Pokud žáci a žákyně absolvovali výuku vztahující se k problematice migrace, je možné zaměřit výklad pouze na genderové aspekty migrace či věnovat výklad problematice obchodování s lidmi.
Motivační aktivita
Žáci a žákyně si metodou brainstormingu odpovědí na otázku: „Proč lidé migrují?"
Nápady jsou zapsány na tabuli a vyučující je postupně rozdělí do kategorií:
Výklad
Dle mezinárodních organizací, které se zabývají migrací, žije zhruba 180 miliónů osob mimo zemi svého původu. Důvody, které lidi vedou k tomu, aby opustili zemi, kde se narodili, jsou velmi různorodé. Nejčastějším faktorem, který ovlivňuje rozhodnutí osob migrovat, je ekonomická nerovnováha mezi jednotlivými oblastmi, státy, kontinenty. Např. rozdíl mezi zemí s nejvyšším a zemí s nejnižším HDP na hlavu je 47 252 USD. Ještě v dnešní době je na světě více než 70 zemí, v nichž lidé musejí vyžít s méně než 1 USD na den.
Na rozhodnutí migrovat se často podílejí také politické faktory (politická nestabilita, války, perzekuce apod.). Zejména v zemích tzv. třetího světa jsou lidé nuceni migrovat a opouštět přelidněné a velmi chudé oblasti. Na druhou stranu v zemích tzv. vyspělých populace stárne a vymírá. Ekologická situace rovněž může vyvolat masivní migrační vlny - může se jednat o přírodní katastrofy i ekologické havárie způsobené člověkem. Rozhodnutí migrovat může usnadnit i fakt, že někdo z rodiny, známých či příbuzných se již nachází v zahraničí a žije tam v relativně kvalitních podmínkách. Nesporný vliv na migraci má také migrační politika jednotlivých států či celých regionů (např. EU).
V současném globalizovaném světě, kde jsou propojeny snad všechny oblasti života lidí, je migrace v mnohých ohledech snazší. Vzdálenosti je možné překonat letecky a informace o situaci v jednotlivých regionech jsou zejména díky informačním technologiím alespoň částečně dostupné. Rovněž kvůli globalizaci trhu se prostřednictvím všudypřítomných obrazů prosperity rozvinutého světa šíří mýtus o „skvělých možnostech", který nemá „stinné stránky".
Migrace je přirozenou součástí života lidské společnosti. Přesto, podíváme-li se na situaci většiny migrantů a migrantek v přijímajících či cílových státech, lze tvrdit, že je přinejmenším obtížná. I když je stále větší poptávka po levné pracovní síle ochotné vykonávat práci v nekvalifikovaných profesích, o kterou není mezi místními občany zájem, je velmi obtížné získat i pro takovou práci legální pracovní povolení. Restriktivní migrační politika jednotlivých států mají za následek zejména to, že se mnoho lidí spolehne na zprostředkovatele, kteří dokáží najít cestu, jak složité předpisy obejít. Vzniká tak velký prostor pro nejrůznější nelegální, pololegální či vykořisťující praktiky.
Zejména lidé, kteří jsou nuceni migrovat, aby zajistili přežití své rodině či aby uchránili vlastní život, jsou skupinou v mnoha směrech zranitelnou a oproti ostatním znevýhodněnou.
Jejich zranitelnosti, závislé situace, neznalosti podmínek a jazyka v cílové zemi a dalších okolností využívají kriminální struktury či jednotlivci. Migrující ženy, muži a děti jsou mnohdy vystaveni situacím, kdy jsou porušována jejich práva či nedodrženy uzavřené dohody. Příběhy osob, které mnoho dní či týdnů pracovaly a byly podvedeny či kterým byla za úplatu přislíbena práce v cílové zemi a slib nebyl dodržen, jsou všeobecně známy. Časté jsou také otřesné či zdraví škodlivé podmínky, velmi nízká mzda a diskriminace ze strany zaměstnavatelů.
Diskuse
Ve kterých odvětvích jsou nejčastěji zaměstnáváni migranti - muži a migrantky - ženy? Jaká je situace migrantů a migrantek z chudších zemí hledajících práci v ČR? Znáte z médií, případně z vlastní zkušenosti situace, ve kterých dochází k porušování práv těchto osob?
Feminizace pracovní migrace
Brainstorming
Zamyslete se nad tím, v čem se liší situace migrujících žen a mužů.
