O tom, jak vytvořit školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) pro mateřskou školu (dále jen MŠ), již bylo mnoho napsáno. I čas, který uplynul od prvních pokusů jeho zpracování, je dlouhý, od počátku školního roku 2001/2002 přes přelom v roce 2004, kdy byla v souladu s RVP pro vyšší stupně škol vydána nově upravená verze RVP PV. Přes všechny podněty a informace, které byly mateřským školám nabídnuty, převažují v praxi stále takové ŠVP, které je sice možno označit jako programové dokumenty MŠ, které však nebývají zcela a ve všech ohledech zpracované podle zásad daných RVP PV.
Největším problémem bývá vzdělávací obsah. Pedagogové svoje integrované tematické bloky a projekty, často velmi zajímavé a kvalitní, nedokážou v ŠVP požadovaným způsobem popsat. Toto zjištění je v rozporu s tím, že mateřské školy podle zásad RVP PV pracují a jeho požadavky naplňují.
Lze se domnívat, že zpracovatelům ŠVP chybí v této oblasti teoretická a praktická příprava i patřičný nadhled, ale zejména zpětná vazba. Nikdo z pedagogů nebyl v průběhu studií k této činnosti připravován, proto záleželo zejména na kvalitě vzdělavatelů - lektorů, kteří v rámci dalšího vzdělávání pedagogy pro zpracování ŠVP připravili.
Předem je dobré uvědomit si a pojmenovat funkci jednotlivých pedagogických dokumentů, s nimiž školy pracují.
1. RVP PV má již druhou verzi - školy musí používat verzi RVP PV z roku 2004.
2. RVP PV je oficiální dokument, který se s platností nového školského zákona stal od 1. 9. 2007 závazným dokumentem pro pedagogy, pro zřizovatele a jejich odborné a sociální partnery - v každém případě, a to i při uplatňování různých alternativních i modelových programů, jsou MŠ (zařazené do rejstříku škol) povinny RVP PV respektovat.
3. V souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání zakotveným ve školském zákoně vymezuje RVP PV základní požadavky na předškolní vzdělávání - ředitelé, vedoucí pracovníci i učitelé musí dokonale a v celém rozsahu RVP PV znát, tzn. velmi dobře znát rámcové i dílčí cíle, klíčové kompetence, specifika předškolního vzdělávání, veškeré podmínky vzdělávání, povinnosti předškolního pedagoga i zásady potřebné pro tvorbu ŠVP.
4. Práce podle RVP PV předpokládá vytvoření vlastního ŠVP podle specifických podmínek a možností konkrétní MŠ a jeho úpravy dle výsledků vlastního hodnocení - při zpracování ŠVP musí MŠ vycházet z konkrétní analýzy situace a podmínek, respektovat jedinečnost, aktuální možnosti i potřeby každé MŠ; k tomu je třeba využívat vlastního hodnocení, které vypovídá o tom, jaká je reálná situace školy a kde MŠ v porovnání s ideální kvalitou danou RVP PV je.
5. RVP PV užívá celou řadou „nových" pojmů, které mají v nové podobě vzdělávání své opodstatnění (např. vzdělávací program, vzdělávací obsah, rámcové cíle, dílčí cíle, klíčové kompetence, dílčí výstupy, evaluační procesy, environmentální vzdělávání) - je důležité si všechny tyto obecné i odborné pojmy osvojit, dobře je znát, pracovat s nimi, správně je užívat a nezaměňovat je.
6. RVP PV stanovuje rámcová pravidla pro tvorbu ŠVP; nestanovuje jen vzdělávací cíle, ale také podmínky, formy a metody, vše vzájemně provázané (specifika předškolního vzdělávání se promítají nejen do podmínek vzdělávání, ale také do podoby vzdělávacího obsahu); stanovuje také povinnosti předškolního pedagoga, včetně plánování a hodnotících aktivit, a také náležitosti ŠVP; je to program - plán stanovující cíle, postup i obsah - školní dokumenty (ŠVP a TVP) jsou programy, podle nichž školy pracují; musí obsahovat nejen „školní" cíle a záměry, ale také rozvrh kroků, které ke stanoveným cílům vedou; musí pracovat se zpětnou vazbou, počítat s průběžným i periodickým vyhodnocováním vzdělávacího procesu a jeho výsledků, ať už pozitivních či negativních.
7. RVP PV definuje optimální kvalitu předškolního vzdělávání a stanovuje i základní kritéria pro hodnocení kvality vzdělávacího procesu, podmínek i výsledků - pro vlastní hodnocení školy jsou to tedy kritéria velmi přísná, školy je nemohou ve všech směrech dokonale naplnit; ŠVP k této kvalitě „teprve" směřují, a proto také ŠVP nemohou být z RVP PV přímo opisovány.
8. ŠVP je jedinečný programový dokument, který si každá MŠ zpracovává sama a který by měl zabezpečit dobrou kvalitu vzdělávání i další rozvoj školy - ŠVP musí být formulován tak, aby popisoval aktuální stav vzdělávání, tj. úroveň kvality činnosti školy, podmínek, procesu i výsledků, a zároveň i nastiňoval cestu ke zvyšování kvality vzdělávání a zlepšování podmínek, které škola ke vzdělávání má, či které vytváří.
9. Zpracování vzdělávacího obsahu v ŠVP má svá pravidla, která musí být dodržena; vzdělávací obsah musí být strukturován a musí umožňovat integrované tematické vzdělávání hrou a činnostmi - vzdělávací obsah v ŠVP musí mít podobu integrovaných bloků, které jsou v ŠVP také řádně popsány (název, záměry a cíle, vzdělávací obsah v podobě obecné nabídky dílčích témat a hlavních okruhů intelektových a praktických činností); nestačí pouze výčet názvů bloků, vzdělávací obsah nelze strukturovat podle jednotlivých vzdělávacích oblastí, bloky musí jít napříč oblastmi; do ŠVP patří jen okruhy činností, nabídka konkrétních činnosti je předmětem TVP.
10. K tomu, aby byl ŠVP kompletním materiálem po obsahové stránce, je potřebné respektovat 10. kapitolu RVP PV - Zásady pro zpracování ŠVP - ŠVP není kvalitně zpracovaný, pokud neobsahuje kompletní patřičně zpracované informace (identifikační údaje o MŠ, obecnou charakteristika školy, podmínky vzdělávání, organizaci vzdělávání, charakteristiku vzdělávacího programu, vzdělávací obsah, evaluační systém).
11. ŠVP by měl tvořit logicky provázaný celek cílů, podmínek a výsledků s konkrétní provázaností a dopadem i na TVP - ŠVP nebude kvalitní, pokud nebudou jeho části tvořit logicky uspořádaný celek záměrů, cílů, všech sedmi vzdělávacích podmínek, procesů, včetně systematicky nastaveného a realizovaného sebehodnocení.
12. ŠVP je podkladem pro činnost školy - ŠVP musí podávat ucelený přehled o činnosti školy, o jejím zaměření, o cílech, k nimž škola směřuje, i o způsobech, jakými jich dosahuje; ŠVP musí všichni zaměstnanci MŠ znát (nejen pedagogové, ale i provozní zaměstnanci), musí jim být srozumitelný.
13. ŠVP je vizitkou celé MŠ, je veřejně přístupný rodičovské veřejnosti i ostatním partnerům - má mít odpovídající kulturní formu, má být psán srozumitelným jazykem (z pozice školy, bez zbytečných cizích slov) má být přehledný (obsah, stránkování), ne zbytečně rozsáhlý (maximum 20 - 30 stránek).
14. ŠVP souvisí s vlastním hodnocení školy, neboť škola jej dle výsledků vlastního hodnocení periodicky upravuje - vlastní hodnotící zpráva nemůže být pouhým popisem či výčtem aktivit MŠ, ale musí mít hodnotící charakter; musí hodnotit naplňování cílů ŠVP, porovnávat aktuální stav vzdělávacích podmínek, postupů a výsledků MŠ (kam jsme došli) se stavem ideálním (RVP PV), musí obsahovat konkrétní závěry a návrhy, co je třeba zlepšit, upravit apod.
S jakými nedostatky ve zpracování ŠVP se nejčastěji setkáváme
Závěrem
Je třeba si uvědomit, že žádná MŠ nikdy nebude ve všech oblastech úplně dokonalá, vždy bude co zlepšovat a měnit, ŠVP je také stále otevřený vývoji a změnám, mění se vnitřní podmínky (děti, rodiče, pedagogický i provozní personál...), mění se vnější podmínky (požadavky zřizovatele, kraje, MŠMT, státu i EU...). Stejně tak je nutno brát v úvahu, že RVP PV byl vytvořen pro práci s dětmi v méně početných třídách, než je tomu dnes, a to do 22 dětí v jedné třídě. Tato hranice byla bohužel nadřízenými orgány výrazně překročena. Proto je třeba přistupovat k hodnocení naplňování ŠVP a RVP PV s citlivým zohledněním tohoto aspektu, a to jak z pozice MŠ i rodičovské veřejnosti, tak také kontrolních orgánů.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
