Vzdělávací cíle:
G:
SOV:
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Pomůcky pro žáky:
Pomůcky pro učitele:
Dataprojektor, PC pro promítání elektronického textu, aplikace OrgPad (nebo jiné podobné) a případně sdíleného prostředí (např. Google Classroom)
Popis činností – výuková situace:
Nutně předchází: vysvětlení základních termínů potřebných pro interpretaci prozaického textu (například umělecký směr, literární druh a žánr, témata a motivy, časoprostor, kompozice, vypravěč, postavy, tropy a figury, jazyková charakteristika, vyprávěcí způsoby, typy promluv). Základní informace o vybraném autorovi (v daném případě Josef Škvorecký). Naopak obecné informace o rozebírané knize (v našem případě Zbabělci) doporučujeme (zatím) neuvádět.
V případě jednoho řešení promítaného třídě: Žák/yně může informace zaznamenávat samostatně v aplikaci na PC umístěném v učebně. Informace je potřeba postupně upravovat (např. upřesňovat nebo i zcela měnit) tak, jak se je žáci průběžně dozvídají na základě plynutí čteného textu.
V případě více řešení: Informace si žáci doplňují a následně upravují samostatně v aplikaci. Nedochází zde k dialogu různých čtení oproti prvnímu způsobu.
4. Vzorový příklad učitele:
Vybereme například údaje o časoprostoru (Port Arthur), postavách (vypravěč, Benno), jazyce (ne/spisovnost) a tématu úryvku (revoluce).
Zaznamenáme vizuálně, například takto v aplikaci OrgPad:
5. Kladení otázek, vyhledávání doplňujících informací
Učitel klade vzorové otázky, odpovědi na některé z nich jsou již zaznamenány ve vizualizaci výše, například O jaké revoluci postavy hovoří? Hovoří o této revoluci vážně, nebo ironicky? Známe jména postav?
U některých neznámých míst v textu učitel může zadat instrukci k vyhledávání informací na internetu. V uvedeném případě by mohla dobře fungovat otázka Kde se příběh odehrává? Port Arthur v textu totiž není čínským přístavem, ale restaurací ve fiktivním Kostelci. Aby to žáci zjistili, musejí zadat do vyhledávače odpovídající výrazy (nestačí jen „Port Arthur“, naopak upřesnění „Port Arthur Zbabělci“ by už ke kýženému výsledku vést mělo).
6. Žákovské interpretace
Žáci pokračují ve čtení, výběru a zaznamenávání informací dle učitelova vzoru. Rovněž si nad textem kladou otázky a v případě potřeby vyhledávají doplňující informace na internetu.
7. Společný brainstorming nad možnostmi pokračování příběhu
8. Reflexe
Zeptáme se například na to, jestli jsou žáci zvyklí číst tímto způsobem – a pokud ne, jaká pozitiva toto pozorné čtení přináší.
Můžeme se zeptat i na přidanou hodnotu vizuálního zpracování interpretace oproti záznamu na papír.
Zdroje
Metodické poznámky:
Postřehy z ověřování v praxi:
Příliš se neosvědčilo zadání, v němž každý žák / každá žákyně rozebírá striktně jednu větu textu. V případě příliš krátkých vět apod. totiž nemusejí být obsaženy relevantní nové informace pro rozbor. Doporučujeme, aby výběr pasáže určoval učitel na základě konkrétní situace.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Pozorné čtení uměleckého textu.
Ostatní články seriálu:
