Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak pracovat s českými animovanými filmy ve škole (s přihlédnutím k žákům s OMJ)
Odborný článek

Jak pracovat s českými animovanými filmy ve škole (s přihlédnutím k žákům s OMJ)

Anotace

Metodický materiál k pásmům krátkých animovaných filmů je zpracován jako součást podpory kulturní integrace žáků s OMJ. Materiál doplňuje nabídku dvou pásem krátkých animovaných filmů Národního filmového archivu, které jsou nabízeny zdarma pro projekce v kinech, školách a kulturních organizacích. Výběr osmi animovaných filmů představuje různé podoby a významná díla českého animovaného filmu ze čtyřicátých, padesátých a šedesátých let 20. století. Jedná se o díla předních osobností českého animovaného filmu, jako jsou Hermína Týrlová, Jiří Trnka, Jiří Brdečka, Václav Bedřich, Břetislav Pojar a dalších.

Více informací o pásmech zde.

K dispozici je také rozšířený tříhodinový playlist krátkých filmů na youtube NFA.

Seznam filmů v obou pásmech

pásmo 1: Hrneček, klubíčko, mravenec a štěňátko (49 min)

pásmo 2: Lev, dědečci a slepice (48 min)

Základní popis

Obě pásma filmů sestávají z kurátorovaného výběru filmů, které splňují kritérium srozumitelnosti a využití s cílem integrace žáků s OMJ. Licence na uvedené filmy jsou ve správě Národního filmového archivu, jedná se tedy o legálně dostupné filmy pro školní projekce. Jsou to filmy s minimem nebo častěji žádnými dialogy, jsou tedy srozumitelné a snadno komunikují s dětmi z odlišných kulturních prostředí. Vybrané snímky mohou jednak poukázat na rozmanité stylistické prvky a figury československého animovaného filmu, ale také na univerzální lidské hodnoty a také podpořit estetické cítění žáků.

Vybrané snímky patří mezi přední díla animované tvorby 40.–60. let 20. století a zahrnují díla významných autorů, mezi které patří Hermína Týrlová, Jiří Trnka, Jiří Brdečka nebo Zdeněk Miler. Tituly zahrnuté do obou pásem tak nabízejí vybrané podoby animačních a výtvarných technik, uměleckých postupů a způsobů vyprávění. Mohou tak velmi vhodně pomoci rozvíjet estetické cítění a vnímání pohyblivého obrazu (a abstrakce) u dětí v rozmezí 6–13 let. Rovněž tak pomáhají seznámit ukrajinské děti s českou filmovou kulturou a tradicí.

Metodická práce s filmy

Audiovizuální díla, filmy a filmové ukázky mají z pedagogického hlediska řadu výhod, které je možné uplatnit při vyučování českých žáků a studentů, ale také v procesu integrace dětí s OMJ (např. ukrajinských dětí ve třídních kolektivech). Mladí lidé mají obecně velmi kladný vztah k filmům a audiovizuálnímu obsahu, a je vhodné je tedy zapojit do výuky dle možností a s ohledem na naplnění vzdělávacích cílů předmětů a hodin.

Práce s uvedenými filmy ve výuce podporuje významným způsobem pestrost pedagogických přístupů a nástrojů a pomáhá rozvíjet:

  • estetické cítění žáků a studentů (vnímavost k výtvarnému obrazu animovaného filmu)
  • zkušenost s českou kulturou (filmovou tvorbou)
  • komunikační kompetence a schopnost vyjadřování (v cizím jazyce)
  • pochopení specifik a výrazových prostředků filmové řeči (animace)

Výběr animovaných filmů v těchto pásmech je dramaturgickým počinem, který zohledňuje diváky z jiných jazykových prostředí (tedy i ukrajinských dětí ve školních kolektivech). Celá pásma filmů či jednotlivé krátké animované snímky je možné zapojit ve výuce jednotlivých předmětů či jako doplnění a zpestření programu školní družiny. Níže uvádíme metodické poznámky k využití v jednotlivých předmětech.

Filmová/audiovizuální výchova

V případě, že škola nabízí hodiny Filmové/audiovizuální výchovy, nebo má zakotven v ŠVP vzdělávací obsah tohoto oboru (projektové dny, apod.), nabízí se možnost uspořádat samostatnou projekci pásma/pásem a návaznou práci s diváckou zkušeností. Vhodné je zařadit explikační úvod k promítání, následnou diskuzi nad zhlédnutými filmy nebo animační dílnu (vyžaduje větší technické vybavení i časovou dotaci). Pro realizaci animační dílny nebo diskuzi je možné přizvat externí lektory nebo organizace, které se aktivitám věnují. Jejich přehled naleznete na stránkách https://www.filmvychova.cz/kdo-je-kdo/organizace/.

Český jazyk a literatura

Uvedené filmy mohou být nástrojem procvičování českých slov a výrazů v hodinách českého jazyka právě pro jejich mezinárodní srozumitelnost a sdílnost. S žáky můžeme procvičovat popisy jednoduchých situací, které se ve filmu odehrávají, provázat je se slovesnou kulturou (pohádka Hrnečku vař!). V případě komplikací u ukrajinských studentů je možné zadat žákům slovní úlohu – popis děje filmu, jeho obrazových a estetických kvalit nebo způsobů zpracování tématu.

Výtvarná výchova

V hodinách výtvarné výchovy se nabízí rozbor výtvarných animačních technik použitých v jednotlivých filmech, ale také následná práce na krátkém animovaném díle s využitím zážitků ze zhlédnutých filmů. S žáky je možné diskutovat po projekci nad tradicí českého animovaného filmu a jeho propojením s výtvarnou kulturou a uměním (práce Zdeňka Seydla, Jiřího Trnky, Kamila Lhotáka, kteří spolupracovali na vybraných filmech kolekce).

Hudební výchova

S filmy se dá pracovat také v hodinách hudební výchovy, zejména s těmi filmy, které výrazným způsobem využívají hudební složku (Ferda Mravenec, Špatně namalovaná slepice). Na animovaných filmech kolekce je možné vysvětlit zapojení hudby jako funkční složky filmového díla, která podtrhuje dramatičnost, kontrapunkt, charakteristiku postav, nebo se sama stává tématem filmu (Lev a písnička).

Technické zajištění a způsob projekce

Pro vhodné využití ve výuce doporučujeme uspořádat projekci v dostatečně technicky vybavené třídě (minimální vybavení je počítač, projektor, reproduktory). Snímky mohou být promítány jako pásmo pro navození filmového zážitku, případně také jednotlivě jako drobná cvičení. Pokud nemá učitel možnost filmy promítat z YouTube (špatné připojení), je možné zažádat Národní filmový archiv pomocí tohoto odkazu o zaslání formátu mp4 a promítat z flash disku či externího disku.

Popis jednotlivých snímků

Hrnečku vař (Václav Bedřich, 1953, 21 min)

Námět: Karel Jaromír Erben, scénář: J. A. Novotný, režie: Václav Bedřich, kamera: Vladislav Hofman, výtvarník: Cyril Bouda, hudba: Jan F. Fischer, produkce: Studio Bratři v triku

Kreslená pohádka podle stejnojmenné lidové pohádky ze sbírky Karla Jaromíra Erbena o kouzelném hrnečku, který vařil kaši. Hrneček, který měl sloužit skromným poddaným, se dostane do rukou chamtivému statkáři a jeho ženě, kteří svou hrabivostí téměř přivodí vesnici neštěstí. Snímek byl v lednu 1954 uveden v pásmu Filmový čtyřlístek spolu s filmy O kohoutkovi a slepičce (1953), O světle (1953) a Pohádka o drakovi (1953).

Dvě klubíčka (Hermína Týrlová, 1962, 8 min)

Námět a scénář: Hermína Týrlová, Milan Šimek, dramaturgie: Milan Šimek, režie: Hermína Týrlová, kamera: Antonín Horák, výtvarníci: Ludvík Kadleček, Václav Dobrovolný, hudba: František Belfín, střih: Antonín Štrojsa, produkce: Krátký film Praha, Filmové studio Gottwaldov

Z opuštěného košíku se šicími potřebami se na stůl vykutálí dvě klubíčka vlny. Růžové se promění v panenku a modré v panáčka. Fantastická férie v hravé taneční náladě představuje proměny a zosobnění vlněných klubíček do rozmanitých tvarů a podob.

Ferda Mravenec (Hermína Týrlová, 1942, 10 min)

Původní námět: Ondřej Sekora, Scénář: Jiří Kolaja, Elmar Klos, Hermína Týrlová, režie: Hermína Týrlová, Ladislav Zástěra, kamera: Pavel Hrdlička, výtvarníci: Stanislav Mikuláštík, Zdeněk Plesník, hudba: Miroslav Ponc, střih: Josef Dobřichovský, produkce: Ladislav Kolda (Degeto, Bapoz)

Loutková groteska s oblíbenou postavičkou Ferdy mravence, který za pomoci přátel přelstí zlého pavouka. Mraveniště se probouzí a Ferda mravenec pospíchá do práce. Náhodou objeví kostku cukru. Přivolaná mravenčí brigáda krumpáči láme cukr na malé kousky. Přichází cvrček s muškou, aby hudbou a zpěvem obveselili pracující mravence. Ferdovi se muška moc líbí, a ta před ním koketně naoko prchá. Ferda ji pronásleduje, ale jejich vzájemné škádlení končí v pavučině krvelačného pavouka. Jako na zavolanou přichází déšť, v pavučinovém vězení vyroste hříbek a na svém klobouku vynese oba vězně až k hornímu okraji pavučiny. Ferda přivolá hlemýždě a s muškou přeskočí na jeho ulitu. Pavouk zuří a uprchlíky vytrvale pronásleduje. Když je téměř dostihne, otevře hlemýžď zadní vrátka domečku a pavouka uvězní v ulitě. U mraveniště vyhrává hudba Ferdovi a mušce k tanci.

Film byl dokončen v roce 1942, následně byl zakázán a uvolněn do distribuce až v roce 1944. Obnovená premiéra se konala v roce 1945.

Jak štěňátko dostalo chuť na med (Zdeněk Miler, 1960, 10 min)

Námět, scénář: Iva Hercíková, Zdeněk Miler, režie: Zdeněk Miler, kamera: Ivan Masník, hudba: William Bukový

Příběh vypráví o tom, jak štěňátko objevilo včelí úl a v něm med, který včelkám vzalo, za což jej potrestaly. Následně se mu ve snu zjeví včelí průvodce, který mu vysvětlí, jak se med vyrábí a jak náročná je jeho výroba. Té samé noci se chystají na loupeživou výpravu tři zlobivé myšky. Je na štěňátku, aby jim v tom zabránilo a ochránilo včelí úl od další loupeže.

Lev a písnička (Břetislav Pojar, 1959, 15 min)

Námět, scénář, režie: Břetislav Pojar, kamera: Vladimír Malík, výtvarník: Zdeněk Seydl, animace: Boris Masník, Stanislava Procházková, Pavel Procházka, hudba: William Bukový, střih: Marie Kopecká, produkce: Kreslený a loutkový film Praha

Loutkový film oslavující trvalost umění.

Veselý cirkus (Jiří Trnka, 1951, 11 min)

Námět, scénář, režie: Jiří Trnka, kamera: Emanuel Franek, výtvarníci: Jiří Trnka, Kamil Lhoták, Zdeněk Seydl, František Tichý, animace: Bohuslav Šrámek, Stanislav Látal, Josef Kluge, hudba: Václav Trojan, Jan Rychlík, střih: Helena Lebdušková, výroba: Loutkový film Praha, Československý státní film Praha

Cirkusové představení, v němž figurky, vystřižené z papíru, předvádějí různé artistické atrakce.

Čtyřicet dědečků (Václav Bedřich, 1962, 9 min)

Námět: Jan Hostáň, scénář a režie: Václav Bedřich, kamera: Zdena Hajdová, výtvarník: Miroslav Štěpánek, hudba: Štěpán Koníček, produkce: Studio Bratři v triku

Groteska o divotvorném hrnci. Cokoliv se do něj vložilo, hrnec kouzlem namnožil. Proslulá humorná pohádka o divotvorném hrnci, který má schopnost rozmnožit cokoli, co do něj člověk vloží, aneb co se stane, když do jednoho takového hrnce spadne dědeček. Tradiční motivy tvůrce nahradil současnými atributy a vytvořil tak svižnou kreslenou grotesku. Film byl v dobových materiálech nazýván Čtyřicet dědečků, v úvodních titulcích je však titul snímku 40 dědečků.

Špatně namalovaná slepice (Jiří Brdečka, 1963, 13 min)

Původní námět: Ondřej Sekora, Scénář: Jiří Kolaja, Elmar Klos, Hermína Týrlová, režie: Hermína Týrlová, Ladislav Zástěra, kamera: Pavel Hrdlička, výtvarníci: Stanislav Mikuláštík, Zdeněk Plesník, hudba: Miroslav Ponc, střih: Josef Dobřichovský, produkce: Ladislav Kolda (Degeto, Bapoz)

Obvyklý nepořádek ve třídě naruší rigidní a přísná učitelka. Děti mají za úkol namalovat slepici. Přísné zadání a očekávání učitelky se střetává se svobodomyslností a tvořivostí jednoho z žáků. Abstraktní a tvořivý přístup je následně učitelkou potrestán. Špatně namalovaná slepice v noci ožívá. Navštíví věhlasného ornitologa Pticu Vogelbirda, kterému předvede své pěvecké umění. Ten se díky výjimečnému úlovku stane ještě slavnějším a věnuje slepici místní ZOO. Učitelka přivádí děti do ZOO a s obdivem jim ukazuje nový druh ptáka. Film, využívající abstrakce, animované zkratky a koláže, poukazuje na pokrytectví přísného a neinspirativního školství.

Snímek získal hlavní cenu na Festivalu animovaných filmů v Annecy v roce 1963.

Náměty na práci s filmy

Pro rozmanité možnosti využití těchto pásem doporučujeme připravit si základní informace o jednotlivých filmech a tyto informace – adekvátně k věku diváků – představit a uvést účastníky do kontextu vzniku těchto snímků. Lektorský úvod by měl vystihnout alespoň základní charakteristiku uváděných filmů:

  • použité animační techniky
  • kulturní kontext (české pohádky, původní dílo, literární inspirace)
  • základní informace o autorech
  • základní informaci o státní výrobě filmů (Bapoz, Krátký film Praha, Loutkový film Praha, Filmové studio Gottwaldov)

Po zhlédnutí filmů z obou pásem doporučujeme nenásilnou formou provést reflexi divácké zkušenosti a vhodnými návodnými otázkami praktikovat analýzu jednotlivých skladebných součástí filmů (zejména výtvarnou stránku a hudbu), nebo tematickou analýzu.

Základní otázky k reflexi (2.–5. třída):

  • Jak se vám film líbil?
  • Jaké hlavní postavy se ve filmu vyskytují?
  • Jaké jsou vaše oblíbené animované pohádky/filmy?
  • Proč patří mezi oblíbené?
  • Jsou podobné těm, které právě viděli?

Základní otázky k reflexi (6.–9. třída):

  • Jak se vám film líbil?
  • Jaké hlavní postavy se ve filmu vyskytují?
  • Jakou techniku animace autoři využívají?
  • Jak spolu ladí výtvarná a hudební složka filmu?
  • Co autoři chtěli filmem sdělit (nadsázka, alegorie, groteska, podobenství)?
  • S jakými barvami tvůrci pracují? Co jimi vyjadřují?

Aktivita 1

Reflexe

Zahajte s dětmi diskusi o filmech z vybraného pásma, které právě viděly. Zeptejte se na následující otázky:

  • Jaké byly hlavní postavy filmů, které viděly?
  • Jakou technikou byly animace zpracovány?
  • Jaké jiné animované filmy jim tyto snímky připomněly?
  • O čem filmy pojednávaly? Jaká témata představovaly?

Nabízí se tyto možnosti/témata:

  1. Hrnečku vař! – chamtivost, společenské rozdíly feudální doby, klasická česká pohádka, Karel Jaromír Erben (Český jazyk a literatura)
  2. Dvě klubíčka – fantazie, antropomorfizace v animovaných filmech, dílo Hermíny Týrlové, netradiční materiály v animovaném filmu (Výtvarná výchova)
  3. Ferda mravenec – dílo Ondřeje Sekory (Český jazyk a literatura)
  4. Jak štěňátko dostalo chuť na med – ekologické poselství (Člověk a svět), význam včel pro ekosystém i potravinářství (Přírodopis)
  5. Lev a písnička – umění vs. příroda (Umění a kultura), hudba jako součást kultury (Hudební výchova)
  6. Veselý cirkus – cirkus jako umělecký projev (Umění a kultura), alegorie a podobenství (Dramatický výchova), animační techniky (Výtvarná výchova)
  7. 40 dědečků – klonování (Přírodopis), pohádky a mytologie (Český jazyk a literatura)
  8. Špatně namalovaná slepice – umělecké zachycení přírody (Přírodopis), abstrakce a výtvarné ztvárnění (Výtvarná výchova)

Aktivita 2

Animační techniky

V uvedených filmech můžeme rozpoznat několik animačních technik:

  • kreslená animace (Hrnečku vař!, Špatně namalovaná slepice)
  • plošková animace (40 dědečků)
  • reliéfní animace (Lev a písnička)
  • objektová animace (Ferda mravenec, Dvě klubíčka)
  • koláž (Špatně namalovaná slepice)

Aktivita 3

Navazující dílny

V případě uspořádání projekce v kině, knihovně, galerii či muzeu, které má k dispozici zázemí a zkušené lektory, doporučujeme zařadit návaznou animační dílnu. Dílnu je možné připravit jak pouze pro děti, tak pro děti s jejich rodiči, kteří jim (i lektorovi) mohou pomoci v průpravě a průběžné kontrole výsledků práce dětí.

Aktivita 4

Práce s žáky s OMJ

Promítněte studentům libovolný film z pásma 1 nebo pásma 2. Rozdejte žákům papíry a vyzvěte české žáky, aby napsali na papír deset slov (předmětů, postav, situací), které ve filmu viděli. Poté vyzvěte žáky s OMJ, aby dopsali na papíry slova v jejich mateřském jazyce. Poté žáci s OMJ mohou přečíst česká slova a pokusit se vysvětlit jejich význam. Je možné začít i obráceně z mateřského jazyka do češtiny.

Druhá varianta cvičení – práce s barvami

Žáci napíší na tabuli nebo papír barvy, které jsou ve filmu použity. Žáci s OMJ jednotlivá česká slova (barvy) přečtou a ukáží ve třídě na předměty stejné nebo podobné barvy. Cvičení pomáhá rozvíjet slovní zásobu a opakovat základní slova v češtině.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Pavel Bednařík

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Filmová/Audiovizuální výchova