Sledování vývoje motýlů je zaměřeno na pozorování vývoje motýlů s využitím digitálního záznamu – fotografie, video, časosběr.
Výukovou aktivitu je vhodné realizovat jako dlouhodobý projekt ve škole, případně i v rodinách žáků. Žáci potom svoje pozorování zaznamenají na digitálním záznamu a porovnávají a hodnotí výsledky pozorování.
Výuková aktivita začíná evokační badatelskou vycházkou do přírody. Úkolem žáků je sledovat živočichy v okolí školy x na louce a dané živočichy zaznamenat – zapsat, vyfotografovat, natočit.
Při hodnocení výsledků pozorování se s žáky zaměříme na výskyt jednotlivých druhů a jejich životní cyklus. Navrhneme žákům, že si můžeme odchovat motýla a jeho vývoj digitálně zaznamenat.
Fotografujeme jednotlivá vývojová stádia – vajíčka (pokud máme štěstí a nalezneme je na spodní straně listu kopřivy), housenky, kukly a dospělce – motýly. Případně můžeme využít časosběr.
a) Příprava houseníku
Klasické houseníky jsou tvořeny dřevěnou kostrou obdélníkového tvaru, která je potažena jemnou sítí. Pro pozorování je velice vhodné skleněné insektárium – akvárium, které má jednu stranu zakrytou sítí, abychom mohli měnit živnou rostlinu pro housenky = kopřivy.
TIP: v začátcích můžeme využít i velkou sklenici od okurek
b) Hledání housenek
Živnou rostlinou uvedených baboček je kopřiva. Pokud na nich objevíme tmavé, chlupaté housenky, našli jsme budoucí motýly. Nejdříve housenky tvoří malý, tmavý chuchvalec na kopřivě. Poměrně rychle rostou a ve velikosti asi 2–3 cm se už začínají po kopřivě rozlézat samostatně.
TIP: Výskyt housenek baboček na kopřivách:
květen – b. kopřivová, b. admirál
červen – b. kopřivová, b. admirál, b. bílé C, b. paví oko, b. bodláková
konec července – začátek srpna – b. admirál
c) Průběžné pozorování v housenkovníku
Nalezené housenky v rozumném množství (podle hojnosti výskytu) umístíme do housenkovníku a průběžně je pozorujeme a fotografujeme. Je vhodné zaznamenat i teplotu prostředí, kterou žáci následně porovnají s délkou jednotlivých fází vývoje. Kopřivy měníme podle potřeby do té doby, než se housenky zavěsí hlavou dolů jako fajfka na kopřivách a stěnách houseníku. Do druhého dne se zakuklí a podle teploty okolí se do 1–2 týdnů vylíhnou motýli, které potom vypustíme do přírody (občas můžeme kopřivy i housenky lehounce orosit) – případně se může postavit housenkovník přímo okolo kopřivy (např. na zahradě) a odchovat motýly rovnou venku.
Ve škole žáci porovnají digitální záznamy pozorování mezi sebou. Zaměří se také na časové údaje u jednotlivých fází. Žáci vyvodí vztahy mezi teplotou prostředí a délkou vývoje.
 |
| Autor díla: Andrea Tláskalová |
 |
| Autor díla: Andrea Tláskalová |
 |
| Autor díla: Andrea Tláskalová |
 |
| Autor díla: Andrea Tláskalová |
 |
| Autor díla: Andrea Tláskalová |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
