Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Provrtání do zemského nitra
Odborný článek

Provrtání do zemského nitra

Anotace

Výuková lekce, která se zaměřuje na pochopení stavby zemského tělesa. Lekce je strukturována podle třífázového modelu učení – evokace, uvědomění, reflexe. Žáci identifikují vrstvy Země a popisují jejich charakteristiky s důrazem na složení, hloubku a teplotu. V závěru lekce žáci ve skupině tvoří zmenšený model Země, který prezentují spolužákům. Na základě výukové lekce žáci samostatně zdůvodní, proč není možné se prokopat středem Země a dostat se na druhou stranu Země.

Cíle:

  • žák přesně identifikuje čtyři vrstvy zemského tělesa
  • žák popíše několik charakteristik zemské kůry, pláště a jádra
  • žák použije to, co se naučil o zemském jádru, aby vysvětlil, jak dochází k zemětřesením, sopečné činnosti a dalším změnám na Zemi

Evokace

1. Učitel žákům na YouTube pustí následující video: https://www.youtube.com/watch?v=TzzGPfVx32M.

Následně učitel na tabuli napíše otázku a následuje společná diskuze: Myslíte si, že je možné prokopat se zemí na druhou stranu Země? Proč?

Po společné diskuzi učitel položí druhou otázku: Jak víme, co je tam dole?

(návrh odpovědi: Geologové využili dva hlavní důkazy, aby se dozvěděli o složení zemského tělesa: přímé důkazy ze vzorků hornin a nepřímé důkazy ze seismických vln. Tyto důkazy následně využili k vytvoření obrazu vnitřku zemského tělesa).

Uvědomění

1. Žáci se podívají na interaktivní simulaci vrstev Země: https://www.learner.org/wp-content/interactive/dynamicearth/structure/.

Jako učitel seznamte žáky s interaktivním nástrojem, nasdílejte jim odkaz, aby k nástroji měli přístup. Žáci budou vytvářet model zemských vrstev, ale nejprve potřebují shromáždit informace o složení jednotlivých vrstev, hloubce/mocnosti a teplotě. Tím si vytvoří jasnější představu o tom, proč se lidé nemohou dostat na druhou stranu strany skrze střed Země.

Pomocí interaktivního nástroje žáci získají informace o jednotlivých vrstvách zemského tělesa. Na základě toho si poznamenají nejméně pět faktů o každé vrstvě. Přitom musí mít zapsané následující informace: složené z…, teplota a hloubka.

2. Pusťte žákům krátké YouTube video zemských vrstev: https://www.youtube.com/watch?v=3xLiOFjemWQ. Klip poskytne žákům přehledné znázornění mocnosti každé vrstvy. Tím žáci získají lepší představu o tom, jak málo mocná je kůra ve srovnání s ostatními vrstvami Země.

Zeptejte se žáků, zda vědí, co představuje zmenšený model ve videu. Po krátké diskuzi vysvětlíme žákům, že budou tvořit zmenšený model Země.

3. Rozdělte žáky do malých skupin po 3–4 žácích, ve kterých budou pomocí modelíny vytvářet model zemských vrstev. Sledujte postup každé skupiny a ujistěte se, že mocnost jednotlivých vrstev v jejich modelu odpovídá reálné situaci.

Reflexe

1. Každá skupina žáků prezentuje třídě svůj zmenšený model země a informace o jednotlivých vrstvách Země (složení vrstev, teplota, hloubka, …).

2. Po dokončení prezentací v rámci „propustky“ z hodiny žáci samostatně odpovědí na následující otázku: Proč není možné se prokopat středem Země a dostat se na druhou stranu Země?

Literatura a použité zdroje

[1] – Common Sense Education. [cit. 2022-7-14]. Dostupný z WWW: [https://www.commonsense.org/education/].
[2] – Geologická encyklopedie on-line. 2007. [cit. 2014-5-18]. Dostupný z WWW: [http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jakub Holec

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce