Cílem je seznámit děti co nejblíže, nejlépe reálně, s pozemní komunikací, dopravou na ní probíhající, semaforem, dopravními značkami a dále třeba s pravidly týkajícími se dopravy jak ve městě, tak na vesnici.
Chceme děti učit tyto důležité věci hravou, veselou formou, avšak dbáme přitom na vážnost tématu.
Na toto téma je třeba najet hravou formou, abychom děti zaujaly a aby již od počátku věděly, s jakým tématem že se to vlastně budou potýkat. Začneme tedy básničkou, kterou se pokusíme děti naučit. Je to jistá motivace pro dané téma.
Básničku učíme děti postupně, nejlépe řádek po řádku. Nakonec ji celou zopakujeme. Při učení básničky si ukazujeme obrázek semaforu (můžeme dětem zadat úkol, ať nám nakreslí, jak vypadá semafor) a samozřejmě samotné barvy.
Semafor
Co máš dělat na červenou,
když se kolem auta ženou?
Na chodníku klidně stát,
v jízdní dráhu nevbíhat.
Co znamená tahle změna,
když je žlutá rozsvícená?
Připrav se a pozor dej,
čekej, nikam nespěchej.
A když svítí zelená,
co to, děti, znamená?
Malí jako velicí,
všichni přejdou silnici.
Odkaz na básničku zde: http://www.rikankyprodeti.cz/doprava/
Po výuce básničky můžeme dětem klást otázky, jak se jim básnička líbila, jaká barva semaforu se jim nejvíce líbí, byla básnička těžká?
TV chvilka – rušná část, průpravná část, hlavní část a závěr
Rušnou část je třeba začít, jak název vypovídá, rušně. Zahrajeme si tedy pohybovou hru – AUTÍČKA.
AUTÍČKA – děti drží v ruce malé obruče, které představují volant. Běhají volně po prostoru celé herní plochy. Běhají, tedy jezdí jako auta. Ve středu hrací plochy stojí vedoucí hry a střídavě zvedá a schovává červený a zelený praporek nebo domeček. Děti při běhu stále sledují vedoucího hry a pohotově reagují na změny signálů – vztyčený zelený praporek znamená volný pohyb, vztyčený červený praporek znamená zastavit a stát na místě, domeček dětem ukážeme tehdy, když chceme, aby „zajely“ na stanoviště/parkoviště, které bylo označeno již před zahájením hry stejným obrázkem.
jiná varianta hry autíčka: jeden hráč je chytač neboli policejní vůz. Ten chytá auta, jakmile se někoho dotkne, tak chycený řidič musí ihned zaparkovat na předem vyznačené místo.
Průpravná část, by měla obsahovat důkladnou přípravu na hlavní část, kterou budou štafetové hry.
Průpravou můžeme nazvat i samotnou rozcvičku. Je to příprava těla na fyzický výkon, který jej čeká v hlavní části.
Rozcvička by měla zajistit rozcvičení všech partií těla, které budou následně namáhány.
I rozcvičku můžeme motivovat na dopravu a auta obecně. Rozcvička s obručí alias volantem apod.
V hlavní části tentokrát volím ŠTAFETOVÉ HRY. Jsou sice pro mladší děti náročnější, ale vždy se to dá nějak skloubit – např. skupiny starší děti s mladšími, ti si navzájem pomáhají.
Děti rozdělíme do 4 družstev. Pošeptám dětem auto do ouška. Podle toho se pak rozdělí do družstev, nebo se rozdělí pomocí obrázků, které si vylosují
Na začátku je také třeba ujasnit si pravidla. Start na písknutí, děti si předávají štafetu plácnutím popřípadě míčem, po plácnutí, tedy po předání štafety, vybíhá další hráč. Vítězné družstvo získává 4 body a postupně další o 1 bod méně.
ATLETICKÉ DISCIPLÍNY
S OBRUČÍ
SE ŠVIHADLEM
Spočítáme dosažené body jednotlivých družstev. Vítěz si zaslouží potlesk, stejně tak však i poražení.
Na závěr je vždy dobré zvolit oddechová cvičení na uvolnění, relaxaci, zklidnění organismu.
Společně se vydýcháme a protáhneme s obrázkem svého vysněného auta.
nebo Překážková dráha
... platí zde stejná průprava jako u štafetových her.
Jako každou překážkovou dráhu i tuto motivujeme na dané téma, tudíž na autodopravu. Budeme potřebovat: obruče, tunel, lavičku, žíněnky, domeček.
Po nějakém to lehkém či mírně náročnějším tělocviku se můžeme vrhnout na pohádku, kterou následně rozebereme z hlediska dramatických činností.
Použít můžete například pohádky/povídky od BESIPu, mají je velice hezky napsány a samozřejmě jsou poučné.
Warm up & průpravná činnost
Pohybová hra autíčka – určíme si místo, kde bude domeček/garáž/parkoviště. Když ukážu červené kolečko, děti stojí a nehýbou se, jako na semaforu. Když ukážu zelené kolečko, auta (děti) jezdí, když ale ukážeme domeček, děti běží (rychle jedou) do vyhrazeného místa. Střídáme rychlosti / řadíme – 1–3.
Jedeme podle navigace – sedneme si na zem nebo na přichystané židličky – jako do auta. Připoutáme se, nastartujeme klíčkem, zařadíme rychlost a budeme postupovat jako při běžné jízdě v autě, podle pokynů navigace. Například – zatáčka vlevo, rychle zatáčka vpravo, vesnice – musíme jet pomalu atd.
Pohádku v rámci dramatických činností tedy zdramatizujeme. Při čtení pohádky tedy tvoříme tzv. vstupy. Každý vstup je motivován jiným úryvkem. Například – příběh začíná tím, jak se děti honí blízko silnice. Zastavíme se tedy ve čtení, děti postavíme a určíme jednoho chytače. Můžeme tuto stopku nazvat „Máš babu“. Po chvíli hru zastavíme a pokračujeme ve čtení. V každém příběhu jsou pasáže, které si děti mohou zažít na vlastní kůži. Při dramatizaci pohádky připravíme vždy kolem 10 vstupů, záleží na délce a zajímavosti příběhu. Vstupy mohou obsahovat pouhé otázky, zívání a protahování, vyhledání nějakého předmětu a podobně.
Po přečtení pohádky se vstupy je třeba s dětmi tuto činnost nějakým způsobem zhodnotit, opět stačí nabádavé otázky nebo můžeme nechat děti rozpovídat či převyprávět příběh.
Důležité u tohoto typu pohádek je to, že si děti musí odnést klíčové informace o bezpečnosti a pravidlech silničního provozu, pohybu na nebo blízko pozemní komunikace a podobně.
Pohádku je v tomto případě také lehké vymyslet. Například poprosíme děti, aby naučily Alenku z říše divů, která vyskočila skrz zrcadlo místo do pohádkového světa do světa lidí. Pokusíme se tedy Alence vysvětlit, co to znamená, když na semaforu svítí červená, co u nás znamená pravidlo pravé ruky, kdo je to chodec, cyklista, řidič motorového vozidla. Co která značka znamená? Jak přecházíme vozovku? Co je to přechod pro chodce a jak vypadá? – Jako zebra... Můžeme děti motivovat také tak, že když naučí Alenku veškerým důležitým pravidlům, tak získají řidičský průkaz. Poté mohou řídit auto (například auto z krabice). Při vysvětlování pravidel Alence máme nachystané nejdůležitější dopravní značky – formou puzzle, fotografií apod.
V odkazu na použitou literaturu naleznete pohádku, se kterou se mně osobně dobře pracovalo.
Tato lekce byla určena pro děti od 3 do 5 let. Všechny tyto věkové kategorie zvládly veškeré činnosti, které v této lekci nabízím.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.