Kognitivní mapa oborově vzdělávacího tématu Teplá a studená fronta a rešerše vybraných učebnic

Kognitivní koncept

Oborově vzdělávací poznání teplé a studené fronty, které jsem prezentoval v předešlém textu, vyúsťuje do kognitivní mapy.

Obrázek 7 Kognitivní mapa oborově vzdělávacího tématu Teplá a studená fronta

Autor díla: Jaroslav Vávra

Základem poznání je cyklona s teplým sektorem, který je ohraničený teplou a studenou frontou. Celý systém se pohybuje jak na severní tak i na jižní polokouli od západu k východu. Studený vzduch na čele ve studené frontě je rychlejší/aktivnější než ustupující studený vzduch v teplé frontě. Celkový pohyb systému studené a teplé fronty směřuje přibližně od západu k východu. Výsledkem je spojení obou studených vzduchů, vyrovnání teplot a tlaku, a tedy rozpad cyklony v okluzní frontě a obnovení rovnováhy a stability na atmosférické polární frontě.

Zařazení tohoto tématu v Rámcovém vzděláváním programu základního vzdělávání (Jeřábek & Tupý, 2017) je v rámci vzdělávacího oboru zeměpis problematické. Pokud toto téma budeme chápat jako počasí (přechod teplé a studené fronty), pak explicitně v zeměpise toto téma nenajdeme. Nejvhodnější vzdělávací obsahy v případě zeměpisu jsou uvedeny v Tabulce 1.

Tabulka 1 Umístění tématu „Teplá a studená fronta“ ve vzdělávacím obsahu Zeměpisu (zvýraznění JV)

Autor díla: Jaroslav Vávra Zdroj: Jeřábek & Tupý (2017), upraveno a zvýrazněno JV

Pro širší kontext uvádím, že téma počasí/podnebí se objevuje na 1. stupni ve vzdělávacím obsahu Rozmanitost přírody (v učivu „životní podmínky“). Zdroj: Jeřábek & Tupý (2017), upraveno a zvýrazněno JV

Na 2. stupni pak v Přírodopisu, ve vzdělávacím obsahu Neživá příroda (očekávaný výstup P-9-6-06 [žák] uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi) (zvýrazněno JV).

V Přírodopisu v doporučené části učiva pro výše uvedený očekávaný výstup se uvádí: podnebí a počasí ve vztahu k životu – význam vody a teploty prostředí pro život, ochrana a využití přírodních zdrojů, význam jednotlivých vrstev ovzduší pro život, vlivy znečištěného ovzduší a klimatických změn na živé organismy a na člověka. (zvýrazněno JV)

Z přehledu je patrné, že „anglické“ neutrální téma k rozhovoru, počasí, ztratilo v geografickém obsahu RVP ZV výrazně na svém postavení ve srovnání s tím, jak se toto téma učilo v zeměpisu před rokem 1990 (viz dále pojmová/obsahová analýza vybraných učebnic). Budiž však řečeno, že před rokem 1990 se o cyklonách na polární frontě učilo především nad územím Československa.

Umístění hodnoceného tématu Teplá a studená fronta v RVP pro gymnázia (3. stupeň) je komplikované. V RVP pro gymnázia (Jeřábek, Krčková, & Hučínová, RVP G, 2007) v rámci Geografie je nejpříhodnější vzdělávací obsah Přírodní prostředí a očekávaný výstup: „[žák] objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů“. Ze stejného vzdělávacího obsahu ještě: „[žák] rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi.“ (zvýrazněno JV)

Více může pomoci Katalog požadavků ke společné části maturitní zkoušky, Zeměpis (Zieleniecová, 2000?), ve kterém ve Specifických cílech pod označením Přírodní složky a v části 1.2 B je požadavek: „vyčíst ze synoptické mapy stav počasí v dané oblasti.“ Tento požadavek v maturitní zkoušce je pro téma „teplá a studená fronta“ nejpříhodnější, avšak není zcela jasné, co se míní oním „vyčíst ze synoptické mapy stav …“. Je to určení polohy, nebo teplotní gradient, a nebo rozložení takových útvarů a front? Nebo odhad pohybu putující cyklony? Požadavek je velmi benevolentně nastavený a záleží na výkladu. Ale koho? Učitele, školního inspektora nebo lidí z CERMATu?

Pro Česko (takto uvedeno) se v Katalogu požadavků v Přírodních podmínkách, v části 4.2.1 A uvádí: popsat rozložení základních klimatických charakteristik (teplota, srážky); a vyjmenovat faktory ovlivňující klima. V částí 4.2.1 B: porovnat základní klimatické oblasti z hlediska komplexních přírodních podmínek. Tyto požadavky však mají pro naše téma spíš jen význam doplňující. (Zvýrazněno JV).

Jak se obsahové požadavky na téma Teplá a studená fronta uplatňují v českých učebnicích?

Rešerše a pojmová/obsahová analýza vybraných učebnic

Protože se jedná o fyzicko-geografické téma, které se vyznačuje stabilnějším poznatkovým ukotvením v porovnání s poznatky v humánně-geografických tématech, používám v rešerši i starší učebnice, u kterých však důsledně používám odkaz na autora, a hlavně na rok vydání. V žádném případě následný přehled není úplný, a ani reprezentativní vzorek používaných učebnic!

Klíčovými hledanými pojmy v učebnicích je polární fronta, cyklona a teplá/studená fronta v systému, který je dynamický a spojovaný se vznikem – vývojem – rozpadem tohoto atmosférického jevu (viz kognitivní mapy, Obrázek 7).

Tabulka 2 Seznam analyzovaných učebnic

Zdroj: vlastní výběr učebnic

Po vlastním výběru učebnic zeměpisu pro základní školy a pro vyšší ročníky gymnázia pokračuji v pojmové a obsahové analýze, která je zaměřena na systém cyklony na zvlněné polární frontě a s ní spojených teplé, studené a okluzní fronty.

Tabulka 3 Pojmová analýza uvedených termínů: obsažen/neobsaženo v učebnicích základních škol a nižších tříd gymnázií

Zdroj: vlastní šetření; 6.–9. ročník základní školy/nižší ročníky gymnázia; G – učebnice zeměpisu pro vyšší ročníky gymnázia

Z analýzy vyplývá, že učebnice 2. stupně jsou pojmově vyrovnané, protože tuto charakteristiku kontroluje a garantuje Ministerstvo školství a tělovýchovy ČR. Ministerstvo dbá na splnění parametrů (požaduje v tomto zadání hodnocení od aktivně vyhledávaných a oslovených recenzentů), aby obsah učebnic byl v souladu s očekávanými výstupy RVP pro základní vzdělávání. A jak jsem ukázal výše, téma cyklony není v RVP explicitně stanoveno. Na druhou stranu v těchto řadách učebnic pro základní školu a nižší ročníky gymnázia chybí spirálový vývoj oborově vzdělávacího obsahu tohoto tématu mezi 6. až 9. ročníkem.

Rozdíly mezi učebnicemi nastávají až u těch učebnic, které jsou určeny pro vyšší ročníky gymnázia. Nejvíce ucelenou charakteristiku v pojmové/obsahové analýze v tématu Teplá a studená fronta vykazuje učebnice Zeměpis pro 1. ročník gymnázií (Mičian, et al., 1983) ze Státního pedagogického nakladatelství (SPN) a učebnice nazvaná Země z České geografické společnosti (Janský, Čapek, Kastner, Macek, & Přibyl, 1993). U druhé učebnice je téma prezentované na úkor srozumitelnosti, protože text je hutný a zaměřený jenom na pojmy, takže žák, ale i učitel je v tomto ohledu odkázaný na další studium zdrojů, které by mu mělo pomoci s dovysvětlením celého systému atmosférické polární fronty.

Z analýzy vyplývá další poznatek, že úplný systém atmosférické polární fronty mají starší učebnice zeměpisu pro gymnázia, které byly připravované odborníky z přírodovědeckých fakult, na kterých se připravovali učitelé zeměpisu středních škol. Nutno dodat, že přípravu budoucích učitelů zeměpisu středních škol až na výjimky stále garantují přírodovědecké fakulty.

Touto analýzou jsem se dostal do bodu, kdy je vysvětlený systém atmosférické polární fronty (odborná část), která byla analyzována, jak ji zobrazují vybrané české učebnice zeměpisu (pedagogická část). V dalším textu ukáži, jak pedagogové (odborníci na obecnou a školní pedagogiku) operacionalizovali toto téma přímo ve výuce.

Poznámka: Číslování obrázků a tabulek pokračuje ve třetím textu. Za třetím textem je uvedena také použitá literatura.