Společná četba narativních textů s využitím interpretativních otázek je aktivizující metodou literární výchovy na 1. stupni základní školy. Učitel zpravidla rozčlení text na menší části, promyslí otázky a aktivně zapojí žáky do procesu čtení, snaží se o co možná nejhlubší žákovské porozumění přečtenému textu.
Kromě porozumění textu bývá problémem u žáků prvního stupně základní školy práce s porozuměním elementárním literárním pojmům. Žáci často zaměňují pohádku s bajkou. Jedním z cílů následující aktivity je pracovat s odlišením bajky od ostatních literárních útvarů a uvědomění si základních znaků bajky.
Nejprve je vhodné položit žákům motivační otázky, které je zavedou do problematiky elementární literární teorie. Aktivita předpokládá, že žáci byli s bajkou seznámeni, nyní se ve své činnosti zaměří na porozumění textu a odlišení bajky od ostatních útvarů.
Začínáme zevrubnou prohlídkou ilustrací knihy, seznámením s klíčovými slovy, názvem úryvku a předvídáním, o čem bude úryvek pojednávat. Následně žáci čtou text, odkrývají jeho obsah a smysl, hledají v něm souvislost s vlastní zkušeností, diskutují, předvídají, co by se mohlo stát, odhalují příčiny jednání postav a pojmenovávají pocity z četby. Tyto pocity zaznamenávají, stejně jako hlavní myšlenku příběhu, připojují vlastní nápady a formulují závěry.
Čtenář zde nalezne úryvek z knihy Bajky Josefa Brukner: O lišce a kohoutovi.
Cíle:
Žák:
Motivační otázky:
1. část textu
1. čtení
2. čtení
3. čtení
4. čtení
Reflexe
Metodické poznámky
Práce není propedeutická a předpokládá určitou úroveň žákovských zkušeností s diskusí. Každá třída je jedinečná, a nelze tudíž předpokládat žákovské reakce a odpovědi. V některých případech je pravděpodobné, že budou žáci odpovídat různými variantami. Doporučuji vyučujícím, aby neočekávali, že budou žáci odpovídat přesně podle předpokládaných odpovědí. Neexistuje pouze jeden jediný směr, kterým se může diskuse páťáků ubírat, a proto ponechme žákům určitou míru volnosti vyjadřování vlastních myšlenek. Pokud si vyučující předem připraví odpovědi žáků ve třídě, kterou zná, neměly by být tyto odpovědi podkladem pro klasifikaci žákovských odpovědí.
Nároky klade také střídání různých forem diskuse. Pokud jsou žáci vedeni k diskusi pravidelně už od nižších ročníků, tuto dovednost si osvojí a vložená námaha učitele se vyplatí. Přitom platí obecná zásada kombinovat a střídat různé formy vyučování, což platí i pro formy diskuse. Jednoduchá kombinace čtení a diskuse nebo dialogu by byla pro žáky nezáživná a nemotivující. Pokud bude vyučující kombinovat četbu s různými formami diskuse, udrží žákovskou pozornost a vysokou motivaci k četbě uměleckých textů.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.