Finanční vzdělávání se v současné době stává jednou z důležitých priorit českého vzdělávacího systému. O významu budování finanční gramotnosti svědčí pozornost, která je dané problematice věnována v zemích OECD a EU (zejména v Austrálii, USA, Velké Británii, Irské republice, Kanadě, Holandsku, ale i v Maďarsku, Estonsku či Singapuru). Experti z některých z výše uvedených zemí (především USA a Velké Británie) poukazují na nedostatečnou připravenost žáků, studentů a absolventů škol na účelné nakládání s penězi a osobním rozpočtem a na finanční rozhodnutí, která je v budoucnu čekají.
Tyto závěry potvrzují i nedávné výzkumy v ČR realizované z podnětu Ministerstva financí ČR (FACTUM INVENIO 2006, ČBA 2006, STEM/MARK 2007). Tyto výzkumy ukázaly, že úroveň znalostí, dovedností a postojů občanů ČR v oblasti správy osobních/rodinných financí je na poměrně nízké úrovni. Mnohé domácnosti i jednotlivci se předlužují, což přináší problémy nejen jim samotným, ale i celému hospodářství našeho státu. Často se předlužují dokonce žáci základních škol. Proto je potřeba věnovat zvláštní pozornost budování finanční gramotnosti občanů již od základní školy.
V roce 2007 byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu vytvořen společný dokument pod názvem Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Tento dokument zahrnuje tzv. Standardy finanční gramotnosti pro základní a střední vzdělávání (dále Standardy FG), které stanovují cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělání.
Standardy FG byly plně integrovány do schválených rámcových vzdělávacích programů pro gymnaziální a střední odborné vzdělávání (RVP G/GSP - vzdělávací obor Člověk a svět práce; RVP SOV - oblast společenskovědního a ekonomického vzdělávání) a promítly se do obsahu příručky pro učitele základních a středních škol s názvem Finanční gramotnost - obsah a příklady z praxe škol. Zapracování Standardů FG do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se předpokládá v nejbližším termínu jeho úprav. Do té doby se doporučuje, aby základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií implementovaly Standardy FG do výuky společenskovědních předmětů a matematiky, případně do realizovaných projektů na základě dobrovolnosti.
Strategie finančního vzdělávání (Ministerstvo financí, 2007, dále SFV) uvádí následující definici finanční gramotnosti:
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. (SFV, MF 2007, s. 5)
K finanční gramotnosti má vazbu gramotnost numerická (využití matematického aparátu k řešení numerických úloh se vztahem k financím), gramotnost informační (schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace pro své finanční rozhodnutí) a gramotnost právní (orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc).
V souladu se SFV finanční gramotnosti obsahuje tři složky: gramotnost peněžní, rozpočtovou a cenovou. Východiskem pro budování finanční gramotnosti je gramotnost peněžní. Ta zahrnuje kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (běžný účet, platební nástroje apod.). Jádrem rozvíjení finanční gramotnosti žáků je gramotnost rozpočtová. Ta staví na kompetencích nezbytných pro správu osobního/rodinného rozpočtu (schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle aj.), finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá orientaci na trhu finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci. Cenová gramotnost vymezuje kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.
Národní ústav odborného vzdělávání v roce 2008 vydal příručku pro učitele základních a středních škol pod názvem Finanční gramotnost - obsah a příklady z praxe škol. Účelem příručky je seznámit širší pedagogickou veřejnost s problematikou finanční gramotnosti a možnostmi její aplikace v prostředí školy. Příručka byla zpracována v rámci resortního projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy autorským týmem vedeným ing. Petrem Klínským. Na úkolu spolupracovali zástupci Výzkumného ústavu pedagogického v Praze a učitelé vybraných základních a středních škol.
Příručka představuje ucelený koncepční materiál v oblasti finančního vzdělávání, který se zaměřuje na vysvětlení finanční problematiky, jejíž jednotlivá témata i jejich didaktické možnosti ilustruje na konkrétních příkladech. Materiál seznamuje uživatele se základními finančními pojmy, pojetím finanční gramotnosti na základních a středních školách a způsoby jejího možného uplatnění ve výuce. Obsah příručky vychází ze schválených Standardů finanční gramotnosti pro základní a střední vzdělávání.
Publikace zahrnuje výkladový text, ukázky možného metodického zpracování finanční problematiky ve výuce a další doplňkové podklady na přiloženém CD, jako jsou Standard finanční gramotnosti pro základní a střední vzdělávání, modelové příklady z finanční matematiky a odkazy na další prameny. Součástí příručky jsou příklady dobré praxe, které na základě svých praktických zkušeností z výuky zpracovali učitelé z vybraných základních škol, gymnázií a středních odborných škol. Příklady slouží jako ilustrativní materiál a mohou být využity jako náměty pro metodické zpracování finanční problematiky.
Příručku i s přiloženými materiály najdete na:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