(Možné doplňující otázky: Migrují častěji muži či ženy? Mají muži a ženy stejné šance získat práci? Jaká hrozí rizika migrujícím ženám a jaká mužům? Jsou důvody pro migraci stejné u mužů i u žen? S jakými dalšími fenomény souvisejícími s globalizací souvisí migrace žen?)
Výklad
Feminizace migrace za prací, tedy fakt, že čím dál tím častěji ženy migrují s cílem získat výdělek mimo svoji zemi, je globálním trendem. Výzkumy upozorňují, že ženy tvoří v současnosti celosvětově zhruba 60 % všech migrujících osob. Nejsou jen těmi, kdo následují rodiny - manžely, otce či bratry, ale mnohé z nich migrují za prací zcela samostatně. Mnohdy jsou ženy nuceny migrovat v důsledku genderové diskriminace na trhu práce a prohlubující se feminizaci chudoby.
S nárůstem počtu migrujících žen také narostlo množství případů zneužívání v práci či násilí, kterému ženy čelí již při cestování do cílové země (okrádání, napadení, sexuální obtěžování, znásilnění převaděči).
Znevýhodněná situace žen na pracovním trhu je však patrná také v genderové diverzifikaci pracovních míst dostupných migrujícím do cizích zemí. Ženy pracují mnohdy v tzv. neformální sféře jako služebné či pomocnice v domácnostech, v zábavním průmyslu, jako ošetřovatelky - tedy především v těch sférách, kde nejsou zaručeny ani minimální standardy a pravidla, kde kontroly pracovních úřadů jsou přinejmenším složité či neprobíhají vůbec. Ženy migrantky tak čelí kromě diskriminace kvůli pohlaví také sexuálnímu obtěžování, znásilnění, nevyplácení mezd či verbálnímu a fyzickému násilí.
K vyšší zranitelnosti migrujících žen také přispívá fakt, že mnoho z nich má nízké vzdělání či žádnou kvalifikaci (zejména ženy z regionů Asie). Rovněž fakt, že zatímco muži pracují především společně s dalšími migranty (na stavbách, v továrnách, v zemědělství), ženy pracují ve sférách, kde jsou často izolovány od podpůrné sítě svých krajanů (v domácnostech, jako pečovatelky apod.), čímž se rizika zneužívání a násilí zvyšují. Také práce v prostředí sexbyznysu, kde převládají ženy, je z hlediska zneužívání velmi riziková, zejména proto, že na prostituci je navázáno mnoho dalších kriminálních aktivit.
Slovníček
Gender vyjadřuje skupinu vlastností a chování formovaných kulturou a spojených s obrazem muže a ženy. Poukazuje na to, že sociální a kulturní rozdíly mezi ženami a muži, které jsou obecně považovány za vrozené, lze nahlížet jako naučené a měnící se v závislosti na prostředí (kultuře), v němž žijeme. Kategorie mužské (maskulinní) a ženské (femininní) jsou ve většině případů vnímány jako dichotomické, tedy navzájem neslučitelné. Na rozdíl od pohlaví, které je téměř neměnné, genderové rozdíly se mění v průběhu času a kolísají uvnitř jednotlivých kulturních prostředí.
Novodobé otroctví - obchodování s lidmi
Výklad
Při obchodování s lidmi dochází ke zneužívání lidí jinými osobami. Obchodované osoby jsou držené pod vyhrůžkami nebo fyzickým násilím na nějakém často od domova vzdáleném místě nebo v cizině, jsou nucené k práci, kterou by dobrovolně nevykonávaly, v podmínkách, které by pro ně byly za běžných okolností nepřijatelné. Často se stává, že za práci nedostávají žádnou nebo jen velmi malou mzdu, musejí pracovat dlouhé hodiny bez možnosti odpočinku, s minimálním přísunem stravy. Obchod s lidmi je chápán jako novodobá forma otroctví.
K existenci obchodování s lidmi připívá na jedné straně zejména chudoba, nízká životní úroveň, mizivé šance získat práci, nedostatek informací a nízké právní vědomí obyvatel vztahující se k situaci v zemích cílových, na druhé straně poptávka po levné pracovní síle v bohatších zemích. Dalšími faktory, které k existenci obchodování s lidmi přispívají, je možnost vysokých zisků a malé riziko odhalení obchodníků s lidmi, korupce státních i mezinárodních orgánů a institucí, občanské a vojenské konflikty v některých zemích a mnoho dalších. Globalizace a její průvodní jevy (zrychlení dopravy, nové komunikační technologie) obchodování s lidmi akcelerují.
O obchodování se ženami se hovoří jako o genderově podmíněném. Svědčí o tom také fakt, že dle některých odhadů tvoří většinu všech obchodovaných osob ženy a děti.
Obchodníci s lidmi nejčastěji zneužívají ženy a děti k poskytování sexuálních služeb. K práci v sexuálním průmyslu mohou však být nuceni např. i mladí muži. Obchodování s lidmi má také další formy, např. zneužívání a nucení lidí k práci v zemědělství, v továrním průmyslu, v domácnostech či obchodování za účelem sňatku.
Dle odhadů Mezinárodní organizace práce je na světě každoročně obchodováno minimálně 2,45 milionu osob.
Aktivita
JAK TO ZMĚNIT...
Cíl: Přemýšlet o změně situace a o různých způsobech, jak jí dosáhnout.
Pomůcky: kopie příběhů - Příběhy dětí, tabule, křída, Všeobecná deklarace lidských práv.
Postup:
Shrnutí
Co můžeme dělat na ochranu lidí před obchodováním s lidmi či nucenou prací?
Na globální úrovni
Vzhledem k příčinám obchodování s lidmi je nutné na globální úrovni snižovat stávající nerovnosti a bojovat proti chudobě. Rovněž je nutné šířit informace o fenoménu obchodování s lidmi. Informovanost je základním nástrojem prevence.
Na národní úrovni
Na zodpovědnosti vlád je, aby obchodované osoby a osoby vykořisťované v práci identifikovaly a podporovaly jako oběti trestného činu a nezacházely s nimi jako s nelegálními migranty či se zločinci. Naopak obchodníci a vykořisťovatelé musí být obžalováni a musí čelit trestům, které odpovídají svou výší závažnosti porušování lidských práv, jehož se dopustili. K obžalobě často nedochází, protože lidé postižení vykořisťováním odmítají vypovídat o pachateli ze strachu z jeho pomsty. Pro ně by měla být přijata ochranná opatření, včetně poskytování vhodného útočiště, finanční a právní pomoci, informování o jejich lidských právech v jazyce, kterému rozumějí, poradenství, zdravotní péče a přechodného či trvalého pobytového statusu. Tento druh podpory a ochrany podnítí další úspěšné žaloby. Obvykle je poskytován nevládními neziskovými organizacemi, které se kromě přímé podpory těchto osob zasazují o změnu legislativy v jejich prospěch.
Zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným skupinám - ženám a dětem.
Na lokální úrovni
Důležitá je také podpora a uvědomělost občanů spočívající v solidaritě s lidmi, jejichž práva jsou porušována. Neměli by tolerovat ilegální zaměstnávání v nelidských podmínkách, naopak měli by se vždy pokusit (s ohledem na vlastní bezpečnost) pomoci tam, kde je to možné, tedy alespoň uvědomit odpovědné orgány v případě, že jsou svědky nějakého způsobu vykořisťování. Kromě toho mohou podpořit organizace pomáhající obchodovaným osobám či migrujícím formou finanční podpory nebo například dobrovolnickou činností. Důležitý je však i přístup k lidem, na nichž bylo bezpráví spácháno. Byť se může zdát, že se zachovali nerozvážně nebo naivně, vinu za to, že byli obchodováni nebo jinak vykořisťováni, nesou vždy pachatelé.
Poznámka: Celou lekci lze doplnit promítáním videí o nucené práci a nucené prostituci.
Poznámka pro vyučujícího: V prevenci obchodu s lidmi mohou vzdělávací instituce sehrát významnou roli. S žáky je nutné diskutovat bezpečné chování při cestě za prací za hranice republiky.
Otázky:
Další informace viz bezpečnostní tipy na www.strada.cz.
další použitá literatura:
Interkulturní vzdělávání II. Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o. p. s., Praha, 2005.
První kroky. Příručka pro úvod do výchovy k lidským právům. Fortuna, Praha, 1998.
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. VÚP, Praha, 2007.
Společný svět. Příručka globálního rozvojového vzdělávání. Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o. p. s., Praha, 2004.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
