Při pohledu k našim jihovýchodním sousedům můžeme sledovat některé shodné rysy a tendence vývoje školství, jaké probíhají v současnosti u nás. Od roku 2000 jsou v Rakousku patrné snahy o reformu školství, kterou můžeme považovat za reakci na výsledky průzkumu v rámci PISA, v němž Rakousko nedosáhlo uspokojivých výsledků. Ve stejném období u nás vyústily výsledky obdobných průzkumů ve vydání Národního programu rozvoje vzdělávání České republiky (v roce 2001). Ústředním dokumentem rakouské reformy je tzv. "Bildungsstandards", který je rakouským ekvivalentem českých rámcových vzdělávacích programů. Našim školním vzdělávacím programům odpovídají na nižší úrovni rakouské interní školní učební plány, přičemž rakouské standardy vycházejí z celkového předmětového učebního plánu. Podobně jako v našem vzdělávacím programu jsou i v rakouských standardech klíčovým pojmem kompetence a pilotní školy jsou průkopníky těchto dokumentů. Shodné vývojové tendence obojího školství vyzývají k bližšímu prozkoumání současných rakouských standardů.1
Od 90. let 20. století se v Rakousku usiluje o posílení vlastní zodpovědnosti učitelů, učitelských týmů a škol v metodicko-didaktické oblasti. Mezinárodním trendem jsou srovnávací studie školství na regionální, národní a evropské úrovni (jako PISA, TIMSS, DESI), které volají po pomocných strategiích při plánování vyučování a aktivitách spojených s ním.
Těmto studiím odpovídá vytváření standardů pro základní kompetence, na základě nichž má být definováno současné základní školství a má být podporována realizace a prověření standardů.
Standardy mají učitelům poskytnout lepší orientaci a více jistoty ve vyučování. Musíme rozlišovat mezi standardy, které vytvářejí normu pro vyučování a mají orientační charakter a mezi kontrolami (testy) standardů, které probíhají na konci 4. a 8. ročníku a poměřují dosažené výkony.
Vzdělávací standardy nepředepisují, jak se má vyučovat a jak se má učit. Učitelé mohou volit metody dle vlastního uvážení. Možnost nezávislého vývoje jednotlivých škol je rovněž zachována. Vzdělávací standardy nemohou a nesmějí omezovat pedagogickou odpovědnost za vyučování a podporu žáků. Vzdělávací standardy jsou pomocným prostředkem pro sebehodnocení a orientaci škol a učitelů.
Vzdělávací standardy jsou koncipovány jako předpisové standardy a určují, jakých kompetencí by měli žáci dosáhnout do určitého období na základě nezbytné učební látky. Soustřeďují se na základní oblasti vyučovaného předmětu a popisují očekávané učební výsledky.
Vzdělávací standardy a příkladové úlohy stanovují normy, zároveň jsou testovány a mají sloužit jako pomocný prostředek pro orientaci učitelů, žáků a rodičů, rovněž si kladou za cíl zajištění kvality vyučování.
Vzdělávací standardy mohou být užitečné:
V létě 2002 byly předloženy první pracovní návrhy standardů, které byly podrobeny kritice. Přepracované návrhy se ověřovaly od podzimu 2003 v tzv. 1. pilotní fázi na 18 pilotních školách v 8. ročnících a v letním semestru 2004 na více než 30 základních školách na 1. stupni. Tuto fázi vyhodnotilo Zentrum für Schulentwicklung (Centrum pro výzkum škol) v rakouském Grazu.
Vzdělávací standardy se nyní testují v rámci víceleté 2. pilotní fáze (počínaje školním rokem 2004/ 05) na více než 100 vybraných školách ve všech spolkových zemích. O cílových představách a strategiích se diskutuje ve všech spolkových zemích, a to na úrovni školní inspekce, školního vedení, učitelů a veřejnosti.
V této souvislosti má klíčový význam další vzdělávání učitelů. Pedagogické instituty jsou informovány a přizvány, aby připravovaly rozdílná opatření pro další vzdělávání učitelů a zároveň se po nich žádá, aby tomuto vývoji přizpůsobily vzdělávací programy.
V 2. pilotní fázi má být na Pädagogisches Institut (Pedagogický institut) v Linci vybudován internetový systém pro učitele, kteří nebudou testováni se svými třídami náhodně, nýbrž kteří chtějí dobrovolně provést sebehodnocení.
Po vyhodnocení 2. pilotní fáze a zpětné vazbě budou zveřejněna nutná zákonná opatření pro přezkoušení vzdělávacích standardů ve 4. a 8. ročnících.
Poté se budou každoročně testovat standardy u náhodně vybrané části žáků 4. a 8. ročníků (týká se to 30 % tříd ve 4. a 8. ročnících, z toho ve 4. ročníku vždy 15 % v němčině nebo matematice a v 8. ročníku vždy 10 % v předmětech němčina, angličtina nebo matematika; na každé škole je vždy testován jeden předmět).
Oblasti kompetencí každého předmětu jsou popsány v kompetenčním modelu a na základě toho jsou formulovány standardy.
Standardy jsou znázorňovány v příkladových úlohách rozdílné komplexnosti.
Kompetence jsou pro žáky a učitele popsány tak konkrétně, že mohou být realizovány v zadáních úkolů a je možné je zaznamenat pomocí testování. Základem pro formulaci kompetencí je kompetenční model, který představuje výchozí rámec a umožňuje a podporuje převedení abstraktních vzdělávacích cílů v konkrétní zadání úkolů.
V současnosti jsou k dispozici první kompetenční modely a menší počet příkladových úloh pro znázornění standardů.
Rýsují se následující oblasti kompetencí:
Příkladové úlohy znázorňují standardy předmětů. Objasňují, čeho je třeba v daném předmětu dosáhnout, aby byly standardy splněny a nabízejí základ pro stanovení učebního výsledku na konci 4. a 8. ročníku. Mimo jiné udávají, kterému komplexnímu stupni jsou přiřazeny.
Příkladové úlohy znázorňují vždy pro příslušný předmět charakteristické rozpětí úloh k přezkoušení kompetencí, popř. standardů. Příkladové úlohy vycházejí ze střední úrovně výsledků a požadavků odvozených z učebního plánu a modelu kompetencí; odrážejí rozpětí tří stupňů komplexnosti v 8. ročníku a dva stupně ve 4. ročníku.
Příkladové úlohy nejsou zamýšleny jako formy testů pro závěrečné zkoušky nebo jako oprávnění k nim, nýbrž slouží k podpoře konkrétní praktické činnosti učitelů ve vyučování.
Ověřování standardů se uskutečňuje prostřednictvím testů a provádí jej Pädagogisches Institut v Linci ve spolupráci s pedagogickými instituty a pilotními školami.
V roce 2005 začala skupina expertů s vytvářením norem pro nezbytné testovací nástroje a se sestavováním testů.
Délka testu:
V průběhu 2. pilotní fáze mají být na pilotních školách provedeny a optimalizovány zkušební testy ve výše popsaných ročnících a předmětech. První celostátní testování proběhne po uzavření 2. pilotní fáze.
Správa a poskytnutí dat
Administrativu testů budou provádět speciálně vyškolení učitelé, přičemž jejich zatížení bude omezeno odpovídajícími administrativními prostředky.
Vyhodnocení testů provedou speciálně školení učitelé na pedagogických institutech. Pädagogisches Institut v Linci je pověřen elektronickým zpracováním dat. Data získaná testy budou mít k dispozici jak žáci (individuálně), tak učitelé a vedení školy (pro své třídy). Školská správa obdrží data v zašifrované a anonymní podobě.
Výsledek testování standardů nevyústí v národní a regionální hodnocení škol, nýbrž poslouží jako základ pro pedagogické jednání (rozvoj škol).
V závěru je dobré poukázat na to, že standardy se nemají vztahovat pouze na výsledky v daném předmětu, nýbrž na výsledky vzdělávání školy v širším slova smyslu. Získání dynamických schopností (sebedůvěry a sociálních kompetencí), ochota se učit, dále pak připravenost k demokratické spoluúčasti na obci a společenská zodpovědnost jsou stejně tak důležité cíle školy, jako cíle v jednotlivých předmětech.
Jak víme, reforma školství, která v současnosti probíhá v Rakousku, má mnoho společných rysů s reformou v českém školství. Rakouské školství má malý náskok v tom, že již v úplnosti prošlo první pilotní fází, o níž byla vypracována hodnotící studie. Ovšem zcela jiného charakteru jsou dokumenty vzdělávacích standardů, které jsou přísně koncipovány pro jednotlivé učební předměty a ročníky, a to pro matematiku, němčinu jako mateřský jazyk a angličtinu jako cizí jazyk pro 4. a 8. třídy základních škol. Za nejvýznamnější součást standardů jsou považovány tzv. příkladové úlohy vedoucí k naplnění jednotlivých kompetencí, které v podstatě postrádají obecnější charakter a rovněž se přísně vztahují na dané předměty.
www.gemeinsamlernen.at/index2.asp
(rakouské www stránky, na nichž je možné najít komentář ke standardům, úplné znění vzdělávacích standardů a další zajímavé informace)
1 Kurzívou psaný text tvoří poznámky autorky. Ostatní text je překlad z německého jazyka.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
