Pomůcky - loutky a kulisy k pohádce.
Učitelka zahraje dětem pomocí loutek veršovanou pohádku „O Červené Karkulce". Následně děti krátce vyprávějí děj pohádky, učitelka podtrhne prostředí, kde se odehrává (les) a postavy, které tam vystupují (především vlk a myslivec). Následuje rozhovor s dětmi, kdo je to myslivec, čím se zabývá, kdo z dětí zná nějakého myslivce apod.
Pomůcky - knihy a encyklopedie s tematikou volně žijících zvířat, časopisy Myslivost.
Děti si prohlížejí knihy a encyklopedie s tematikou volně žijících zvířat. Vyprávění nad knihami s učitelkou, děti se snaží jednotlivá zvířata pojmenovat a určit, která z nich žijí v lese (muflon, jelen, daněk, srnec, zajíc, ježek, kuna, liška, sojka, datel, bažant, divoké prase), kde si staví svá obydlí (nora, hnízdo apod.), kde a jakou potravu si hledají. Učitelka dětem čte z encyklopedie některé zajímavosti o jednotlivých zvířatech.
Pomůcky - čtvrtky, pastelky, papírové krabice, temperové barvy, štětce, nůžky, lepidla.
Učitelka má pro děti překvapení - do školky za nimi přijdou na návštěvu myslivci. Ale než se setkání uskuteční, musíme se na jejich návštěvu dobře připravit. Děti kreslí pro myslivce obrázky, jejichž náměty většinou zrcadlí vycházky do blízkého lesa, ale také přišly s nápadem, že můžeme les vytvořit přímo ve školce. Děti nosí do školky velké papírové krabice, ze kterých vytváříme kulisy znázorňující les. Nejdříve si vybavujeme, co vše v lese můžeme vidět (stromy, keře, houští, borůvky, houby, zvířátka a další). Práce dětí je společná, tudíž se vzájemně domlouvají, kde namalují strom, kde houby, že by tam mohl být také pařez apod. Na několik dnů se mateřská škola proměnila ve výtvarný ateliér, kde děti-výtvarníci malují, lepí, stříhají, vzájemně u práce diskutují a vymýšlejí další varianty.
Pomůcky - rekvizity lesa, myslivecké a lovecké pomůcky, které si myslivci přinesli.
Před příchodem myslivců děti rozestavěly vyrobené kulisy ve třídě a připravily si obrázky, které pro ně nakreslily. Děti se na návštěvu velmi těšily a od samého začátku to bylo opravdu vydařené setkání. Do třídy mateřské školy vstoupili tři zástupci mysliveckého sdružení v uniformách, jak se na správné myslivce patří a hned na úvod jeden z nich zatroubil na lesní roh fanfáry na uvítanou. Teprve pak se s dětmi pozdravili a zároveň se představili. Následovala 90 minutová beseda (s 10 minutovou přestávkou), během které se děti dozvěděly spoustu zajímavostí nejen z jejich myslivecké činnosti, ale i z přírody.
Pro děti to nebylo pouze pasivní naslouchání, ale myslivci s nimi diskutovali, vyprávěli, ukazovali jim různé lovecké potřeby, které si s sebou přinesli. Děti si mohly na vše sáhnout, vyzkoušet si, prohlédnout. Děti také zaujaly lovecké trofeje - daňčí a srnčí paroží, praktická ukázka výcviku loveckého psa - myslivec dětem předvedl, jak pes Rony reaguje na jeho povely a vysvětlil, jakou úlohu v přírodě plní. Velkým zpestřením byla pro děti ukázka hudebních nástrojů - lesní roh, lesnice a borlice. Myslivci dětem vysvětlili a hned také předvedli, k jakým příležitostem na ně hrají. Samozřejmě i to si děti za pomoci myslivců vyzkoušely.
Na závěr děti předaly jako poděkování myslivcům obrázky, které pro ně nakreslily. Myslivci děti pochválili za krásnou výzdobu třídy i za jejich znalosti a zájem o přírodu a rozloučili se s nimi poslední fanfárou.
 |
| 1. Návštěva myslivců |
 |
| 2. Návštěva myslivců |
Pomůcky - knihy a encyklopedie s přírodní tematikou.
Myslivci svou perfektní připraveností a kamarádským přístupem předali dětem spoustu nových poznatků, ale také v nich svou návštěvou vyvolali hluboký dojem s novými zážitky. Nechali jsme dětem několik dnů, aby nové poznatky a zážitky mohly různými formami vstřebat. Děti se určitý čas k návštěvě myslivců vracely, vzpomínali jsme, co vše nám vyprávěli, co ke své činnosti potřebují a jakou plní úlohu v přírodě, k čemu potřebují loveckého psa, jak se jmenují hudební nástroje, na které nám zahráli apod.
Krátce jsme si s dětmi zopakovali, jak se jmenovaly myslivecké hudební nástroje a k jakým příležitostem se fanfáry hrají. Děti poznávaly další běžné hudební nástroje na obrázcích (housle, kytaru, trubku, hoboj, flétnu, klavír, klarinet, bubny, a další), které se snažily správně pojmenovat. Myslivci si zahrají fanfáru, když se sejdou, když je začátek nebo konec honu, a my si zazpíváme písničky, které známe a vybereme ty, které nějak souvisejí s myslivci nebo přírodou.
Zpěv písní za doprovodu kláves, popřípadě děti doprovázejí na Orffovy nástroje. Například - Běžel tudy zajíček, Na tý louce zelený, Skákal pes, Já do lesa nepojedu, Když jsem k vám chodíval, Mysliveček skoro vstává, Pásla ovečky a další.
Pomůcky - smrkové šišky, čtvrtky, ozdobné barevné papíry, lepidla.
Krátké zopakování, čím se která lesní zvířátka živí. Veverky se kromě jiného živí semínky ze šišek, která musí vyloupat, což jim dá dost práce. Zkusíme si, že to ty veverky s potravou nemají vůbec snadné. Děti nejprve nasbírají smrkové šišky při vycházce v lese. Ve školce se posadí ke stolečku, každé dítě-veverka si vezme jednu šišku a vyloupává z ní jednotlivé šupiny (vyloupáváním šišek si děti procvičí zábavnou formou jemnou motoriku ruky), aby se dostala až k semínkům (učitelka dětem ukáže již vyloupanou šišku od veverky).
Šupinky ze šišek děti pokládají na tácek nebo papír, semínka dávají zvlášť do mističek. Semínka si prohlížejí a při další vycházce je donesou do lesa pro veverky. Ze šupinek si děti vyrobí obrázek. Menší formát čtvrtky si děti nejdříve orámují. Vyberou si předem nastříhané proužky z různobarevného ozdobného papíru, a ty si nalepí na okraje čtvrtky, tak aby tvořily rámeček. Poté si pokládají šupiny ze šišek na plochu orámované čtvrtky tak, aby tvořily nějaký obrázek. Obrázek může být konkrétní (skřítek, zvířátko, stromeček), ale i abstraktní. Když mají obrázek složený, nalepí ho. Z vytvořených obrázků uděláme ve třídě výstavu a každé dítě představí a zhodnotí svůj obrázek.
Pomůcky - časopis s mysliveckou tématikou.
S použitím časopisu „Zvěř očima mladého myslivce" si s dětmi připomeneme některé poznatky, které nám předali myslivci. Časopis obsahuje k různým lesním zvířatům stručnou charakteristiku o jejich životě a veršovanou hádanku. Nejdříve dětem zábavnou formou předneseme hádanku, a když uhodnou, o jaké zvíře se jedná, přečteme o něm krátké povídání.
Sedlo má a kůň to není,
rohy se mu tááákhle kroutí.
To je děti nadělení,
víte, kdo se kouká z proutí?
(Muflon)
Pod větvemi statných stromů
kdopak se to vrací domů?
Od luk míří do houštin,
nalezne tam klid a stín.
Uhádneme? Já a ty?
Na hlavě má lopaty...
(Daněk)
Chladnou nocí zas a zas,
nese se k nám táhlý hlas.
Hřímá, duní v horské stráni,
kdo si svoje laně shání?
(Jelen)
Velký pes se lesem plíží,
nebojte se, neublíží,
vždyť i u tří kůzlátek
vyhnali ho ze vrátek!
Teď už od něj pokoj mají,
jestli pak ho děti znají?
(Vlk)
Pomůcky - kaštany, žaludy, oříšky, bukvice.
Děti utvoří malé skupinky (po 3-4). Každá skupinka dětí představující lesní zvířátka dostane hromádku různé potravy (kaštany, žaludy, oříšky, bukvice). Jejím úkolem je roztřídit potravu na jednotlivé hromádky podle druhu. Skupinky mezi sebou nesoutěží na rychlost, ale úspěšné jsou všechny skupinky zvířátek, které roztřídí správně potravu na jednotlivé hromádky. Následuje povídání o tom, která zvířátka jedí kaštany, žaludy, bukvice, oříšky a čím se ještě živí různá lesní zvířata.
Pomůcky - papírové kulisy, čepička pro lišku, bubínek.
V prostoru třídy jsou rozmístěny stromy a houby (použili jsme papírové dekorace), které představují les. V lese se procházejí děti-zajíčci, za jedním ze stromů je schovaná liška. Na znamení učitelky (například bubínek) liška vyběhne ze svého úkrytu a snaží se některého zajíčka chytit. Zajíčci se běží schovat do vyznačeného úkrytu, přičemž musí dávat pozor, aby nešlápli na houbu nebo neporazili stromečky. Děti si mění role. Kterého zajíčka liška chytí, ten hraje úlohu lišky. Hra se opakuje dle zájmu dětí.
Pomůcky - lístkové a vlašské oříšky, pracovní listy, pastelky.
Každé dítě má arch papíru, na kterém je pod sebou znázorněných pět veverek. Ke každé veverce pokládají lískové nebo vlašské oříšky dle pokynů učitelky. Příklad: Veverka úplně nahoře má nejmenší hlad - dejte jí dva oříšky (u mladších dětí ponecháme na nich, které oříšky jí dají, u starších kombinujeme lístkové a vlašské - veverce dejte 2 oříšky - 1 lístkový a 1 vlašský, 4 oříšky - 1 vlašský a 3 lístkové apod.), druhá veverka má větší hlad, dejte jí o 2 oříšky více než první, třetí veverce dejte o jeden oříšek méně než druhé veverce apod. (procvičování pojmů - více, méně, stejně, číselná řada do 10, pojmy - první, druhá, poslední, předposlední...).
Na závěr použijeme pracovní listy - labyrint. Na listu je znázorněno pět veverek a pět oříšků. Cesty od veverek k oříškům se zamotaly a veverky nemohou najít své oříšky, pomůžeme jim? Děti hledají cesty od jednotlivých veverek k jejich oříškům. Nejdříve zkoušejí hledat prstíkem, později jednotlivé cesty vybarví každou jinou barvou pastelky.
Pomůcky - obrázky znázorňující špatné a správné chování lidí v lese.
Seznámení s novou básní a její postupný nácvik:
Pytlák
To když jednou pytlák Véna
číhal v lese na jelena,
stala se mu divná věc.
Najednou stál vedle Vény
lesním křovím ověšený
známý číman - myslivec.
Čapl Vénu za rameno,
sykl: Už máš odzvoněno!
Véna přiznal: To mi stačí!
Od toho dne nepytlačí.
Rozbor básně a rozhovor s dětmi o tom, kdo je to pytlák, co dělá, zda se chová dobře, zda smí škodit v lese a chovat se, jak se mu zachce, jak se chová správný myslivec, co smí a nesmí. Správný myslivec rozumí lesu a přírodě a ví, jak se v lese chovat. Vědí děti, jak bychom se měli chovat v lese? Rozhovory s dětmi, co smíme a co bychom neměli dělat v lese, jak se tam správně chovat a jak ho pomáhat chránit - použití obrazového materiálu.
Pomůcky - potrava pro zvěř a pro ptáčky, košíčky, batůžky.
Stručné zopakování, co můžeme a co děláme pro přírodu my. Naše mateřská škola se nachází na kraji lesa, tudíž děti mají bohaté zkušenosti z oblasti přírody, a díky tomuto tematickému zaměření si utvářejí i přirozený pozitivní vztah k přírodním zákonitostem. Po krátkém zopakování si děti ve školce s pomocí učitelky připraví do batůžků nebo košíčků potravu do krmelce pro lesní zvěř - žaludy, kaštany a bukvice, které sbíraly v podzimním období, dále seno, zrní apod.
Na vycházku jdeme tiše k lesnímu krmelci, kam vysypeme zvířátkům potravu. Během vycházky v lese si všímáme známek výskytu zvěře (např. vyloupaná šiška, stopy, různé zvuky apod.). Kolem krmelce hledáme také zvířecí stopy a snažíme se podle nich určit, která zvířátka si byla pochutnat na dobrotách od dětí. Při cestě zpět nezapomene ani na ptáčky. Na zahradě mateřské školy je rozmístěno několik ptačích krmítek, kam děti ptáčkům pravidelně v zimních měsících sypou různá semínka. Z okna školky pak pozorují, kteří ptáčci se do krmítek slétávají a mají radost, že jim chutná.
 |
| 3. Jak pomáhají přírodě děti |
 |
| 4. Jak pomáhají přírodě děti |
Školní vzdělávací program naší mateřské školy je zaměřen i k její zmiňované poloze na environmentální vzdělávání. Návštěva odborníků zabývajících se přírodou - v tomto případě myslivců, a beseda s dětmi, nejen rozšířila znalosti dětí, ale také významně podpořila vytváření jejich kladného vztahu k přírodě. Členové mysliveckého sdružení Stanislav Trýbl, Ing. Pavel Fulín a Petr Votava vzali návštěvu dětí v mateřské škole velmi vážně. Ve svém volném čase přišli dětem vhodnou formou předat své znalosti a zkušenosti. Z jejich vyprávění byl cítit jejich vřelý vztah k přírodě, a za to jim patří velký dík.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
