Článek na téma rozvoj čtenářské/matematické/digitální gramotnosti v různých vzdělávacích oborech a oblastech MŠ a ZŠ. Jedná se o popis hodiny výuky regionálního zeměpisu nejčastěji 8. ročníku. Typicky při výuce Asie… Z hlediska čtenářské gramotnosti, schopnosti třídit informace, odhalovat ty nevěrohodné, nepřesné, nebo záměrně zkreslené, je v zeměpise dobrou technikou při výuce regionální geografie následující přístup:
Pravděpodobně začínáte krátkým přehledem a seznámením se základními fakty o Asii, případně orientací v mapě v nezbytném rozsahu, nutném pro další výklad. Důraz kladete na fyzicko-geografické podmínky v nejširším slova smyslu, a to doporučuji s maximálním důrazem na pochopení – má to velký vliv na rozmístění nerostných surovin včetně těžby dřeva a pěstování hospodářských plodin a domestikovaných zvířat. Jako doplnění je důležitý i stručný sociálně-geografický přehled (humánně-geografický) s tím, že přemíra faktografie oslabuje níže uvedený přístup, neboť faktografii jsou schopni si žáci vyhledat sami. Průmyslová odvětví jsou kombinací fyzicko-geografických a sociálně-geografických předpokladů; dle mého názoru s převahou významu těch fyzicko-geografických, proto zvýšený důraz na FG výše v textu. Jinak řečeno: průmysl nejvíce závisí na zásobách nerostných surovin v regionu (státu) a zemědělských podmínkách regionu (státu); to vše propojeno s podnebím, geografickou polohou, dostatkem srážek atp.
Pojďme tedy k samotné technice. K její realizaci jsou potřeba některé materiální předpoklady – lze je přizpůsobit konkrétním školním podmínkám. U nás ve škole máme k dispozici dvě sady atlasů. Školní atlas světa od Kartografie Praha z roku 2018 (ISBN: 978-80-7393-399-9) a školní atlas světa od SHOCARTU z roku 2013 (ISBN: 978-80-7224-031-9); kromě toho i starší – „bílou“ verzi Kartografie a také atlas „Tomešův“. V minimální variantě stačí atlasy dvojího druhu. Máme-li jich více druhů, je možno zapojit mimořádné nadané žáky, aby nacházeli (a vysvětlovali) rozdíly mezi různými stejně starými a stejnými různě starými atlasy.
Pracuje se po dvojicích či trojicích. Čtveřice a vícečetné skupiny by byly, vzhledem k rozsahu zadání, příliš velké. Ale vše je možno upravit se znalostí konkrétních podmínek tříd.
Rozdají se dvě sady atlasů, tak, aby sousední skupinky neměly stejné atlasy. Zadání je v minimální variantě zaměřeno na vyhledávání nejčastěji zobrazených zemědělských plodin na hospodářských mapách příslušných atlasů, ve variantě optimální jsou přidány nerostné suroviny a ve variantě maximální je otevřena i možnost vyhledávání průmyslových odvětví, případně druhů dopravy i nacházení oblastí s nejvyšší a nejnižší hustotou zalidnění. Maximální varianta umožňuje analýzu a syntézu; hledání příčin, důsledků a zobecňování.
Žáci si tedy nejprve dle základního regionálního přehledu z úvodu regionálního členění světadílu v atlase vymezí/uvědomí region, ve kterém informace vyhledávají. V rámci těchto regionů (např. Jihovýchodní Asie – tam to funguje velmi názorně a přehledně – ale, nejen u Asie, i u ostatních světových regionů…) provedou statistickou analýzu dat v atlasech. Navrhuji použít tabulkovou metodu; tady se nabízí použití výpočetní techniky v jakémkoliv slova smyslu, ale konkrétní přístup k řešení je možno nechat na dětech, chceme přeci rozvíjet kompetenci k řešení problémů. Často stačí jim „naťuknout“ vhodné řešení. Dovednost vyhledávat a třídit informace je pro kritické myšlení v budoucím životě velmi důležitá.
Statistická analýza zní velmi nadneseně, ale jde jen o to spočítat četnosti kartografických značek označujících jednotlivé plodiny, nerostné suroviny, průmyslová odvětví, druhy dopravy atp. příslušných zkoumanému regionu. Nejčetnější značky se nám velmi rychle vyprofilují. Pak je možno zvolit třeba tři nejčetnější, a ty vypsat jako typické reprezentanty plodin, surovin atp. pro zkoumaný region. Je samozřejmě velmi jednoduché poté ze zvolených (např. tří nejčetnějších) plodin, ner. surovin atp. vyhledat ty státy, které se na celkovém počtu nejvíce podíleli, to ověřit v tabulkách zem. produkce, těžby nerostných surovin atp. a poté zapsat, případně vypíchnout světově významné producenty.
Takto provedené výstupy se potom porovnávají mezi jednotlivými skupinami ať už stejných atlasů, či různých (rokem vydání nebo vydavatelem); diskuse nad odlišnostmi se nabízí. Zároveň dojde ke kontrole, argumentaci mezi skupinami atd.
Výstupem je žáky vytvořený přehled jejich vlastních aktivit, nikoliv tupý nezáživný diktát či výpisky. Již při samotném výukovém procesu se spoustu věcí naučí a dosahují tak i lepších výsledků při hodnocení. Samozřejmě, že je vhodné již při procesu tvorby poznání jednotlivé skupiny i jednotlivce sledovat a nadprůměrné výkony (úměrně schopnostem žáků) průběžně či na závěr hodnotit (ohodnotit).
Vypracoval Ing. Bc. Kamil Bujárek, Gymnázium Varnsdorf
7. 6. 2019 ve Varnsdorfu
