Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Využití pedagogické diagnostiky při podpoře ukrajinských dětí v MŠ
Odborný článek

Využití pedagogické diagnostiky při podpoře ukrajinských dětí v MŠ

27. 4. 2022 Předškolní vzdělávání
Autor
Mgr. Hana Splavcová
Spoluautor
PhDr. Hana Havlínová Ph.D.

Anotace

Příspěvek v sobě propojuje dvě významná témata předškolního vzdělávání. S využitím praktické ukázky je přiblížena činnost, která cílí na rozvoj slovní zásoby a komunikačních dovedností dětí. Zároveň je dobrou příležitostí pro učitele k pedagogickému diagnostikování. Na základě pozorování učitel vyhodnotí aktuální možnosti každého dítěte a nastaví potřebnou intervenci, kterou je přiměřená rozvíjející vzdělávací nabídka.

Kromě podpory jazykových dovedností dětí, které přicházejí do mateřské školy s nulovou nebo minimální znalostí českého jazyka, jsou dalšími důležitými úkoly jejich začlenění mezi ostatní děti a jejich celkový rozvoj. Měli bychom mít na mysli, že vývoj dítěte je individuální, každé dítě je jiné, děti se ve vyzrávání jednotlivých oblastí mohou značně lišit, mohou mít rozdílné vzdělávací možnosti a potřeby. K tomu nám velmi dobře slouží systematicky a průběžně prováděná pedagogická diagnostika. Úkolem pedagogické diagnostiky je posoudit a vyhodnotit vývoj dítěte jako podklad pro podporu jeho dalšího rozvoje. Jde o celostní pohled na dítě, zjištění, jak se rozvíjí po všech stránkách, k jakým posunům dochází vlivem výchovně vzdělávacího procesu.

Cílem pedagogické diagnostiky je vytvoření systému, který umožní:

  • dítě poznat, vycházet z toho, jaké je, jaké jsou jeho možnosti, schopnosti, dovednosti, co již umí a zná;
  • identifikovat jeho silné i slabé stránky;
  • stanovit si výchozí bod společné cesty, míru a přiměřenost podnětů;
  • průběžně podporovat a vyhodnocovat přijímání podnětů, postupů, které dítěti pomáhají v procesu učení a vedou k pozitivní změně;
  • vyhodnocovat posuny dílčí, shrnující;
  • stanovovat krátkodobé i dlouhodobější cíle.

Celý systém respektuje a naplňuje princip individualizace. Je zaměřen na průběžné vyhodnocování, přijímání a zpracování podnětů tak, aby každé jednotlivé dítě bylo rozvíjeno a vzděláváno v rozsahu svých individuálních možností a potřeb.

Příklad užití dynamické diagnostiky v mateřské škole

Učitel do třídy přinese pomíchané obrázky oblečení, zvířat, hraček, v zásobě má i obrázky k dalším kategoriím pro zvýšení míry obtížnosti. Nejprve upoutá pozornost a zvídavost dětí. Jakmile děti obrázky pozorují, pokračuje v upoutávání zájmu o činnost. Děti začínají jednotlivé obrázky pojmenovávat a sdělovat si své dojmy a postřehy z obrázků. Učitel podporuje diskusi nad obrázky, nechává dostatek času, aby se s nimi mohly všechny děti seznámit.

Poté pokračuje se seznámením s činností, přibližuje ji k situaci, kterou děti již zažily (něco hledaly). Následuje povídání o třídění a uklízení věcí, pokračuje diskuze o tom, proč věci kolem sebe uklízíme (třídíme, uspořádáváme), v čem je to výhodné.

„Dnes budeme v uklízení pokračovat. Budeme uklízet slova. Když si spolu povídáme, používáme spoustu slov. Podle čeho bychom slova, která odpovídají obrázkům, mohli uklidit?“ Děti se dívají na obrázky, ozve se první dítě: „Já vidím dva medvědy.“ Vybírá a ukazuje obrázek plyšového medvídka a reálného medvěda. Učitel odpověď přijímá, souhlasí, že opravdu před sebou mají dva obrázky medvědů. Posléze vyzývá děti k diskuzi, co je na obrázcích shodného a čím jsou zobrazení medvědi rozdílní.

Další dítě ukazuje na obrázky kočárku a panenky: „Tady je panenka a ta se vozí v kočárku.“ Mezitím chlapec, který má opožděný vývoj řeči a jeho slovní zásoba je velmi nízká, ukazuje obrázky kyblíku a lopatky na písek. Učitel přikyvuje, předměty pojmenovává a pokládá otázku, jakou souvislost mají kyblík s lopatkou.

Posléze děti nabádá k další komunikaci, ptá se, k čemu předměty slouží. Některé děti jmenují konkrétní činnosti. Učitel potvrzuje a ptá se dál, jestli děti najdou a pojmenují další předměty na obrázcích, se kterými si mohou hrát. Jakmile děti najdou a dají obrázky do jedné skupiny a pojmenují všechny obrázky s hračkami, učitel klade otázku, jak tedy těmto předmětům říkáme. Několik děti odpovídá zároveň: „Hračky.“ „Ano, toto všechno jsou hračky. Znáte ještě jiné hračky, které zde nemáme na obrázku a o kterých jsme nehovořili?“

U jednotlivých dětí učitel sleduje řešení úkolu na různých úrovních. U dětí nemluvících, dětí s nízkou slovní zásobou se zaměří na to, zda dítě ukázalo předměty dle instrukce, pojmenovalo jednotlivé obrázky. U zkušenějších dětí si bude všímat vyšších myšlenkových operací, vybavování souřadných slov, nacházení slov nadřazených.

Vybraná ukázka z metodické příručky Pedagogická diagnostika v mateřské škole je příkladem toho, že běžnými činnostmi a vhodně a systematicky prováděným pedagogickým diagnostikováním můžeme podporovat v mateřské škole všechny děti, které do ní přicházejí.

Zdroje:

Bednářová, Jiřina, Splavcová Hana a Syslová Zora. Pedagogická diagnostika v mateřské škole (2022). NPI ČR, projekt SYPO. Dostupné z: https://www.projektsypo.cz/dokumenty/Metodicka_prirucka_SYPO_Pedagogicka_diagnostika_MS_2022.pdf.

Webinář k metodické příručce Pedagogická diagnostika v mateřské škole (2022). Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=-1ISzI96zKM.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Hana Splavcová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Klima školy / třídy