Jak vhodně využít projektovou metodu při přípravě školy v přírodě

Záměr projektu

Uskutečnit pobyt v přírodě pro děti předškolního věku tak, aby si nestýskaly, aby měly radost, a aby něco nového poznaly. Chceme, abychom všichni získali báječné zážitky.

Hlavní cíle projektu:

• připravit vzdělávací program pro děti
• zajistit vhodné podmínky školy v přírodě
• připravit takové podmínky, aby se děti cítily dobře

Výstup:

• dítě se dokáže adaptovat se na jiné prostředí
• dítě pozná nová zvířata
• dítě si zdokonalí svoji fyzickou zdatnost

Aktivity:

• připravit organizační plán výjezdu
• připravit vzdělávací program
• vlastní realizace programu

Postupné kroky

Prvním krokem je společná schůzka všech dospělých:

• rozdělení úkolů, kdo a co zajistí - provozní věci, cesta, apod., návrh přípravných činností
• tvorba plánu vzdělávacího programu - základní myšlenky, teze, cíle, činnosti, ale i příprava pomůcek; beseda (spolupráce) s dětmi - představit dětem téma

Spolupráce s rodiči:

• vytvoření dotazníku pro rodiče, který bude zjišťovat nejen zájem, ale především zdravotní a psychický stav dětí vzhledem k podmínkám, s tím, že se rodičům navrhne konkrétní schůzka před odjezdem, kde budou informování o podmínkách výjezdu, prostředí, kam jedeme a o pedagogické, projektu, který je pro děti připraven (viz příloha)
• schůzka s rodiči, kde bude představena organizační stránka výjezdu, ale i výsledků šetření a seznámení se zapracováním připomínek do programu dětí
• vytvoření pravidel pro získávání informací, pravidlo při onemocnění dítěte

Co se týče dalších a dalších organizačních věcí, typu, co si vezmeme s sebou, kdy přesně pojedeme, kdo pojede, co budeme vařit, v tomto článku nebudeme rozebírat, budeme si již věnovat samotnému již tedy pedagogickému programu, resp. pedagogickému projektu.

Při přípravě aktivit na školu v přírodě si nejdříve ověříme, kam vlastně jedeme a jaké nás čeká prostředí. Zjistili jsme, že objekt statku U Horáků, který se nachází v krásné scenérii Českého Meránu na Sedlecko-Prčicku, je zaměřen na chov koní a jezdectví, nabízí tak mnoho příležitostí pro přímý kontakt se zvířaty a s přírodou.

Jaké jsou podmínky:

• mnoho zvířat, především koně, poníci, ale chovají zde lamu, osla, kozy, psy a kočky (musíme si ale předem zjistit u rodičů - alergie, fóbii ze zvířat, či jiné aspekty, které by bránily dětem se plně zúčastnit školy v přírodě)
• krajina - rozlehlé louky, smrkové lesy, skály
• budova - pro 25 lidí (dospělých i dětí); útulné pokoje, velká kuchyň s jídelnou, která slouží nejen ke stravování, ale i ke hrám
• v areálu je krytá jízdárna, kterou můžeme využívat při deštivém počasí
• místní personál pod dohledem majitelky Vlaďky Horákové nás bude vést při jízdě na koních, bude se nám věnovat při pobytu ve stájích, apod.

Zdá se, že podmínky máme ideální a při tvorbě vzdělávacích nabídky se jich budeme snažit plně vyžít. Na pobyt jede 20 dětí (5-6 let), tři učitelky, kuchařka a zdravotnice v jedné osobě. Při plánování jsme se dohodli na tom, že kdo co navrhne, si také zrealizuje, k tomu se také váže rozpis služeb. Dále jsme se dohodli, že připravíme nabídku činností orientačně, dětem ji před odjezdem představíme, a doplníme o jejich nápady a necháme ji flexibilní tak, abychom mohli pružně reagovat při vlastní realizaci. Snažíme se ale si činnosti připravit tak, aby na sebe přirozeně navazovaly, aby měly společný smysl.

Analýza dětské skupiny

Podle charakteristiky skupiny si připravíme činnosti, zohledňujeme jejich dovednosti a potřeby a zájmy. Děti sledujeme v jejich vzdělávacích pokrocích, ale i v dalším období průběžně a výsledky zaznamenáváme do záznamových archů, to je první pramen analýzy. Druhým jsou výsledky ankety pro rodiče, kteří nám sdělí třeba to, co jsme nepostřehli nebo neměli příležitost u dítěte poznat.

Výsledek: Skupina dětí je homogenní, všechny děti jsou z Prahy, rodiče dětí s alergií raději pobyt zrušili (je dobré dětem ještě nic neříkat, pokud nemáme souhlas rodičů, aby nedošlo k situaci, kdy se musí dítěti oznámit, že nemůže jet). Tato skupina dětí si ráda hraje s kostkami a ráda cvičí apod.

Co je tedy naším pedagogickým záměrem, a jaká jsou přání dětí?

1. Naším cílem bude především, aby děti přijímaly odloučení od rodičů, když ne pozitivně, tak aspoň „statečně", proto je musíme „báječně zabavit". Rádi bychom využili všech podmínek k tomu, aby děti získaly zážitky a poznatky, které si budou pamatovat, a kterých budou v dalším životě využívat. Posilujeme slovní zásobu o nová slova o věci, které znají děti z obrázků, dbáme na správnou výslovnost. V přírodním prostředí přirozenou formou budeme posilovat prostorovou orientaci. Dále bychom rádi rozvíjeli již získané dovednosti dětí při různých aktivitách, jak sportovních, tak tvořivých. Chtěli bychom si upevnit sociální dovednosti - komunikaci, posílit pozitivní rekce na okolí. Především přímým stykem se zvířaty tak posílit citové vnímání, vnímání všemi smysly, až na chuť - vidíme, slyšíme, čicháme, hmatem vnímáme. Ve společných hrách budeme rozvíjet kooperaci. Pomáháme si, když nám něco nejde.
2. Ptáme se také na názor a přání dětí (viz představení myšlenkové mapy činností, pedagogické záměry ještě upravíme).

Úvod - vzdělávací nabídka (činnosti a aktivity programu školy v přírodě):

• vytvářeni myšlenkové mapy činnosti společně s dětmi na téma - Pojedeme za zvířátky
• přiblížíme dětem situaci, že se chystáme na školu v přírodě
• ptáme se, co by tam chtěly „dělat", co by chtěly poznat, jaké hry by chtěly hrát
• představíme jim pomocí obrázků, s jakými zvířaty se poznáme, jak bude zřejmě vypadat stavení
• vymýšlíme název školky v přírodě
• řešíme, co si chceme vzít s sebou

Myšlenková mapa činností: máme k dispozici sedm dní, resp. celých šest dní a jedno odpoledne, jsme omezeni časem a podmínkami, z formálního hlediska použijeme pro zápis činností tabulku, abychom se mohli v jednotlivých aktivitách dobře orientovat.

Pomocí brainstormingu „chrlíme" nápady činností, aktivit, poté je uskupíme, roztřídíme. Jsme si vědomi, že řízený program musí být vyvážen i volnými aktivitami, kdy si děti mohou dělat, pod naším dohledem, co chtějí - skákat, běhat, válet se, kreslit si, stavět, ale třeba se i dívat na film (samozřejmě o koních); ve chvilkách odpočinku čteme příběhy a pohádky o koních, či jiných zvířatech.

Sled činností:

• seznámení s prostředím - s budovou, se statkem, s okolím (vycházka)
• tvorba společných pravidel - co se smí a nesmí, jaké budou pochvaly a pokárání
• seznámení se zvířaty - ve stájích s koňmi - poznáváme jejich jména - Nirvána, Sandy, Pastelka, Boneta, Max, Cena
• seznámení s ostatními zvířaty - lama se jmenuje Othelo, osel Milágros
• pobyt venku - vycházka
• pohybové aktivity - hra Stopovaná, Hledání pokladu
• řízené aktivity
• volné hry

Všechny činnosti a aktivity jsou motivované zvířecí tématikou; jsou postupně do tabulky doplňovány nejen před odjezdem, ale i v době realizace (je potřeba si zajistit vhodné pomůcky pro každou alternativu). Časový harmonogram upravíme na místě.

Na závěr:

• tvořivé činnosti - např. tvoříme hlavu koně, činnost se zdá těžká, ale vzhledem k tomu, že si děti mohly na koně sáhnout, pohladit a vidět ho každý den, tak jim jistě zůstala v hlavě „určitá" představa - jde nám o rozvoj tvořivosti a zprostředkování představy a ne o dokonalou výtvarnou dovednost, nabídneme tedy dětem práci s papírem a tužkou, modelínou, keramickou hlínou, kdo chce může vymýšlet příběh či básničku o koni;
• besedování - co si pamatujeme - názvy zvířat, rostlin;
• vymýšlíme rýmovačky na téma koně;

Hodnocení projektu

Součástí hodnocení je i zpětná vazba cílů a záměrů, ale i činností. Podle požadavků RVP PV má každý integrovaný blok zasahovat více či méně každou vzdělávací oblast a měl by rozvíjet všechny klíčové kompetence - více či méně. Proto se při společné schůzce před odjezdem podíváme na to, zda máme všechny oblasti pokryté jak z hlediska cílů, tak z hlediska činností. Součástí nabídky jsou i úvodní a závěrečné aktivity, které do projektu neodmyslitelně patří, i s nimi počítáme.

Kritéria pro hodnocení realizace projektu:

• projekt byl dostatečně připravený, umožňoval hladký průběh
• pomůcky byly vhodné
• celý tým dospělých spolupracoval
• nástroj - rozhovor, dotazník

Kritéria pro hodnocení dětí:

• děti se zapojovaly do činností, měly zájem
• děti navrhovaly řešení
• děti se nebály nového prostředí (adaptovaly se)
• děti spolupracovaly mezi sebou
• děti vyprávěly zážitky

Nástroj - rozhovor, analýza kresby.

Co bychom zlepšili propříště (pedagogická opatření)? Na základě výsledků hodnocení můžeme konstatovat, co bylo vhodné, co příště zlepšit, na co jsme zapomněli, co se nám povedlo.