Nádech–výdech: Tělesná a výtvarná výchova vykreslují emoce

Nádech–výdech: Tělesná a výtvarná výchova vykreslují emoce

(námět na propojení vzdělávacích oborů Tělesná výchova a Výtvarná výchova pro 2. stupeň ZŠ)

Některé společné rysy vycházející ze slova výchova lze jistě najít u tělesné a výtvarné výchovy i bez většího přemýšlení. Někdo je vidí v zaměření na psychomotorické cíle či důraz na sebevyjádření žáků. Druhý v tom, že tyto vyučovací předměty plní odpolední kolonky v rozvrhu a všichni by z nich měli mít jedničku. Ať už je to tak, nebo tak, za nás dává smysl, když se tělesná a výtvarná výchova propojí, protože společně vykreslují emoce.

Emoce tyto obory provázejí a propojují. Tělesná výchova učí žáka pracovat s emocemi, které vznikají při pohybovém či sportovním výkonu (soutěž, fyzické vyčerpání, radost z výhry, týmová spolupráce, …), výtvarná výchova ho vede k vyjádření a prožití emocí vizuálně. Dalším společným tématem oborů je například ovládnutí těla a pohybu, které uspokojí nejen samotného žáka, ale vytvoří i estetický zážitek přihlížejícímu publiku. Společná témata obou oborů vycházejí v dnešní době i z rozvoje možností digitálních nástrojů. Pro každý sport je důležitá vizualizace a grafické ztvárnění. Ať už se jedná o trénink a nácvik pohybové činnosti (představivost a vizualizace pohybu, pojmenování a ukázka špatných návyků, …), či komerční přesah a nutné PR a budování image školy, sportovců i sportovních akcí.

Konkrétní námět na učební činnost žáka ve vyučovacích předmětech

Emoce – skutečné, prožité a vyjádřené

Výchozí vzdělávací obor: Tělesná výchova; Výtvarná výchova

Období: 2. stupeň ZŠ

Tematický okruh: Činnosti podporující pohybové učení; Rozvíjení smyslové citlivosti, Uplatňování subjektivity

Vazba na očekávaný výstup RVP ZV:

• Žák sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí. (TV)
• Žák vybírá, vytváří a pojmenovává prvky vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé prvky jejich vztahů pro získání osobitých výsledků. (VV)
• Žák zaznamenává vizuální zkušenost, i zkušenosti získané ostatními smysly, zaznamenává podněty z představ a fantazie. (VV)
• Žák vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření. (VV)

Popis učební činnosti

V prostředí moderních technologií a neustálé digitalizace je pozornost žáka často odváděna do virtuální reality. Životy skutečných lidí se odehrávají více ve videích na YouTube nebo TikToku a často je tak stírán rozdíl mezi skutečnou realitou a tou virtuální. Pokulhává vnímání reálného světa, společně s reakcemi, které s sebou přinášejí (prožívání různých životních situací – hádky, spontánní radost, reakce na špatnou zprávu apod.).

Aktivita Emoce – skutečné, prožité a vyjádřené propojuje zmiňované vzdělávací obory. Snaží se přivést žáka „zpět do reality“ ke skutečnému prožitku konkrétní situace a zároveň mu nabízí výtvarnou techniku jako relaxaci a formu vyjádření prožitých emocí.

Hlavním cílem aktivity je zprostředkovat žákovi intenzivní pohybový zážitek (fyzický i psychický) a následně ho vést k vyjádření pocitů, které při pohybové nebo sportovní aktivitě zažil. Výuková činnost svým obsahem směřuje k rozvoji žákova fyzického a duševního zdraví.

Přípravná část

Aktivita vyžaduje přípravu ze strany učitele. Pokud učitel učí třídu tělesnou i výtvarnou výchovu, má práci usnadněnou. Pokud ne, musí se domluvit s učitelem druhého předmětu na spolupráci.

Učitel volí v rámci obou předmětů takovou úroveň zadání, aby byli žáci schopni obě části aktivity zvládnout (po fyzické, mentální i kreativní stránce). Samozřejmostí je bezpečnost, žák není nucen do nebezpečných (extrémních) činností a výkonů. Učitel vychází z věkové kategorie žáků (případně RVP ZV nebo ŠVP školy), podle toho volí pohybovou aktivitu či sport. To samé platí pro výtvarnou výchovu.

Nejprve žáci absolvují danou pohybovou aktivitu v rámci tělesné výchovy, poté následuje výtvarná výchova. Vyučovací hodiny na sebe nemusí přímo navazovat, může být mezi nimi rozmezí dne nebo dvou. Je důležité, aby vše proběhlo v jednom týdnu, tak aby si žáci pamatovali i detaily sportovního výkonu. Ideální variantou je tělesná výchova v jeden den a druhý den ztvárnění prožitých emocí při výtvarné výchově.

Realizace – tělesná výchova

Realizace má dvě části – nejprve ta v tělesné výchově, poté navazující činnost ve výtvarné výchově. To je vše, co by měli žáci vědět před začátkem aktivity. Není žádoucí, aby přesně znali jednotlivé kroky, jejich práce by měla být spontánní.

V rámci tělesné výchovy učitel pro žáky připraví pohybovou aktivitu (cvičení, soutěž, utkání, …). Činnost by měla mít charakter individuální týmové soutěže či zátěžového testu (záleží na charakteristice žáků). Žáci by při ní měli využít své fyzické dispozice, předpoklady pro splnění pohybového či sportovního úkonu a atakovat individuální fyzický fond. Před zahájením výkonu je žákům řečeno, aby kromě absolvování pohybové aktivity a snahy o dobrý výsledek cíleně sledovali i celý průběh činnosti.

Příklad sportovních aktivit:

• Běh na 1500 m;
• člunkový běh s opakováním;
• překážková dráha;
• možnost zařazení týmových aktivit (např. utkání ve florbalu, štafetový běh).

Po skončení sportovního výkonu jsou zaznamenány výkony žáků (které mohou také v žácích podnítit emoce, které budou následně ztvárňovat). Tato část je ukončena s tím, že další práce bude následovat při výtvarné výchově.

Realizace – výtvarná výchova

Nyní přichází na řadu představivost žáků a abstraktní myšlení. Žáci mají v paměti svůj pohybový či sportovní výkon. Nejprve se každý žák nad svým výkonem zamyslí a sám pro sebe si ho zrekapituluje a zanalyzuje (dosažený výsledek, co ho provázelo, emoce, pocity, jak se při něm cítil, jaká byla jeho motivace úkol dokončit apod.). Poté se snaží své myšlenky a emoce vyjádřit pomocí výtvarné techniky (např. pomocí abstrakce [1]). Při tvorbě je důležité, aby se žák vztahoval ke svému pohybovému/sportovnímu výkonu, jeho průběhu, výsledku, prožívaným emocím a na základě toho volil prostředky ztvárnění. [2] Doporučujeme zvolit techniku vytváření, se kterou už mají žáci zkušenosti z předchozí výuky výtvarné výchovy.

Učitel připraví žáky na to, že budou na základě svých pocitů, emocí vytvářet abstraktní dílo – nic podle předlohy. Dá se očekávat, že někteří žáci budou mít s uchopením této části aktivity problém. Při tvorbě dostanou žáci pouze základní parametry výtvoru (velikost čtvrtky, výtvarné potřeby, způsob provedení), další postup už je na nich (složení barev, linie a tvary, vztahy a uspořádání prvků na ploše, …).

Část vyhodnocení a reflexe

Před společným hodnocením by si měl učitel nejprve projít výtvory sám, udělat si poznámky, připomínky, které ho napadnou. V případě, že učitel neučí oba předměty, měli by být u prohlížení výtvorů oba učitelé zapojených předmětů. Ke zvážení je, zda v této fázi nepřizvat i například školního psychologa, výchovného poradce či třídního učitele, kteří se mohou podívat na „svoje“ žáky z jiného úhlu pohledu.

Hodnocení a zpětná vazba aktivity jsou pojaty jako celek. Jako první dostávají prostor žáci, kteří představují své výtvory a tvorbu (jaké prvky použili, co je k tomu vedlo, jaké pocity se snažili vyjádřit, …). Pokud má učitel ke konkrétnímu výtvoru připomínku nebo dotaz, žák doplní. Důležitý je zde i „cit pro situaci“, jelikož žáci neprezentují pouze své výtvory, ale i své psychické rozpoložení při sportovním výkonu, dost možná i v životě. Učitel s přihlédnutím k situaci (znalost kolektivu a jednotlivců, bezpečnost prostředí) směřuje prezentaci dále.

V závěrečné části probíhá shrnutí celé aktivity. Na základě toho, co zaznělo od žáků, učitel shrne v obecné rovině pocity, které zážitek žáků provázely, zopakuje nejčastější prvky, které vyjadřovaly jejich výtvarné projevy. Dle zvážení otevře s žáky témata, v nichž jde od obecné roviny ke konkrétnějším věcem. Začít lze s otázkami týkajícími se obecného charakteru (Jak lidé reagují, když je potká důležitá životní situace? Je důležité vyjadřovat své emoce? Proč? Znáte nějaké sportovce, kteří jsou činní i v umělecké sféře?) i osobnosti žáka (Všímáš si u druhých lidí, že se nechávají ovládat emocemi? A co ty sám? Co si představíš pod pojmem duševní hygiena?). Neměly by chybět otázky zaměřené na samotnou činnost (Jak ses cítil v TV a VV? Jaký vnímáš rozdíl? Přišla ti vybraná forma uměleckého vyjádření vhodná pro zachycení emocí? Nebo bys o tom raději např. napsal text [3] nebo složil píseň? …).

Komentář z pohledu gramotností [4]

Čtenářskou gramotnost rozvíjí dílčím způsobem žákovo abstraktní ztvárnění svých pocitů a emocí při výtvarné výchově. Žák se snaží identifikovat pocity a uměleckým zpracováním je vizualizovat. Během aktivity žák může porovnat, jak stejnou pohybovou činnost znázornili stejnou výtvarnou technikou jeho spolužáci, a pojmenovat důvody, které způsobují, že jsou některé výtvory podobné méně a některé více.

[1] Volba formy vyjádření je na učiteli, níže uvádíme pár webových stránek s možnými tipy – https://vytvarna-vychova.cz/chycena-do-pavucinky-barev/; http://www.vytvarne-namety.cz/index.php/78-abstrakce/1105-abstraktni-tvar.

[2] Jako vzor lez použít knihu Mapy mých pocitů (Bimba Landmann), kde jsou barvou znázorněny pocity jako radost, stud, strach atd.

[3] Výuková aktivita zaměřená na písemné vyjádření pocitů: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/6011/hra-na-vlci-dech-na-gazeli-nohy.html

[4] Více o možnostech rozvoje gramotnosti ve vzdělávacích oborech viz publikace projektu Podpora práce učitelů Metodické inspirace rozvoje gramotností ve vzdělávacích oborech – https://www.nuv.cz/file/5021/.