Začátek letošního školního roku přinesl učitelům nové úkoly, otázky, ale i obavy související se začleněním ukrajinských žáků do výuky a stávajících kolektivů.
Než se budeme věnovat začlenění žáků do vzdělávacího procesu, měli bychom si uvědomit pár bodů, které by měly předcházet.
Po příchodu žáků do školy se pokusme nejdříve zajistit pocit bezpečí a jistoty, pomozme jim při naplňování základních potřeb, podporujme je při zorientování v čase a v prostředí školy, seznamujme je s průběhem a organizací školního dne a týdne, citlivě jim umožňujme navazování nových vztahů a nabízejme vstřícnou nehodnotící komunikaci.
Vždyť právě my, učitelé, jsme v prvních dnech a týdnech tím nejdůležitějším mostem stability v novém prostředí a v nové situaci.
Nyní se zamysleme nad otázkou, jak nejlépe získat co nejobjektivnější obraz o žákovi a podílet se na jeho rozvoji v konkrétních oblastech. Získání co nejobjektivnějšího obrazu o žákovi je cílem pedagogického diagnostikování, které učiteli umožňuje individuální a diferencovaný přístup během výchovně-vzdělávacího procesu a využití efektivních vzdělávacích strategií a metod tak, aby efektivně uspokojoval a podporoval žákovy vzdělávací potřeby.
Jak lze tedy využít pedagogické diagnostikování u začleňování a vzdělávání nově příchozích ukrajinských žáků?
Jedním z prvních bodů, kde lze zjištění získaná pedagogickým diagnostikováním uplatnit, je při kontaktu s rodiči žáka. Navázání pozitivního kontaktu a následná vstřícná a bezproblémová spolupráce je důležitou součástí vzdělávání žáka. Rodiče potřebují být ujištěni, že snahou učitele je nalézt optimální řešení pro jejich dítě, tak aby se mu ve škole líbilo, cítilo se zde bezpečně a zároveň se mohlo efektivně vzdělávat. Pokud učitel hovoří s rodičem žáka, měl by s ním hovořit jako s partnerem, snažit se vždy o navázání kontaktu s pozitivním sdělením, předem stanovit čas a téma, kterému se budou v rozhovoru věnovat, a závěrem shrnout poznatky, doporučení, případně formulovat společnou dohodu. Takový rozhovor lze dobře vést, pokud je založen na objektivních zjištěních a závěrech.
Nejběžnější a nejčastěji využívanou metodou pedagogického diagnostikování je pozorování žáka a vyhodnocování jeho činnosti. Diagnostické pozorování má přesně vymezený objekt, je vedeno určitou myšlenkou a zaměřeno k určitému cíli. Závěr pozorování tvoří analýza výsledků pozorování. Cílem této metody ovšem není pouze popis skutečnosti, registrace faktů, ale pozorování by mělo vést k zpřesňování závěrů nebo k tvorbě hypotéz. Při pozorování se učitel zaměřuje např. na jazykový projev žáka, sledování procesu žákova učení, výkon žáka v konkrétním předmětu, pracovní činnost žáka, interakci se spolužáky, projevy temperamentu, emocí a chování.
Pozorování probíhá ve školách často spontánně a nestrukturovaně, kdy učitel nemá připravený pozorovací arch, do kterého by si zaznamenával výsledky pozorování, ale pozorování provádí intuitivně a nahodile. Pozorování, jako metoda pedagogického diagnostikování, je oproti tomu plánované a strukturované. Učitel se přesně zaměřuje na vybrané jevy, v průběhu aktivit si je zaznamenává a následně je vyhodnocuje a stanovuje závěry. Záznamem z pozorování může být popis dané situace doplněný konkrétním výrokem žáka, záznam určitého předem vybraného jevu doplněný komentáři či postřehy učitele. Při pozorování zaměřeném na začlenění nových žáků do kolektivu může učitel využít adaptačních aktivit např. z nápadníku Máme nové kamarády.
S pedagogickým diagnostikování úzce souvisí vedení portfolia, které začíná využívat stále více učitelů. Nebojme se zapojit do vedení portfolia i nové ukrajinské žáky nebo žáky s odlišným mateřským jazykem. Pokud zatím nemáte s vedením portfolií zkušenost, můžete právě toto období využít pro jejich zavedení ve vaší třídě, neboť právě portfolio vám může poskytnout cenné informace o rozvoji žáka. Za portfolio je považován soubor prací žáka (písemných, výtvarných, fotodokumentačních) sebraných za určitou dobu vzdělávání. Do portfolia se zařazují také komentáře žáka, učitele, rodičů a spolužáků.
Portfolio má více funkcí, které se vzájemně mohou prolínat, a záleží na účelu, ke kterému je využíváno. Portfolio sběrné (pracovní) je využíváno k shromažďování žákovských artefaktů po určité období (obvykle v průběhu jednoho školního roku) a jeho prostřednictvím lze dokumentovat posun žáka v konkrétních oblastech. Je možné z něj vytvořit portfolio výběrové, kdy žák samostatně, nebo na základě pokynů učitele vybírá s určitým záměrem konkrétní ukázky svojí práce, které následně představuje rodičům či spolužákům.
Na malou ochutnávku toho, jak lze přistoupit k vedení portfolia, se můžete podívat ve videích ze ZŠ Horáčkova, Praha. O své zkušenosti se s námi podělily učitelky 1. a 3. ročníku V. Svobodová a J. Sadilová.
Dalším nástrojem pro záznam výkonů a výsledků učení žáka mohou být mapy učebního pokroku. Pro učitele prvního stupně základních škol jsou volně dostupné pro český jazyk a matematiku v 1.–5. ročníku a pro anglický jazyk. Že lze využít tyto mapy i při práci s ukrajinským žákem ilustruje následující video, ve kterém je zaznamenána práce A. Tláskalové, učitelky ZŠ J. V. Sládka Zbiroh.
Ukrajinský žák nastoupil v dubnu 2022 do třetího ročníku této školy. Učitelka na tuto situaci ostatní žáky ve třídě předem připravovala. Již od února si o válce povídali, a než žák do třídy přišel, zhlédli film Jsem tu nový a povídali si, jak to udělat, aby se mu ve třídě líbilo. Když žák nastoupil do školy, učitelka dostala informaci, že tatínek pracující jako inženýr zůstal na Ukrajině a že se za ním rodina chce v budoucnu vrátit. První týden byl Roman (jméno žáka bylo změněno) stažený do sebe, ale po týdnu už byl velice aktivní, uměl zacházet s překladačem, stáhl ho do telefonu i učitelce a naučil ji s ním pracovat. Pokud něčemu nerozumí, sám aktivně přijde s překladačem, namluví dotaz s následným vysvětlením.
Velké plus přikládá učitelka spolužákovi, který vedle Romana sedí a který mu pomáhá, pokud je to potřeba. Pokud např. píší vyprávění, může ho psát nejprve v ukrajinštině a následně ho s dopomocí spolužáka z lavice společně překládají a píší v češtině, už z příběhů vytvořili i knihu. V matematice pracuje na vyšší úrovni, na Ukrajině docházel do vyššího ročníku, rád dětem diktuje matematické diktáty, jako to dělají na Ukrajině, a poté je opravuje a hodnotí. Učitelka si také velmi pochvaluje spolupráci s rodinou žáka a vyzdvihuje maminčin přístup k začlenění Romana mezi ostatní žáky. A co spokojenosti Romana ve třídě předcházelo? Jak říká učitelka, nejprve ho nechala rozkoukat, do činností ho nenutila, nabízela mu možnost zapojení se do činností, spolužáci k němu byli velice vstřícní a ochotní mu pomoci. Dnes už mu nabízí stejné aktivity jako ostatním, a protože začínají ve třídě pracovat s portfoliem, vytváří si své portfolio i Roman.
Zdroje:
ČOSIV (2022): Začlenění ukrajinských dětí, infografika. Dostupné z: https://cosiv.cz/cs/2022/03/26/pomoczakum/
NPI ČR, projekt APIV B (2021): Principy komunikace školy s rodiči. Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/principy-komunikace-skoly-s-rodici
META: Pedagogická diagnostika. Dostupné z: https://inkluzivniskola.cz/pedagogicka-diagnostika
Chalušová, Dominika a Hana Havlínová: Máme nové kamarády. NPI ČR, 2022. ISBN: 978-80-7578-104-8. Dostupné z: https://ukrajina.npi.cz/files/mame-nove-kamarady.pdf
Hana Havlínová, Jana Chmátalová, Dominika Slunečko: Pedagogická diagnostika v prvostupňovém vzdělávání s příklady inspirativní praxe. NPI ČR, 2022 (bude publikováno).
Vejlupek, Kristýna: Mapy učebního pokroku. Dostupné z: https://tynalova.com/mapy-ucebniho-pokroku?fbclid=IwAR0P6YXbjwdQU-Df9iTfonqeJteKralryLGiwJDJDWkMaRA-WkaMbJ3cPFc
Jeden svět na školách: Jsem tu nový. Dostupné z: https://www.jsns.cz/lekce/15706-jsem-tu-novy
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
