Důvody a dopady migrace

Čas: 35 minut

Pomůcky: papír o velikosti alespoň A3 pro každou skupinu (už na něm může být načrtnut tvar stromu), fixy pro každou skupinu, kartičky z přílohy 1 pro každou skupinu

Cíle:

• Žák uvede alespoň šest příčin migrace a s jejich pomocí vysvětlí rozdíl mezi migrací nucenou a migrací dobrovolnou.
• Žák uvede alespoň šest dopadů migrace, z toho tři pozitivní dopady (příležitosti) a tři negativní (ohrožení).
• Žák analyzuje dopady migrace: na migrující osoby; na společnosti, kam migranti přichází i na společnosti, odkud migranti odchází.
• Žák zhodnotí, z jakých zdrojů čerpá informace o migraci a jak tyto informace ovlivňují jeho vnímání tématu.

Postup:

Pro lepší názornost si před hodinou na velký papír nebo na tabuli předkreslíme strom v této podobě:

• Kmen: do kmene vepište téma stromu – „migrace“ (= téma, které budou žáci zkoumat).
• Kořeny: sem žáci vepíší důvody migrace, tedy odpověď na otázku: Proč lidé migrují?
• Větve: sem žáci dopíší dopady migrace, tedy odpověď na otázku: Co migrace způsobuje? (Dopady pozitivní i negativní.)
  

1) Rozdělíme žáky do skupin po 4 až 6 členech.

Sdělíme žákům, že budou ve skupinách vypracovávat na velký papír strom migrace, který jim umožní prozkoumat téma migrace podrobněji a v souvislostech.

Představíme strom na tabuli (viz výše).

2) Každá skupina dostane velký papír a fixy a dostane za úkol vytvořit svůj vlastní strom migrace.

Zadáme, že úkolem každé skupiny je v průběhu 10 minut ve svém stromě uvést alespoň:

• šest důvodů migrace

TIP: Společně si uveďte alespoň dva příklady. Např. málo pracovních příležitostí v místě, odkud člověk pochází, a tedy cesta za prací. Cesta za vzděláním. Cesta za partnerem.

• šest možných dopadů/důsledků migrace – alespoň tři pozitivní a alespoň tři negativní

Starší žáky můžeme motivovat, aby přemýšleli, jaké má migrace dopady:

• na lidi, kteří migrují
• na obyvatele zemí, kam lidé migrují
• na stát (společnost, hospodářství...) zemí, kam lidé migrují i odkud lidé migrují

TIP: Společně si uveďte příklady dopadů migrace. Např. v oblasti pracovní příležitosti:

• důsledky pro migranty: Zisk alespoň nějaké práce, pomocí které je možné uživit rodinu. / Zisk lepší práce (lépe placená, zajímavá…).
• důsledky pro obyvatele zemí, kam lidé migrují: Z hlediska uchazečů o pracovní místa: větší konkurence. Z hlediska zaměstnavatelů: více kandidátů = větší výběr, koho zaměstnám.
• důsledky pro země, kam lidé migrují: Obsazení pracovních míst, na kterých chybí zaměstnanci. / Více pracovních sil na trhu práce. (Může mít za následek i snížení ceny práce.)
• důsledky pro země, odkud lidé migrují: Nedostatek zaměstnanců, často hlavně vzdělaných a schopných lidí.

TIP: Po této evokaci je možné absolvovat s žáky aktivitu Migrace – kdo a za jakých podmínek může vstoupit a pobývat na území ČR?, která umožňuje zkoumat migraci s pomocí příběhů konkrétních osob, tedy případových studií. Nebo je možné zařadit jakoukoli jinou výuku o tématu migrace přičemž to, co žáci uváděli ve svých stromech, použít jako výchozí bod – pomocí této další výuky je možné doplnit chybějící informace, kontext, pojmy, ... Po těchto vstupech se ke stromům migrace vrátíme a společně do nich doplníme nové informace, které se žáci díky příběhům či jiné výuce dověděli. Strom tak bude sloužit jako pomůcka pro reflexi. 

3) Po cca 10 minutách rozdejte každé skupině nastříhané kartičky s důvody a dopady migrace (příloha 1).

Zadejte, ať si žáci kartičky společně projdou a doplní do svých stromů důvody i dopady migrace, které je samotné předtím nenapadly (a ve svých „stromech“ je tedy nemají) – mohou je dolepit, nebo dopsat.

Zadejte, ať u důvodů k migraci označí ty důvody, které podle nich způsobují nedobrovolnou migraci.

Dále zadejte, ať dopady migrace označí podle svého uvážení jako negativní, pozitivní a neutrální (resp. takové, které mohou být v určité situaci negativní a v určité pozitivní).

Možnost pro rozšíření – Výklad o faktorech push a pull 

Existuje spousta důvodů, proč se lidé přesouvají z jednoho místa na druhé.

Pull faktory jsou důvody, proč lidé chtějí opustit místo původu – důvody přitahující na určité jiné místo, tedy pozitivní skutečnosti lákající lidi k migraci na toto místo.

Například cenově dostupné domy a byty. Dobré ekonomické vyhlídky. Vyhovující zeměpisná poloha, přírodní podmínky (hory, moře, podnebí, …). Občanská vybavenost (kvalitní školství, zdravotní péče, infrastruktura, ...). Přítomnost rodiny a přátel.

Push faktory jsou důvody, které lidi nutí opustit místo původu – důvody odpuzující z určitého místa pryč, tedy negativní skutečnosti, vyhánějící lidi jinam.

Například pronásledování (z důvodů politických, náboženských, příslušnosti k určitému etniku, sexuální orientaci, …). Nezaměstnanost, nedostatek pracovních příležitostí. Válka nebo sociální nepokoje. Korupce. Špatný vzdělávací systém. Vysoká kriminalita.

Možnost pro rozšíření – Společné zamyšlení nad otázkou „Na základě čeho se lidé rozhodují, kam se odstěhovat?“ 

Dobrovolní migranti často hodnotí, zda má cílová země a země původu nějaké vazby. To platí hlavně o koloniální minulosti (například Francie a Alžírsko či Pobřeží slonoviny; Velká Británie a Indie či Ghana, ...), ale může jít i o náborové pracovní programy z nedávnější minulosti. S jejich pomocí přišla například do západní Evropy v šedesátých a sedmdesátých letech řada Turků a Maročanů. V případě Československa šlo zase o programy pro Vietnamce.

Významným faktorem je společný jazyk a často i krajané, kteří v cílové zemi žijí a působí – tzv. migrační sítě. Takovou sítí může být rodina z vedlejší vesnice nebo veřejné kulturní sdružení krajanů. Krajané v cílové zemi již znají tamní podmínky a usnadňují dalším migrantům příchod i první měsíce pobytu.

Důležitým faktorem je také dostupnost mnohdy vzdálených států.

4) Následuje společná reflexe. Ptáme se žáků:

• Co za příčiny a dopady migrace vás napadaly jako první?

(Často se jedná o negativa – například kriminalita; přenos nemocí; konflikty; obava, že migranti ohrozí ekonomiku státu – vyčerpají dávky ze sociálního systému atd.)

• Proč myslíte, že vás jako první napadaly zrovna tyto příčiny a dopady?

(Často proto, že tato témata se nejvíce objevují v médiích. Neznamená to, že by všechny negativní zprávy byly nepravdivé nebo že bychom se negativy neměli zabývat. Diskuze o migraci ale bývá v médiích i na sociálních sítích značně nevyrovnaná. Pozitivní příčiny a dopady migrace (či to, že některé dopady mohou být v určitých situacích negativní a v jiných pozitivní), se objevují podstatně méně.)

TIP: Je vhodné doptávat se žáků na původ informací, které uvádí. U obecných výroků, zvláště těm „absolutních“, například „Cizinci ničí naši kulturu.“ „Cizinci zastanou práci, kterou líní Češi nechtějí dělat.“ „Cizinci zruinují českou ekonomiku.“, bývá užitečné žádat po mluvčích konkrétní příklady (doptávat se třeba: „Jak cizinci ničí naši kulturu? Můžeš uvést příklad?“ „Můžeš uvést příklad, kdy Češi nechtějí dělat nějakou práci, a tak ji vykonávají cizinci?“). Trénujeme tak kritické myšlení, analytické schopnosti a dovednost práce s informacemi.

Následně je možné pracovat s ověřováním informací, například nechat vyhledat příslušná data, nebo konkrétní příklady a situace rozebírat a případně je uvádět do širšího kontextu.

TIP: Pokud se objevují nepravdivé či zavádějící informace, je vhodné je uvádět na pravou míru.

Například: „Důvod, proč se sem chtějí migranti dostat, je ten, že jim jde o vysoké sociální dávky, které pak tady u nás berou.“

Otázka ke zkoumání v tomto případě zní: Na jaké sociální dávky mají cizinci v ČR nárok?[1]