Stupeň vzdělávání: 2. stupeň ZŠ a SŠ
Věková skupina: 14–18 let
Pomůcky: smartphone/tablet, internet, dataprojektor
Časová dotace: výuka: 90 minut, příprava: 30 minut
Využití a zapojení: DK-9-101 charakterizuje digitální zdroje důležité pro občana a prostřednictvím digitálních technologií se zapojuje do dění ve svém okolí; k učení využívá také digitální vzdělávací prostředí
Přínos a vývoj: DK-9-5-01 uvádí situace, kdy digitální technologie zlepšují život různým sociálním skupinám
Informace a komunikace: DK-9-2-01 potřebné informace získává z různých digitálních zdrojů na základě vlastních kritérií pro vyhledávání; získané informace posuzuje z hlediska souladu s již známými a na základě věrohodnosti příslušného zdroje
Žák/žákyně:
Žáci se seznámí s elektronickými funkcemi eObčanky i konkrétními možnostmi jejího využití v občanském, profesním i osobním životě. Pro zvýšení efektivity vlastního učení využívají virtuální nástěnku Padlet. Prostřednictvím nástroje pro živé hlasování Mentimeter vyjadřují své postoje a reflektují vlastní práci. Skrze platformu StoryBoard That zachycují komunikační situaci.
Žáci vyhledávají informace o funkcionalitách eObčanky a eDokladů, o přínosech i možných rizicích, učí se formulovat argumenty založené na tvrdých datech získaných z oficiálních elektronických zdrojů a měkkých datech pocházejících ze zdrojů neoficiálních (např. zpravodajské weby, sociální sítě) a vhodně reagovat na protiargumenty v rámci řízené diskuze.
Aktivita je součástí lekcí Občan 2.0 zaměřených na digitalizaci veřejných služeb, tzv. eGovernment a digitální občanství. Může však být odučena i samostatně.
Aktivitu je nezbytné přizpůsobit věku a tedy i přirozené motivaci žáka. Jinak k tématu občanských dokladů přistoupí, když je na startu svého občanského života a o občanský průkaz teprve žádá a když se blíží plné zletilosti, která s sebou nese příležitost a v některých ohledech i povinnost sám za sebe plně využívat veřejné služby.
Žák/žákyně:
Vyzveme žáky, aby jedním slovem vyjádřili, co je napadne, když se řekne „eObčanka“ a když se řekne „eDoklad“. Odpovídat budou prostřednictvím Mentimeteru.
Inspiraci, jak si s ním hravě poradit, nabízí např. Petra Boháčková ve webovém příspěvku Mentimeter.com na dálku, Daniel Pražák ve videopříspěvku Seznámení s nástrojem Mentimeter – Učíme nanečisto #9, příp. portál Guru ve škole. Následně porovnáme, jak se „slovní mraky“ reakcí na obě otázky liší, a zhodnotíme, zda si žáci uvědomují rozdíly mezi oběma typy dokladů. Pro inspiraci na vytvoření obdobné ankety si načtěte QR kód.
Ukázka práce žáků 9. třídy ZŠ Vrchlabí, nám. Míru 283:
1. Rozdělíme žáky do sudého počtu skupin tak, aby každá skupina měla kvůli zajištění akceschopnosti každého žáka maximálně pět členů. Pokud bychom měli mít více než dvě skupiny na jedno zadání a narůstal by nám čas nutný pro prezentaci, příp. by se žáci mohli zbytečně opakovat, můžeme ustavit ještě skupinu kontrolní. Jejím úkolem bude doplnit informace, které nezazněly a mají pro využívání osobních dokladů důležitý význam, a zároveň v roli nezávislého pozorovatele může hlasovat pro nejpřesvědčivější prezentaci.
2. Každá skupina bude pracovat s jedním typem osobního dokladu: s „klasickým“ občanským průkazem s čipem (eOP nebo také eObčanka) a elektronickým občanským průkazem (eDoklady). S ohledem na výsledky předchozí ankety upozorníme žáky, aby obě označení nezaměňovali, abychom předešli tomu, že budou pracovat na jiném zadání.
3. Nejdříve se žáci vžijí do role fiktivního „obchoďáka“, který má přesvědčit občany, že právě jeho produkt nejvíce vyhovuje jejich potřebám. Zatímco skupině, která bude „prodávat“ eObčanku, půjde o to, aby spolužákům-občanům prokázala zbytečnost, nebo dokonce rizikovost používání elektronické občanky, skupina, která bude „prodávat“ eDoklady, před spolužáky-občany obhájí jejich nezbytnost. Na práci dáme žákům 15 minut.
4. Výsledkem práce každé skupiny budou minimálně tři argumenty a maximálně pět argumentů. Počet argumentů můžeme žákům i určit s ohledem na jejich omezenou představivost u takto složitého tématu nebo s ohledem na množství skupin (při větším počtu skupin tak ušetříme čas a snížíme riziko neustálého opakování obdobných argumentů). Tři z pěti argumentů, v případě kratší varianty dva ze tří, budou představovat tzv. tvrdá data. Vycházet budou z oficiálního portálu veřejné správy, skupina „eObčanka“ např. z portálu gov.cz, portal.gov.cz či identitaobcana, skupina „eDoklady“ např. z portálu gov.cz.
Poznámka: S ohledem na větší srozumitelnost je možné pracovat i s neoficiálními zdroji, např. s článkem Jaké jsou výhody eObčanky a jak ji získat? Má to však i svá úskalí. Např. neoficiální portál Egovernment.cz, který lze snadno zaměnit s oficiálním portálem eGovernment – gov.cz, skrývá pod hlavičkou „Další informace“ odkazy na stránky soukromé finanční skupiny nabízející úvěr.
Na straně „prodejců“ eObčanky tak může zaznít např. argument, že jedině eObčanka skutečně zajistí, že nemusíme chodit na úřady a díky identifikačnímu osobnímu kódu (IOK) můžeme své záležitosti vyřizovat on-line, případně s integrovaným elektronickým podpisem můžeme podepisovat dokumenty on-line. Proč tedy pořizovat novou aplikaci, když mnohdy nedokážeme plně využít ani „obyčejnou“ eObčanku.
„Prodejci“ eDokladů zas mohou zdůrazňovat uživatelskou přívětivost této služby. Když už můžeme mobilní telefon využívat k placení a nechat doma peněženku i platební kartu, proč s sebou vůbec ještě brát doklady?
Dva z pěti argumentů (v případě kratší varianty pouze jeden ze tří argumentů) budou představovat tzv. měkká data. Při jejich tvorbě mohou využít i podněty z médií a sociálních sítí.
5. Své argumenty naformulují do srozumitelné podoby (věta či kratší souvětí) a zveřejní vPadletu. Inspiraci, jak si s ním hravě poradit, nabízí např. Slávek Hora ve webovém příspěvku Co dokáže Padlet – co všechno si pro něj vymyslíte, Václav Maněna ve videopříspěvku Padlet: založení účtu a vytvoření nástěnky, příp. portál Guru ve škole.
Ukázka práce žáků 9. třídy ZŠ Vrchlabí, nám. Míru 283:
