Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Uvolněné úlohy PISA 2015 pro rozvoj nejen přírodovědné gramotnosti
Odborný článek

Uvolněné úlohy PISA 2015 pro rozvoj nejen přírodovědné gramotnosti

9. 10. 2018 Základní vzdělávání
Autor
Jakub Holec

Anotace

Úlohy PISA pro hodnocení přírodovědné gramotnosti žáků 9. ročníků ZŠ vyžadují porozumění textům a matematické myšlení. Úlohy jsou zaměřené na řešení reálných problémů a situací, při nichž kromě vlastní přírodovědné gramotnosti žáci rozvíjejí i gramotnost čtenářskou a matematickou. Článek poskytuje učitelům možný zdroj inspirace do výuky propojující rozvoj důležitých gramotností dětí na obsahu přírodopisu/biologie.

Publikace České školní inspekce s uvolněnými úlohami mezinárodního šetření přírodovědné gramotnosti PISA 2015 obsahuje úlohy primárně zaměřené na hodnocení úrovně přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Úlohy PISA vycházejí z reálných situací, jsou dobře sestaveny a mohou být pro žáky i atraktivní. Samotné úlohy obvykle neověřují pouze faktické znalosti, ale obsahují zásadní informace především ve formě textů, tabulek, grafů a schémat, přičemž ověřují, jak žák dokáže s uvedenými informaci pracovat při řešení reálných problémů v úloze. Jde o úlohy s potenciálem rozvoje přírodovědné gramotnosti dětí, ale rovněž také čtenářské a matematické gramotnosti.

Podívejme se tedy blíže na jednu z těchto úloh, která se zaměřuje na problematiku migrace ptáků. Na úlohu se zaměříme z hlediska jejího přínosu pro rozvoj znalostí a dovedností pro výuku o živých systémech, ale zároveň i z hlediska potenciálu pro rozvoj nejen přírodovědné gramotnosti.

V první části úlohy má žák k dispozici základní informace o migracích ptáků a má odpovědět na otázku k evoluční příčině tohoto chování. Druhá část otázky se zaměřuje na možné problémy spojené se sčítáním migrujících ptáků amatérskými ornitology. Třetí otázka pak ověřuje žákovu schopnost rozpoznat a získat informace ze schématu, který znázorňuje směry migrace kulíků.

Zdroj: ČŠI

Cílem první otázky je ověřit znalost základních principů evolučního vývoje a dovednost tuto znalost využít při výběru nejlepšího vědeckého vysvětlení evolučního chování ptáků při migraci ve velkých skupinách. Jedná se o ověřování obsahové znalosti. Pro správné řešení úlohy je kromě vlastní znalosti potřeba najít v textu zadání přímo vyjádřené informace k migracím ptáků ve velkých skupinách v důsledku evoluce a na základě této informace vybrat správnou odpověď z uvedené nabídky. Pro vyřešení úlohy je kromě vlastní obsahové znalosti oboru důležitá především základní úroveň čtenářské gramotnosti.

Zdroj: ČŠI

V druhé úloze má žák uvést alespoň jeden konkrétní faktor, který může při sčítání dobrovolnými amatérskými pozorovateli ovlivnit přesnost jejich výsledků. Přitom je potřeba své tvrzení vysvětlit z hlediska možného vlivu na zjištěné počty migrujících ptáků.

Jedná se o ověřování schopnosti žáka racionálně a vědecky zdůvodnit možné příčiny vzniku nepřesností a následně také vysvětlit ve vazbě na nepřesnosti vzniklé sčítáním ptáků amatérskými ornitology. Pro rozvoj čtenářské gramotnosti se nabízí úlohu rozšířit o skupinovou práci, při které jednotlivé skupiny žáků mají k dispozici odborný text, který popisuje vybrané faktory nepřesností sčítání a příčiny jejich vzniku. Žáci přitom pracují s různými odbornými texty a na základě jejich porozumění provedou shrnutí ostatním skupinám, tedy prezentují výsledná zjištění. Takto je následně možné navázat další diskuzí o faktorech chybného sčítání migrujících ptáků.

Zdroj: ČŠI

Ve třetí otázce má žák k dispozici mapy ukazující na migrační trasy a velikost migrujících skupin kulíka zlatého. Z nich žák získá informaci, že migrační trasy kulíka na sever se liší od těch, které podniká na jih za teplem a potravou. Pro správné vyřešení úlohy je potřeba, aby žák porozuměl informaci vyjádřenou formou mapy s vytvořenými směry migračních tras kulíka a využil ji pro vyřešení úlohy. Přitom i zde se naskýtá příležitost vyhledávat a propojovat přímo či nepřímo vyjádřené informace v odborném textu a následné poznatky o příčinách rozdílných migračních tras prezentovat a odpovídat na otázky spolužáků, resp. učitele v rámci následující diskuze.

Text je úvodním článkem seriálu, který se zaměřuje na potenciál rozvoje čtenářské, matematické a digitální gramotnosti při řešení uvolněných úloh mezinárodního šetření přírodovědné gramotnosti žáků PISA 2015. Výše uvedené úlohy nabízejí příležitost k rozvoji znalostí a dovedností směřujících k přírodovědné gramotnosti, ale přitom umožňují rozvíjet díky práci s textem i čtenářskou gramotnost.

Literatura a použité zdroje

[1] – BLAŽEK, Radek. Publikace s uvolněnými úlohami z mezinárodního šetření PISA 2015 - Úlohy z přírodovědné gramotnosti a metodika tvorby interaktivních úloh. Praha : Česká školní inspekce, 2017. 76 s. ISBN 978-80-88087-12-0.
[2] – Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. Praha : Národní ústav pro vzdělávání, 2018. 10 s.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

RNDr. Jana Motyková
31. 1. 2019, 12:43
Příspěvek autora orientovaný na ověření přírodovědné gramotnosti žáků ZŠ poskytuje zajímavé doplnění výuky biologie, svým obsahem napomáhá rovněž k rozvoji čtěnářské gramotnosti a podporuje práci s odborným textem a interpretaci získaných informací.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Uvolněné úlohy PISA 2015 pro rozvoj nejen přírodovědné gramotnosti.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému