Digitální technologie ovlivňují vzdělávací obsah na 1. stupni (1. část)

Využívání digitálních technologií se postupně a různým tempem dostává do výuky ve školách také na 1. stupni především jako didaktická pomůcka. Z nedávno provedeného dotazníkového šetření u učitelů 1. stupně v jednom z krajů ČR [Hlásná, 2016] vyplynulo, že digitální technologie jsou učiteli nejčastěji využívány k procvičování a opakování probraného učiva, ke zpřístupnění obrázků, hudby a názorných ukázek různých jevů, jako podpora při zprostředkování nového učiva, k zadávání úkolů, případně k testování žáků, a učitelé je považují i za „příjemnou změnu pro zpestření výuky“ a jako „motivační prostředek“ (za odměnu).

Vhodný výběr a použití digitálních technologií může zefektivnit průběh učení a napomoci k tomu, aby žáci snadněji dosáhli plánovaných cílů na úrovni vlastního maxima, naučili se plánovat si vlastní pokrok a zároveň byla podpořena jejich vzájemná spolupráce. Učení s technologiemi by ale učitel měl zařazovat jen v těch situacích, kdy jsou skutečnou přidanou hodnotou, protože mnoho aktivit směřujících k rozvíjejících digitální gramotnost žáků lze na 1. stupni realizovat bez zapojení technologií („unplugged“).

Technologie ve vzdělávání nám pomohou přiblížit žákům učivo a více je vtáhnout do procesu učení, např. správné používání dnes již běžné interaktivní tabule vyvolává v žácích pozitivní emoce, zlepšuje jejich pozornost, tím se lépe učí a dokáží si více zapamatovat. Pouhé přehrávání videí bohužel není interaktivní, např. chytré tabule toho umí mnohem více, aby zapojily opravdu každého ve třídě. Na námitku, že nejste technologiemi dostatečně vybaveni, že potřebujete třicet kusů konkrétního zařízení, aby všichni žáci byli zapojeni, lze odpovědět, že žáci nemusejí všichni ve stejné chvíli pracovat na stejném zadání. M. Štikarovská ze své vlastní praxe uvádí: „Nejefektivnějšího nasazení žáků ve vzdělávacím procesu jsem dosáhla metodou Collaborative Class. Někdo překládá jako skupinová výuka, ale podle mého je přesnější překlad Spolupracují třída, nebo výuka v hnízdech.“ Více o jejích zkušenostech se můžete dočíst v těchto dvou článcích:

Klasická skupinová výuka versus Collaborative class v hnízdech

Výhody Collaborative Class v hnízdech

Měnící se svět kolem nás ovlivňuje především samotný vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oblastí, práce s technologiemi a rozvíjení digitální gramotnosti se stává jeho nedílnou součástí. Podívejme se, jak mohou jednotlivé vzdělávací oblasti přispět k rozvoji digitální gramotnosti žáků jak s technologiemi, tak i bez jejich zapojení.

Český jazyk a literatura

Bez zapojení digitálních technologií vede k rozvíjení digitální gramotnosti:

• rozlišení obrazných symbolů a porozumění jejich významu (piktogramy);
• rozpoznání abstraktních grafických znaků (písmena);
• příběhové / pohádkové karty (vnímání časové souslednosti);
• vyprávění (časová a logická návaznost jednotlivých částí příběhu);
• obrázkový popis pracovního postupu (vyčtení informace z obrázku);
• třídění předmětů podle nadřazených a podřazených pojmů;
• zapamatování slovní instrukce (1–3 kroky) a její splnění;
• tvorba vlastních grafických organizérů pro třídění a uspořádání informací;
• využití výstižných pojmů v různých komunikačních situacích;
• vyjádření hlavní myšlenky při zdůvodňování svého řešení;
• uvědomění si vlastního autorství (odlišení vlastního a cizího obsahu);
• seznámení s podmínkami a riziky používání webových stránek, s užitečností ověřování informací z více zdrojů.

Zapojení digitálních technologií podporující dosažení vzdělávacího cíle:

• využití textových editorů při psaní a následném vytištění vlastního textu (příběh, báseň, deník apod.);
• využití hlasového záznamu (např. pro záznam rozhovoru nebo pro záznam čtenářského projevu lze využít SMART Notebook a jeho Lesson Recorder: „Využila jsem ho už v prvním ročníku k nahrávání pokroku ve čtení a nahrávka jsem využila v anonymním režimu na třídních schůzkách – průměrný čtenář, nejlepší čtenář apod.“);
• práce s aplikací pro rozvoj jemné motoriky, např. aplikace Quiver – více v článku Quiver motivuje děti ke kvalitnějšímu vybarvování nejen na prvním stupni;
• volba vhodných technologií s ohledem na zvolený formát sdělení (sms, e-mail, sdílení výsledků samostatné nebo společné práce žáků);
• tvorba příběhů prostřednictvím digitálního storytellingu, online komiks a výroba vlastní e-knihy (do prostředí webových stránek Storyjumper se můžete podívat ve videu Miniaplikace – vytváření vlastních příběhů „Storyjumper“;
• čtení elektronických textů za účelem zjišťování, srovnávání a ověřování informací z různých doporučených zdrojů (např. čtečka Flexibooks – některé knihy, nebo texty jsou ke stažení zdarma);
• aktivní poslech textu (např. pohádky);
• využití online slovníků (slovník spisovné češtiny, slovník cizích slov);
• práce s příběhem a jeho záznam v různých typech grafických organizérů – rybí kost, pětilístek, diamant a mnoho dalších;
• vytváření myšlenkových map a diagramů online (Popplet, Mindmeister a další);
• práce s výukovým softwarem vedoucí k procvičení a upevnění osvojených znalostí: existuje veliká škála webových stránek s kvalitními webovými zdroji do výuky (např. matika.in, gramar.in, vcelka.cz). O zkušenosti s aplikací Včelka podporující rozvoj čtenářských dovedností žáků se speciálními potřebami pojednávají článek a video S Včelkou čteme plynuleji;
• využívání různých platforem pro spolupráci s jinými školami: online meetingy, propojení ze třídy do třídy v reálném čase dokáže žáky velmi obohatit nejen v oblasti jazykové a geografické, ale i sociální (můžeme zařídit i online besedu např. s oblíbeným spisovatelem). Využít k tomu můžete Skype, TeamViewer, Webex a další programy;
• vzdělávání na dálku: o zkušenosti se zapojením žákyně první třídy s dlouhodobým zraněním si můžete více přečíst v článku E-learning v první třídě. 

Proměna vzdělávacího obsahu českého jazyka a literatury by se měla týkat především dovedností starších žáků (4.–5. ročník):

• čtení elektronických textů s porozuměním;
• vyhledávání informací v doporučených elektronických zdrojích;
• vedení dialogu jak ve třídě, tak v prostředí internetu;
• využívání piktogramů a zkratek;
• autorství, plagiátorství a ochrana osobních údajů;
• tvorba vlastních textů s využitím digitálních technologií.

Cizí jazyk

Bez zapojení digitálních technologií vede k rozvíjení digitální gramotnosti:

• různé hry a aktivity založené na zadávání přesných pokynů (příkazů) a reagováním na ně;
• uspořádání obrázků podle logické návaznosti;
• zapamatování slovní instrukce a její splnění.

Zapojení digitálních technologií podporující dosažení vzdělávacího cíle:

• rozšiřování slovní zásoby, např. při vytváření titulků k obrázkům s využitím vhodných aplikací, vytvoření třídního obrázkového slovníčku pomocí chytrých zařízení s fotoaparátem a následné sdílení v platformách podporující skupinovou práci (SMART Learning Software Online);
• práce s webovým prohlížečem (prostřednictvím obrázků nebo prostřednictvím jednoduchých klíčových slov hledají odkazy na webové stránky, které se vztahují ke konkrétnímu tématu, např. moje město);
• využití online aplikací pro seznámení s reáliemi, které se týkají probíraných témat (např. tvorba plánků/mapek s popisem, prezentace na dané téma, virtuální 3D prohlídky pamětihodností;
• využití audio- nebo videozáznamu ve SMART Notebooku např. při role-playing, nebo dabování postav;
• práce s výukovým softwarem (procvičení a upevnění osvojených znalostí), např. aplikace Kahoot, Socrative pro vytvoření zábavných kvízů).

Umění a kultura

Zapojení digitálních technologií podporující dosažení vzdělávacího cíle:

• využití digitálních technologií v hudbě v produktivních a tvořivých činnostech spojených s elementární improvizací, s komponováním a s tvorbou hudebních a zvukových objektů (např. používaní aplikací s hudebními nástroji pro hru v orchestru);
• při pořizování záznamů a následným uchováním hudby v digitalizované podobě;
• vyhledávání informací o hudbě na internetu, tvorba interaktivních plakátů doplněných např. QR kódy s videy, hudbou a dalšími informacemi;
• používání notačních programů pro vlastní tvůrčí aktivity;
• tvorba a digitální zpracování obrazných vyjádření vyjadřujících vlastní prožitky.

Další ověřené zdroje pro využití ve výuce najdete v těchto dvou článcích:

Internetové zdroje pro učitele nejen 1. stupně – 1. část

Internetové zdroje pro učitele nejen 1. stupně – 2. část

Jak bylo zmíněno v úvodu textu, digitálním technologiím se ve výuce na 1. stupni nelze vyhnout. Riziko ale spatřujeme v jejich zapojování do výuky postrádající hlubší smysl (např. odpočinková aktivita pro žáky), jejich celkového nadužívání i přeceňování jako hlavního motivačního a aktivizačního prvku výuky. Motivace žáka (zejména vnitřní) je pro aktivní zapojení do procesu učení a dosažení stanovených cílů nezbytně nutná. Moudrý učitel ví, že motivační funkci digitálních technologií nelze přeceňovat, aktivita opakovaná stále dokola nebo na stejném principu brzy omrzí. Technologie bychom měli zařazovat pravidelně, ale s rozmyslem, a ne pro dobrý pocit, že jsme zapojili techniku, ale jako prostředek k rozvoji žáků, jejich znalostí, dovedností a sociálního růstu.

Citace a použitá literatura:

ČERNÝ, Michal a Pavlína MAZÁČOVÁ. 2015. Tablet ve školní praxi. Masarykova univerzita. ISBN 978-80-88123-02-6. [online]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/298808110_Tablet_ve_skolni_praxi [cit. 2020-02-10].

HLÁSNÁ, Pavla. 2016. Využití informačních a komunikačních technologií na 1. stupni základních škol (disertační práce). Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta. [online]. Dostupné z: https://theses.cz/id/dermc5/STAG86167.pdf [cit. 2020-02-10].

KLUBAL, Libor. 2019. Znáte SAMR model? Moderní výuka [online]. Dostupné z: http://ipadvetride.cz/znate-samr-model/ [cit. 2020-02-10].