V rámci pravidelného cyklu článků věnovaných problematice ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí přinášíme třetí téma – seznámení s pojmem mimořádná událost, třídění a základní pojmy o mimořádné události způsobené přírodními silami. Věříme, že vyučující informace využijí jako vhodnou doplňkovou pomůcku k plánování a realizaci výuky.
Každá událost, která ohrožuje život nebo zdraví člověka, ohrožuje zvířata, majetek nebo životní prostředí a u které se musí provádět záchranné a likvidační práce, se označuje jako mimořádná událost. Nejčastěji se mimořádné události dělí podle příčin jejich vzniku na dvě základní skupiny:
Podle platných právních předpisů České republiky je stát odpovědný za ochranu svého obyvatelstva, ale do příjezdu záchranných složek, a to bývá v řádu několika minut, si musí každý občan poradit s nastalým problémem sám. Na tom, jak situaci zvládne, mnohdy závisí nejen ochrana jeho majetku, ale často i holý život. Předem získané vědomosti a dovednosti dávají předpoklad, že člověk tyto události zvládne lépe a ochrání tím sebe i ostatní.
Základní charakteristika mimořádných událostí způsobených přírodními vlivy:
Naturogenním mimořádným událostem také říkáme živelní pohromy. Mohou vzniknout pod zemských povrchem – působením vnitřních přírodních sil, fyzikálními a chemickými procesy v hlubinách Země, jako jsou např. zemětřesení, sopečná činnost a jejich následky. Mohou vzniknout na zemském povrchu různým posunem půdy, kamení, ledu či sněhu, zvýšením vodní hladiny řek, jezer, přehrad, ale i moří v důsledku přívalových dešťů, silného větru nebo přílivové vlny. Mohou také vzniknout nad zemským povrchem působením silného větru, bouřemi, kroupami. Příčinou však mohou být i kosmické vlivy jako dopady meteorických těles na zemský povrch nebo škodlivé kosmické záření.
Vhodnými pomůckami při výuce těchto témat mohou pro vyučující být:
Přírodní živly jsou nedílnou součástí naší planety, chápeme je jako nezkrotnou, neovladatelnou a často ničivou přírodní sílu. Zpravidla udeří neočekávaně a zpustoší určité území. Chránit se před nimi můžeme buď aktivně (pevné stavby odolávající otřesům půdy při zemětřesení, stavba hrází či poldrů proti povodním, vymezením lavinových polí či řízený odstřel laviny apod.) nebo pasivní formou (evakuace osob z postižené oblasti, ukrytí apod.). Důležité je, aby každý věděl, jak se v těchto situacích správně zachovat.
V dnešní době plné celosvětové všeobecné informovanosti o každodenních problémech se téměř denně dozvídáme z médií o nějaké živelní pohromě. Její rozsah nezávisí jen na samotné intenzitě daného živlu, ale i na dalších faktorech, jako je koncentrace osob v postižené oblasti, přítomnost průmyslu, dopravy, a samozřejmě na připravenosti na tyto mimořádné události a schopnosti jejich následky minimalizovat. Česká republika naštěstí patří díky své středoevropské poloze k oblastem, kde nehrozí výbuchy sopek, tsunami, písečné bouře nebo častá zemětřesení. Musí se však chránit proti povodním a záplavám, sesuvům půdy, velkým lesním požárům, proti následkům atmosférických poruch, mrazům a sněhovým kalamitám, epidemiím či nebezpečným nákazám zvířat.
Při mimořádné události většího rozsahu obvykle dochází k působení několika jevů na jednou. Průběh takovéto mimořádné události může vyvolat lavinovitý sled dalších projevů, např. povodeň způsobí sesuv půdy, tím naruší produktovod, dojde k úniku plynu s následným výbuchem a požárem. Jiným příkladem může být silná námraza, která poláme větve stromů. Ty při pádu poničí vedení elektrického napětí, čímž vznikne v postižené oblasti tzv. blackout neboli výpadek dodávek elektrické energie velkého rozsahu.
Zásady, které je třeba při vzniku mimořádné události dodržovat, dělíme na základní – to jsou zásady, které platí u všech mimořádných událostech, a specifické zásady – ty se liší podle konkrétního typu mimořádné události.
Specifické zásady chování při nejčastějších mimořádných událostech v ČR budou rozebrány postupně v dalších článcích tohoto cyklu.
Závěrem je potřeba žákům zdůraznit, že síla přírodních živlů je stále, i v dnešní moderní době, zrádná, těžko předvídatelná a není možné ji zcela zkrotit. Je potřeba, aby si žáci uvědomili, že podcenění rizik při živelní pohromě je velmi nebezpečné a může skončit a mnohdy i končí tragicky (např. hazardování vodáků při povodních, podcenění vlastních sil a vlivu počasí při túrách).
Člověk a jeho svět: Rozmanitost přírody – 2. období – ČJS-5-4-06 – stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit, + ČJS-5-4-06p + učivo;
Člověk a příroda: Přírodopis - Neživá příroda – P-9-6-06 – uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi + učivo;
Člověk a příroda: Zeměpis – Terénní geografická výuka, praxe a aplikace – Z-9-7-03 – uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech, + Z-9-7-03p + učivo;
Člověk a zdraví: Výchova ke zdraví – VZ-9-1-15 – aktivně předchází situacím ohrožení zdraví a osobního bezpečí, VZ-9-1-16 – uplatňuje adekvátní způsoby chování a ochrany v modelových situacích ohrožení, nebezpečí i mimořádných událostí, + VZ-9-1-16p + učivo.
Za Vaši zpětnou vazbu budeme velmi rádi, prosím neváhejte se na nás obrátit, odpovíme na Vaše případné dotazy či připomínky.
Autor:
kpt. Mgr. Martina Talichová
Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení – oddělení instruktáží a školení
MV – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
E-mail: martina.talichova@grh.izscr.cz
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Cyklus článků Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí.
Ostatní články seriálu:
