Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Poznáváme dýchací soustavu člověka
Odborný článek

Poznáváme dýchací soustavu člověka

Anotace

Článek nabízí inspiraci a zkušenost s realizací lekce zaměřené na dýchací soustavu člověka v rámci online výuky. V první hodině se žáci zaměřují na poznávání stavby dýchací soustavy člověka a připravují se na samostatnou práci v rámci asynchronní výuky, v níž budou zjišťovat a zaznamenávat, jak se mění jejich dechová a tepová frekvence po tělesné námaze, a budou zjišťovat svou vitální kapacitu plic.

V této lekci se z pohledu první osoby podíváme na strukturu dýchací soustavy člověka. Před realizací této lekce je vhodné, aby se již žáci seznámili s cévní soustavou.

Oborové cíle:

  • poznáme, proč jsou plíce důležité
  • popíšeme, jak je dýchací soustava přizpůsobena své funkci
  • na schématu pojmenujeme jednotlivé části dýchací soustavy

Kompetenční cíle:

  • budeme spolupracovat ve skupině
  • budeme tvořit diagram z informací v učebnici
  • budeme využívat digitální technologie pro práci a učení

První hodina Stavba dýchací soustavy

Několik otázek pro úvod

  • Proč máme plíce a jak souvisí plíce s cévní soustavou? Které plyny se vyměňují v plicích? Co dýcháme a co vydechujeme? Jsou obě plíce stejně velké?
  • Co je hrtan a jak s ním souvisí onemocnění laryngitida? Kde vzniká hlas? Možná přijde na řadu i zpěv. Nebo alespoň bzučení...
  • Co je to průdušnice a kde ji můžeme snadno nahmatat včetně jejích chrupavčitých prstenců?

Učíme se stavbu dýchací soustavy

  • pracujeme ve skupinách po 3–4 žácích,
  • poznáváme stavbu dýchací soustavy a vyplňujeme pracovní list Stavba dýchací soustavy (příloha); využíváme informace v učebnici ke stavbě dýchací soustavy člověka.

Individuálně doplňujeme do schématu části dýchací soustavy

Nyní využijeme, co jsme se při skupinové práci dozvěděli o stavbě dýchací soustavy. Do schématu (viz pracovní list Stavba dýchací soustavy) šipkami doplňujeme jednotlivé části dýchací soustavy.

V online výuce je možné využít aplikaci Nearpod – aktivita Draw It, v níž žáci doplňují popisky do sdíleného schématu s okamžitou zpětnou vazbou pro učitele. Obdobným způsobem je možné využít i další aplikace (např. https://whiteboard.fi/).

Autoři díla: žáci osmého ročníku ZŠ Kunratice


Zakončení první hodiny

Žák dobrovolník představí cestu vzduchu od dutiny nosní po plíce. Přitom sdílí jím popsané schéma.

Druhá hodina – Příprava a realizace samostatného měření

Měříme tepovou a dechovou frekvenci a vitální kapacitu plic

  • Jak budeme postupovat?
  • Kde budeme měření provádět?
  • Jak při tom budeme spolupracovat?
  • Kam budeme zaznamenávat výsledky z měření?

Otázky k přemýšlení:

  • Jak veliký rozdíl v tepové frekvenci (kolik tepů za minutu) bude před během a po běhu?
  • Jak veliký rozdíl v dechové frekvenci (kolik výdechů za minutu) bude před během a po
  • běhu?
  • Jak vysvětlíme zda vydechneme/nevydechneme všechen vzduch z plic?
  • Co ovlivňuje velikost plic, a tím i množství vzduchu v plicích?
  • Co platí, budeme-li porovnávat činnost a velikost srdce a činnost a velikost plic?

Úkol 1 – Jak se mění počet tepů a dechů člověka po tělesné námaze

Spočítejte si počet tepů a dechů za minutu nejprve v klidu a pak po tělesné námaze. Protože nyní máme vytrvalostní výzvu, vyzkoušíme si měření před a po půlkilometrovém běhu (můžete odhadnout, případně využít nějakou z mobilních aplikací).

Měření tepové frekvence (tepu)

Nejjednodušší je měřit tep na vnitřní straně zápěstí, na palcové straně. Tudy probíhá vřetenní tepna. Dodržujte následující postup:

  1. Jemně umístěte 3 prsty druhé ruky na tuto tepnu (nepoužívejte palec).
  2. Počítejte údery po dobu 30 sekund a pak hodnotu vynásobte dvakrát. Získáte tak počet tepů za minutu.

Měření dechové frekvence (dechu)

Měříme 1 minutu položením ruky na hrudník či na břicho.


Úkol 2
– Měření vitální kapacity plic

Cílem této aktivity je změřit, kolik vzduchu se vejde do našich plic, respektive jak velký objem vzduchu vydechneme při maximálním vydechnutí.

Co si na tento pokus připravíme?

Autor díla: Vít Beran


Výsledky z měření tepové a dechové frekvence a vitální kapacity plic žáci zaznamenají do sdílené tabulky s možností vytvoření přehledného grafu (viz ukázka zpracování níže).

Autoři díla: Jakub Holec, Vít Beran


Žáci využijí informace v tabulce a grafu při závěrečném zodpovídání otázek s využitím sdíleného formuláře (Forms). Možné příklady otázek:

  • Co všechno můžete z grafu a tabulky vyčíst o své fyzické kondici? Porovnejte si vaše hodnoty s průměrnými hodnotami ve třídě.
  • Co ovlivňuje velikost plic, a tím i množství vzduchu v plicích?
  • Co platí, budeme-li porovnávat činnost a velikost srdce a činnost a velikost plic?

Pro celou výukovou lekci je zpracován Padlet, v němž jsou k dispozici jednotlivé aktivity, materiály i doporučený časový průběh lekce.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce