Nádech–výdech: Tělesná výchova poznává historii
(námět na propojení vzdělávacích oborů Tělesná výchova a Dějepis pro 2. stupeň ZŠ)
Tělesná výchova a dějepis mohou na první pohled vypadat jako všechno, jen ne příležitost k propojení. Při tělesné výchově se žáci aktivně hýbou, dějepis je nejčastěji usazuje do lavice. Při tělesné výchově žáci aktivně zapojují svaly a přemýšlejí o vykonávaném pohybu, v dějepise velmi často přijímají informace, neměnná data a historický kontext. Kdo chce ale propojení vidět, uvidí ho i zde.
Zvolené obory na sebe mohou nahlížet navzájem. Všechny pohybové aktivity a sportovní disciplíny mají svou historii, svůj vývoj. Jako pestřejší se jeví pohled na historické události skrze ty sportovní. Většina historických epoch má „své“ sportovce a sportovní události, které ji pomáhají vykreslit (například reakce sportovců na politické režimy a naopak, sport v období válečných konfliktů, atmosféra sportovních utkání jako reakce na historické události, sport jako nástroj propagandy apod.). Bibliografie sportovců přináší také náměty k rozpracování (emigrace či změna státní příslušnosti kvůli sportovnímu angažmá, …). Konkrétním průsečíkem mohou být olympijské hry, například reálné naplňování olympijských myšlenek v historii i v dnešní době, kdy za sebou máme olympijské hry v Číně, velké sportovní akce v Rusku, Bělorusku apod.
Konkrétní námět na učební činnost žáka ve vyučovacích předmětech
Zažít antické hry
Výchozí vzdělávací obor: Tělesná výchova; Dějepis
Období: 6.–7. ročník ZŠ
Tematický okruh: Činnosti podporující pohybové učení; Nejstarší civilizace, kořeny evropské kultury
Vazba na očekávaný výstup RVP ZV:
Popis učební činnosti
Zažít antické hry vychází z tématu antické kultury, konkrétně soutěžních klání. Propojení oborů je v rovině teoretické i praktické. Žáci se během dějepisu dozví informace o vybraných antických hrách, mnozí poprvé uslyší o jiných hrách než olympijských. V tělesné výchově si vyzkouší disciplíny inspirované antickými soutěžemi.
Cílem učební činnosti je seznámit žáky s antickými hrami, původními olympijskými myšlenkami a zprostředkovat jim i zážitek při jejich vyzkoušení. Žáci budou dále vedeni k uvědomění si organizační stránky soutěžního turnaje, co jeho uspořádání zahrnuje a jaké faktory ho mohou ovlivnit.
Aktivita je dlouhodobého charakteru (vhodná i jako projektový den, viz Námět pro inovaci) a je založena na spolupráci učitelů dějepisu a tělesné výchovy. Kooperace napomáhá efektivnějšímu uchopení tématu, ovšem s úpravou cílů lze aktivitu realizovat i izolovaně (pouze v dějepise, nebo pouze v tělesné výchově).
Úvod do tématu – výuka dějepisu
Aktivitu zahajuje dějepisná část. Učitel od žáků formou brainstormingu zjistí, jakou mají představu o starověkých antických soutěžních kláních. Asociace jsou zapisovány na tabuli, navazuje se na ně při představování jednotlivých her. Žáci budou pravděpodobně nejčastěji zmiňovat olympijské hry a informace spojené s nimi.
Učitel v návaznosti na sdělené představí žákům téma, které je bude provázet v dějepise i tělesné výchově. Zmíní, že nejznámější olympijské hry nebyly zdaleka jediným sportovním soutěžním kláním starověkého Řecka. Doba antického Řecka je spojená s nejrůznějšími mýty a o vzniku takových klání se zmiňují mnohé. Mýtům o vzniku her se věnuje následující úkol.
Žáci se rozdělí do skupin [1] a každá dostane základní informace k mýtu (viz příklad níže) o vzniku jedněch antických her. Úkolem žáků je vymyslet podle zadaných informací svůj mýtus popisující vznik her. Fantazii se meze nekladou, povinné je zapojit výchozí informace. Před zahájením práce doporučujeme zopakovat základní charakteristiku mýtu, uvést příklady apod.
Zadání by mělo být stručné, aby neprozrazovalo zápletku mýtu, například [2]:
Nemejské hry
Pýthijské (Pýthické) hry
Olympijské hry
Jednotlivé skupiny představí své mýty. Spolužáci i učitel o nich navzájem hovoří (co vedlo skupinu zrovna k takové zápletce, nápaditost, porovnání s dnešní dobou, …). Učitel v závěru vždy představí „skutečnou“ verzi mýtu. Zároveň je vhodné zmínit, že se ani historické prameny neshodují na stejných verzích příběhů o vzniku her, což je pro literární útvar mýtus typické.
Na práci s mýty by měl učitel navázat (dle svého zvážení volí podrobnost informací) představením společných atributů všech antických soutěžních klání, jako je myšlenka propojení kultu těla a ducha, uctívání a připomínka bohů, kulturní a sociální rozměr her, všeobecný mír během her, podmínky účasti, ne jen sportovní disciplíny aj.
Poté žákům představí obsah vybraných her, aby z něj mohli vycházet při další práci. Opět je na učiteli, jaké hry a informace zvolí (např. hry pýthisjké, nemejské, isthmické, panathénajské, olympijské).
Zadání dlouhodobého úkolu ve skupinách
Vzhledem k oddělené výuce tělesné výchovy chlapců a dívek proběhne zadání další práce ještě v rámci dějepisu (ideálně pokud by v tuto chvíli byli přítomni i učitelé tělocviku). Dlouhodobým úkolem žáků je vymyslet pro třídní turnaj jakoukoli soutěžní disciplínu, jež je inspirovaná antickými soutěžemi (nemusí se tedy jednat pouze o pohybovou aktivitu). Mezi základní kritéria je vhodné zařadit:
Učitel dějepisu po domluvě s tělocvikáři stanoví čas pro plnění úkolu. Žáci na úkolu pracují ve skupinách dle své vlastní domluvy. Své nápady mohou průběžně dle potřeby konzultovat s učiteli. S ohledem na věk žáků doporučujeme, aby se učitelé během tělesné výchovy ptali, jak práce pokračuje, zda mají nějaké dotazy atd. Po uplynutí stanoveného času žáci představí učiteli tělocviku svůj návrh a proberou, zda splňuje stanovená kritéria. Dále se dohodnou, co bude potřeba k realizaci dané disciplíny (příprava pomůcek, tratě, více rozhodčích, …) a kdo to zajistí. Učitelé tělesné výchovy připraví harmonogram celého turnaje (časová posloupnost, kolik žáků bude soutěžit v daných disciplínách, jak se případně soutěžící vyberou …).
Antické sportovní hry na živo
Soutěžní klání proběhne v rámci výuky tělesné výchovy. Tuto část je vhodné rozdělit do dvou vyučovacích hodin, na soutěžní klání navazuje reflexe práce žáků.
Učitel(é) zahájí turnaj a představí jeho průběh. Konkrétní pojetí je opět na jejich zvážení, ovšem dramatické pojetí turnaje (v duchu antické tradice) jistě přidá na atraktivitě pro obě strany. Postupně proběhnou soutěže ve všech navržených disciplínách. U každé je kromě pravidel představen autorský tým, pro efektivnost však všechny hry uvádí a jejich průběh hodnotí učitel. Po absolvování všech disciplín následuje slavnostní vyhlášení vítězů a ukončení soutěžní části turnaje.
Uzavření antického soutěžení
Jak je uvedeno výše, soutěžením aktivita nekončí. Dovolí-li to podmínky, závěru aktivity by se měl účastnit i učitel dějepisu. Reflexe by měla žáky vést k zamyšlení nad jednotlivými rovinami aktivity, jako jsou obecně antické hry (Bavilo tě téma antických her? Kdybys mohl odcestovat v čase do antického Řecka, co by sis na hrách chtěl vyzkoušet?), skupinová práce (Za co bys vaši skupinu pochválil? Na čem by se dalo více zapracovat? Jak jste se dohodli, kdy na úkolu budete pracovat? Podle čeho jste si rozdělili práci?) až s přesahem k olympijským myšlenkám (Myslíš, že se při turnaji dařilo naplňovat olympijské myšlenky? Které?) a například i srovnání s dnešní olympiádou (V čem vidíš rozdíl mezi antickými hrami a dnešními sportovními soutěžemi? Co je stejné? Daří se podle tebe naplňovat myšlenku olympismu v dnešním světě sportu? Které ano? Které jen částečně?). Společný rozhovor nad tématy a otázkami by měl gradovat v uzavření celé aktivity, jež je praktickou ukázkou, jak spolu může souviset dějepis a tělesná výchova.
Námět pro inovaci
Turnaj antických soutěžních klání je možné pojmout jako celoškolní akci (akci pro celý druhý stupeň), sportovní den například v rámci volnějších dnů ke konci školního roku. Téma nabízí prostor pro kreativní zpracování, přiblížit více dobovou atmosféru výrobou speciálních kostýmů či odměn pro vítěze (např. různé druhy věnců).
Komentář z pohledu gramotností [3]
Aktivita může směřovat i k rozvoji digitální gramotnosti při organizaci a propagaci her, vyhodnocování výsledků, archivaci a prezentaci zážitků a výkonů. Pokud se učitel rozhodne vést žáky k tomu, aby si informace mimo jeho výklad ještě dohledávali, otevírá se prostor také pro oblast věnující se získávání a zpracování informací.
[1] Záleží na konkrétní práci s mýty – počet skupin může odpovídat počtu vybraných mýtů o antických hrách; všechny skupiny mohou dostat stejný mýtus pro možnost srovnání, …
[2] Více o mýtech a obsahu antických her například: webové stránky Českého olympijského výboru: https://www.olympijskytym.cz/files/documents/d154_olympijske-hry-v-antickem-recku.pdf; časopis Země světa: Evropské poklady 2 (srpen 2021); publikace Olympismus (Josef Dovalil).
[3] Více o možnostech rozvoje gramotnosti ve vzdělávacích oborech viz publikace projektu Podpora práce učitelů Metodické inspirace rozvoje gramotností ve vzdělávacích oborech – http://www.nuv.cz/file/5021/.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Nádech–výdech.
Ostatní články seriálu:
