Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Řešení netradičních úloh v hodinách přírodovědy 2
Odborný článek

Řešení netradičních úloh v hodinách přírodovědy 2

27. 11. 2018 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Jan Šindelář

Anotace

Článek se zabývá dalšími třemi netradičními úlohami, které žáci 5. ročníku řešili v rámci mého výzkumného šetření. Rovněž se dovídáme, jaké byly nejčastější chyby žáků a k jakým miskoncepcím mohlo docházet. Úlohy byly zaměřeny na skupenství a změnu látek.

Cíl

Cílem bylo zjistit, zda jsou žáci pátého ročníku schopni samostatně řešit netradiční úlohy v hodinách primární přírodovědy.

V této části se setkáme s dalšími třemi úlohami a s výsledky, kterých žáci dosáhli při jejich řešení. Jedná se o netradiční úlohy týkající se změn a skupenství látek. Během samostatné práce žáci pracovali svědomitě a snažili se dosáhnout co nejlepších výsledků. Motivování byli, jak jsem psal v předchozím příspěvku, věcnou cenou pro první tři nejlepší řešitele. Podívejme se tedy nyní na další tři otázky i s jejich popisem a vyhodnocením.

3. Úloha – Tato úloha patřila podle žáků k těm jednodušším

Zadání úlohy:

Voda se jako jedna z mála látek vyskytuje běžně v přírodě ve všech 3 skupenstvích – plynném, kapalném a pevném. Z následujících 4 tvrzení vyber jedno, které pro skupenství vody platí:

A. Voda ve všech třech skupenstvích vytváří krystaly, které jsou nejvíce patrné u ledu.

B. Změna ledu v kapalnou vodu a kapalné vody v páru je dána změnou teploty prostředí, ve kterém se voda nachází.

C. Led, kapalná voda a pára mají různé vnitřní látkové složení.

D. Ve vzduchu je voda přítomna pouze, pokud se tvoří mlha.

Popis:

Jednalo se o uzavřenou úlohu s výběrem jedné správné odpovědi. Žáci měli v úloze vybrat jedno tvrzení, které bylo pravdivé. Úloha se týkala poznatků o vodě v jednotlivých skupenstvích. Všech 25 žáků odpovědělo správně. Mezi typicky nesprávné odpovědi bychom mohli označit všechny zbylé nabídnuté odpovědi. Všechny jsou založeny na častých miskoncepcích žáků a na jejich naivních představách, které tvoří jejich individuální zkušenosti. U této skupiny žáků však k miskoncepcím nedošlo.

4. Úloha – Tato úloha patřila k průměrně těžkým úlohám

Zadání úlohy:

Při přípravě pokrmů velká část domácností využívá plynového sporáku. Při něm se energie získává reakcí zemního plynu a kyslíku za uvolnění světelné a tepelné energie. Tento jev se nazývá.............................. Na sporáku můžeme připravovat například brambory. Aby bylo možné brambory konzumovat, musíme je vložit do vody a tu zahřívat. Voda po určité době dosáhne teploty 100 °C, což se projevuje tím, že se z celého svého objemu voda vypařuje. Tento jev se nazývá..................................... Pokud všechny brambory nesníme a necháme je stát v hrnci měsíc v teple a na vzduchu, dojde k tomu, že se brambory začnou rozkládat, což se projevuje změnou jejich vzhledu, zápachem a podobně. Jde o tzv...................................

A konečně, když se nebudeme o sporák starat a necháme ho neustále politý vodou nebo jinou kapalinou, začne se ocel, z níž je vyroben, měnit na hnědočervenou látku, případně prášek a ve sporáku se budou objevovat díry. A to vše proto, že jde o proces zvaný................................

Nabídka odpovědí: 1 – hnití, 2 – rezivění, 3 – var, 4 – hoření

Popis:

Jedná se o otevřenou úlohu se stručnou doplňovací odpovědí. Žáci měli na výběr čtyři slova a každé z nich měli doplnit do připraveného textu. Úloha je zaměřena na popis některých běžných změn látek, jejichž výsledkem je vznik látek jiných. Se všemi uvedenými změnami se žáci v běžném životě mohou setkat a získávat tak osobní zkušenosti, které mohou u této úlohy využít. U některých žáků se jako typická chyba vyskytla záměna pojmů var a hoření, což se u žáků vyskytlo v 5 případech, a záměna pojmů rezivění a hnití se vyskytla ve 3 případech. Jeden žák se úlohou vůbec nezabýval. Tato záměna pojmů mohla být způsobena nedostatečnou individuální zkušeností, případně neznalostí, co který pojem znamená. Za každé správně doplněné slovo mohli žáci získat 1 bod. Maximální počet bodů byl tedy 4. Má domněnka u této úlohy byla taková, že s touto úlohou nebude mít většina žáků problém, což se mi po vyhodnocení potvrdilo. Většina žáků úlohu zvládla.

Graf k úloze č. 4
Graf k úloze č. 4
Autor díla: Jan Šindelář


5. Úloha – Podle žáků patřila tato úloha k méně náročným 

Na obrázku je zachycena hořící dřevěná sirka. Vyber jednu správnou větu, která vystihuje průběh hoření.

Graf k úloze č. 4
 
byrev. Pixabay.com: [online]. [cit. 2018-08-06]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: <https://pixabay.com/en/fire-flames-burning-burns-orange-87392/>. 

A. Hoření může probíhat pouze v teplotách nad bodem mrazu (0 °C), při teplotách nižší již žádná látka nehoří.

B. Při hoření se uvolňuje ze sirky energie v podobě světla a tepla.

C. Hmotnost látek vzniklých při hoření (popel, dým) je dohromady nižší než původní hmotnost sirky.

D. Hoření by probíhalo i nadále stejně, pokud bychom hořící sirku přiklopili skleněným válcem.

Popis:

Jednalo se o uzavřenou úlohu s výběrem jedné správné odpovědi. Úloha je zaměřena na obecné znalosti týkající se hoření. Žáci měli vybrat jednu větu, která vystihuje hoření. Jednotlivá chybná tvrzení jsou koncipovaná tak, aby v sobě obsahovala typické žákovské miskoncepce. Jedná se o nevhodně zobecněné zkušenosti a z nich získané znalosti. Mezi špatnými odpověďmi se vyskytovaly zbylé tři varianty. Nejčastěji byla žáky uváděna chybná odpověď C – Hmotnost látek vzniklých při hoření (popel, dým) je dohromady nižší než původní hmotnost sirky. U této odpovědi se domnívám, že u žáků dochází k různým miskoncepcím, že hmotnost látek vzniklých při hoření je dohromady nižší než původní hmotnost sirky. Tyto vzniklé miskoncepce mohou být dány tím, že žáci nezapočítávají do hmotnosti plynné látky, které vznikají při hoření, a soustředí se pouze na vzniklý popel, který je viditelným zůstatkem po hoření. Za správnou odpověď žáci získali bod, za chybnou odpověď bod nezískali. Jak je ale z výsledků patrné, většina žáků úlohu zvládla velmi dobře.

Graf k úloze č. 4
Graf k úloze č. 5
Autor díla: Jan Šindelář

Resumé:

Žáci si s těmito úlohami poradili velmi dobře. U popisovaných úloh se nevyskytl v řešení téměř žádný zásadní problém. Po vyřešení všech úloh následovala společná kontrola správných odpovědí, kdy si žáci společně se mnou kontrolovali správné znění odpovědí. Ke správným odpovědím jsem žákům poskytl i vysvětlení, proč zrovna tato odpověď je správná. U páté úlohy jsme provedli i pokus s hořící sirkou, kde si žáci mohli též všimnout jednotlivých složek, které vzniknou při hoření. Žáci tuto formu výuky přijali velmi dobře. Za vypracování úloh nebyli žáci klasifikováni, a tudíž jim to přišlo i zábavné, a nenuceně se mohli dovědět nové informace. Doporučil bych zařazovat podobné úlohy do běžné výuky, a nutil bych tak žáky samostatně přemýšlet nad daným problémem. Poslední tři netradiční úlohy si představíme i s vyhodnocením v dalším příspěvku.

Reflexe

Žáci během řešení těchto netradičních úloh přicházeli na různá řešení. Tento způsob výuky podněcuje žáky k samostatnému uvažování a přemýšlení nad danou věcí. Podle mého názoru by se žáci s netradičními úlohami měli setkávat častěji ve více předmětech základního vzdělávání.

Literatura a použité zdroje

[1] – HEJNÝ, M.; HOUFKOVÁ, J.; JIROTKOVÁ, D. Matematické a přírodovědné úlohy pro první stupeň základního vzdělávání. Náměty na rozvoj kompetencí žáků na základě zjištění výzkumu TIMSS 2007. Praha : Ústav pro infomace ve vzdělávání, 2011. ISBN 978-80-211-0611-6.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jan Šindelář

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
27. 11. 2018
Příspěvek připomíná potenciál netradičních úloh v primární přírodovědě. Autor úlohy z dostupné publikace komentuje na základě jejich použití ve třídě a inspiruje tak ostatní k využívání takových úloh ve výuce.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída