Lze u nečtenářů při práci s textem rozvíjet porozumění předčítanému, vnímání souvislostí, předvídání, vyvozování závěrů, spojování informací do smysluplných celků a jejich hodnocení, tedy základy čtenářských strategií? Víme nebo tušíme, že odpověď je ano.
Jakým způsobem je vhodné u dětí/nečtenářů postupovat, které čtenářské strategie volit a jak je posilovat, se pokusíme přiblížit na konkrétních ukázkách programu kombinujícího četbu na pokračování a řízené činnosti obsahově zasazené do kontextu daného textu. Stěžejní část práce s textem byla realizována v rámci tzv. komunitního kruhu.
Propojující dějovou linku poskytla publikace autorky Jennifer Berne „Kamil neumí lítat“ (ilustrace Keith Bendis, Albatros, Praha, 2011). Knížka není členěna do kapitol, pro rozfázování četby je tak využita měnící se obsahová linka příběhu. V souladu s ní bylo navrženo 5 témat v následujícím znění a pořadí: Záliby a sny, Potěšení z učení, V nouzi poznáš přítele, Když se splaší počasí, S radostí jde všechno líp.
Cílem příspěvku je ve zkrácené podobě představit „metodické zákulisí“ programu a přípravu pro vedení jednotlivých „čtenářských lekcí“. Pro danou věkovou skupinu byly zvoleny čtenářské strategie: Hledání souvislostí, Kladení otázek, Vizualizace, Usuzování, Předvídání a Shrnování. Popis ostatních řízených činností (pohybových, výtvarných, hudebních) není předmětem tohoto textu.
Komunitní kruh zahajujeme shrnutím toho podstatného, čemu byla věnována pozornost v předchozím dni (první den projektu se nejedná o shrnutí, ale o představení toho, co děti v rámci programu čeká), a umožníme dětem krátce vyjádřit dojmy a prožitky, popsat, co je zaujalo, co nového se dozvěděly (na co se těší, co se chtějí dozvědět). Další průběh komunitního kruhu je rozčleněn do 3 částí: uvedení do tématu, četba z knihy a hádanková hra rozvíjející čtenářské strategie (předčtenářské dovednosti).
V první části se na pozadí témat jednotlivých dní věnujeme rozvíjení mluveného projevu a souvislého vyjadřování ve větách, slovních reakcí na kladené otázky a nácviku vedení dialogu, diskuze (popř. upevňování správné výslovnosti). Kladením otázek usilujeme o aktivizaci předchozích zkušeností a znalostí dětí.
Před četbou každého úryvku necháme děti předvídat z obrázků. Níže v textu jsou uvedeny příklady otázek, které se zaměřují na detail a pomáhají dětem ilustrace „číst“. Po četbě konkrétního úryvku knihy pomocí otázek zjišťujeme, zda děti přečtenému rozumí. Tedy zda jsou schopny sledovat dějovou linku a svými slovy vyjádřit hlavní děj či myšlenku, zda rozumí všem slovům a slovním spojením a dokáží sledovat souvislosti v textu.
Po četbě se vracíme k tomu, co děti před čtením předvídaly z obrázků (v čem byl jejich odhad správný, v čem se lišil), následně znovu prohlížíme ilustrace a odhalujeme další detaily, které vyplynuly z informací v textu. Závěrem se ptáme, co děti při předčítání zaujalo, překvapilo či pobavilo.
Komunitní kruh je ukončen skupinovou hrou zaměřenou na rozvoj konkrétní čtenářské strategie (ČS). Tyto aktivity jsou tematicky uzpůsobeny příběhu knihy a posilují prožitkové učení hrou.
Komunitní kruh na téma „co děláme rádi ve volném čase a o čem sníme“. Co si přestavíte pod slovem „koníček“? Co děláte rádi po školce? Zdají se vám sny a o čem? Přáli jste si někdy něco tak moc, že se vám to splnilo?
Přečteme text z knihy od začátku po pasáž, kdy špačci usínají v hnízdě a sní, tj. 6 stran ilustrovaného textu.
Na závěr komunitního kruhu zařadíme hádankovou hru „Sny“.
Zaměření: rozvoj porozumění slyšenému, sledování děje, používání znaků, ČS Vizualizace
Popis: Představ si, že jsi jeden ze špačků, už se blíží večer a ty si právě leháš do jednoho z hnízd postaveného na trámu stodoly. Zavři oči a pověz: Jaké to tam je? Jaké cítíš vůně? Co slyšíš?
A vychází sluníčko, oči otevřeme a protáhneme se. V knížce jsme četli, že se malým špačkům v hnízdě zdály pěkné sny. Ale o čem byly? Zkusme si vzpomenout, co se kamarádům špačkům z knížky zdálo.
