Mezipředmětový tematický blok je plánován na jeden týden, téma voda se svými činnostmi prolínalo do jednotlivých tematických okruhů.
Než jsme začali spontánně sepisovat nápady a vše, co už o vodě žáci znali, nechala jsem je, aby si se zavřenýma očima ohmatali rybí šupinu. Ta nám navodila vhodnou atmosféru. Jako motivace nám také posloužila křížovka, do které žáci ke každému datu vyplňují jméno, kdo podle českého kalendáře v daný den má svátek. Řešení jednotlivých částí křížovky pak uvádí na linky načrtnuté vpravo - viz příloha.
Sestavili jsme si myšlenkovou mapu:
![]() |
1. obrázek |
V myšlenkové mapě nám vyšla tato podtémata:
Jak dlouho vydrží člověk bez vody?
Každý si napíše svůj tip na papírek. Může se udělat graf či tabulka tipů. Zpracování dat udělá jedna dvojice žáků, zatímco ostatní mohou vyhledávat dané informace v encyklopediích nebo na internetu. Při této jednoduché činnosti žáci aktivují své myšlení a odhad, seznámí se s grafem.
Za jak dlouho vyschne zem v květináči? Vyklíčí rostlinky bez vody?
Do stejných nádob je nutné dát stejné množství zeminy a nasadit fazole nebo jiná semena. Třetina třídy zalije semeno jednou lžící vody, třetina dvěmi lžícemi vody a poslední třetina třemi lžícemi vody. Žáci pak budou sledovat, za jak dlouho bude zem suchá a jestli rostlinka vyraší - i ona potřebuje pro svůj život vodu. Pokus seznámí žáky se základní přírodovědnou dovedností získávat informace pozorováním.
Jaká je voda a co dělá (umí)?
Žáci zapisují své nápady na balicí papír. Obohatí si svou slovní zásobu o slovesa a přídavná jména.
Koloběh vody
Žáci si připraví větší nádobu (kuchyňský hrnec) s vodou, zakryjí ji celofánem a pevně uzavřou provázkem nebo zavařovací gumou. Pak už ji nechají ohřívat na slunci (tip: pro urychlení procesu je možné do nádoby nalít teplou vodu, jinak pokus trvá dlouho). Při vypařování se na celofánu vytvoří kapky, ty se začnou shlukovat k sobě, až nakonec spadnou do nádoby, tak se celý proces stále opakuje jako v přírodě. Opět žáci získávají informace pozorováním.
Básnička o koloběhu vody s otázkami pro děti
Otázky:
Jiná varianta jsou otázky pro kamaráda. Ve dvojici si žáci připraví otázky o koloběhu vody, které si vzájemně pokládají. Pokud nebudou znát odpověď, mohou se obrátit na ostatní spolužáky.
VODA, VODA, VODA, DÉŠŤ!
KAMPAK, VODO, KAMPAK JDEŠ?
TVOŘIT PÁRU, TVOŘIT MRAK,
PAK SE SNÁŠET PO KAPKÁCH.
KAMPAK, VODO, KAMPAK JDEŠ,
ŽE ZAS VŽDYCKY OMLÁDNEŠ?
KAM TVÉ CESTY POTEKOU?
BUDOU POUTÍ DALEKOU
S KRŮPĚJEMI V JEZERU
TVOŘIT JEHO NÁDHERU?
AŽ TĚ POTKÁ SLUNÍČKO,
ZATOULANÁ KAPIČKO,
NAŠE OČI ULOVÍ
PESTRÝ OBLOUK DUHOVÝ.
PAK SE ZNOVU VYPAŘÍŠ,
O MOŘI NÁM VYPRÁVÍŠ.
Pomocí otázek si žáci prohloubí své znalosti o koloběhu vody, básničkou rozvíjejí paměť, mluvený přednes a věcné neslouchání.
Pracovní list k určování skupenství vody (viz příloha).
Malý test k ověření nově získaných znalostí. Žáci zapisují formy vody k nakresleným obrázkům.
Živočichové žijící ve vodě
Vyhledávání v encyklopediích a následné modelování z modelíny, samotvrdnoucí hmoty nebo keramické hlíny - prezentace s popisem. Žáci mohou pracovat samostatně nebo ve dvojicích. Po vytvoření vlastní ryby napíší základní informace o ní. Vznikne zajímavý soubor ryb a jiných živočichů, které lze dále roztřídit na sladkovodní a mořské (vyhledávání informací z knih, rozvoj fantazie, prezentace).
Vycházka nebo výlet k vodní nádrži nebo k řece, k potoku
Žáci mohou pozorovat okolí potoka, popisovat dno potoka - bahno, písek, kamení, betonová dlažba, mohou měřit teplotu vody, hloubku pomocí klacíku, mohou také odebrat do sklenice malé množství vody - pozorovat ji a porovnávat se vzorky pitné vody. Naučí se objevovat okolní krajinu, získávají hlubší vztah k přírodě.
Hra "Na molekuly" vztahující se k vodě
Žáci (dešťové kapky) chodí po vymezeném prostoru třídy, chodby nebo tělocvičny - na znamení s vyslovením čísla 2 - 10 (záleží na počtu žáků ve třídě) vytvářejí mraky. Žák, který přebývá, má možnost se opět vrátit do hry, a to tak, že vypočítá zpaměti jednoduchý příklad - ten mu řekne vybraný spolužák. Hrou si žáci upevní pohybové dovednosti.
Prohlížení map a globu
Žáci hledají a zapisují z map názvy spojené s vodou (oceány, řeky, rybníky, potoky, přehrady, jezera...). Při společné práci sestavíme 3 skupiny (naše město (kraj), Česká republika, svět), do kterých žáci rozdělí všechny názvy. Druhá možná varianta je, že všechny názvy žáci rozdělí na přírodní a umělé. Žáci se naučí hledat v různých mapách, naučí se vyhledávat dané údaje.
Koláž vodních ploch - výtvarná hra
Na velký formát A1 žáci lepí a vrství různě strukturované modré papíry - papíry lze i dobarvit na modro až po přilepení. Mezi ně lze také dolepit přírodniny jako naplaveniny.
Výtvarná hra s barvou a vodou
Na výkres formátu A4 žáci kapou malé barevné kapky, které pomocí brčka rozfoukávají do všech stran. Používají všechny barvy „vody" - modrou, zelenou až k hnědé.
Sebehodnocení
Součástí těchto výstupních otázek byl i rozhovor o odpovědích. Žáci si tak sami uvědomili váhu pomoci.
Sebehodnocení:
Všechny aktivity mohou být součástí deníku o vodě - tak jsme nazvali své zápisky z pozorování, které si žáci zaznamenávali do sešitu (nelinkovaný, formát A5). U jiných aktivit žáci napsali na volné stránky pouze nadpis (např. Živočichové žijící ve vodě) a dle své fantazie si nalepili ilustrační obrázky s vlastními popisky.
Test pro rodiče k ověření získaných znalostí
Žáci si sami připravili otázky pro rodiče související s projektem Voda (viz ukázka jejich otázek). Na každou takto vytvořenou otázku museli sami znát odpověď. Otázky si napsali do svých deníků (při každé nové otázce si vlastně zpětně žáci procvičovali probrané poznatky). Rodiče na ně odpovídali za domácí úkol. Ve škole žáci provedli kontrolu domácích úkolů a naopak oni měli za domácí úkol sdělit a popřípadě rodičům vysvětlit správné odpovědi.
Otázky pro rodiče:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.