Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Člověk, svět práce a digitální technologie
Odborný článek

Člověk, svět práce a digitální technologie

Anotace

Článek se zaměřuje na to, jak digitální technologie proměňují svět práce a jak to ovlivňuje kariérové vzdělávání a vzdělávací oblast Člověk a svět práce na 2. stupni základní školy. První část je věnována širšímu kontextu změn ve světě práce a potřebě digitálních kompetencí, druhá představuje chystané změny v RVP, třetí pak přináší inspiraci pro pedagogy a kariérové (výchovné) poradce na školách s odkazy na konkrétní digitální výukové nástroje, které lze použít.

Svět práce se mění…

Jak název vzdělávací oblasti Člověk a svět práce napovídá, jejím ústředním tématem je svět práce. A ten se v posledních letech začíná v souvislosti s rozvojem digitálních technologií významně proměňovat. O tom vypovídají koncepty spojené s Průmyslem 4.0, jako je např. studie Iniciativa práce 4.0 (MPSV, 2016), která mj. klade velký důraz na rozvoj digitálních kompetencí, neboť s digitálními technologiemi se dnes potkáváme téměř v každé profesi. Ve studii se např. dočteme:

„Digitální gramotnost bude do budoucna stejně důležitá jako čtení, psaní a počítání. Znalost těchto technologií a schopnost umět jejich prostřednictvím efektivně řešit problémy jak v rámci pracovních úkolů, tak v rámci osobního života, je důležité si osvojovat již v průběhu počátečního vzdělávání... Všechny osoby, které se budou chtít uplatnit na trhu práce, pocítí větší nároky na svoji digitální gramotnost a na schopnost přizpůsobit se rychlému vývoji v oblasti ICT. (...) ICT dovednosti budou stále více prorůstat do všech oborů... Klíčová bude kombinace specifických oborových znalostí s relevantními ICT znalostmi a jejich průběžné doplňování a aktualizování. Bez interdisciplinarity do budoucna nebude možná inovace. Specialisté technici, analytici, inženýři a programátoři budou muset umět uvažovat mimo úzké rámce svých oborů, přemýšlet napříč byznys modely, produkčními procesy, strojními technologiemi a datovými operacemi.

Neustálá práce v rámci sítí (networking) bude vyžadovat schopnost spolupracovat a orientovat se v komplexním a multikulturním prostředí. Budou potřeba dovednosti v efektivní dálkové komunikaci prostřednictvím ICT, sociální dovednosti, „integrative thinking“, síťová organizace práce a kooperace. Klíčová bude schopnost celý život se učit, vyhledávat si aktivně aktuální oborové informace, využívat k sebevzdělávání dostupné nové technologie, internet, sociální média apod. Stoupat bude role kreativního přístupu k řešení problémů, samostatnosti, seberegulace, iniciativy, odpovědnosti a etiky. (...) Na důležitosti získávají také kritické myšlení, sociální inteligence, početní dovednosti, mediální gramotnost, práce s informacemi a kooperativnost ve virtuálním prostředí.“

Odhaduje se, že díky automatizaci, robotizaci, globálnímu informačnímu propojování a obecně dalšímu rozvoji digitálních technologií se v příštích dvou desetiletích významně změní až polovina pracovních míst z hlediska vykonávaných činností.  

Digitální technologie vstupují do světa práce ve všech směrech a jsou také jednou z příčin, proč se profese a povolání mění nejen z hlediska obsahu (tedy potřebné odbornosti apod.), ale také z hlediska procesů a způsobů, kterými jsou vykonávány. S příchodem generace tzv. mileniálů a posléze generace ZET roste na trhu práce množství lidí, kteří dávají přednost pracovním podmínkám s větším procentem volného času nebo sebezaměstnání.  

Tyto trendy popisuje i výše uvedená studie:

„Stále častější možností pracovního uplatnění se stane sebezaměstnání, které bude s využitím ICT technologií jednodušší, a budou jej využívat pracovníci ve stále větší škále profesí. Pracovník bude moci nabídnout své schopnosti více zaměstnavatelům, což mu bude poskytovat více příležitostí k zefektivnění práce, zvýšení příjmů a v neposlední řadě k získávání rozmanitějších zkušeností. (…) Dojde k posunu od „produkčního myšlení“ (production thinking) k „návrhovému myšlení“ (design thinking). Pro mnohé pracovníky (zejm. ze starších generací) bude nutná určitá forma změny přístupu, změny myšlení, aby si dokázali udržet stávající práci.“

Změny z hlediska vzdělávání

V souvislosti s těmito změnami na trhu práce je nutné změnit i obsah kariérového vzdělávání (a částečně i ekonomického vzdělávání), a to v kontextu celoživotního učení. V základních školách se dnes kariérové vzdělávání promítá do předmětů „Člověk a svět práce“ (nebo např. „Volba povolání“ apod.). Jestliže se mění podstata jednotlivých povolání (tedy odbornost, technologie nebo proces jejich vykonávání), je nutné tomu přizpůsobit i výuku o nich a o světě práce jako celku. Předpokladem k tomu je, aby byli učitelé a kariéroví (popř. výchovní) poradci tzv. „in“ a pracovali s aktuálními informacemi. V tomto smyslu je také důležité, aby měli žáci možnost kontaktu s praxí – tedy jednak s odborníky z praxe a jednak se učili používat digitální technologie v souvislosti s prací. Velký důraz je dnes kladen také na týmovou spolupráci, proto by měla být součástí výuky, žáci by měli mít možnost řešit týmové úkoly a projekty a naučit se v souvislosti s tím využívat digitální technologie.  

Učitelé, kariéroví poradci a další aktéři kariérového vzdělávání mají dnes díky digitálním technologiím mnohem širší paletu výukových nástrojů, které mohou použít. I když se stále ještě používají pracovní listy a další „papírové“ učební pomůcky, čím dál tím víc začínají převažovat digitální formy – specializované portály, elektronické databáze, aplikace, audiovizuální materiály apod.

Chystané změny v RVP ZV (VO Člověk a svět práce) v souvislosti s digitálními technologiemi

V současném Rámcovém vzdělávacím programu (dále jen RVP) je vzdělávací oblast Člověk a svět práce na 2. stupni oproti jiným oblastem specifická tím, že pouze 1 z 8 okruhů (Svět práce) je povinný pro všechny školy; z ostatních si škola musí vybrat minimálně 1. V souvislosti s digitálními technologiemi je nyní připravena úprava očekávaných výstupů RVP u 2 tematických okruhů: povinného okruhu Svět práce a volitelného Využití digitálních technologií. Z pohledu digitální gramotnosti by měly společně přispívat k rozvoji digitálních kompetencí žáků téměř v celém rozsahu.

Okruh Svět práce, tak jak je popsán v současném RVP, je zejména o kariérovém vzdělávání. Žáci by měli:

  • poznávat sami sebe, učit se sebehodnocení, plánovat svůj kariérový rozvoj;
  • praktickým způsobem se učit orientovat v pracovních činnostech, v profesích a povoláních, pracovat s informacemi o práci a souvisejícím vzdělávání;
  • různými způsoby prezentovat své schopnosti, zájmy a úspěchy ve vztahu k trhu práce a učit se sestavovat osobní kariérové portfolio.

To vše je za použití digitálních technologií mnohem jednodušší – dnes by se dokonce dalo říci, že je to bez nich prakticky nemožné. Digitální technologie ovlivňují přístup k informacím a umožňují je efektivněji zpracovávat pro různé účely. Právě v této rovině je jejich vliv na vzdělávací oblast nejviditelnější – dnes již jen málokdo nepoužívá k hledání informací spojených se světem práce internet.  

V procesu kariérového vzdělávání najdeme tyto aktivity a související digitální nástroje (podrobněji o jednotlivých nástrojích níže):

  • Sebepoznávání – online testy (popř. offline v digitální podobě); kariérové portfolio v digitální podobě.
  • Sebeprezentace – kariérové portfolio, nástroje pro prezentaci.
  • Přijímací řízení do zaměstnání (nanečisto) – životopis, specializované portály (inzeráty apod.).
  • Orientace ve světě práce (seznamování se s profesemi a povoláními), výběr profesního zaměření a související vzdělávací dráhy – specializované portály a aplikace, elektronické databáze, audiovizuální materiály.
  • Plánování – kariérový plán (plán rozvoje) v elektronické podobě.
  • Přijímací řízení na SŠ – elektronické tiskopisy.

Okruh Využití digitálních technologií ve světě práce (pozn. v návrhu je aktualizace názvu o „ve světě práce“) by se měl do budoucna více zaměřit na bezpečné využívání digitální techniky a digitálních technologií při různých pracovních činnostech a týmových projektech, které mohou být zaměřeny i průřezově napříč různými oblastmi. Při realizaci projektů se žáci učí např. spolupracovat ve sdíleném pracovním prostředí, se sdílenými dokumenty apod., komunikovat různými formami na dálku, využívat digitální prostředí pro prezentaci výstupů apod.  

Digitální výukové nástroje

Digitální kariérové portfolio žáka

Kariérové portfolio je základním nástrojem rozvoje kariérových kompetencí (CMS), který umožňuje přehledně na jednom místě evidovat své dosavadní zkušenosti, výsledky, úspěchy, získané kompetence, osvědčení, reference apod. Umožňuje také reflektovat své zájmy a cíle a plánovat další rozvoj. Kariérové portfolio se s rozvojem technologií sestavuje čím dál více digitálně (online), což umožňuje prezentovat a sdílet vybrané informace podle potřeby (komunikace s kariérový poradcem, přijímací řízení ke vzdělávání i práci, …).

Osobnímu kariérovému portfoliu je věnován článek, který shrnuje zkušenosti z ČR i ze zahraničí, dostupné inspirace k digitální podobě portfolia a jeho využití ve školním prostředí: Online kariérové portfolio jako součást školního kurikula.

Nástroje pro (sebe)prezentaci

Kariérové portfolio může být jedním z nástrojů, pomocí kterého mohou žáci prezentovat své schopnosti, zájmy a úspěchy. Jednou z vhodných webových aplikací je Co umím, která umožňuje sestavovat si portfolia pro různé účely. Na stránkách www.coumim.cz najdete i metodickou příručku pro učitele. Tato aplikace obsahuje také sekci „Mé plány“, která se zaměřuje na stanovení cílů osobního rozvoje a sledování jejich postupného plnění.

Schopnost umět prezentovat sama sebe je jednou z důležitých součástí kariérových kompetencí. Velmi úzce navazuje na téma digitální identity a bezpečné správy osobní značky na internetu – určitým způsobem se totiž prezentujeme i přes sociální sítě a další platformy. 

Kromě sebeprezentace je také důležité umět prezentovat výsledky své práce, týmových projektů apod. Prezentovat (se) můžeme přes klasické nástroje pro prezentaci typu PowerPoint, Google Slides apod., nebo modernější formou – např. přes aplikace Prezi, Canva apod. Srovnání aplikací najdete např. v těchto článcích:

Prezentací výsledků projektu se zabývá také webinář Jitky Rambouskové s názvem Prezentace? Projekt? (https://www.youtube.com/watch?v=-8u3m5K1QpM).

Speciální podobou sebeprezentace ve vztahu k trhu práce je pak životopis, v jehož sestavení digitální technologie velmi pomáhají – např. i v textových editorech dnes najdeme šablony životopisu, existují speciální aplikace, přes které se dá životopis sestavit – CV např. najdeme na téměř každém portálu s pracovními nabídkami. Důležité je tu zmínit životopis (a aplikaci) Europass, který je uznávaný i mezinárodně.

Sebepoznávání a sebehodnocení (testy)

Důležitou součástí kariérových kompetencí je také schopnost sebepoznávání a sebehodnocení. To je možné dělat na základě pracovních listů nebo speciálních aplikací. K sebepoznávání přispívá také již zmíněné kariérové portfolio, k (sebe)hodnocení se pak využívají různé osobnostní testy. K tomu lze využít nespočet online nástrojů – zde uvádíme ty nejvíce vhodné pro školy / pro žáky.

Zdarma je dostupný např. Profitest na portálu Infoabsolvent nebo test „online kariérového poradce“ Emiero, který vychází z metodiky MBTI. Online testování nabízejí také pedagogicko psychologické poradny.

Příkladem komerčního testovacího nástroje je např. Salmondo, které obsahuje řadu psychologických metod. Jde o testy osobnosti, zájmové orientace, metody vycházející z pozitivní psychologie či ověřené manažerské techniky. Právě kombinace více metod umožňuje uvažovat o sobě z různých úhlů pohledu.

Na stránkách Úřadu práce naleznete stránku s užitečnými odkazy ke kariérovému poradenství, vč. odkazů na různé testy: https://www.uradprace.cz/uzitecne-odkazy. Oblast online testů – volně dostupných i placených – se rychle rozvíjí a je vhodné sledovat nové nástroje, ověřovat jejich kvalitu ve spolupráci s odborníky na kariérové poradenství.

Specializované portály, elektronické databáze (práce s informacemi)

V průběhu kariérového vzdělávání pracují žáci často s informacemi. Žáky můžeme vést k interaktivnímu vyhledávání nabídek práce na internetu (např. personální servery, personální agentury), rozvíjet jejich schopnost vyhledávat na internetu informace o povoláních a jejich atributech, středních školách, přijímacím řízení, procesu volby povolání, trhu práce aj.

Nejkomplexnějším portálem je v tomto smyslu portál Infoabsolvent.cz, který vznikl v projektu VIP Kariéra. Portál je propojený jak s Národní soustavou kvalifikací, tak s databází škol. Kromě toho zde najdeme spoustu praktických materiálů, pracovních listů apod. 

Velmi zajímavým počinem z poslední doby je aplikace Můj život po škole, který vznikl v projektu „OKAP“ – implementačního projektu Krajského akčního plánu (KAP) Moravskoslezského kraje. Aplikace propojuje oblast orientace na trhu práce (profese, povolání, vzdělávání) s oblastí finanční gramotnosti. Informace o povolání jsou obohaceny aktuálními regionálními informacemi o průměrném příjmu, v druhé části si žáci vybírají své základní výdaje a celkově se jim tak skládá rámcový rozpočet domácnosti. 

Téma kariérové poradenství a kariérového vzdělávání bylo tématem i dalších implementačních projektů KAP v jiných krajích. Velmi dobře se tohoto tématu chopil např. Jihomoravský kraj v projektu „KaPoDaV“ – na portálu JCMM najdeme kromě různých metodických a výukových materiálů ke kariérovému poradenství také např. databázi produktů z OPVK nebo nabídku exkurzí do firem. V Jihočeském kraji byl realizován Místní akční plán rozvoje vzdělávání s projektem Ze školy na trh práce, kde najdete kromě aktuálních informací i videospoty o různých (ve směs technických) pozicích. Na úrovni kraje byl vytvořen Impuls pro kariéru, který se zaměřuje jak na žáky ZŠ/SŠ, tak na školní kariérové poradce a zaměstnavatele. Obdobně působí InfoKariéra v Plzeňském kraji nebo Moravskoslezský pakt zaměstnanosti; a určitě bychom našli příklady i z dalších krajů.    

Při kariérovém vzdělávání (a poradenství) můžeme také pracovat s elektronickými databázemi středních škol.

Audiovizuální materiály

Pro seznámení s jednotlivými povoláními (popř. i školami) jsou také vhodné různé audiovizuální materiály. Videa najdeme např. na již zmíněném portálu Infoabsolvent.cz, popř. jsou k nalezení i na YouTube apod. Zajímavou aktivitou v tomto směru je nechat žáky natočit vlastní video, ve kterém představují určitou profesi (povolání) nebo školu, o které uvažují. Díky vlastní tvorbě si totiž rozvinou i další důležité kompetence.

Aplikace a hry, AR/VR

K seznámení se světem práce, trhem a obecně fungováním světa můžeme využít také různé počítačové nebo mobilní hry – pro naše účely jsou vhodné hry typu SimCity, ve které hráči rozvíjejí město a mají zajistit spokojenost obyvatel a vyrovnaný rozpočet – staví různé budovy, zařízení, továrny apod. a musí zajistit jejich obsluhování určitými lidmi. Nicméně najdeme i jednodušší digitální (většinou mobilní) hry, které mohou skvěle ukazovat některé profese – v těchto hrách mohou být žáci např. farmáři, horníky, stavebními inženýry, vedoucími výroby, správci hypermarketu a mnoha dalšími.

Do budoucna se bude také čím dál tím víc rozvíjet technologie rozšířené a virtuální reality (AR/VR), pomocí které se žáci mohou seznamovat s různými rolemi a povoláními interaktivním zážitkovým způsobem.

Nástroje pro komunikaci a pro realizaci týmových projektů

Z hlediska realizace týmových projektů a úkolů je dobré žáky seznamovat s technologiemi, které zjednodušují komunikaci v týmu a obecně týmovou spolupráci, a se kterými se již dnes běžně setkají i v pracovním prostředí. Zejména jde o nástroje pro online komunikaci (různé platformy typu Teams, Meet apod.) a také sdílená pracovní prostředí (např. Google disk, OneDrive, sdílené dokumenty, kalendáře, úkoly apod.).

Inspiraci můžete najít např. ve webinářích projektu SYPO zaměřených na online výuku, které mj. více rozebírají jednotlivé aplikace. To, co používají učitelé při online výuce, mohou využívat i žáci při týmové komunikaci.

Během týmových projektů mohou žáci také používat různou digitální techniku (kromě klasické kancelářské techniky také např. chytrá zařízení, 3D tiskárnu, VR brýle apod.) a učí se řešit i běžné technické problémy s ní spojené. S pomocí digitální techniky a technologií mohou při realizaci projektů tvořit nový digitální obsah (popř. přetvářet stávající) – např. infografiky, prezentace, videa, webové stránky apod.

Komplexní projekty

Velmi dobrým nástrojem kariérového a navíc i ekonomického vzdělávání jsou komplexnější projekty, které některé školy realizují. Jedná se buď o nějakou podobu fiktivní firmy (žákovského minipodniku apod.), ve které mají žáci možnost vyzkoušet si fungování firmy a poznají tak své schopnosti a silné stránky, nebo o speciální projekty zaměřené na kariérové poradenství.

Metodika k projektu fiktivní firmy se zajímavým tématem „městská knihovna“ vzniká nyní v projektu PPUČ, která bude součástí e-publikace a bude zaměřena stěžejně na rozvoj digitální gramotnosti.

Ze speciálních projektů může být inspirací např. projekt Hledám si své první zaměstnání, který jde navíc průřezově i do jiných vzdělávacích oblastí.

Závěr

Aktualizace RVP vzdělávací oblasti Člověk a svět práce by měla přispět k tomu, aby učitelé používali při výuce digitální technologie a digitální zdroje (a učili je používat žáky); a aby sledovali, jak digitální technologie ovlivňují svět práce, a tyto změny zahrnuli do obsahu vzdělávání.

Odkazy na další zdroje

Podkladová analytická studie pro (komplexní) revize RVP – Člověk a svět práce: http://www.nuv.cz/file/3609/

Kariérové poradenství a Podpora kompetencí k podnikavosti v projektu P-KAP: http://www.nuv.cz/p-kap/oblast-intervenci

Živá knihovna povolání (Svaz průmyslu a dopravy ČR): https://www.zamestnanyregion.cz/cs/ziva-knihovna-povolani

Euroguidance – evropská síť pro podporu poradenství: https://www.euroguidance.cz/index.html

EURES – evropský portál pracovní mobility: https://ec.europa.eu/eures/public/cs/homepage

Literatura a použité zdroje

[1] – Studie Iniciativa Práce 4.0. 2016. [cit. 2020-11-5]. Dostupný z WWW: [https://www.mpsv.cz/web/cz/prace-4.0].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing. Kateřina Lichtenberková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence pracovní
  • využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají