Občan 2.0: Občané a (e)občanky

Postup:

Evokace:

Vyzveme žáky, aby jedním slovem vyjádřili, co je napadne, když se řekne „eObčanka“ a když se řekne „eDoklad“. Odpovídat budou prostřednictvím Mentimeteru.

Inspiraci, jak si s ním hravě poradit, nabízí např. Petra Boháčková ve webovém příspěvku Mentimeter.com na dálku, Daniel Pražák ve videopříspěvku Seznámení s nástrojem Mentimeter – Učíme nanečisto #9, příp. portál Guru ve škole. Následně porovnáme, jak se „slovní mraky“ reakcí na obě otázky liší, a zhodnotíme, zda si žáci uvědomují rozdíly mezi oběma typy dokladů. Pro inspiraci na vytvoření obdobné ankety si načtěte QR kód.

Ukázka práce žáků 9. třídy ZŠ Vrchlabí, nám. Míru 283:

Uvědomění si významu nových informací:

1. Rozdělíme žáky do sudého počtu skupin tak, aby každá skupina měla kvůli zajištění akceschopnosti každého žáka maximálně pět členů. Pokud bychom měli mít více než dvě skupiny na jedno zadání a narůstal by nám čas nutný pro prezentaci, příp. by se žáci mohli zbytečně opakovat, můžeme ustavit ještě skupinu kontrolní. Jejím úkolem bude doplnit informace, které nezazněly a mají pro využívání osobních dokladů důležitý význam, a zároveň v roli nezávislého pozorovatele může hlasovat pro nejpřesvědčivější prezentaci.

2. Každá skupina bude pracovat s jedním typem osobního dokladu: s „klasickým“ občanským průkazem s čipem (eOP nebo také eObčanka) a elektronickým občanským průkazem (eDoklady). S ohledem na výsledky předchozí ankety upozorníme žáky, aby obě označení nezaměňovali, abychom předešli tomu, že budou pracovat na jiném zadání.

3. Nejdříve se žáci vžijí do role fiktivního „obchoďáka“, který má přesvědčit občany, že právě jeho produkt nejvíce vyhovuje jejich potřebám. Zatímco skupině, která bude „prodávat“ eObčanku, půjde o to, aby spolužákům-občanům prokázala zbytečnost, nebo dokonce rizikovost používání elektronické občanky, skupina, která bude „prodávat“ eDoklady, před spolužáky-občany obhájí jejich nezbytnost. Na práci dáme žákům 15 minut.

4. Výsledkem práce každé skupiny budou minimálně tři argumenty a maximálně pět argumentů. Počet argumentů můžeme žákům i určit s ohledem na jejich omezenou představivost u takto složitého tématu nebo s ohledem na množství skupin (při větším počtu skupin tak ušetříme čas a snížíme riziko neustálého opakování obdobných argumentů). Tři z pěti argumentů, v případě kratší varianty dva ze tří, budou představovat tzv. tvrdá data. Vycházet budou z oficiálního portálu veřejné správy, skupina „eObčanka“ např. z portálu gov.cz, portal.gov.cz či identitaobcana, skupina „eDoklady“ např. z portálu gov.cz.

Poznámka: S ohledem na větší srozumitelnost je možné pracovat i s neoficiálními zdroji, např. s článkem Jaké jsou výhody eObčanky a jak ji získat? Má to však i svá úskalí. Např. neoficiální portál Egovernment.cz, který lze snadno zaměnit s oficiálním portálem eGovernment – gov.cz, skrývá pod hlavičkou „Další informace“ odkazy na stránky soukromé finanční skupiny nabízející úvěr.

Na straně „prodejců“ eObčanky tak může zaznít např. argument, že jedině eObčanka skutečně zajistí, že nemusíme chodit na úřady a díky identifikačnímu osobnímu kódu (IOK) můžeme své záležitosti vyřizovat on-line, případně s integrovaným elektronickým podpisem můžeme podepisovat dokumenty on-line. Proč tedy pořizovat novou aplikaci, když mnohdy nedokážeme plně využít ani „obyčejnou“ eObčanku.

„Prodejci“ eDokladů zas mohou zdůrazňovat uživatelskou přívětivost této služby. Když už můžeme mobilní telefon využívat k placení a nechat doma peněženku i platební kartu, proč s sebou vůbec ještě brát doklady?

Dva z pěti argumentů (v případě kratší varianty pouze jeden ze tří argumentů) budou představovat tzv. měkká data. Při jejich tvorbě mohou využít i podněty z médií a sociálních sítí.

5. Své argumenty naformulují do srozumitelné podoby (věta či kratší souvětí) a zveřejní vPadletu. Inspiraci, jak si s ním hravě poradit, nabízí např. Slávek Hora ve webovém příspěvku Co dokáže Padlet – co všechno si pro něj vymyslíte, Václav Maněna ve videopříspěvku Padlet: založení účtu a vytvoření nástěnky, příp. portál Guru ve škole.

Ukázka práce žáků 9. třídy ZŠ Vrchlabí, nám. Míru 283:

Variantní úkol navíc: Své „přesvědčení“ doprovodí i představením komunikační situace, zpracované jako komiks v aplikaci StoryBoard That, která prokáže, že právě jejich forma občanského průkazu usnadňuje komunikaci s úřady. Výsledek své tvůrčí práce taktéž zveřejní v Padletu.

6. Následně promítneme Padlet s výstupy práce všech skupin a postupně dáme jednotlivým skupinám příležitost své argumenty odprezentovat i ústně před „veřejností“. Při osobním vystoupení dostanou možnost argument zveřejněný na Padletu i krátce doplnit, aby byl pro „veřejnost“ srozumitelnější. Pokud máme více skupin na každé ze dvou témat, střídáme jejich vystoupení, abychom snížili znevýhodnění další skupiny, pokud bude její argumentace obdobná. Prezentaci časově omezíme dvěma minutami, abychom vedli žáky ke stručnému vyjadřování.

7. Ještě než začnou žáci z jednotlivých skupin se svými prezentacemi, každá ze skupin si vylosuje jednu skupinu „od konkurence“.

8. Členy skupin, které zrovna neprezentují, vyzveme, aby dávali dobrý pozor a dělali si poznámky, protože po ukončení prezentací bude následovat druhé kolo, v němž si vyberou dvě informace „od konkurence“ (mohou vycházet z Padletu, příp. i z rozšířené ústní argumentace) a vytvoří na ně vlastní protiargument. Zároveň se žáci pokusí u své „konkurence“ odlišit tvrdá data od těch měkkých (diskuzi na toto téma odložíme na závěrečnou reflexi). Na přípravu jim dáme pět minut. Jejich vystoupení opět limitujeme, vejít by se měli do jedné minuty.

Metodická poznámka: Tato metoda má hned několik úskalí. Velkou výzvou pro učitele je udržet žáky „na uzdě“ a zabránit jejich potřebě dále argumentovat. Žádné třetí kolo se nekoná a žáci si musí osvojit zkušenost, že každá veřejná debata má svůj pevný rámec, a je proto důležité se nad tím, co řeknu, pořádně zamyslet a předjímat možné protiargumenty a námitky „protistrany“. Dalším kamenem úrazu je zajistit kultivovanost diskuze i korektnost argumentů. Stejně jako při tenisovém utkání by každá skupina měla dostat prostor se vyjádřit bez obtěžujících verbálních i neverbálních projevů. Abychom předešli „faulům“, před samotnou diskuzí seznámíme žáky s jasnými pravidly, která budou mít po celou dobu diskuze žáci na očích (např. je vypíšeme na tabuli či flipchart nebo promítneme). Můžeme se nechat inspirovat pravidly JSNŠ pro diskuzi po promítnutém filmu nebo např. výukovým materiálem Jak vést diskuze společnosti Na zemi a organizace Junák.

Reflexe:

V rámci reflexe nejdříve prodiskutujeme, které argumenty stojí na „tvrdých“ datech a které na „měkkých“. Oceníme ty skupiny, které je formulovaly jednoznačně. Zeptáme se žáků, pro jaký typ sdělení, se kterými se v běžném životě setkávají, je odlišení tvrdých dat od měkkých klíčové pro tvorbu nezaujatých, vyvážených postojů a rozhodnutí. Měli by přijít na to, že vydávání měkkých dat za tvrdá je typické pro manipulativní sdělení reklamní či mediální.

Následně každý sám za sebe odevzdá svůj hlas skupině, která byla podle něj nejpřesvědčivější. Hodnotí přitom úroveň argumentů a protiargumentů (přesvědčivost, srozumitelnost…) a celkový projev (soulad verbálního a neverbálního projevu, dostatečná připravenost…).

V zájmu zachování anonymity mohou použít např. Mentimeter, který umožňuje žákům nejen hlasovat (v tom případě však nemůžeme vyloučit, že žák odevzdá hlas právě svojí skupině), ale prostřednictvím slovního mraku i jedním slovem reflektovat práci vlastní skupiny (v případě, že bychom chtěli prostřednictvím slovního mraku hodnotit práci každé skupiny, je třeba najít vhodnou šablonu nebo využít placenou verzi, která umožňuje libovolnou editaci slidů). Pro inspiraci na vytvoření obdobné ankety si načtěte QR kód.

Na závěr necháme žáky hlasovat, zda aplikaci eDoklady již mají, zvažují její pořízení, nebo si plně vystačí s „obyčejnou“ eObčankou. Pro inspiraci na vytvoření obdobné ankety si načtěte QR kód.