Hanin kufřík

Odkazy na zajímavé informace k textu:
www.holocaust.cz/cz2/history/rom/czech/czrom2
romove.radio.cz/cz/clanek/20060
www.rommuz.cz

Židovské muzeum v Praze pořádá pro školy zajímavý vzdělávací program, během kterého se žáci mohou seznámit s osudy několika židovských dětí a jejich rodin za druhé světové války. Tento program je určený pro vyšší ročníky základních škol (7. - 9. třídy) a pro střední školy. Po úpravách ho však lze absolvovat i s mladšími žáky.

Koncepce programu vychází z knihy Karen Levinové Hanin kufřík. Příběh dívky, která se nevrátila¹. Tato knížka líčí pátrání mladé Japonky Fumiko Išioka, ředitelky Tokijského centra pro studium holocaustu, po osudech dívky Hany Bradyové, jejíž kufřík zapůjčilo paní Išioka muzeum v Osvětimi. Byť stál na počátku pouhý kufřík se jménem, podařilo se F. Išioka vypátrat, že Hana Bradyová pocházela z Nového Města na Moravě a že její bratr Jiří přežil Osvětim a od roku 1948 žije v Kanadě.

Jiří Brady se stal pro Fumiko Išioka nenahraditelným zdrojem informací, poskytl jí rodinné fotografie a další vzácné dokumenty. O pátrání mladé Japonky napsala knížku kanadská novinářka Karen Levinová. V knize se prolínají osudy kufříku s líčením osudu sourozenců Bradyových za války. Knížka se setkala s velikým ohlasem po celém světě a v roce 2003 vyšla i u nás. Při této příležitosti navštívil Českou republiku také Jiří Brady, se kterým média uskutečnila řadu rozhovorů. V Izraeli byla knížka Hanin kufřík označena za nejlepší dětskou knihu roku 2006.

Program se nezabývá přímo osudy Hany a Jiřího, neboť vycházíme z toho, že se žáci mohou seznámit s touto publikací před návštěvou Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze (VKC ŽMP). Nazvali jsme ho tak proto, že se žáci po dobu programu sami stanou badateli, detektivy a historiky, podobně jako Fumiko Išioka, kteří budou pátrat po osudech vybraných dětí a jejich rodin z Protektorátu Čechy a Morava, a to na základě dokumentů, jež dostanou během programu k dispozici. Není tedy přímo nutné, aby měli žáci přečtenu knížku Hanin kufřík, bylo by však vhodné seznámit je alespoň s koncepcí této publikace.

Ke vzdělávacímu programu byly zhotoveny také pracovní sešity, které žákům samostatnou práci usnadní.

Obsah programu Hanin kufřík

1. Přednáška o historii holocaustu s důrazem na české země, doplněna promítáním dobových dokumentů, protižidovských vyhlášek a nařízení, které platily v Protektorátu Čechy a Morava. (cca 60 minut)
2. Žáci jsou rozděleni do pěti skupin, každá dostane k dispozici složku vztahující se k jednomu dítěti, případně rodině. Záměrně jsou vybrány děti narozené v rozmezí let 1928 až 1936, aby byly věkem blízké účastníkům dílny. V každé složce jsou k dispozici rodinné fotografie, pokud se dochovaly, různé dobové dokumenty, texty pojednávající o Terezíně, Auschwitzu II–Birkenau, dochovaná korespondence a další. Do každé složky jsou zařazeny návodné otázky, s jejichž pomocí mají žáci sepsat osobní příběhy svých postav. (cca 60 minut)
   Návod na postup je také součástí pracovních sešitů a je dostatečně jasně vysvětlen lektorem.
   Žáci mohou kromě materiálů ve své složce využít i volně používat Terezínskou pamětní knihu, elektronickou databázi obětí holocaustu z Protektorátu Čechy a Morava, mapy Evropy s vyznačením okupovaných zemí a koncentračních a vyhlazovacích táborů, plán Terezína, německo-český slovník apod. K dispozici je po celou dobu lektor VKC ŽMP.
   V této části programu by žáci měli sepsat příběh své postavy na volné papíry. Při práci použijí nejen nastudované informace, ale musí zapojit také svou fantazii.
3. V další části programu prezentují jednotlivé skupinky svou práci ostatním. Prezentace může probíhat částečně dramatizovanou formou, kde účastníci vstupují do rolí jednotlivých postav. Aby se ostatní soustředili na prezentaci svých spolužáků, mají v pracovních sešitech u každé postavy uvedeny otázky, které by měli zodpovědět.
4. Beseda s pamětníkem, který přežil holocaust. Nejvhodnější je setkání přímo s „jednou z postav“ zařazených do programu. (60 minut)
5. Návštěva Pinkasovy synagogy, kde mohou žáci mezi jmény napsanými na stěnách najít jméno té postavy, jejíž příběh vytvářeli.

Následné aktivity ve škole

Pokud budete mít vy i vaši žáci zájem, můžete z příběhů vzniklých při našem programu sestavit sborníčky, které nám zašlete. Ve VKC ŽMP budou archivovány a na konci každého roku z nich budou vybrány a odměněny ty nejlepší.

Můžete také se svými žáky v tématu pokračovat – např. zapojit se do projektu VKC ŽMP Zmizelí sousedé (více na www.zmizeli-sousede.cz).

¹ Levinová, K.: Hanin kufřík. Příběh dívky, která se nevrátila. Ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze vydalo nakl. Portál, Praha, 2003.