Jídelníček v číslech

V rámci projektu PPUČ a hledání úloh na rozvoj čtenářské, matematické nebo digitální gramotnosti jsem v InspISu našel jednu zajímavou úlohu, kterou jsme se s kolegy rozhodli pro náš projekt trochu upravit a následně vyzkoušet v praxi.

Úloha se týká vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, části, která se věnuje zdraví, respektive výživě.

Učitelé mohou mít často problém jak jednoduše vysvětlit a zaujmout děti pro zdravé a vyvážené stravování. A co když u toho ještě budou chtít procvičit matematiku, češtinu nebo práci s počítačem?

Že už je toho moc a nedá se to skloubit? Pojďme se na to spolu podívat.

Hlavním úkolem úlohy je sestavit zdraví a vyvážený týdenní jídelníček z „dostupných“ surovin. Dostupnými se myslí takové suroviny a potraviny, které se dají snadno koupit a u kterých je možné zjistit množství látek, z kterých se skládají. Pro začátek nebo v nižších ročnících lze použít pouze základní složky, jako jsou sacharidy, tuky, bílkoviny, nebo energetickou hodnotu. Pro ztížení úlohy lze přidat sůl, cukry, nasycené/nenasycené mastné kyseliny, nebo vitamíny, minerály, vlákninu a vodu.

Žáci si najdou na internetu informace o složení jimi vybraných potravin a vytvoří si velkou tabulku, do které tyto informace postupně vkládají. Protože těchto potravin může být velké množství, doporučuji, aby si mezi sebou potraviny rozdělili (např. masné výrobky, zeleniny, ovoce, pečivo, mléčné výrobky atd.) a doplňovali jednu sdílenou tabulku (buďto jednotlivě, nebo ve skupinkách). Pro zjednodušení jim můžeme tuto tabulku předpřipravit i předvyplnit některé hodnoty.

Dalším krokem je zjistit, kolik žáci v jejich věku (při výšce a váze) a při jejich běžném dni těchto látek potřebují, jaké množství je minimální a jaké již škodlivé. Tuto část doporučuji vytvořit společně s učitelem pro jednoho průměrného žáka.

Např.:

Draslík je látka, která je důležitá pro správnou činnost srdce, kosterních svalů a svalů zažívacího traktu. Jeho nedostatek i nadbytek je pro lidský organismus nebezpečný. Pro děti do 12 let je doporučená denní dávka draslíku 1200 až 1800 miligramů.

Velké množství vápníku je obsaženo např. v máku (ve 100 gramech máku je obsaženo 1400 miligramů vápníku).

Další část úlohy už by mohla být samostatná, ale opět můžeme žáky nechat pracovat ve dvojicích nebo malých skupinkách. Žáci by si měli sestavit takový jídelníček, který bude co nejvíce odpovídat zjištěným hodnotám.

Pokud bychom chtěli úlohu ztížit, můžeme zařadit požadavek vylepšit tabulku tak, aby nám podle množství využitých potravin sama spočítala energetickou hodnotu či množství jednotlivých látek.

Úlohu lze ale naopak také zjednodušit zadáváním jednotlivých úkolů jako např.:

Kolik gramů vepřového masa by podle údajů v uvedené tabulce dítě muselo sníst, aby přijalo právě 1 200 miligramů draslíku?

Kolik gramů bílého jogurtu bychom podle údajů v uvedené tabulce přibližně museli sníst, abychom přijali 1 400 mg vápníku, tedy stejně vápníku jako ze 100 g máku? (Pro výpočet využijte údaj v tabulce zaokrouhlený na stovky.)

Jako motivaci by si žáci mohli zmapovat podle těchto tabulek svůj jídelníček, popřípadě si ho upravit tak, aby byl co nejvíce podle dostupných informací vyvážený a co nejzdravější.

Kromě toho, že se žáci zaměří na výživu a složení potravin, si procvičí vyhledávání informací na internetu, posouzení pravdivosti nalezených informací, vytvoření či doplnění tabulky o vzorce, které jim následně umožní snadnější práci s tabulkou.

Pokud se tuto úlohu rozhodnete vyzkoušet, budu rád, pokud mi zkušenosti sdělíte. To platí i pro možné modifikace této úlohy.

Výstupy gramotností:

• potřebné informace získává z různých digitálních zdrojů na základě vlastních kritérií pro vyhledávání; získané informace posuzuje z hlediska souladu s již známými a na základě věrohodnosti příslušného zdroje
• využívá digitální technologie ke sdílení dat, informací a obsahu s vybranými lidmi a k týmové práci
• ukládá informace tak, aby je mohl v případě potřeby najít a použít i někdo jiný, s kým spolupracuje
• dovede samostatně i ve skupině vyřešit zadanou úlohu
• hledá svá vlastní (i neobvyklá) řešení a dovede je vysvětlit spolužákům
• vyhledá samostatně informace z různých médií (tištěných i digitálních) ke zvýšení efektivity své učební činnosti nebo k řešení problémů
• posoudí relevantnost získaných informací
• posoudí věrohodnost informačních zdrojů, které využívá
• rozpozná nepřesné a neúplné informace, dohledá potřebné informace
• prezentuje výsledky své či týmové práce i s využitím digitálních technologií