Informační společnost je založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života, a to v takové míře, že zásadně mění tradiční společenské vztahy a procesy. Nárůst počtu informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat stávajícími informačními a komunikačními technologiemi.
V dosavadním předmětu Informatika a výpočetní technika nebyly uvedené společenské změny dostatečně zdůrazněny a rozvíjeny. Oblast Informační a komunikační technologie (ICT) jako součást RVP ZV reflektuje v plné míře požadavky rozvíjející se informační společnosti.
Cílem školního vzdělávání je proto dosažení informační gramotnosti, tj. komplexu znalostí a dovedností integrujících v jeden celek tzv. počítačovou a funkční gramotnost.
Počítačová gramotnost je pojata jako schopnost pracovat s výpočetní technikou, získávat přístup k informačním zdrojům.
Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a technického zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu učení kdekoliv a kdykoliv, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky.
Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího softwaru a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tyto znalosti a dovednosti jsou však pouze nezbytným, nikoli však dostačujícím předpokladem k dosažení schopnosti úspěšně se orientovat ve světě informací.
Cílem základního a středního vzdělávání, jak je formulováno v připravovaném rámcovém vzdělávacího programu, je dosažení šířeji pojaté tzv. informační gramotnosti, která spojuje znalosti a dovednosti práce s informační a komunikační technikou a zvláštní znalosti a dovednosti, které bývají v odborné literatuře označeny pojmem funkční gramotnost.
V RVP ZV se rovněž mění role učitele. Učitel má při aplikaci nových přístupů ke vzdělávání určitou míru volnosti v realizaci obsahu učiva. V oblasti ICT bude žádoucí překonat zjednodušenou představu, že cílem této oblasti je zvládnutí pouhé dovednosti práce s výpočetní technikou. Informační společnost bude vyžadovat od člověka širší spektrum znalostí a dovedností při práci s informacemi.
V následujícím textu nabízíme určitý teoretický rámec naznačující, jak byly signifikantní znaky počítačové a funkční gramotnosti integrovány do gramotnosti informační:
Žák získá dovednosti a znalosti nezbytné k bezpečnému ovládání systémů výpočetní techniky a k poznání a pojmenování jejích hardwarových a softwarových komponent.
Cílem funkční gramotnosti je schopnost orientovat se ve světě informací, a to jak digitálních, tak tištěných, zpracovaných na textových, zvukových i grafických editorech, uložených v celosvětové síti či v informačních institucích. Přínos oblasti ICT spočívá v tom, naučit žáka získané informace smysluplně interpretovat, aplikovat je v reálných situacích za přispění dostupných kancelářských či analytických hardwarových či softwarových prostředků. Aby si žák uvědomil celý komplex problémů, který vnáší do současného života komunikace s celosvětovou sítí a ostatními zdroji informací, musí dokázat nejen elementární technické znalosti spojené se znalostí manipulace s hardwarovými, softwarovými a jinými prostředky celosvětové informační struktury, ale musí si být vědom zejména jejich možností jako prostředku poznání a mezilidské komunikace. S tím jsou také spojeny požadavky na jeho odpovědný etický postoj k mediálním obsahům nesoucím často neověřené, ale nezřídka i záměrně matoucí, negativní nebo dokonce eticky závadné informace.
Přidaná hodnota informační gramotnosti spočívá ve schopnosti integrovat získané informace jako "smysluprostá", neuspořádaná data do systému uspořádaných vědomostí a zkušeností žáka. Žák přistupuje k vyhledávání s jasným záměrem a předem zvolenou strategií. Vyhledávání je již zacíleno na určitou formu zpracování a využití vyhledaných informací, což ovšem nevylučuje při vyhledávání určitou formu "heuristického tápání". Ve srovnání s 1. stupněm je položen větší důraz na hodnocení informací a informačních zdrojů z hlediska jejich věrohodnosti a pravdivosti. Žák je veden k tomu, aby dříve než informace získané z internetu či jiných médií použije, ověřoval jejich věrohodnost tím, že je:
Žák dále zdokonaluje dovednosti s editory na zpracování grafické i textové informace. Snaží se přitom respektovat estetická, typografická, stylistická, legislativní a jiná pravidla, úzce související s požadavky moderní společnosti na úroveň a kvalitu vzdělávání. Dbá na respektování zákonů o duševním vlastnictví.
1 PISA je projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zaměřený na mezinárodní srovnání znalostí patnáctiletých žáků v oblasti matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
