
- modelování - "OŘECHOVÝ PANÁČEK", spojení skořápek s modelínou;
- ze skořápek ořechů lze s dětmi vytvořit hudební nástroje - "KLEPAČKA" - nalepením poloviny skořápky na obdélník z tvrdého papíru;
- hudební činnosti lze spojit s námětem z pohádky "O POPELCE" (převzato z materiálu HUDBA V SOUČASNÉ ŠKOLE, výběrová řada Hudební pohádka, Eva Jeníčková 1998, str. 47 až 50) - využití louskáčku na ořechy jako hudebního nástroje, rytmická cvičení, poslech, hudebně - pohybová hra;
- vhodné písně:
- "Kosí písnička";
- "Veverky";
- "Pohádka o Popelce" (noty viz. Hudební pohádka).
Text písně: "POHÁDKA O POPELCE"
Pohádku o Popelce a kouzelném oříšku
Veverčatům veverka říká v zimním pelíšku.
Veverčata louskají, do oříšků koukají,
nepláčou pro krásné šaty, jadérka jim chutnají.
- Melodie písně "Z mechu a kapradí" - učitelka ji dětem hraje při vhodných příležitostech během trvání celého projektu.
Závěr
Během celého projektu jsme s dětmi průběžně hodnotili, co jsme se dozvěděli, co se dětem líbilo, bavilo je. Myslím si, že volba dětem blízkého pohádkového námětu je vhodná, děti činnosti radostně prožívaly, každý den se samy zajímaly, co budeme dělat zítra. Nejsilnější citový prožitek měly ve spojitosti s uvězněním Křemílka a Vochomůrky, kdy se velmi vcítily do situace neprávem vězněných (byla jsem překvapená, jak velká a obsahově pestrá diskuse se rozvinula). V této fázi je velmi důležitý citlivý přístup učitelky - neodkládat osvobození, zapojit do záchrany opravdu všechny děti, upozornit na nebezpečí při setkání s cizími lidmi.
Projekt byl ukončen odměnou - každé dítě dostalo omalovánku se skřítky a medaili Zlatý ořech (natřený zlatěnkou nebo obalený ve zlatém staniolu).
Pomůcky:
- "Pařezová chaloupka" (např. dětský stan pokrytý textilem, papírem s dřevitým motivem, domek z Polikarpovy stavebnice - dle fantazie učitelky i dětí, společné vytváření při ranních hrách - viz. foto);
- figury Křemílka a Vochomůrky z kartonu (velikost asi 1m) - vytvořit s dětmi, viz. foto;
- obrázky k pohádce, omalovánky, knihy;
- houby z deštníků a textilu;
- maňásek - veverčák Pizizubka;
- obrázek - datel;
- pruhy zeleného krepového papíru;
- dětské hudební nástroje, kytara, piano ...;
- ořechy (vlašské i lískové);
- míče různých velikostí;
- testy, grafomotorická cvičení (viz. přílohy);
- pastelky, fixy;
- radiomagnetofon, MC, CD;
- Zlaté ořechy.
Foto "Pařezové chaloupky" + Křemílka a Vochomůrky
Evaluace
Kromě průběžné evaluace, která poskytovala okamžitou zpětnou vazbu, bylo prováděno hodnocení závěrečné. Jelikož bez zpětného pohledu nelze dobře a účelně plánovat další postup, použila jsem evalvační postupy již při přípravě projektu - průběžně jsem porovnávala plán s požadavky RVP PV i ŠVP, zkontrolovala jsem si jej i po dokončení.
Myšlenková mapa byla průběžně rozvíjena a doplňována.
Při evalvaci je třeba průběžně sledovat projevy dětí - zapojení do činností, reakce, dále je třeba dělat si poznámky, které lze využít pro tvorbu dalších projektů i pro práci se skupinou dětí či individuální přístup. Provádět sebereflexi na základě těchto poznatků - co se daří, co ne, co je třeba zlepšit, rozvíjet, na co se zaměřit, co příště nedělat apod. Po dokončení projektu je nutné vyhodnotit skutečný přínos pro děti: jak byly naplněny cíle apod. Zároveň posoudit vhodnost stavby projektu, zařazení činností, náplň, zda se vše realizovalo, pokud ne, proč apod. Všechny tyto poznatky využít při další práci. V evalvaci zaznamenávat poznámky kladné i záporné.