Vývoj hudebního umění jde od pradávna ruku v ruce s vývojem tvůrčího vyjadřování člověka, které souběžně sleduje lidskou evoluci vůbec. Je-li naší snahou v rámci školní hudební výchovy představit tyto jednotlivé etapy a mezníky hudebně tvůrčího vývoje především západní civilizace, je možné navázat na chronologickou strukturu učební náplně dějepisu a provázat tak onu obecnou a specializovanější náplň základního vzdělávání. Některé poznatky se v těchto oblastech dokonce vzájemně prolínají a některé se navzájem podporují a upevňují celkový rámec obou vzdělávacích sfér.
Pro tyto záměry se mohou osvědčit pracovní listy, které spolu s doplňováním podle výkladu, hudebních i vizuálních ukázek a řešením kvízů a úkolů mohou vytvořit učební nástroj prohlubující tento rámec hudebně výchovné činnosti.
Téma pravěké hudby se jeví být dosti ohraničené naším omezeným poznáním uměleckých a hudebních stránek života našich pravěkých předků. Ve výkladu k tomuto tématu, podle něhož si žáci doplňují do textu pracovního listu základní poznatky a pojmy, je možné začít u fenoménu „Jeskyně Tří bratří“ ve Francii. Tamní nástěnné rytiny z doby přibližně před 40 tisíci lety zachycují například mužskou postavu v rituální masce držící hudební luk. Tedy ne luk jako zbraň užívaný k lovu zde zobrazeného stáda sobů, ale jako obřadní, magický, ale i hudební prostředek, který má vlivem vyšších mocností zajistit úspěšný lov. [1]
To nás přivádí také k tématu funkce tehdejších hudebních projevů, a to jako součást jisté ceremonie, magického obřadu, šamanského zaříkávání. [2]
Je třeba také zmínit předpoklad, že také znějící podoba takovéhoto hudebního vyjádření kladla důraz především na rytmus. V tomto ohledu tak můžeme žákům pravěkou hudbu do jisté míry připodobnit k hudebnímu projevu přírodních domorodých národů a kmenů současné či spíše nedávno uplynulé doby. Je potřeba ve výkladu zmínit i pravěké hudební nástroje, o jejichž existenci nás zpravují například také novodobé archeologické nálezy. Můžeme uvést například kamenná, dřevěná či kovová chřestítka, jednoduché bubny z dutých kmenů, píšťaly z rákosu a zvířecí rohy, hudební luky. [3]
Nejstarší hudební/zvukové nástroje jsou pak kostěné píšťaly z prstových článků soba. Materiálem, z něhož byly tehdejší nástroje vyrobeny, bylo tedy dřevo, hlína, kůže, kosti, rohovina či zvířecí střeva. [4]
Tyto údaje budou představovat naše základní poznatky o hudbě tohoto historického období a na ně budou navazovat další témata zpracovávaná v následujících pracovních listech. Mohou být také podkladem pro další související a doplňující činnosti.
[1] Srov. např. Ihde, D.: Technologies—Musics—Embodiments. In: Janus Head: An Interdisciplinary Journal of Philosophy, Literature, Phenomenological Psychology and Art, 2007, 10, s. 15–16.
[2] Srov. Smolka, J.: Dějiny hudby. Brno: TOGGA, 2001.
[3] Tamtéž.
[4] Srov. Sachs, C.: The History of Music Instruments, New York: W. W. Norton & Company, 1968, s. 25–64.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.