Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci využívají mobilní telefony nebo jiná zařízení pro pořízení nahrávky vlastní řeči.
Žáci využívají editor videa pro tvorbu záznamu vlastní řeči (postačuje audionahrávka, u případné videonahrávky by se předmětem zpětné vazby měla stát i řeč těla). Editor typu Microsoft Clipchamp umožňuje propojit nahrávku s textem (funkce titulků); nahrávku v tomto případě využijeme pro transkripci řeči.
Žáci využívají textový editor pro rychlý výpočet počtu slov v záznamu řeči (a z něj odvozují tempo vlastní řeči).
Cíl:
Žáci si uvědomují, že pořízené audionahrávky lze využít i pro reflexi vlastního mluveného projevu. Získají dovednost za tímto účelem využívat nástroje různých editorů.
Mezi očekávané výstupy v předmětu český jazyk a literatura na úrovni gymnázia patří také výstup následující: „Žák v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování).“[1]
Jaké problémy se zde mohou vyskytnout?
Učivo fonetiky a fonologie ve své středoškolské variantě („zvuková stránka jazyka“) může řadu učitelů odrazovat pro svůj příliš „akademický“ charakter. Pokud se rozhodneme pro metodu výkladu, patrně se nelze vyhnout vysvětlování specifické terminologie, s určitým přesahem do učiva biologie (například objasňování míst tvorby jednotlivých hlásek). Vzhledem k omezenému prostoru, který dané učivo zpravidla ve výuce českého jazyka a literatury dostává, i vzhledem k prostoru, který je tomuto učivu obvykle věnován v příslušných učebnicích, lze pochybovat o efektivnosti dané metody ve smyslu dopadu na žáky a dosažení výše uvedeného výstupu.
Jak lze tyto problémy řešit?
Pomůcky pro žáky:
Pomůcky pro učitele:
Popis činností – výuková situace:
Ideálně předchází aktivita, při které si žáci procvičí vybraný způsob fonetické transkripce. Namísto mezinárodního systému IPA doporučujeme spíše výrazně zjednodušenou variantu, která ovšem postihne například následující jevy:
1. Uvedení tématu hodiny: zadání záznamu vlastní řeči
2. Stručná kontextualizace – proč je reflexe řeči důležitá (podstatnost komunikační kompetence v životě)
V této fázi lze žákům pustit i některý vzorový projev (například historické osobnosti). Zdůrazníme na tomto konkrétním příkladu význam pauz či správného frázování.
3. Jednotné zadání umožňující různorodé uchopení ze strany žáků
Například replika v dialogu na téma kvalita veřejné dopravy v mém bydlišti (prostěsdělovací styl), délka záznamu například 30 sekund. Úkol pro žáky má několik fází: 1) vymyšlení repliky, 2) pořízení nahrávky, 3) tvorba transkripce, 4) využití transkripce pro určení tempa řeči (počet slov za minutu), 5) propojení transkripce s nahrávkou v editoru (opatření nahrávky titulky), 6) odevzdání souboru učiteli.
4. Postupně názorně ukazujeme práci se všemi potřebnými editory:
Práci s editory nemusí nutně ukazovat učitel, naopak je žádoucí, pokud se v této fázi zapojí žáci se zkušenostmi s těmito činnostmi. Lze pojmout i jako skupinovou práci, kde zkušenější žáci učí ty méně zkušené.
5. Prostor na dotazy žáků k zadání
Trpělivě se snažíme odstranit veškeré možné nejasnosti. Zadání rovněž umístíme do prostředí Google Classroom (nebo na podobnou platformu) pro vyloučení různosti výkladů ze strany žáků, a to spolu s termínem pro odevzdání úkolu.
Učitel později dává zpětnou vazbu k jednotlivým nahrávkám v prostředí Google Classroom, posuzuje především ve vztahu k očekávanému výstupu uvedenému výše (tj. tempo řeči, přízvuky, pauzy, správné frázování). Posuzuje rovněž soulad mezi realitou nahrávky a transkripcí (zde lze sledovat dovednost žáků pozorně reflektovat a zaznamenat vlastní projev). Tento úkol lze chápat jako plnohodnotnou alternativu klasického školního testu.
Ideálně následuje další zadání se zohledněním výsledků prvního úkolu (dlouhodobější projekt). Zadáme jinou komunikační situaci a případně i delší rozsah nahrávky (například 1 minutu). Případně můžeme k audionahrávce připojit i videosložku.
Zdroje:
[1] https://www.edu.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/ramcove-vzdelavaci-programy-pro-gymnazia-rvp-g/
Postřehy z ověřování v praxi:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025