Publikace Menšiny kolem nás. Cíl a prostředky
V publikaci o národnostních menšinách nazvané Menšiny kolem nás jsme soustředili poznatky ke čtrnácti národnostním menšinám, které v současnosti žijí v České republice. Do textu jsme zařadili i Židy, kteří byli významnou národnostní menšinou v období první republiky. V obsahu jsou menšiny řazeny abecedně, ale je důležité je vnímat také chronologicky podle doby jejich existence na našem území. K pěti nejstarším menšinám u nás náleží Němci, Židé, Romové, Slováci a Chorvaté. Podrobnosti o jejich příchodu a historii soužití s místní populací jsou náplní příslušných kapitol. Tak tomu je i u menšin historicky mladších, k nimž náleží Poláci, Bělorusové, Ukrajinci, Rusové, Maďaři, Rusíni, Srbové, Bulhaři, Řekové a Vietnamci.
K sepsání publikace nás vedla zkušenost z každodenního života, kdy se setkáváme s lidmi, kteří patří k národnostem žijícím v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, z nichž část náleží k výše uvedeným, zákonem uznávaným národnostním menšinám. Při studiu soudobých dějin, regionální historie i dějin evropských států jsme došli k zjištění, že v národní historii se méně prostoru věnuje historii menšin. V posledních letech se sice více objevují studie týkající se Němců, Židů i Romů, ale obyvatelstvo dalších národností zůstává v národní historii značně opomíjeno. Náš dlouhodobý zájem vedl v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky k vzniku pracovní skupiny, která se zaměřuje na výzkum dějin menšin. Navazujeme na programy Rady Evropy, v nichž má dějepis důležité místo při vzdělávání o demokracii, lidských právech, minoritách, toleranci a xenofobii.
Cílem publikace je představit národnostní menšiny na území ČR (Československa) jako součást soudobé historie v návaznosti na jejich dlouhodobější dějiny a tradice. Vycházíme z obecné metodologie historické vědy, z metodiky historikovy práce a jejího využití ve výuce.
Publikace je určena učitelům základních a středních škol, asistentům pedagogů i žákům středních škol. Jednotlivými kapitolami o menšinách lze rozšířit výuku dějin 20. století, a to nejen Československa, ale rovněž Německa, Ruska, Polska, Ukrajiny, Běloruska. Vzhledem k tomu, že výuka historie nevede jen časem, ale také prostorem, může právě zájem o menšiny vést k zájmu o historii a geografii zemí, z nichž menšiny pocházejí, včetně hledání souvislostí mezi dějinnými událostmi a prostředím.
Poznatky o menšinách lze rovněž využít ve výuce českého jazyka a literatury, kdy je možné upozornit na autory židovského, německého, slovenského, polského původu, kteří jsou součástí českého literárního kontextu. Obdobně je tomu při výuce cizího jazyka, např. jazyka německého, ruského atd.
Velký význam spatřujeme ve využití předkládané problematiky menšin ve výchově k etice obsahující pochopení humanismu, tolerance a porozumění jinakosti, demokracie, rovnosti a zachovávání základních lidských práv.
Vzhledem k tomu, že ve školách někteří žáci i pedagogové jsou cizinci, nebo pocházejí z národnostních menšin, předpokládáme, že publikace přispěje k informativnímu základu multikulturní výchovy, případně kulturního pluralismu nejen v oblasti historie, kultury a tradic národnostních menšin, ale i ve školní pedagogice. Publikace zasazuje menšiny do kontextu dějin Československa a České republiky spolu se specifiky v oblasti historie a společenských věd; soustředí se na zvládnutí kritického přístupu k této problematice, jež byla v minulosti poznamenaná nacionalismem a dalšími ideologiemi, které přetrvaly v různých podobách do současnosti.
Kromě chronologického výkladu obecných souvislostí v prvních kapitolách a konkrétní historie jednotlivých menšin je každá kapitola doplněna výčtem a anotacemi příběhů osobností z dané menšiny, pěti otázkami k dané menšině, které mají vést žáky k samostatné práci s literaturou, internetovými zdroji nebo v terénu. Kapitoly uzavírá základní odborná literatura, odkazy na internetové zdroje, filmy, dokumenty k menšinám, včetně slovníčku pojmů.
Pedagogové mohou využívat jednotlivé části a přizpůsobit je věku žáků, zaměření školy, mezipředmětovým vztahům mezi dějepisem, občanskou naukou, společenskými vědami atd. Mohou vyjít vstříc dalším potřebám a zájmům plynoucím např. i z regionu, v němž se škola nachází.
Žáci středních škol, ale i II. stupně základních škol mohou instrukce a otázky v publikaci využít k samostatnému bádání, které lze založit na studiu odborné literatury, beletrie, archivních pramenů v síti okresních a oblastních archivů, na sběru informací a vzpomínek pamětníků i současníků z řad menšin. Žáci se tak naučí chápat pojmy národní identita, nacionalismus, xenofobie a osvojí si schopnost vnímat působení a prolínání různých kultur v regionech.
PhDr. Helena Nosková, CSc. (noskova@usd.cas.cz)
PhDr. Petr Bednařík, Ph.D. (bednarik@usd.cas.cz)
Mgr. David Kovařík, Ph.D. (kovarik@usd.cas.cz)
Mgr. Zdenko Maršálek, Ph.D. (marsalek@usd.cas.cz)
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.