Učitel si připraví mapky čtyř zemí (Česko a tři cizí země, např. Velká Británie, Německo, Francie) a rozstříhá je na několik kousků, aby měl každý žák jeden. Žáci musí najít jednotlivé kousky země, které k sobě patří, sestaví podobu země a podle toho se rozdělí do skupin. Pokud by byl úkol pro žáky obtížný, může učitel mapy podložit různým barevným papírem, což pak bude pro žáky vodítkem, a samotný úkol bude jen správně poskládat mapu.
Dále si učitel připraví mapu Evropy a tabulku se čtyřmi sloupci, kde jsou v záhlaví zaznamenané názvy zemí a jejich hlavní města. Upevní ji na stěnu nebo namaluje na tabuli, případně použije interaktivní tabuli. Do řádků pod názvy států a jejich hlavních měst se budou zapisovat jídla. Učitel si také připraví stejné jídelní lístky, jaké mají žáci, tj. ve čtyřech jazycích.
Poté, co se žáci rozdělí do skupin, ujistí se učitel, že žáci vědí, v jaké zemi se právě nacházejí. Zeptá se jich, jak se v této zemi mluví a zda znají nějaká slova.
Každá skupinka žáků poté obdrží imitaci jídelníčku ve „svém" jazyce. Společně se pokusí uvedená jídla přeložit, překlady si nechávají pro sebe, mohou si je zapsat do jídelníčku. Učitel se pak zeptá: „Ve které zemi by mi v restauraci přinesli ...?" a řekne název jídla v jednom z jazyků. Přihlásí se skupina, v jejichž jazyce jídlo zaznělo. Zatím ho nepřekládají. Až učitel vystřídá všechny jazyky a všechna jídla, požádá zástupce skupin, aby postupně zapsali jídla z jídelníčku do tabulky na tabuli.
V následujícím kroku bude úkol těžší. Učitel se zeptá: „Když si dám v Londýně ..." a řekne nějaké jídlo z anglického jídelníčku - „Co si dám v Římě?" Žáci bez pomocí nápovědy na tabuli nebo s ní hádají název jídla. Jako první by měli reagovat „Italové", tj. skupina žáků s italským jídelníčkem, ale díky nápovědě na tabuli je mohou šikovní cizinci předběhnout.
Takto učitel pokračuje a střídá kombinaci zemí, resp. jazyků. Následně se žáků zeptá, která jídla a v kterém jazyce jsou si podobná. Podle čeho by v cizině hádali v jídelníčku, jaké jídlo se pod názvem skrývá. Mají nějakou zkušenost z cest po cizině?
Žáci také objeví, jaká písmena v češtině neexistují. Nakonec musí prokázat, že rozumí svému jídelnímu lístku, a to tak, že najdou šest českých názvů jídel ve „svých" jazycích, tj. učitel např. řekne: „Jsem v Paříži a chci si dát řízek s bramborem, co mám říct?" (Viz přílohy - jídelníčky v jednotlivých jazycích).
Učitel může zvolit jiné země a jiné jazyky. Pak ovšem je třeba připravit odpovídající jídelníčky.
Tématu jídlo a stolování se dále věnuje metodický list - „Jak se správně chovat u stolu".
Překlad: Ruth Fraňková, úprava Gabriela Baladová a Kamila Sladkovská
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