Pracovní list: Před sebou máte k vyluštění hádanku. U každého obrázku je malý čtvereček. Do čtverečku udělej značku (třeba křížek nebo puntík) u těch obrázků, na kterých jsou nakresleny sny, o kterých jsme četli v knížce. U snů, které v knížce nebyly, nechej čtvereček prázdný. Do největšího políčka pak domaluj, o čem máš sny ty.
Komunitní kruh otevřeme společným hledáním významu rčení „žádný učený z nebe nespadl“. Kdo umí jezdit na kole? A uměli jste to hned nebo jste museli trénovat? Co by se stalo, kdybyste to po prvním pádu vzdali? Dále pátráme po tom, co by se děti chtěly naučit nového a proč („učíme se, co nás baví, a baví nás, co se učíme“), a zda mají zkušenost s tím, že by se někdo někomu posmíval za to, že něco neumí. Pokud ano, jak jste se cítili, jaké to bylo?
Přečteme text od pasáže popisující první hodinu létání po část, kdy špaček Kamil po posměchu ostatních tráví celé léto v knihovně a čte, tj. 8 stran ilustrovaného textu.
Komunitní kruh uzavřeme hádankovou hrou „Kdo je to?“
Zaměření: rozvoj práce s informacemi, odhalování podstatných znaků, vlastností, schopnosti slovně reagovat, rozvoj ČS Usuzování
Popis: Má to kšiltovku a barevné praporky, bezvadně ovládá létání, výkruty i lopingy a občas se zlobí – kdo je to? / Má to mnoho bratranců a sestřenic, nosí černý frak a sní o rytířích – kdo je to? / Má to černá pírka, zablácené nožky a rádo to prohání brouky a mušky – kdo je to? … apod.
Děti se snaží podle slovního popisu uhodnout postavu z dosud přečtené části knihy (učitel Peroutka, špaček Kamil, špaček Pepík a další). Není založeno primárně na schopnosti zapamatovat si přečtené, ale motivujeme děti k práci s knihou. Hrají si na detektivy, hledají stopy, indicie, důkazy. Dáváme prostor ke zdůvodnění.
Téma zahájíme povídáním o tom, Jak se pozná kamarád?, Jaký jsem já kamarád?. Děti se pokoušejí pojmenovat vlastnosti nebo chování, jež pro ně představují kamarádství. Nápady komentujeme, oceňujeme.
Přečteme text od části popisující začátek podzimu po pasáž, kdy hejno s Kamilem uvázaným do stuh odlétá na jih, tj. 6 stran ilustrovaného textu.
Komunitní kruh uzavřeme hádankovou hrou „Jak to bude dál?“
Zaměření: rozvoj schopnosti sledovat příběh, popsat situaci dle obrázku, vyjadřovat samostatně a smysluplně své myšlenky a úsudky, rozvoj ČS Předvídání a posloupnost děje
Popis: Paní knihovnici se při úklidu pomíchaly obrázky v knížce. Pomůžete jí je poskládat? Jak myslíte, že bude příběh špačka Kamila pokračovat?“
Úkolem dětí je deset obrázků, které vystihují jednotlivé pasáže textu, poskládat do posloupnosti, jak odhadují, že děj bude pokračovat. Pracují samy nebo ve skupinkách, komentují svá rozhodnutí. Odhady dětí zaznamenáme na velký papír (po přečtení celé knihy se k úkolu vrátíme a vyhodnotíme).
Téma věnované různým podobám počasí, větru (podle síly, intenzity). Jak se říká malému větru, když příjemně pofukuje? A když fouká opravdu hodně? Jak bude venku, když se řekne jasno, polojasno, zataženo? Co je to hrom, co blesk? Co se obvykle stane před deštěm? Viděl někdo duhu? Padat kroupy?
Přečteme text od pasáže popisující příchod hurikánu, únik hejna před bouří do bezpečí jeskyně po skončení bouře, tj. 6 stran ilustrovaného textu.
Komunitní kruh ukončíme hádankovou hrou „Je to tak? Knížko, raď!“
Zaměření: rozvoj porozumění slyšenému, chápání významu znaků/symbolu a porozumění jejich komunikativní funkci, rozvoj ČS Usuzování
Popis: Kamil bezpečně uvázaný ve stužkách si konečně mohl prohlédnout to, o čem četl v knížkách celé léto, a skoro nic nezapomněl. Pamatujeme si i my, co se v příběhu stalo? Zkusme to zjistit. Když si nebudeme jistí, knížka nám poradí.
Pracovní list: Pracovní list obsahuje sedm tvrzení (např.: Kniha, kterou čteme, se jmenuje „Kamil umí lítat“, Kamil zná písmena abecedy, Cesta na jih je dlouhá, Kamil ostatním poradil, aby se před bouří schovali za kopec apod.), pomůcku pro použití znaků a prázdný arch pro záznam odpovědí. Úkolem dětí je zaznamenat, zda se v kontextu knihy jedná o výrok pravdivý (+), či nepravdivý (–). Nejprve dětem rozdáme tabulku s prázdnými políčky (kterou si mohou na závěr poskládat jako harmoniku) a vysvětlíme způsob záznamu, tedy znaky pro souhlasnou a nesouhlasnou odpověď. Jednotlivé výroky dětem představujeme jako hádanky a motivujeme je, aby na ně odpovídaly podle toho, co se dozvěděly v knížce. Po skončení ještě jednou hádanky luštíme společně a to tak, že v knížce hledáme důkazy pro jednotlivá tvrzení.
Téma otevřeme příslovím „s chutí do toho, půl je hotovo“. Povídáme si o tom, že veselá mysl, dobrá nálada a důvěra ve vlastní schopnosti pomáhá, aby se věci dařily. Víte, kdo je škarohlíd? A co máme na mysli, když o někom řekneme, že je veselá kopa nebo smíšek? Jak to vypadá, když máte velkou radost?
Přečteme závěrečnou část knihy popisující oslavu záchrany špaččí rodiny před bouří a Kamilovo zvládnutí umění létat, tj. 4 strany ilustrovaného textu.
Celý program a komunitní kruh posledního dne je vhodné uzavřít aktivitami „Která slova tvoří kytičku?“ a „Najdi cestu příběhu“.
„Která slova tvoří kytičku?“
Zaměření: rozvoj schopnosti sluchově rozlišovat začáteční hlásky ve slovech, příprava pro osvojování si elementární dovednosti číst a psát
Popis: Hurikán se prohnal loukou a rozfoukal kytičkám okvětní lístky. Pomozte jim je najít. Kytičky nám napovídají tím, jaké písmenko mají napsané na pestíku. Řekněte si nahlas slovo, které je na obrázku, a podle prvního písmenka poznáte, které kytičce lístek patří.
Úkolem dětí je s využitím grafických organizérů v podobě „kytičky“ roztřídit slova se shodným počátečním písmenem (K, H, S). Pro každé písmeno je vybráno 5 slov, ke kterým je přiřazen odpovídající obrázek z knížky. Jsou jimi:
K |
Kamil |
Knížka |
Kamarádi |
křídla |
kráva |
H |
hnízdo |
Housenka |
Hejno |
hurikán |
hostina |
S |
sny |
Slzy |
Stužky |
sluníčko |
slavnost |
Děti nejprve pojmenují jednotlivé obrázky (s podporou vyučujícího). Poté děti seznámíme s písmeny K, H, S (velká tiskací) a ujistíme se, že je dokáží poznat. Děti pracují společně ve skupině nebo je možné vytvořit 3 menší skupiny (každá pak skládá jednu z kytiček). Vyučující dětem pomáhá s pojmenováním obrázků a identifikací počátečního písmene.
„Najdi cestu příběhu“
Zaměření: rozvoj samostatného vyjadřování, osvojování poznatků, vysvětlování, vnímání posloupnosti děje, práce s knihou, rozvoj ČS Shrnování
Popis: Jeden ze špačků zaspal a neví, kudy se vydat, aby našel ostatní. Pomozte mu ptačí stopou ukázat cestu, ať může projít příběh pěkně popořádku, nebloudí a nepřeskakuje stránky.
Připravíme si herní archy, tedy na papír velikosti A0 (nebo flipchartový papír) libovolně umístíme obrázky vyjadřující podstatné části děje. Z chlupatých drátků si děti vyrobí ptačí pařátek a rozdělíme je do menších skupin (po cca 5). Každá skupina dostane k dispozici jeden herní arch a na misce rozředěnou temperovou barvu. Děti pomocí obtisků pařátku vyznačí na hracím archu cestu příběhu, tedy putují od obrázku k obrázku v pořadí, v jakém se odehrál děj přečtené knihy. Poté děti cestu komentují, snaží se samostatně vyjádřit příběh a jeho hlavní myšlenky.
Po skončení aktivity děti za celotýdenní úsilí odměníme výrobou „létajícího“ špačka (viz přiložený návod). Herní archy vystavíme na volně přístupné místo, kde budou k nahlédnutí také rodičům a dalším návštěvníkům školky. Létající špačky si děti mohou odnést domů.
Zpracovala: Veronika Fiedlerová, leden 2019
(zkráceno a upraveno v říjnu 2019)
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.