Poruchy autistického spektra jsou považovány za nejzávažnější poruchy psychického vývoje. Jsou rozlišovány na několik dílčích diagnóz (dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom a další). Bezprostřední příčiny PAS nejsou zatím přesně určeny, jedná se o celoživotní postižení, které nelze léčit. Vhodným přístupem a včasnou diagnózou je však možné takto postižené dítě připravit na určitý způsob fungování v dospělosti.
Z hlediska reálné funkčnosti v sociálních vztazích (a dále pak možného využití v edukačním procesu) jsou PAS dále rozdělovány na nízkofunkční, středně funkční a vysokofunkční. Vysokofunkčnost přitom znamená uspokojivou míru schopnosti sociální adaptace a komunikace. Z hlediska výchovně-vzdělávací činnosti patří diagnóza vysokofunkčního autismu k nejvýhodnějším.
K poruchám autistického spektra jsou často přidružovány další poruchy, jako mentální retardace, poruchy koncentrace, poruchy pozornosti, metabolické poruchy, epilepsie [OPEKAROVÁ, KŘUPALOVÁ 2012]. Autista typu „Rain Man“, jak ho ztvárnil ve známém filmu Dustin Hoffman, je tedy spíše výjimkou a zcela zkresluje představu laické veřejnosti a bohužel i některých pedagogických pracovníků o této problematice.
Jméno: Michal
Věk: 12 let
Diagnóza: Dětský autismus s přidruženou dyspraxií jemné motoriky a poruchou aktivity a pozornosti
Školní zařazení: 5. ročník základní školy
Michal je žákem naší školy pátým rokem. Do první třídy nastoupil v 7 letech po odkladu povinné školní docházky (OŠD), úspěšně dokončil čtvrtou třídu a nyní je žákem pátého ročníku. Chlapec má diagnostikován dětský autismus, přidružena je dyspraxie jemné motoriky a porucha aktivity a pozornosti. Od předškolního věku je klientem SPC Vertikála, dětský autismus mu byl diagnostikován ve 3 letech. Rodina, především matka, se zaměřila na nácvik sociálních dovedností již před nástupem do základní školy (ZŠ). Ve spolupráci se sdružením APLA Praha (Asociace pomáhající lidem s autismem) byl Michal cíleně připravován na vstup do běžné základní školy, protože SPC již od počátku doporučovalo individuální integraci v běžné třídě základní školy za podpory asistenta pedagoga.
V oblasti řeči se u Michala objevují tyto symptomy: neobvykle bohatý slovník, který neodpovídá jeho věku, stereotypie ve sdělení. Michal zároveň řeč používá pouze k získávání informací, nikoliv ke vzájemné komunikaci.
V oblasti sociální komunikace se zpočátku objevovala dominance až agresivita vůči spolužákům, Michal se nedokázal přizpůsobit aktuální situaci, nebyl schopen kompromisu. Naučil se navazovat oční kontakt při pozdravech a rozloučení, jinak oční kontakt neudržuje. Tělesný kontakt nevyhledává, ale náhodný dotyk mu nevadí.
V oblasti myšlení není schopen zobecňování, nerozliší podstatné od nepodstatného, nemá schopnost tvořit nové pojmy pouze na základě představ. Nenaplánuje dílčí kroky vedoucí k cíli, nepochopí ironii, vtip. Má vynikající dlouhodobou paměť založenou na zrakové percepci.
Z hlediska jemné motoriky je problematické psaní, rýsování. Správný úchop tužky není upevněn.
Michal má zároveň zvýšenou citlivost na hluk, problémem je tedy křik dětí o přestávce, v tělocvičně, zpěv při hudební výchově, poslech písní při hodinách angličtiny a hlášení školního rozhlasu. K získávání informací o věcech Michal často využívá čich (všechno očichává).
Někdy má tendence ve vypjatých situacích k sebepoškozování (tlučení hlavou do skříně). Ve stresových situacích pohybuje nekontrolovatelně trupem bez přestání dopředu a dozadu.
Objevuje se i stereotypní preference zájmů (fascinace pražským metrem, bezchybná znalost všech tras i stanic, samostatný výběr výletu – jízda metrem na vybranou stanici).
V oblasti stravování Michal striktně odmítá některá jídla, některé druhy ovoce a zeleniny. Nesnese „nepořádek na talíři“ – například těstoviny polité omáčkou jsou pro něj „špinavé“. Preferuje oddělené pokrmy – hranolky a plátek masa.
V oblasti sebeobsluhy má problém s dodržováním základních hygienických návyků – umýt si ruce po návštěvě toalety, vysmrkat se.
Michal patří spádově do naší školy. Byl prvním integrovaným žákem s takto závažnou diagnózou v naší škole. V květnu před nástupem do první třídy navštívila matka školu, seznámila pana ředitele se synovou diagnózou a předala podklady ze SPC Vertikála s doporučením k integraci syna v běžné základní škole za podpory asistenta pedagoga. Seznámila se s budoucí třídní učitelkou a zároveň se aktivně účastnila hledání vhodného asistenta pedagoga, tak aby s ním Michal byl ochoten spolupracovat.
Nová Michalova asistentka navštívila rodinu ve svém volném čase několikrát již během letních prázdnin před nástupem Michala do školy. Konzultovala s matkou, co Michal umí, jaké postupy a motivační taktiky matka používá. Domluvila se s ní na tvorbě vhodných pomůcek. Zároveň se jí podařilo sblížit se s Michalem při hraní jeho oblíbených počítačových her. Ačkoliv asistentka neměla potřebnou kvalifikaci, ani zkušenost s dítětem s PAS, její výběr se později ukázal jako vynikající. Za pomoci matky a odborné literatury si doplnila potřebné vědomosti i praktické schopnosti a dovednosti v jednání s Michalem.
Ředitel školy vybral jako třídní učitelku Michala kolegyni, která je zároveň výchovnou poradkyní a měla v daný okamžik nejvíce teoretických informací o práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve třídě se střídali ještě další tři vyučující – hudební výchovy, pracovní výchovy a anglického jazyka (ani jeden z nich neměl potřebné vzdělání ani konkrétní zkušenosti pro práci se žákem s PAS). Zároveň byl ve třídě snížen počet žáků na 15. Michal zde měl připraven relaxační koutek s trampolínou. Třídní učitelka se s Michalem osobně seznámila první školní den.
Speciální pedagog ze SPC dorazil do školy v průběhu měsíce září s konkrétním doporučením pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Další návštěva se v průběhu prvního školního roku neuskutečnila.
Při nástupu do první třídy uměl Michal číst, psát tiskacím písmem a počítat do sta (sčítat i odčítat). Ve třídě měl určené své neměnné místo s přenosným rozvrhem hodin a digitální hodiny ke sledování času. Asistentka pedagoga seděla v lavici vedle něj a dohlížela na Michala i během přestávek. Časová dotace vyučovacích hodin nebyla podle IVP snížena. Michal se účastnil všech předmětů – s většími obtížemi v hudební a tělesné výchově. Docházel na vyučování do třídy, kde mu veškeré instrukce k práci zadávala asistentka. Vyučující předkládala práci všem dětem a přímý kontakt s Michalem nevyhledávala. Střídání vyučujících na jiné předměty či suplování zvládal Michal bez problémů, jistotou pro něj byla přítomnost asistentky. Přestože mu asistentka byla oporou, nikdy za něj danou práci nedělala. V případě nemoci asistentky Michal do školy nedocházel. Po předchozí přípravě byl schopen účastnit se skupinové práce s ostatními dětmi, obvykle v roli pozorovatele. O přestávkách děti většinou nekontaktoval, případně se pokoušel o kontakt neadekvátním způsobem – strkal do nich, aby upoutal pozornost. Relaxační koutek s trampolínou využíval jen minimálně, raději se proběhl po chodbách školy. Hodnocen byl klasifikační číselnou stupnicí (1–5). První třídu ukončil se samými jedničkami.
V průběhu druhého a třetího ročníku přibylo pro Michala nové učivo, zvýšil se tak tlak na jeho pozornost a soustředění. Asistentka mu začala pomáhat při psaní delších textů, kreslení obrázků, při rýsování v geometrii. Michal na větší zátěž a občasný neúspěch reagoval častějšími afekty a hysterickými záchvaty během vyučovacích hodin. Musel častěji s asistentkou opouštět třídu, aby se uklidnil. Vyžadoval více přestávek k odpočinku. Učivo docvičoval doma s matkou. Učivo přesto zvládl v souladu se školním vzdělávacím programem (ŠVP) a IVP v neredukovaném rozsahu s vynikajícími výsledky.
Ve čtvrté třídě došlo ke změně třídní učitelky a k nárůstu množství vyučovacích hodin. Michal začal mít ráno problémy s docházením do školy. Objevilo se agresivní chování vůči asistentce i doma vůči matce. Po konzultaci se speciálním pedagogem došlo nejprve ke snížení počtu vyučovacích hodin na čtyři denně, v pátek na dvě a půl hodiny. Toto opatření však nepřineslo očekávaný výsledek a na doporučení dětského psychiatra a speciálního pedagoga byla výuka ve třídě nahrazena výukou v kabinetě pod vedením asistentky. Prioritou v tomto období byla každodenní docházka do školy. Na doporučení speciálního pedagoga byl Michal uvolněn z hodin geometrie, slohu, tělesné výchovy a hudební výchovy. Nedostával domácí úkoly, učivo po procvičení s asistentkou ovládal. Matka využívala odpolední čas k relaxaci a zároveň k nácviku sociálních a komunikačních dovedností.
Ve druhém pololetí čtvrtého ročníku došlo u Michala k výraznému zhoršení psychického stavu, dostavila se fobie ze sociálního kontaktu a z docházení do školy. Matka Michala přivezla ke škole, ten vystoupil z auta, vzal si aktovku, ale nebyl schopen jít dál. Při přemlouvání došlo k afektu, ve většině případů se s ním matka musela vrátit domů. Největší problémy se objevovaly ve dnech, kdy byla na rozvrhu vlastivěda a přírodověda – pro Michala nesrozumitelné učivo a příliš mnoho výkladu bez zrakové opory.
Na základě žádosti matky a na doporučení SPC je v pátém ročníku vyučován formou domácí výuky s pravidelným, předem plánovaným přezkoušením ve škole jednou za čtrnáct dní. Zůstává dále veden jako integrovaný žák pracující podle IVP. Domácí výuku vede Michalova asistentka, která je v kontaktu s vyučujícími a konzultuje s nimi probírané učivo. Domácí výuka probíhá podle předem stanoveného rozvrhu, aby měl Michal jasnou představu o náplni vyučování.
Podle posledního vyšetření ve SPC má Michal problémy s jazykovou komunikací v expresivní i receptivní oblasti. Nerozumí zadávané otázce, pokud nejsou volena správná slova. Například: Pomáháš tatínkovi s vařením? – Nerozumím otázce. Není schopen vyhodnotit, zda to, že tatínkovi předčítá postup, znamená pomáhat.
Při výuce není schopen sledovat dlouhý výklad, pokud není vizualizován. V matematice má problémy s porozuměním slovním úlohám.
Při psaní se soustředí na písmo, není schopen zároveň uplatňovat naučené gramatické jevy. Psaní ale umí používat funkčně, píše mamince vzkazy.
Mluví s velmi formální intonací, nonverbální komunikace je omezená. Má problémy s porozuměním čtenému textu, zvláště v literatuře, z tohoto důvodu nebude vypracovávat čtenářský deník. Učivo ve slohu je redukováno na formu komunikačních cvičení v úvodu dne.
K práci musí být velmi dobře motivován, vyplatí se střídat formy činností, učivo převádět do přehledů a tabulek, a tak využívat jeho fotografickou paměť. Na situace pro něj nesrozumitelné reaguje afektem nebo pláčem. Po afektivním záchvatu se omluví, projeví lítost.
Do školní družiny a školního klubu nedochází a nedocházel ani v předchozím období. Vzhledem k bezlepkové dietě a zvýšené citlivosti na hluk (křik dětí) nevyužíval ani možnost stravování ve školní jídelně.
PAS – poruchy autistického spektra
IVP – individuální vzdělávací plán (program)
MŠMT – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
SPC – speciálně pedagogické centrum
ZŠ – základní škola
OŠD – odklad školní docházky
ŠVP – školní vzdělávací program
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Případová studie – žák s poruchou autistického spektra a jeho začlenění do třídy ve škole běžného typu.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
