Nestačí pouze rozvíjet znalosti, vnímat umění a kultivovat tělesnou kondici, ale i zručnost ve spojitosti s technickým myšlením. Dovednost propojující činnost rukou s uvažováním při řešení technických problémů či zvládání běžných rutinních situací lze považovat za nezbytnou pro plnohodnotné uplatnění ve společnosti, což platí i v době počítačů, umělé inteligence a informačních technologií. Toho si lze povšimnout i v zahraničí, kde podobně jako v České republice docházelo k mylným představám o nepotřebnosti rozvoje zručnosti, což na některých školách vyústilo v rušení odborných pracoven [1] vhodných pro žákovské tvoření a rozvoj praktických dovedností. Jelikož si společnost již plně uvědomila, že zručnost je nezbytným základem mnoha povolání – lékařských [2], umělecky založených [3] a inženýrských, začala ministerstva a kurikulární instituce na celém světě klást důraz na realizaci kvalitní prakticko-činnostně orientované výuky na základních školách. Při studiu kurikulárních přístupů v zahraničí se tak můžeme setkat s konceptem STEM (Science, Technology, Engineering and Mathematics), MINT (Mathematik, Informatik, Natur-wissenschaft und Technik) a řadou dalších.
V době existence internetu je více než zřejmé, že škola nemůže být založena na pouhém memorování poznatků, ale že v rovině učiva musí všeobecné vzdělávání obsahovat prostor, který umožní žákům bez rozdílu pohlaví tvořit z různorodých materiálů, prakticky aplikovat teoretické poznatky, přemýšlet nad řešením technických problémů a přicházet s nápady, které budou moci přeměnit v konkrétní produkty. Těmi mohou být nejen hmotné výrobky, ale i praktické postupy směřující k tomu, jak věci spojené s běžným životem dělat lépe. Prakticko-činnostní aktivity jsou zásadní pro vyváženou školní zátěž žáků – rozum, tělo, ruce, cit. Při tom jsou aplikovány poznatky z přírodních, společenských a humanitních věd. Rovněž propojení s poznatky z oblasti umění sehrává významnou roli. V tomto je zásadní rozdíl od dřívějšího pojetí, které bylo převážně založeno na osvojování rutinních manuálních dovedností. Nově usilujeme o výchovu kreativních a zručných mladých lidí, kteří získají kvalitní základ pro budoucí uplatnění v perspektivních a prestižních povoláních.
S prakticko-činnostně pojatým technickým vzděláváním by se měl na úrovni základního vzdělávání setkat každý žák, a to v libovolně nazvaném předmětu. Díky autonomii škol se na 1. stupni hojně setkáváme s názvem Pracovní vyučování, na 2. stupni Praktické činnosti, Technika, Technická výchova nebo též Pracovní vyučování. Podstatné je, aby nebyl porušován princip rovných příležitostí a všichni žáci měli možnost rozvinout svou zručnost a technickou gramotnost, což jsou nezbytné kompetence pro uplatnění v pracovním i každodenním životě. Proto i učební aktivity předkládané žákům by měly být motivační jak pro chlapce, tak i děvčata. Úlohou školy je vedle rozvoje technické gramotnosti i identifikace žáků s technickým nadáním a zájmem o techniku, a taktéž i jejich další rozvoj, např. prostřednictvím zájmových kroužků.
Školní dílna na ZŠ Felberova ve Svitavách – pohled na část určenou pro rozvoj zručnosti |
Pohled na část pro rozvoj technického myšlení s využitím digitálních výrobních technologií (3D tisk, CNC lasery, gravírky a frézky atp.) |
[1] Setkáváme se s označením „školní dílna“, v zahraničí užíváno označení „makerspace“.
[2] Např. chirurgů nebo dentistů, viz článek Máme tu generaci nešikovných chirurgů, říká přednosta z VFN. Viní mobily a počítače. Dostupné na: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/mobily-a-pocitace-prinasi-generaci-nesikovnych-chirurgu-obav/r~08ef895c471d11e9ab10ac1f6b220ee8/.
[3] Např. uměleckých řezbářů či kovářů.
V rámci základního vzdělávání je významným i rozvoj informatického myšlení, které je však svou podstatou zcela odlišné od technického myšlení. Můžeme zjednodušeně uvést, že v rámci vzdělávání jsou oblasti informatika a technika rozdílnými a obě směřují k naplňování netotožných výchovně-vzdělávacích cílů. Informatika se stala nedílnou součástí kurikula českých základních škol. Její nezbytnost je zřejmá a pokrývá učivo zaměřující se na data, informace, modelování, algoritmizaci, programování, informační systémy a ovládání počítače. Oproti tomu výuka techniky jde z hlediska praktického zaměření více do hloubky i šíře. Řešení technických úloh vyžaduje oborově-technické poznatky, ale i znalostí z fyziky, matematiky, informatiky a dalších oborů. Odlišnost techniky od informatiky však nesouvisí s využíváním moderních digitálních technologií – ty se v dnešní době prolínají oběma oblastmi. Technika ani informatika bez moderních technologií by nebyly tím, jak je dnes známe.
Aktuálním trendem v oblasti výrobních přístupů je využívání tzv. aditivní výrobní technologie, což je proces tvorby třídimenzionálních pevných objektů z digitálního souboru. Materiál není ubírán tak, jak jsme byli zvyklí při tradičních výrobních postupech (pilníkem, rašplí, …), ale vrství se postupně do požadované podoby (přírůstková výroba). Digitální zařízení, které výše popsaný druh výroby realizuje, nazýváme 3D tiskárnou. S těmi se již na školách můžeme v hojné míře setkat.
Problémem se ale jeví jejich didaktické zakomponování do výuky. Ne zřídka se setkáváme se situací, kdy je výuka pojímána jako stahování digitálních 3D modelů a jejich následný 3D tisk bez širších souvislostí. To nelze označit za zcela správné, což je zřetelné na následujícím příměru, kdy bychom stahovali z internetu texty a následně je tiskli na tiskárně, aniž by nás nezajímal obsah a možnost jeho využití. Stejně tak skutečnost, že se 3D tiskárna připojuje k počítači, neznamená, že má být umístěna v počítačové učebně. To by bylo neúčelné, jelikož o mnoho vhodnějším umístěním je školní dílna.
Vedle 3D tiskáren se do školní výuky dostávají i další moderní výrobní technologie, kterými jsou CNC [1] gravírovací frézky, CNC routery a frézky a CNC lasery. Jejich aplikace je však náročnější než výuka založená na tradičních technologiích, a proto je nezbytná patřičná příprava učitelů.
Současný vysokoškolský systém nabízí studijní programy Technika a praktické činnosti se zaměřením na vzdělávání (Bc.) [2] a Učitelství techniky pro SŠ a praktických činností pro ZŠ (Mgr.) [3]. Absolventi získávají kvalifikaci k výuce předmětů na základních školách, jako je pracovní vyučování, dílny, digitální technologie, vaření, technika, pěstitelské práce, robotika nebo chovatelství. Existuje i studijní kombinace pro přípravu učitelů techniky a praktických činností na speciálních školách [4]. Studium je kupř. možné na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci absolvovat jak v denní, tak dálkové formě. Je nabízeno též rozšiřující studium, v jehož rámci mohou učitelé ze škol získat další aprobaci.
[1] CNC je zkratkou anglického „Computer Numerical Control“. Ve spojení s obráběcím strojem lze používat ekvivalent „počítačem řízený obráběcí stroj“.
[2] Více o studiu na:
https://www.pdf.upol.cz/fileadmin/userdata/PdF/katedry/ktiv/Studijni_obory/2018_nove_obory/bakalarske_studium_pracovni_vyucovani_technika_a_prakticke_cinnosti_zakladni_skola_T.pdf.
[3] Více o studiu na:
https://www.pdf.upol.cz/fileadmin/userdata/PdF/katedry/ktiv/Studijni_obory/2018_nove_obory/magisterske_studium_ucitelstvi_techniky_a_praktickych_cinnosti_zakladni_skola_T.pdf.
[4] Více o studiu na: https://www.pdf.upol.cz/fileadmin/userdata/PdF/katedry/ktiv/Studijni_obory/2018_nove_obory/bakalarske_a_magisterske_studium_technika_a_prakticke_cinnosti_pro_specialni_zakladni_skoly_T.pdf.
Jak jsme již v úvodu nastínili, v mnoha zemích dochází ke kurikulárním inovacím ve směru posilování a modernizace technického vzdělávání na základních školách, a to i s ohledem na využívání digitálních technologií. Proto byly i v ČR navrženy pracovní materiály, které byly ve školním roce 2019/2020 pilotně ověřovány. Jedním z cílů tohoto ověřování bylo ve spolupráci se zapojenými školami připravit nové výstupy učení žáků, které by následně měly být zahrnuty do revidovaného rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Výstupy byly nejen připraveny, ale různými školami také ověřeny. Školy také na podporu realizace výstupů učení připravily pro vyučující metodické listy, které obsahují konkrétní návrhy činností pro žáky.
Přestože materiály připravené v pilotním ověřování procházely širokým posuzováním, je vhodné ověřit jejich využitelnost v běžném provozu škol. Proto MŠMT pro školní rok 2020/2021 vyhlásilo pokusné ověřování obsahu, metod a organizace vzdělávání podle vzdělávací oblasti „Člověk a technika“. Cílem pokusného ověřování je především:
I současné RVP ZV poskytuje zejm. v rámci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce prostor pro realizaci technického vzdělávání, který je však třeba pro svou zastaralost inovovat. Pozitivním signálem v této souvislosti je, že školy hromadně inovují školní dílny a přestavují je na prostory vybízející k tvořivým aktivitám žáků. Začínají se přibližovat učebnám obvyklým v západních zemích, jak je zřejmé z obrázků.
Školní dílna na ZŠ v Dolních Břežanech u Prahy |
Ukázka zahraničních školních dílen |
TechnoMet – sbírka námětů vzdělávacích aktivit zaměřených na techniku
K rozvoj technického myšlení a tvořivosti hojně dochází při praktických činnostech. Proto jsou kvalitní náměty pro učitele velmi cennými. V době rozvoje a intenzivního využívání informačních technologií nabývají pro svou názornost na významu videonávody. Za tímto účelem je postupně rozšiřována sbírka metodických námětů na technické činnosti se žáky ve škole – TechnoMet. Náměty lze využít i v rámci zájmového kroužku nebo zábavně-vzdělávacích aktivit doma. TechnoMet je určen pro učitele vzdělávající děti a mládež ve věku od 6 do 14 let.
Dostupné na: https://www.pdf.upol.cz/ktiv/technomet/videometodiky/.
Sbírka metodických listů pro předmět Technika
Unikátní sbírka metodických listů, která vznikla v rámci pilotního ověřování jako prostředek sdílení dobré praxe učitelů pilotních škol, metodiků z celé republiky, příznivců technického vzdělávání, nadaných studentů učitelství i akademických pracovníků připravujících učitele techniky na jednotlivých pedagogických fakultách.
Vzniklo přes 300 metodických listů, které jsou průběžně revidovány, graficky upravovány a zveřejňovány. Již nyní je několik desítek metodických listů finalizováno a sdíleno prostřednictvím facebookových skupin a dalších médií. Metodické listy pokrývají učivo jak prvního stupně, tak druhého stupně základních škol. Jsou natolik návodné, že výuku podle nich zvládne i neaprobovaný učitel.
Facebooková skupina s metodickými náměty „Učitelé sobě – náměty pro výuku techniky a praktických činností na ZŠ“
Učitelé dnes aktivně využívají sociální sítě, a to jak k diskuzím, tak i vzájemnému inspirování. V tomto značně učitelům techniky napomáhá facebooková skupina, která každý týden přináší několik nových námětů na tvoření. Aktuálně tato skupina čítá přes 900 aktivních členů. Každým dnem přibývají noví.
Dostupné na: https://www.facebook.com/groups/290489631822280.
Metodické webináře
Ve školské praxi působí učitelé, kteří potřebují prohloubit své znalosti a dovednosti v nových trendech, a proto byl Katedrou technické a informační výchovy PdF UP navržen a ověřen následující soubor kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Kurzy budou pořádány online v termínech od listopadu 2020 do ledna 2021. Další informace naleznete na webu a facebooku katedry. Umožňuje-li to kapacita, jsou účastníkům kurzů nabízeny zcela zdarma.
Nabídka webinářů, včetně termínů konání, je dostupná zde: https://docs.google.com/document/d/1acoAJce_9OX109CAOmoYPiWXF63GICiC/edit.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.