Tři minuty

Postřehy z výuky:

Aktivita je projektového typu, lze pracovat dlouhodobě na problémovém úkolu, na němž žáci pracují jako v třídní firmě. Výsledný produkt je vždy součástí skupinové dynamiky. Učitel stojí nad problémovým úkolem, není součástí řešení a předává odpovědnost za odevzdání v určený čas žákům. Učitel nemusí umět ovládat všechny aplikace a software; nechá žáky zjistit, které jsou pro konkrétní úkol vhodné. Pro práci na zadání je dobré mít přenosné počítače i jedno větší pracoviště s velkým monitorem, na němž se bude střih videa přehledněji zpracovávat. Ve třídě bývá ruch. Problémový úkol se může protáhnout, pokud žáci nejsou vůbec seznámeni se střihem videa a zpracováním zvuku.

Typy aktivit: poslech, samostatná práce, skupinová práce, textová editace

Digitální kompetence: tvorba digitálního obsahu; vyhledávání informací (Internetová jazyková příručka)

Úroveň dle metody SAMR: R – redefinice vzdělávacího cíle

Délka aktivit: 3–4 vyučovací hodiny (ZAČÁTEČNÍCI)

Potřeby: mobilní telefon, mikrofon, datový kabel k připojení externího zařízení, sluchátka

Software:

• střižna s možností importu zvuku i nahrávky přímo z obrazovky (Filmora, Da Vinci)
• aplikace v mobilním telefonu pro nahrávání zvuku (diktafon)
• sdílené dokumenty Google
• záznam obrazovky, výstřižek
• úprava dokumentů a fotografií
• sazečský program (Scribus)
• textový editor (Word nebo Google.doc)
• přehrávač videa
• online konvertory formátu pro fotografie a obrazový materiál

Zdroje:

• Česká televize, Český rozhlas
• WOLÁK, Radim. Mediální výchova v ČR: k zavádění nového tématu do vzdělávacího systému. dspace.cuni.cz. 2017-03-31, s. 53. Dostupné online [cit. 2023-01-04].
• ČESKÁ REPUBLIKA.
• Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. 2020. MŠMT.
• Rámcový vzdělávací program pro gymnázia

Vzdělávací cíl:

Namluvit krátkou zpravodajskou relaci dle zadaného textu. Její sdílení. Analýza reportáže.  

Poslechová část:

Spusťte následující odkaz a poslechněte si celou reportáž. Používejte mobilní telefon nebo počítač či tablet. Používejte sluchátka. Je-li to možné, lze reportáž uložit do počítače nebo mobilního zařízení prostřednictvím záznamu obrazovky.

Odkaz: 3. říjen – Zprávy | Česká televize (ceskatelevize.cz)

Potřebné aplikace či software:

1. Záznam obrazovky – aplikaci Záznam obrazovky lze vyhledat v nápovědě ve všech operačních systémech. Se záznamem obrazovky pracujte tak, abyste měli vhodně nastaveno ukládání do příslušné složky. Nejčastěji to bývá složka VIDEA nebo MÉDIA. Lze si vytvořit vlastní složku.
2. Sdílené dokumenty – pro práci v prostředí třídy pracujte ve sdílených dokumentech. Jsou k tomu vhodná různá prostředí, jež umožňují sdílet dokumenty a jiné soubory. Prostředí sdílení je pro práci ve třídě vhodné pro vrstevnické hodnocení, pro ekologický přístup k papíru, pro zkvalitňování výstupů jejich opravou nebo dalším rozvíjením, kopírováním modelů a šablon.

Aktivizační část hodiny:

1. Ve dvojicích rozdělte reportáž na jednotlivé části. Řiďte se tím, jak jsou v reportáži uplatněny grafické a zvukové předěly.

1. 1. Jednotlivé zvukové nebo grafické předěly okomentujte.
   2. Jakou mají funkci?

2. Jednotlivé části pojmenujte podstatným jménem nebo souslovím tak, aby pojmenování odpovídalo typu informace, která se v této části vyskytuje.

1. 1. Jedná se o klíčové slovo, s nímž by se dala reportáž opatřit obsahem.
   2. Vytvořte obsah jednotlivých témat tak, jak jsou řazena dle důležitosti.
   3. Důležitost řazení okomentujte.

3. Vyberte si jednu část, kterou prezentuje moderátor.

1. 1. Zjistěte, jak je představen moderátor graficky – jeho jméno. b. Jedná se o známou tvář?
   2. Jaký je jeho mluvený projev?
   3. Zdůvodněte, proč je moderátorova role ve zpravodajské relaci klíčová. e. Jaký je rozdíl mezi moderátorem a komentátorem?
   4. Kdo je to tzv. zprávař? Co si pod tímto pojmem představíte?
   5. Jde o živé vysílání, nebo o předtočený produkt? Proč si to myslíte? h. Jaké požadavky na moderátora jsou v té či oné formě kladeny?

4. Vyberte si jednu část reportáže, která je tematicky uzavřena. Kolik mluvčích se tématem zabývá? Proč?

1. 1. Přepište do textové podoby (na počítači) tento text tématu.
   2. Je-li to potřeba, uveďte role jednotlivých mluvčích, jako kdyby se jednalo o zápis dramatického textu.
   3. Jednotlivé skupiny mohou pracovat na různých částech textu.
   4. Společně utvořte mozaiku textů, které jste přenesli do psané podoby.
   5. Spočítejte slova, která se v reportáži objevila, určete konkrétní počet slov pro jednotlivá témata, zdůvodněte poté délku jednotlivých témat.
   6. Jaký je průměrný počet slov za minutu v českém zpravodajském pořadu?

Neautomatická oprava pravopisu:

Text zapisujte na samostatný list, nejlépe formátu A3, nebo na dvě strany velkého sešitu A4. Na velké ploše budete mít větší přehled. Používejte k tomu tabuli nebo jinou plochu. Je možno zapisovat i do počítače, který je připojen na projektor.

Ověřujte pravopisné jevy prostřednictvím internetové jazykové příručky: Internetová jazyková příručka (cas.cz)

ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA

Poslechová část:

Poslechněte si text ještě jednou. Sledujte, kde moderátor či jiný mluvčí klesá hlasem. Toto poklesnutí zaznamenejte výrazným předělem // ve vašem PSANÉM TEXTU.

NÁCVIK ŘEČI – TEMPO A KLESÁNÍ HLASEM

1. Text si nahlas přečtěte tak, abyste dodrželi stejnou rychlost, jakou mluví mluvčí ve zpravodajské relaci.
2. Sledujte obraz – ztlumte hlas mluvčího a text čtěte místo něj. Položte si mobilní telefon na velký formát listu a pokuste se sledovat, jak mluvčí v relaci hovoří.
3. Mluvte nahlas.
4. Držte si mobilní telefon sami u svých úst.
5. Můžete použít i mikrofon, máte-li ho k dispozici – existují mikrofony, které velmi dobře snímají mluvené slovo do mobilního telefonu a lze je zapojit do klasického konektoru pro sluchátka.

Záznam ve dvojicích:

V mobilním telefonu spusťte záznam zvuku. Na monitoru (mobilu) souseda, s nímž pracujete, sledujte ztišený obraz moderátora či jiného mluvčího. Pokuste se jeho ztlumený hlas nahradit tím vaším. Na svůj mobilní telefon nahrajte několik sekvencí. Pak si váš výsledek poslechněte a vyberte ten nejlepší.

Rektifikace:

Poslechněte si svůj vlastní mluvený text, který jste nahráli. Líbí se vám váš vlastní hlas? Proč ano, proč ne? Své nahrávky si vyměňte a okomentujte vaše mluvené slovo. Zaměřte se na pozitivní aspekty, negativní aspekty upozaďte, nezmiňujte je.

Výběr:

Vyberte společně s učitelem ty nejlepší nahrávky a pokuste se zjistit, v čem byste se mohli dále zlepšovat.

Diskuze:

Setkali jste se poprvé se záznamem vašeho vlastního hlasu: mluvte otevřeně o svých pocitech. Co potřebujete udělat pro to, abyste mohli se svým hlasem dále pracovat?

Zaměřte se na následující otázky:

1. a) Proč potřebuji vědět, jak můj mluvený projev působí?
2. b) Proč je pro mne důležité zjišťovat, jak mluvím a jak můj projev působí na druhého?
3. c) K čemu mi mluvený projev bude?
4. d) Jedná se o dovednost, nebo znalost? Co myslíte? Jaké nevýhody mohou plynout pro jednotlivce, pokud se nevyjadřuje souvisle a srozumitelně?
5. e) Mohu se v této věci posunout?

Další aktivity:

Zjistěte, jaký je rozdíl mezi připraveným a nepřipraveným projevem. Pracujte s učebnicí stylistiky nebo s internetem. Můžete využít veškeré zdroje, které se nabízejí.

Zaměřte se na to, co jste zjistili z poslechu svého vlastního mluveného projevu nebo z poslechu vašich spolužáků.

Zamyslete se, jak se od sebe odlišuje připravenost moderátora a ministra průmyslu a obchodu ČR?

V čem se jejich situace odlišuje?

Jaké prostředky pomáhají moderátorovi vyjadřovat se přesně a bez chyb? Jaké prostředky mohou pomáhat ministrovi průmyslu a obchodu, aby jeho projev byl srozumitelný?