Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Zvládání vzteku u dětí pomocí velkých maňásků
Odborný článek

Zvládání vzteku u dětí pomocí velkých maňásků

21. 4. 2020 Předškolní vzdělávání
Autor
Dipl.-Pol. Bára Procházková
Spoluautoři
Egle Havrdová
Kateřina Vyhnánková
Barbora Dvořáková

Anotace

Hra s látkovými postavičkami nemusí být jen zábava, ale učitelé ve školce mohou maňásky také dobře využít při problémech v komunikaci s dětmi. Nová metodika Dobrý začátek ukazuje, jak s maňásky přesně pracovat.

Cíl

Cílem používání maňásků v mateřské škole je zlepšení komunikace mezi dětmi a zlepšení vztahů celkově. 

Maňásci se sice objevují téměř v každé školce, naprostá většina z nich ale slouží pouze k zabavení dětí, tedy například k divadelním představením. „Z výzkumu vyplývá, že se loutky využívají především k zabavení dětí a hraní loutkového divadla, což je ale málo. Loutky se dají využít při vysvětlování společenských problémů, jako pomoc dítěti při ostychu nebo navazování kontaktu, k rozvoji fantazie, slovní zásoby či jemné motoriky,“ píše studentka pedagogiky z Masarykovy univerzity Dagmar Rybářová ve své práci s názvem Loutka při práci učitele v mateřské škole.

A tady navazuje právě nová metodika Dobrý začátek, která je postavena na tom, že nikoho nepoučuje učitelka, ale děti se učí společně s kamarádem-maňáskem. Maňásek řeší podobné obtíže, jako mají děti, a společně najdou cestu z problému ven. S pomocí loutky se dá řešit třeba i šikana, ventilovat agrese nebo se děti snáze otevřou, když jsou ostýchavé či osamělé. Celkově tak tato hračka zprostředkovává hlubokou identifikaci i odosobnění zároveň, proto je oblíbeným terapeutickým prostředkem.

Maňásek také může výborně převzít roli i někoho negativního nebo s nevhodným chováním. Často funguje lépe, když se problém řeší přes maňáska, než když učitel i děti kritizují za nevhodné chování jedno konkrétní dítě, které by se tak stalo terčem negativní pozornosti. Neexistují žádné parametry, jak by měl maňásek vypadat. Podle odborníků z neziskové organizace Schola empirica, ale platí, že čím je loutka větší a čím více připomíná lidského kamaráda, tím lépe.

Jak konkrétně použít maňásky při vzteku dítěte

Loutky mají svá jména a chodí na návštěvu do třídy ideálně jednou týdně. Jinak by měly zůstat ukryté mimo dosah dětí. Pokud jsou ve třídě dvě učitelky, jedna pohybuje maňáskem a propůjčuje mu hlas a druhá s ním mluví ze své pozice. Pokud je ve třídě pouze jedna učitelka, může mluvit za sebe i za maňáska. Když maňásek přijde, zeptá se ho učitelka, co ho trápí. Maňásek začne líčit svůj problém. Za chvíli začne maňásek komunikovat s dětmi a ptát se jich, co by dělaly v té situaci ony. Většinou děti začnou přímo s maňáskem komunikovat a radit mu. Tím si samy uvědomí, jak by se podobná situace dala řešit, pakliže by se do ní dostaly ony. (Maňásek by měl mít jméno, aby působil jako reálný kamarád. V textu je nahrazeno všeobecným „maňásek“, protože každé jméno je individuální.)

Příklad scénáře, jak pracovat s maňáskem při zvládání vzteku:

Maňásek: „Dneska děti ve škole zlobily, nadávaly mi do opičáků!“

Pedagog: „Jak ses při tom cítil?“

Maňásek: „Byl jsem hrozně rozzlobený, tak jsem jim taky nadával!“

Pedagog: „A jaký jsi měl z takového řešení pocit?“

Maňásek: „Moc dobrý ne, odpovídaly mi, že jsem blbeček, a řekly, že si s nimi nemůžu hrát.“

Pedagog: „Jestlipak existuje nějaké jiné řešení, které by v takové situaci fungovalo lépe? Chceš se zeptat tady dětí, jestli mají nějaké nápady?“

Maňásek: „Tak jo, ale je určitě nikdy nikdo netrápí.“

Pedagog: „Ale kdepak, já si myslím, že všechny děti občas někdo zlobí a pošťuchuje.“

Maňásek: „Vážně? A jak se, děti, cítíte, když vás někdo zlobí?“

Povzbuzujete děti, aby pojmenovaly své pocity.

Pedagog: „Já bych řekla, že takové pocity nám napovídají, že máme problém. Je to tak? Maňásku, co bys řekl, že je tvůj problém?“

Maňásek: „Problém je, že jsem hrozně rozčilený, když mě děti zlobí.“

Pedagog: „Přesně tak. Takže co můžeš dělat, abys ten problém vyřešil? Jaká jsou možná řešení nebo možnosti, co můžeš dělat?“

Povzbuzujete děti, aby navrhovaly řešení, jako třeba přehlížet, odejít pryč, udělat si ze situace legraci, zhluboka se nadechnout a uklidnit se, vysvětlit své pocity.

Pedagog: „Maňásku, tyhle děti jsou skvělí detektivové a řešení problémů jim jde výborně. Podívej se na tu spoustu možností, které vymyslely.“

Maňásek: „Mohli bychom si některé z těch nápadů procvičit? Nejsem si jistý, jak bych to měl dělat.“

Pedagog: „Dobře, vybereme dvě děti, které ti ukážou, jak máš reagovat, když tě někdo zlobí. A ty, maňásku, můžeš hrát toho, kdo zlobí, ano?“

Vybrané dvě děti přehrávají situaci.

Maňásek: „To bylo skvělé – vůbec jste na mě nereagovaly, když jsem vás zlobil. Vlastně mě pak nebavilo vás pošťuchovat. Příště až se mi někdo bude posmívat, to určitě taky zkusím. Pak vám řeknu, jak to dopadlo.“

Na další hodině:

Maňásek: „Víte, co se stalo? Děti se mi zase posmívaly a říkaly, že jsem hloupý a neumím ani kopnout do balonu. A víte, co jsem pak udělal?“

Pedagog: „Řekni nám to, maňásku.“

Maňásek (předvádí): „No, byl jsem vážně rozčilený a vzpomněl jsem si, že bych měl říct, jak se cítím. Ale to mi v tu chvíli nešlo. Tak jsem se zhluboka nadechl – raději několikrát, abych se uklidnil, a v duchu jsem si řekl: vůbec si toho kluka nebudu všímat, dokážu být silnější než on. Pak jsem odešel jinam a našel jsem si na hraní jiné děti.“

Pedagog: „A jak ses potom cítil?“

Maňásek: „Bylo to tak skvělé, cítil jsem se moc silný.“

Pedagog: „Myslíte, že si maňásek vedl dobře? Bylo jeho řešení dobré? Vedlo k dobrým pocitům? Bylo bezpečné?“

Reflexe

Zkušenosti z mateřských škol, které maňásky využívají, ukazují, že se dlouhodobě zlepšuje klima ve třídě. 

Literatura a použité zdroje

[1] – HAVRDOVÁ, Egle. et al. Kurikulum Dobrý začátek. Praha : Schola Empirica, 2019. 108 s. ISBN 978-80-905748-8-5.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
1.03 MB
PDF
Metodika Dobrý začátek: Zvládání vzteku

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Dipl.-Pol. Bára Procházková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého
  • Předškolní vzdělávání
  • Sociální a personální kompetence
  • ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída