Jak rozvíjet řeč a komunikaci v přípravné třídě – 2. díl

Příspěvek doplňuje informace předchozího dílu Jak rozvíjet řeč a komunikaci v přípravné třídě 1. díl o další praktické zkušenosti. Nabízí pro žáky poutavé náměty pro rozvoj lexikálně-sémantické roviny řeči.

Nápady využijí nejen učitelé přípravných tříd, ale i učitelé mateřských škol, 1. a 2. tříd ZŠ, učitelé žáků s oslabeným jazykovým citem, učitelé žáků-cizinců, rodiče.

Aktivity pro rozvoj lexikálně-sémantické roviny

Popisování obrázku

Učitel pracuje s žáky v kruhu. Do středu kruhu položí obrázek k probíranému tématu, společnou fotografii. Učitel: „Na obrázku vidím...“ Žáci pokračují popisováním obrázku ve směru hodinových ručiček. Učitel dopomáhá s tvořením vět, vnímáním detailů i prostorových vztahů.  

Nesmysl na obrázku

Učitel připraví karty s obrázky. Na obrázku je vždy nějaká nesrovnalost: stůl má pouze 3 židle, jablko na stromě má modrou barvu, pták má místo zobáku ústa apod. Nejprve obrázky obsahují výraznější nesrovnalosti, později drobnější. Učitel karty rozmístí po místnosti nebo školní zahradě, žáci vybíhají a hledají karty, s nalezenou kartou přibíhají k učiteli a vysvětlují nesrovnalost, kterou objevili. Každý nese pouze jednu kartu, poté vybíhá pro další.  

Dějová posloupnost

Učitel připraví sady karet. Žáci sestavují dějovou posloupnost u své sady. Učitel žáky obchází, žáci situace na obrázcích popisují. Nejjednodušší variantu představuje pruh papíru se třemi poli, jedno pole je již vyplněné. Postupně pruh odebíráme a naopak přibíráme počet karet. 

Zdroj: Linc 2007, Tabulky ke čtení I. Obrázek upraven autorkou Petrou Pšeničkovou.

Nadřazené a podřazené pojmy

Učitel pracuje s žáky v kruhu, do středu vloží různé předměty – např. plyšové hračky, kuchyňské náčiní, nářadí, oblečení, nábytek. Využije maket, dětských variant těchto předmětů nebo reálných kusů. Žáci se rozdělí do skupin, počet skupin žáků odpovídá počtu tematických skupin. Učitel zástupcům předá předmět (např. plyšový tygr, kuchyňský robot, šroubovák, mikina, židle). Členové skupiny třídí, hledají další vhodné předměty. Závěrem vymyslí pro své předměty název – nadřazený pojem. 

Obměna: Ve skupinách žáci zakreslují podřazené pojmy na velký arch papíru. Učitel vyřkne nadřazený pojem, uvede příklad (ovoce – jablko), každý z žáků do archu papíru nakreslí další vhodné obrázky – podřazené pojmy.

Synonyma

Učitel připraví karty s obrázky chlapce, dívky, ženy, muže. Postupně se ptá, ke kterému obrázku by žáci připojili slovo děvče, hoch, paní, pán apod. Jde o to uvědomit si, že chlapec může být také hoch, hošík, kluk, dívka může být holka, dívenka, žena může být paní, dáma, muž může být pán, chlap apod.

Protiklady

Učitel připraví sadu karet s obrázky, jedna karta obsahuje dva obrázky: např. zmrzlina – čaj, myška – slon, chlapec – dědeček. Učitel se žáků ptá: „Zmrzlina je studená a čaj je...? Myška je malá a slon je...? Chlapec je mladý a dědeček je...?“ Postupně může učitel obrázky vynechat, sdělí pouze první část dvojice, žáci domýšlí druhou. 

Doporučuji zařazovat podstatná jména, přídavná jména i slovesa.

Nabídka možných dvojic: úzký – široký, den – noc, sladký – kyselý, veselý – smutný, plný – prázdný, rozsvítit – zhasnout, vzlétat – přistávat, usínat – probouzet se, odpočívat – pracovat, uklízet – dělat nepořádek...

Homonyma

Učitel připraví karty s obrázky, které rozmístí po místnosti. Žáci si obrázky prohlíží a vymýšlí, co mají společného. Např. oko – oko na punčoše, lidské či zvířecí oko, oko v polévce, koruna – mince, královská koruna, koruna stromu, vlna – voda, vlna na pletení, rádiová vlna, vlna ve vlasech...

Obměna: Na pracovním listu žáci vyhledávají dva obrázky, které k sobě patří: češe si vlasy – češe ovoce, sní jahody – sní o dovolené, topí v kamnech – topí se v rybníku, chová holuby – chová miminko apod. 

Přirovnání

Učitel žákům přednese některé z přirovnání, např. pilný jako včelka. Společně rozeberou, proč se o včelce říká, že je pilná. Žáci si vybavují, zda už nějaké přirovnání slyšeli. Postupně s obrázky projdou další: drzá jako opice, mazaný jako liška, moudrý jako sova, ... Vždy je třeba vysvětlit význam přirovnání, avšak nejdříve nechat žáky přemýšlet, proč takové přirovnání vzniklo, co se za ním významově skrývá.

Použitá a doporučená literatura:

• BEDNÁŘOVÁ, J.: Mezi námi předškoláky, 3–5 let. Edika, Brno 2015. 978-80-266-0626-0. 2014.  
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Mezi námi předškoláky, 5–7 let. Edika, Brno 2014. 978-80-266-0532-4.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Mezi námi předškoláky, 4–6 let. Edika, Brno 2014. 978-80-266-0602-4.
• LINC, V.: Tabulky ke čtení. Klett, Praha 2007. ISBN 978-80-86906-85-0 
• JUCOVIČOVÁ, D.; ŽÁČKOVÁ, H.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. Nakladatelství D+H, Praha 2007. ISBN 978-80-903869-3-8.
• HAVLÍČKOVÁ, J.; EICHLEROVÁ, I.: Kouká Mína do komína – Logopedické říkanky. Portál, Praha 2013. ISBN 978-80-262-0471-8.
• CHARVÁTOVÁ-KOPICOVÁ, V.; BOHÁČOVÁ, Š.: Šimonovy pracovní listy 6 a 7 – Logopedická cvičení I a II. Portál, Praha 2007. ISBN 978-80-7367-261-4, 80-7178-716-7.
• BOROVÁ, B., SVOBODOVÁ, J.: Šimonovy pracovní listy 4 – Rozvoj myšlení a řeči. Portál, Praha 1997. ISBN  80-7178-658-6.
• BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Computer press, Brno 2008. ISBN 978-80-251-1829-0.
• REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou. Praha: Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2004. ISBN 80-239-4082-1.
• REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou II. Praha: Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2004. ISBN 80-239-4083-X.
• PÁVKOVÁ, B.: Zlomíš si jazýček. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2513-7.
• SYNEK, F.: Říkáme si s dětmi. Praha: ArchArt, 2004. 80-86638-04-9.
• STARÁ, E.; STARÝ, M.: Žvanda a Melivo. Euromedia Group, Praha 2008. ISBN 978-80-242-3888-3.