Popisovaná hodina je navržena do hodiny dějepisu v šestém ročníku základní školy. Jejím cílem je seznámit žáky s památkami starověkého Egypta a zejména pak s významem mumifikace v životech Egypťanů.
Na hodinu si žáci donesli několik na první pohled zvláštních pomůcek: plastovou figurku (z Lega nebo panenku), proužek látky nebo obvazu (lze nahradit papírem), kousek modelíny, prázdnou krabičku od čaje, nůžky, trochu soli, „pohřební dary“ (kousky Lega, malé hračky, korálky atd.), jehlu nebo špejli.
První část
Hodinu jsme s žáky začali brainstormingem k pojmu „mumie“, aby se dobře naladili. Následně získali vytištěný tento text, v němž měli vyznačit následující:
1. Barevně vyznač informace, které jsou pro tebe nové nebo zajímavé.
2. Podtrhni všechny památky a historické prameny, které archeologové objevili ve starém Egyptě.
„Historii Egypta můžeme sledovat také skrze mumie, což je mrtvé tělo člověka nebo zvířete (Egypťané hodně mumifikovali i např. kočky nebo opice), které bylo balzamováním uloženo v sarkofágu. V Egyptě měla mumie sloužit k tomu, aby člověk vstoupil do posmrtného života, i proto se u mumií nachází často dary a různé předměty, ale také jídlo. Mumie významných Egypťanů byly ukládány do bohatě zdobených hrobek, které jsou pro nás často úžasným zdrojem poznání o jejich životě, mezi nejslavnější nálezy patří mumie a hrobka faraona Tutanchamona. Mumie archeologové nalézají v mastabách (prvotní hrobky Egypťanů, z nichž později vzniknou pravděpodobně pyramidy), pyramidách (stavěných jako hrobky faraonů), někdy i chrámech, zasvěcených zejména uctívání mnoha egyptských bohů. Každý sarkofág obsahuje předměty každodenní potřeby starých Egypťanů, ale také vzácné šperky, zbroj atd., a samozřejmě nescházejí hieroglyfy a malby, oslavující mrtvého nebo související s náboženskými představami o posmrtném životě. Samotné mumie jsou pro nás důkazem rozsáhlých znalostí medicíny, chemie a biologie, konstrukce staveb pak jasně prokazuje architektonické a technické vědomosti Egypťanů.“
zdroj: Velká kniha – Starověký Egypt: objevte jednu z největších civilizací, která kdy obývala naši planetu: faraoni, pyramidy, hieroglyfy. Vydání třetí. Přeložil Boleslav ŽEMLÍK. Brno: Extra Publishing, 2020. Bestseller (Extra Publishing). ISBN 978-80-7525-304-0.
Každý žák, který se chtěl podělit o svůj objev, pak v rychlém kolečku sdělil, co jej překvapilo nebo jakou památku či historický pramen archeologové objevili. Důraz pak v závěru učitel dá právě na mumie, které jsou zjevně spojené s každodenním životem starých Egypťanů, a na proces jejich tvorby, který budeme dál poznávat.
Druhá část
Žáci se rozdělí do pracovních skupin, každá skupina získá kopii obrázku, na němž se odehrává mumifikace. K obrázku získá každý žák tabulku s jednotlivými částmi tohoto procesu. Úkolem žáků ve skupině je prohlédnout si obrázek a přiřadit čísla z něj k jednotlivým částem procesu – v tabulce jdou postupně od 1. po 8. fázi, což usnadňuje následné vyhodnocení a opravování, žákům to rozhodně není hned tak jasné.
 |
| zdroj: Velká kniha – Starověký Egypt: objevte jednu z největších civilizací, která kdy obývala naši planetu: faraoni, pyramidy, hieroglyfy. Vydání třetí. Přeložil Boleslav ŽEMLÍK. Brno: Extra Publishing, 2020. Bestseller (Extra Publishing). ISBN 978-80-7525-304-0. |
Tabulka pro práci s obrázkem:
|
Očištění těla |
Než začne proces balzamování, tělo se umyje ve vodě z Nilu a v palmovém víně. |
|
Odstranění vnitřních orgánů |
Na levé straně těla se udělá malý řez, kterým se vyjmou játra, plíce, střeva a žaludek. Ty jsou pak umyty, obaleny v natronu a uloženy do čtyř kanop (nádob na orgány čtyř synů boha Hora). Srdce se ponechává v těle, jelikož se věří, že je centrem inteligence a zesnulý je bude potřebovat i po smrti. |
|
Vyjmutí mozku |
Nosní dírkou se do lebky strčí dlouhý háček, kterým se mozek rozmělní a v tekutém stavu vytáhne ven. Mozek není pro posmrtný život důležitý. |
|
Vysoušení |
Tělo se vycpe a pokryje natronem, což je typ soli, která absorbuje veškerou vlhkost. Poté se tělo nechá 40 dní vysoušet. |
|
Vycpání těla |
Tělo se opět omyje ve vodě z Nilu a pomaže oleji, aby kůže zůstala pružná. Vysbírá se z něj natron a následně se vycpe pilinami a plátnem, aby působilo jako živé. |
|
Zabalení do plátna |
Nejprve se plátnem obalí hlava a krk, poté prsty na rukách a na nohách. Ruce a nohy se zavinují zvlášť, následně se svážou dohromady. Jako lepidlo se používala pryskyřice. |
|
Přidání amuletů |
Mezi vrstvy plátna se vkládají amulety, aby tělo chránily na cestě do posmrtného života. |
|
Odříkání modlitby |
Zatímco je tělo zavinováno, předčítá kněz nahlas kouzla, aby odehnal zlé duchy. Často na sobě mívá masku Anupa – boha spojovaného s balzamovacím procesem a posmrtným životem. |
zdroj: Velká kniha – Starověký Egypt: objevte jednu z největších civilizací, která kdy obývala naši planetu: faraoni, pyramidy, hieroglyfy. Vydání třetí. Přeložil Boleslav ŽEMLÍK. Brno: Extra Publishing, 2020. Bestseller (Extra Publishing). ISBN 978-80-7525-304-0.
Třetí část
V závěrečné fázi hodiny pak žáci zůstávají ve skupinách a nachystají si na lavice vše potřebné pro mumifikaci jejich hračky. Jako první si nachystají čtyři symbolické kanopy (nám se osvědčilo je pro zrychlení prostě namalovat na papír, lze samozřejmě žáky také požádat, aby si donesli čtyři menší krabičky) s hlavami šakala, paviána, člověka a sokola. K tomu si, opět z kousku papíru nebo z modelíny, nachystají symbolické orgány (žaludek, plíce, játra, střeva) tak, aby se mohly položit na kanopy.
Následně, vždy velmi symbolicky, probíhají na povel učitele jednotlivé kroky mumifikace, které také vidí ve svém lístečku, s nímž předtím pracovali. Tělo hračky očistí, symbolicky naříznou špejlí nebo jehlou a vyjmou připravené orgány, které ukládají do kanop. K nosu hračky přiloží jehlu/špejli, s níž kvrdlají, a nechávají odtéct mozek. Tělo hračky posypou trochou soli a počítají do čtyřiceti, dokud neuplyne čtyřicet „dnů“ vysoušení mumie. Smetou sůl a symbolicky mumii vycpou.
Balení plátna a vkládání amuletů bývá obtížné, je potřeba žáky také upozornit, aby neobmotávali každou končetinu zvlášť (některé hračky, zejména pak plastoví kovbojové, mají končetiny daleko od sebe a je nutné je pruhem látky nebo obvazu hodně tlačit k sobě). Pokud žákům zbývá čas, je vhodné nazdobit sarkofág např. hieroglyfy z učebnice nebo symboly, které si nejvíce spojují se starověkým Egyptem. K sarkofágu pak žáci přikládají kanopy a zbylé amulety či dary.
U samotné mumifikace je ve třídě velmi živo a samozřejmě se nic neobejde bez komentářů žáků. Myslím, že to k celému procesu patří. Je vhodné na konci hodiny navázat zpět na úvodní text a pobavit se o tom, jak a kde by byla jejich mumie ve starověkém Egyptě uložena.
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
