V rámci pravidelného cyklu článků věnovaných problematice ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí přinášíme osmý díl, nejčastější antropogenní mimořádné události v ČR. Věříme, že vyučující informace využijí jako vhodnou doplňkovou pomůcku k plánování a realizaci výuky.
V minulých článcích byl vysvětlen pojem mimořádná událost (dále jen „MU“) a to, že může být způsobena různými přírodními vlivy (působením živé či neživé přírody) nebo činností člověka – a na ty se zaměříme nyní.
MU může způsobit člověk buď svou neopatrností, nedbalostí, nebo také úmyslným zaviněním. Patří sem zejména požáry, dopravní nehody, havárie s únikem nebezpečných látek, radiační havárie jaderných energetických zařízení, extremismus a terorismus, narušení dodávek pitné vody či dalších důležitých zdrojů. Těmto MU se budeme věnovat v několika následujících dílech.
Statistické údaje jednoznačně dokládají, že požáry v domácnostech mají vůbec nejtragičtější následky. Každý rok při nich zemřou desítky lidí, zraněny jsou další stovky osob a způsobené škody dosahují stamilionů korun. Na webových stránkách HZS ČR (http://www.hzscr.cz/info-servis-statistiky.aspx) jsou pravidelně zveřejňovány týdenní a roční přehledy požárů v ČR, např.: v období od 27. února 2017 do 05. března 2017 vzniklo v ČR 556 požárů s celkovou předběžnou škodou 35,1 mil. Kč. Při těchto požárech byly 2 osoby usmrceny a 33 osob zraněno. Při zásazích bylo evakuováno nebo bezprostředně zachráněno 627 osob, zároveň byly 3 hasiči zraněni. Vzniklo 9 požárů se škodou 1 mil. Kč a vyšší.
Na požárech v domácnostech má největší podíl lidská neopatrnost. Nejčastějšími příčinami jsou nedbalost při kouření nebo zacházení s otevřeným ohněm – ať už se jedná o vaření, kutilství, hru dětí, nevhodně odložené nedopalky cigaret, svíčky ponechané bez dozoru v blízkosti hořlavé látky nebo užití benzínu při zapalování kamen. Vysoký počet těchto požárů obecně souvisí i s tím, že se lidé cítí doma v bezpečí a podceňují drobné nehody, které mohou vést ke vzniku požáru.
Domácnosti jsou v dnešní době doslova přeplněny vybavením z materiálů, které se snadno vznítí a rychle hoří, přičemž dochází k úniku velkého množství vysoce toxického kouře (např. čalouněný nábytek, matrace, bytové textilie). Pokud zde dojde k požáru, je velká pravděpodobnost, že škody budou vyšší a roste i riziko zranění či dokonce úmrtí.
Nejzrádnější jsou požáry, které vzniknou v noci, kdy lidé spí a nikdo si požáru včas všimne. Tři ze čtyř obětí požárů neuhoří, ale zemřou kvůli nadýchání se toxických zplodin hoření vznikajících při požáru. Zejména v noci tak na nás číhá nebezpečí, protože kouř je rychlejší a tišší než oheň a již tři nadechnutí bývají smrtelná. Jednou z cest, jak preventivně předejít vzniku ničivého požáru, je vybavit si domácnost autonomními „hlásiči požáru“, které včas detekují vznikající požár a akustickým signálem na něj upozorní. Lidé pak mají mnohem větší šanci situaci včas vyřešit – zavolat hasiče, příp. opustit ohrožený prostor. Tyto hlásiče tak mohou zachránit lidské životy. Vhodné je také domácnost vybavit prostředky pro hašení (přenosný hasicí přístroj nebo hasicí sprej), či zařízením s lepšími požárně bezpečnostními vlastnostmi (materiál s nižším stupněm hořlavosti).
Když dojde k požáru:
Podle druhu hořlavé látky se rozlišují třídy požáru. Každý hasicí přístroj má na sobě etiketu s označením, pro jakou třídu požáru je vhodný.
Třída A – požáry pevných látek (např. dřevo, uhlí, textil, papír, sláma, seno, plasty), jejich hoření je zpravidla doprovázeno žhnutím. Vhodné jsou hasicí přístroje vodní a pěnové.
Třída B – požáry kapalin (např. barvy a laky, benzin, nafta, dehet, oleje, ředidla, aceton, vosky, asfalt, pryskyřice, mazadla). Vhodné jsou hasicí přístroje pěnové, práškové a halonové.
Třída C – požáry plynů (např. zemní plyn, propan-butan, vodík, svítiplyn, acetylen, metan). Vhodné jsou práškové nebo plynové hasicí přístroje s náplní CO2 (oxidu uhličitého).
Třída D – požáry lehkých alkalických kovů (např. hořčík a jeho slitiny s hliníkem). Při hoření těchto kovů dochází k vývinu obrovských teplot, hašení takovýchto požárů vyžaduje použití speciálních suchých hasiv nebo speciálně upravených prášků.
Třída F – požáry rostlinných nebo živočišných olejů a tuků používaných v kuchyňských spotřebičích. Na tento typ požárů lze použít speciální hasicí přístroje.
Vhodnou pomůckou k výkladu může být příručka „Výchova dětí v oblasti požární ochrany“, určená učitelům základních, speciálních škol a odpovídajícím ročníkům víceletých gymnázií. V roce 2005 byla distribuována na školy včetně dvou doprovodných videokazet (umístěna na webových stránkách HZS ČR volně ke stažení http://www.hzscr.cz/clanek/prirucky-analyzy-a-metodiky-prevence-v-pozarni-ochrane.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d).
Příručka pod názvem „Výchova a prevence v oblasti požární ochrany“ je určena pro učitele středních škol a v roce 2007 byly 2 kusy včetně DVD s doprovodným filmem distribuovány na každou střední školu. Příručka včetně filmu je umístěna na webových stránkách HZS ČR volně ke stažení http://www.hzscr.cz/clanek/prirucky-analyzy-a-metodiky-prevence-v-pozarni-ochrane.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d.
Pro zpestření výuky jsou k dispozici krátké animované spoty „Hasiči varují“, které zábavnou formou poučují o nebezpečí požárů v domácnostech, zdarma ke stažení na adrese: http://www.hzscr.cz/clanek/podklady-a-ucebnice.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
Závěrem je třeba žákům zdůraznit, že pro osobní bezpečnost každého je důležité naučit se dodržovat základní bezpečnostní pravidla. Pro předcházení vzniku požárů v domácnosti je to zejména: před odchodem z domova nezapomenout zhasnout světla, vypnout elektrické spotřebiče (televizi, rádio, nabíječky elektroniky apod.), vypnout vařič, uhasit otevřený oheň (svíčky, v krbu), zastavit vodu, zavřít okna a dveře.
Začlenění této problematiky v RVP ZV:
Člověk a jeho svět: Člověk a jeho zdraví 1. ob. ČJS-3-5-02 rozezná nebezpečí různého charakteru, využívá bezpečná místa pro hru a trávení volného času; uplatňuje základní pravidla bezpečného chování účastníka silničního provozu, jedná tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných, ČJS-3-5-02p
2. ob ČJS-5-5-04 uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události, ČJS-5-5-04p + učivo: mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená – postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); požáry (příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru); integrovaný záchranný systém.
Člověk a příroda: Chemie, Chemie a společnost CH-9-1-02 aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací z praxe + učivo
Člověk a zdraví: Výchova ke zdraví – VZ-9-1-15 aktivně předchází situacím ohrožení zdraví a osobního bezpečí, VZ-9-1-16 – uplatňuje adekvátní způsoby chování a ochrany v modelových situacích ohrožení, nebezpečí i mimořádných událostí, VZ-9-1-16p + učivo.
Důležité pro 1. stupeň ZŠ:
Důležité pro 2. stupeň ZŠ:
Za vaši zpětnou vazbu budeme velmi rádi, prosím neváhejte se na nás obrátit, odpovíme na vaše případné dotazy či připomínky.
Autor: kpt. Mgr. Martina Talichová
Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení – oddělení instruktáží a školení
E-mail: martina.talichova@grh.izscr.cz
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Cyklus článků Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí.
Ostatní články seriálu: